Noire: To by nebylo, aby jsis nenašel důvod a nerýpnul co:P

Colombo: Hele, dal jsem ti jako příklad, které mě oslovily, několik krajin. Tys naspal, že je u nás máme taky, tak se ptám kde. "Když si dáte tu práci a najdete si ta místečka, co jsou u nás, jsou stejně kouzelná, jako bažiny ve skotsku, jeskyně v turecku." je prostě kravina. Ač naši zemi miluju, tak atmosféra, duch, genius loci těch míst v zahraničí je úplně jiný.
Byls na některém z nich (které jsem navrhl), nebo jsi jen chytil virus siriensis?

Ty nejsi o nic lepší jak sirien. Ono by šlo debatovat i méně agresivním tónem:P

Genius loci je často jen placebo.
Ne, v životě jsem nevytáhl paty z ČR. Bohužel, nemám na to. Jen jsem byl v Tatrách, v Řecku a v Chorvatsku. Ale zase jsem byl na dosti místech v ČR a kdyby jsi je vyfotil a položil vedle obrázků slavných turistických atrakcí, tak by jsi častokrát jen marně hledal rozdíl.

Colombo: Takže jen mluvíš o něčem, co nikdy neviděl ani nezažil. Ono to tak opravdu vypadalo už od začátku.
"Genius loci je často jen placebo."-prosím, nic bezobsažnějšího bys už neměl?

Pro mně Patagonie a Bolívie

Noir: Jistě a ty jsi všecko viděl a zažil.

Genius loci je často vsugerované.

Jednou si to vyzkoušel jeden týpek na přednášce fyziky. Poslal studentům propisku s tím, že je to propiska od Alberta Einsteina. Mohl jsi prý přímo cítit to napětí a vidět tu téměř náboženskou úctu, s jakou si studenti propisku předávali.

Stejnak i s Geniem loci. Vsugeruješ si to.
Možná jsem všude nebyl a všecko neviděl, ale můj model světa, jak ho mám v hlavě utvořený, funguje s překvapivou četností. Často se tomu sám divím. A to nemusím všude být a všecko vidět. Nemusím ani mít vystudované umění, abych dokázal říct něco, co mi studovaný a zkušený člověk v oblasti potvrdí. Snažím se dívat kolem sebe. Zkus to taky, třeba by jsi uviděl mnohem víc a nemusel by jsi jezdit tak daleko.

Ale jestli jsi to malé dítě v sobě už zabil, pak ti nepomůže už nic.


Každopádně klasika Noire. Neútočíš na argumenty, útočíš na řečníka. Jako vždycky. Kolik musím mít titulů kolem jména, aby jsi mne bral vážně?

noir píše:
A taky Norsko, Alpy, moravské vinohrady, Les Baux, Camargue, Prokopské údolí, Sahara a korálové útesy. Tam všude jsem se cítil jako v pohádce
Kdysi jsem v létě strávil týden u známých v rakouských alpách. Každé ráno jsme snídali v pokoji s výhledem přímo do srázu do údolí, na jehož protější straně se stovky metrů nahoru zvedaly skalní štíty. Ten pohled byl tak nádherný, že si ho živě pamatuju doteď...
České hory mi, bez urážky, prostě vždycky připadaly jako trochu přerostlé kopečky. S Alpami, letními nebo zimními, se ty scenérie naprosto nedají srovnávat.

Vzpomínám si také na jednu letní procházku v Alpách skrz údolí, nejdříve stezka lesem, pak jsme vyšli takovou podmáčenou částí na louky a nahoru k potoku s vodopády. Připadalo mi to jako boční cesta do Roklinky.

ČR mám procestovanou fakt hodně, viděl sem tu spoustu zajímavých míst (některé bohy a úřady zapomenuté kamenolomy, pár z nich zatopených, stálo za to, Boubín je velice hezké místo...), nicméně s tím co se dá najít v zahraničí to připomíná spíš demoverzi nebo trailer - nemusí to být špatné, může to působit krásně, nicméně není to moc v porovnání s plnou versí.


Což mi připomíná před lety podkarpatskou rus na ukrajině - nádherné, přenádherné nedotčené lesy. Skutečně zážitek, pozdě ráno, skoro dopoledne, v chladném počasí, okolo se zvedala mlha, která vyplňovala údolíčka. Nádherné místo, někdy musím sehnat pár lidí a udělat si tam s nimi výlet.

Colombo: až budeš cokoliv schopen srovnávat s tím co jsi zažil, pak se o tom můžeme pobavit. nebudu srovnávat africké pralesy s našimi, protože jsem tam nebyl...i když můžu vycházet z obrázků či filmů. Ale prostě pro mě jsou to místa ve Skandinávii. Opět se neubráním srovnání s jinými požitky. Abych nevyvolal pocit ponižování, nebudu se bavit o sexu, ale třeba o jídle. kdo nikdy nechutnal broskvičku, nikdy neocení a neposoudí její chuť. Toť vše.

Mimochodem věty:Ne, v životě jsem nevytáhl paty z ČR. Bohužel, nemám na to. Jen jsem byl v Tatrách, v Řecku a v Chorvatskuse kapičku popírají

Merlin: Nikdy jsem neochutnal sladkou štavnatou broskvičku? Proč mi furt předhazješ ten sex?:P

Btw. Ani nepopírají. V Řecku jsem byl na zájezdu, když mi bylo 12 nebo dokonce méně (dál jak k moři jsem se nedostal). Chorvatsko, to samé, s rodičy a v turistických střediscích (ok, jedna malá projížďka kolem pirátských pevnůstek), Tatry, ty mám dost prochozené. Ale to je ztěží něco mimo.

Ale hlavně, já se s váma hádám s tím, že spoustu věcí, za kterými jezdíme do světa, máme doma taky a ani o tom nevíme. Možná ne v takovém měřítku, ale jsou tu. A pro nás studenty a nejenom pro ně, je to mnohem lépe dostupné. Je sice milé, že je to pěkné za polárním kruhem a srovnatelný zážitek v ČR mít nebudu. Ale v ČR na podobné místo, možná ne tak skvělé, ale přesto pohádkové, můžu zajet přes víkend a nemusím za to dávat 40 tisíc a výpověď z práce, bo to bude zážitek na dva měsíce.

(nehledě na to, že často platí racionalizace ztraceného času a peněz tím, že to bylo prostě úžasné)

Colombo píše:
Možná ne v takovém měřítku
Jsou věci, u kterých na měřítku nemusí záležet. Boubín je nádherný prales a to, že je jeho jádro docela malé nemění nic na tom že vypadá krásně - jeden z posledních kusů skutečně divokého lesa.

Na druhou stranu, v něčem na měřítku záleží. Žádný zamrzlý plácek u nás nenahradí pohled na zamrzlou náhorní plošinu v Norsku, kdy se zamrzlá bílá krajina táhne od obzoru k obzoru (tehdy mi došlo, jak snadné bylo pro Vikingy věřit v Hel) a když člověk stojí proti masivu velehor v podobě skalního štítu, tak už prostě ke Krkonošům ten respekt nemá.

Zéland má tu výhodu, že je tam skoro všechno. Kopce našeho (hercínského) typu, Alpinské pohoří, ledovce, fjordy, deštné pralesy, sopky, krásný moře a pláže... Na nízké zelené kopečky v King Country jsem koukal jak na zjevení, opravdu celej Hobbiton. Plus je tam taky nízká osídlenost, takže člověk běžně může udělat fotku pláně s horama na horizontu, aniž by mu v tom překážela civilizace.

Norsko je taky kouzelný, zvlášť ty jejich rozlehlý náhorní plošiny, kde je jedna chajda na dvou hodinách jízdy autem. Ale i ty naše Čechy se všema těma hradama a pseudokeltskou historií maj spoustu co do sebe.

Colombo:

Asi netušíš, že člověk vjímá vjemy více smysly a ještě něčím navíc. Fotka Sahary je pěkná věc. Ale kde je v ní ten pocit prachu ve všech štěrbinách těla (ne, tohle není narážka sex), totální únava z pohyblivého psíku pod nohama, propocené triku, žízeň, vyprahlost, zvláštní zvuky, které dělá písek, když se hýbe? Kde je na ní ten pohyb, když se ti krajina před očima pomaličku mění na něco úplně jiného? Kde je ten pocit smrti a entropie, který na poušti máš? Jak z fotky vycítíš vůni smrti, když tam potkáváš zcela vybělené kostry? Ano, dobré cestopisy to přiblížit dokáží, fotka nikdy.

O geniu loci už raději nepiš, zjevně nevíš, co to znamená. Klasickým místem, které takto bylo nazývané, byla katedrála v Chartres - návštěvníci omldévali, když do ní vstoupili, i když nevěděli, že tak působí.

Jen ještě drobný podotek: Ne, útočil jsem na nesmysly, které jsi napsal-na argumenty ne, už jen proto, že tam žádné nebyly. Jen hloupý výkřik "Nic jsem neviděl, ale to, co jsem viděl je stejně nejlepší." To není na polemiku, ale na soucitný úsměv. Za velmi drzé, když vstupuješ ostatním do hlavy a soudíš, kdy podlehnou jakému triku. Stejně drze bych mohl napsat: "Jinak si myslím, že jen obyčejně závidíš těm, co něco viděli a žvýkáš kyselé hrozny," ale neudělím to, bylo by to nefér a nemám k tomu dostatečné znalosti. A poslední douška: Výmluva na peníze se u cestování nepočítá. Dá se jezdit téměř zadarmo, a to v jakékoliv sociální situaci. Věř mi, mluvím ze zkušenosti - po Turecku jsme cestovali měsíc za celkem 3000 korun.

sirien: Alpy mě naprosto srazily na kolena. Ten pocit nicotnosti a nedostatečnosti, který v nich vždycky mám, miluju. Kolega teď jede místo mě do Nepálu, já kvůli zdraví nemůžu. Ale tak moc mu to závidím... Jo, hory a moře nám opravdu hodně chybí...

Kolemjdoucí: Zéland je můj sen, ale obávám se, že v dohledné době nesplnitelný... Slyšel jsem o něm už takové příběhy, že i kdyby na nich bylo jen 5 procent pravdy, musí stát za to.

Cestování mě teprve čeká, zatím jsem na to neměl příležitost a kamarády, a takový dobrodruh abych někam jel sám zase nejsem.

Jerson: Jo jo, na to člověk musí mít hodně zvláštní povahu. Můj strejda, co vloni umřel, takhle úplně sám sjezdil půlku světa - Kavkaz, Mongolsko (mj. tahle země mě láká čím dál víc), Afghistán, Irán, Kilimandžáro... Byl to nádhernej šílenec, ale já bych to nedokázal. Už jen ze strachu, kdyby se něco pokazilo...

Já hlavně před pěti lety poslouchal kamaráda, jak povídal o okradení v Turecku - jel dva týdny domů bez peněz a bez dokladů, a na pohled jsem ho málem nepoznal, zhubnul asi o pětadvacet kilo.
No nic, zpět k tématu.

okradení se může stát, není důvod kvůli tomu tu zemi zatracovat. Naposledy, když jsem byl v Turecku 99 byli turci velmi pohostiní. V Kyrgistánu se mi taky líbilo i když tam na mně vytáhli 2x pistoli. V Guatamale jsem zažil přepadení autobusu a taky jinak fajn země.

Čindi: skoro se mi chce napsat, ze ty trable asi pritahujes ;-)

Vlasti české jsou výborné. Třeba Šumava - nad Plešným jezerem jsem nafotil pěkné snímky lesa po nukleární zimě, městské postapokalyptické krajinky se pak dají pořídit leckde. O víkendu pár fotek uploadnu.
Panství postav v mé hře leží v pískovcové vrchovině, takže se mi docela hodí znalost Kokořínska a Čeaského Ráje. Na našem posledním sezení se bojovalo v jen mírně upravené verzi jednoho mě známého místa.

Ale to neznamená, že cizina není v mnoha ohledech lepší.
Když nepočítám Slovensko, tak trochu víc znám akorát severní Španělsko. Rozlehlé mesety v Kastilii, galicijské hory a zvlášť Pobřeží smrti jsou něco jiného než Norsko, ale taky výborné. Moje oblíbené místo je mys Finisterre; nedávno jsem o něm a o jeho okolí básnil na RPGFóru.
Alpy jsem viděl jenom z vlaku a zanechaly obrovský dojem (ten pocit malosti tam trošku byl taky). Pro mě s mým strachem z výšek jsou však lepší na pohled než na prolézání, nejlíp se cítím v kopcích, ne v pořádných horách.

Colombo, nedělej tady nám lokálpatriotům ostudu.

Goran: Hrozně rád bych si někdy prošel Svatojakubskou pouť. To musí být velký zážitek spojený s poznáním.

Píše:

O geniu loci už raději nepiš, zjevně nevíš, co to znamená.

WTF? Ty jsi opravdu hnusný egoista. Jen ty to víš a nikdo jiný, co?

Píše:
Nic jsem neviděl, ale to, co jsem viděl je stejně nejlepší."
WTF? A to jsem napsal kde? Ty asi opravdu mluvíš s někým úplně jiným.

Píše:
Za velmi drzé, když vstupuješ ostatním do hlavy a soudíš, kdy podlehnou jakému triku.
WTF? Já o tobě nic nevím, (krom toho že jsi namyšlený egoista). Já jen říkal obecné, že se to často stává, lidi jsou stavění k tomu, podlehnout takovým iluzím. Jestli ty jsi podlehl, to nevím a nezajímá mě to.