Prostředí

sirien
9.3.2009 15:51
...aneb o zbraních, štítech a bojích v SF, zejména ve vesmírném prostoru. Spousta lidí mě nebude mít ráda :)
6.4.2018 14:37 - LokiB
Ona ta 20m wolframová šipka není až tak levná záležitost na výrobu a přepravu.
A běžné materiály se k bombardování z orbity nehodí, bo cestou dost ohoří
6.4.2018 14:46 - sirien
Ježiš tyhle články by fakt chtěly update... tady mám pořád ty nesmysly o neefektivitě nukleárních střel co sem nikdy neopravil :/

Jinak jo no, kinetické údery sou žůžo, bohužel nejsou tak cool - taky sem si už u Expanse párkrát říkal, proč se všichni namáhají s těma nukleárkama, když mají Epstein drive (tzn. můžou prostě urychlit kus hmoty na výrazný zlomek c a nechat ho padat) ale pak mi došlo, že prostě věci co termonukleárně bouchaj sou tak nějak víc awesome.

(Totéž zjevně platí pro Star Trek - někdo kdysi spočítal že slavná fotonová a i kvantová torpéda co tam používaj sou naprosto pitomá, protože jejich hlavice sou naprosto zbytečné - prostá dopadová energie toho torpéda při dané hmotnosti a rychlosti pohybu by byla řádově ničivější, než výbuch té hlavice. Na druhou strnau sem potkal i protiargument že to je jak s railgunem - efektivně je jedno kolik energie ten projektil má, když jí dokáže předat jen omezené množství a jen věcem které potká v konkrétní linii a nakonec slabší projektil může být i ničivější)
6.4.2018 14:55 - Jerson
Railgun při nárazu na kosmickou loď předá veškerou energii. Při kosmických rychlostech a hmotnosti lodi není myslitelné, že by jí střela z railgunu prolétla celou, protože se začne bortit hned při prvním kontaktu s cílem.
Navíc z orbity se dá asi bombardovat ledasčím, a pokud nemá planeta tak hustou atmosféru jako Země, tak velmi efektivně stačí jakýkoliv odpad. Na materiálu prakticky nezáleží.
6.4.2018 15:00 - LokiB
Ok, bral jsem v tom postu Zemi jako relevantní planetu. Pro bombardování Měsíce není atmosféra problém ... zas tam není taková gravitace.

sirien: v tomhle jsem úplně nevzdělán. asi někde existuje popis toho, jak fotonové torpédo má být konstruované, že? zkusím si to dohledat
6.4.2018 15:03 - sirien
Jerson píše:
Railgun při nárazu na kosmickou loď předá veškerou energii.

Tomu se mi nějak nechce věřit že by platilo beze zbytku. Při jaký rychlosti, při jaké velikosti střely, při jaké hmotnosti střely?

Tohle mi totiž silně připomíná otázku průrazné munice - teoreticky fakt super, že jo, jenže v praxi když tam neni nic co bys potřeboval prorážet (nějakej pancíř) nakonec způsobí menší škodu, než nějaká drtivá munice.

Když si představim nějakou vesmírnou loď a pak si představim že dostane zásah nějakym malym, pevnym a rychle se pohybujícim objektem, tak spíš než náhlej výbuch a kolabs všeho okolo si představim že to prostě udělá díru na jedné straně, díru na druhé straně, díru ve všem na spojnici těchto dvou a vesele to bude pokračovat na druhé straně lodi dál ve své +- původní trajektorii, jen o něco pomalejc.
6.4.2018 15:06 - LokiB
sirien píše:
Tohle mi totiž silně připomíná otázku průrazné munice - teoreticky fakt super, že jo, jenže v praxi když tam neni nic co bys potřeboval prorážet (nějakej pancíř) nakonec způsobí menší škodu, než nějaká drtivá munice.


Jasně, proto si většinou střelec před střelou podle cíle vybírá, který typ munice použije.
Na nechráněné cíle kartáč, na obrněnce sabot :)
6.4.2018 15:09 - Jerson
Měl jsem namysli takovou klasickou sci-fi planetu, na které se lidé pohybují jako na Zemi (tedy v obdobné gravitaci), ale mimo základnu potřebují skafandry kvůli prakticky nulové atmosféře. Jak je to s cenou wolframu v poměru k materiálu pro neutronové bomby ve vesmíru, to netuším, ale uranu je méně než wolframu a musí se upravovat, složitě vyrábět, aby z něj byla bomba, zatímco na kovovou tyč stačí mít rozemletý prášek a 3D tiskárnu. A teplo odolný materiál musí být jen na povrchu, navíc můžeš stejně dobře místo wolframu použít uran, zatímco u bomby to zaměnit nepůjde. A na světy bez atmosféry by stačilo železo, křemík, led - prostě cokoliv, co najdeš a zpracuješ v létající továrně na tyčové projektily.
6.4.2018 15:21 - LokiB
Tak v tom článku jako hlavní blokátor zmiňovali tuším cenu vynesení na orbitu ... která je zde na Zemi velká a tedy dostat potřebný materiál nahoru je kurevsky drahé.
V SF prostředí se takovéto náklady asi moc neřeší, doprava z povrchu na orbitu i meziplanetárně je běžná ... tak pak cena nebude hrát moc roli.
6.4.2018 15:25 - LokiB
a čistě vojensky ... v pozemských podmínkách si vůbec nejsem jistý jednoduchostí zaměřování, resp. propočtu skutečné (nikoli matematické) dráhy. vzhledem k proměnlivé hustotě vzduchu, síle větru atd. I malá odchylka může způsobit dopad na dost odlišné místo.
A výbych si nepředstavoval jako "atomový výbuch" bude to výrazně lokalizované, s dost omezeným rozsahem škod do prostoru.
6.4.2018 15:28 - Jerson
sirien píše:
Tomu se mi nějak nechce věřit že by platilo beze zbytku. Při jaký rychlosti, při jaké velikosti střely, při jaké hmotnosti střely?

Tohle mi totiž silně připomíná otázku průrazné munice - teoreticky fakt super, že jo, jenže v praxi když tam neni nic co bys potřeboval prorážet (nějakej pancíř) nakonec způsobí menší škodu, než nějaká drtivá munice.

Když si představim nějakou vesmírnou loď a pak si představim že dostane zásah nějakym malym, pevnym a rychle se pohybujícim objektem, tak spíš než náhlej výbuch a kolabs všeho okolo si představim že to prostě udělá díru na jedné straně, díru na druhé straně, díru ve všem na spojnici těchto dvou a vesele to bude pokračovat na druhé straně lodi dál ve své +- původní trajektorii, jen o něco pomalejc.


Mrkni se na nějaké simulace nárazů malých vesmírných objektů. Při relativně malých rychlostech (cca 2000 km/h) se ještě úplatňuje nějaká odolnost materiálů poměrně rozhodujícím způsobem. Ale od určitých vysokých rychlostí není vůbec žádný materiál, který by po nárazu mechanicky vydržel, a začne být rozhodující jen rychlost dopadu a hmotnost, protože se jak střela, tak cíl v místě nárazu rozpadají na mikročástice.

Je to podobný princip, jako když skočíš do vody nebo na beton z deseti metrů nebo ze dvou kilometrů. U malé výšky hodně závisí na materiálu, poloze těla a pozici dopadu a následky se můžou různit. U velké výšky je už prakticky jedno, na co a jak dopadneš, zabije je obojí stejně, protože dopadová rychlost a zrychlení při dopadu přesahuje hranici, kdy lidské tělo ještě bývá soudržné.

Při vysoké rychlostí nárazu se materiálem šíří rázová vlna, která ho může rozbíjet na místech velmi vzdálených zásahu, a není šance, že by materiál střely zůstal soudržný, pokud má materiál cíle hustotu a tvrdost alespoň jako led. To by musela být kosmická loď z velmi měkkého a prodyšného materiálu jako aerografit nebo podobné srandy, což nebude, když musí udržet tlak jedné atmosféry.

Jediná šance, jak v takovém případě nechat střelu projít skrz bez většího poškození lodi je paradoxně zpomalit ji, aby zůstala kompaktní. Což samozřejmě asi nebude účel těch protilodních střel.

Jinak existují takové věci, jako že 10 cm hliníku proti nárazu ocelové kuličky o průměru 1 cm při rychlosti cca 5 km/s nechrání, ale dva plátky hliníku silné 1 cm, které jsou 10 cm od sebe ochrání spolehlivě. V prvním bude čistý otvor, na 10 centimetrech se kulička rozpadne a na druhé bude už jen prach.

Loki, záleží na tom, v jaké výšce ty projektily vypustíš. V 70. letech se dokázaly s návratovými pouzdry družic trefovat do čtverce o hraně cca 6 km, a to je takové malé nic na padáku. Svazek takových tyčí může padnout s přesností na kilometr, což je na město bohatě dostačující, zvlášť když jich můžeš hodit deset.

Samozřejmě u meziplanetérní lodi zase reálně bude hrát hmotnost munice velkou roli při spotřebě paliva při manévrování a brždění, a pokud si může bombu vyrobit doma a odvézt ji, dává zase atomovka větší smysl, protože bude na stejný účinek lehčí. Tohle není vždy výhodná a ultimátní zbraň, jen jedna z možností.
6.4.2018 15:31 - Aegnor
LokiB píše:
A výbych si nepředstavoval jako "atomový výbuch" bude to výrazně lokalizované, s dost omezeným rozsahem škod do prostoru.

Čeljabinský meteor. Sice nedopadl, ale udělal docela slušnej bordel.
6.4.2018 15:36 - LokiB
Aegnor: no a ten meteor byl tak asi 50x silnější co "ekvivalentní energie k nukleární bombě" týče než zmiňované oribitální střely.
Což je dost velký rozdíl.
Také neletěl "kolmo dolů", ale po celkem dlouhé trajektorii, což i výsledné zasažené území tvarově mění.
Navíc nic moc neudělal :)
17.7.2018 02:46 - sirien
Electromagnetic Railguns - The U.S Military's future Superguns - 200 mile range Mach 7 projectiles

...tolik k představě pouze kinetických projektilů jak jsou prezentovány v Expanse...
19.7.2018 14:44 - Jerson
A co že jsi tím chtěl říct?
12.2.2019 23:51 - York
Why Did We Test Nukes in Space?

Aneb povídání o nukleárních testech ve velkých výškách a co to dělá za různý zajímavý efekty. Prakticky nic z toho jsem neznal.
14.5.2019 10:21 - York
Jerson píše:
Že bychom se konečně přiblížili riggerům ze Shadowrunu?


Je to správnej odkaz?
14.5.2019 10:48 - Šaman
Auto nečte riggerovy myšlenky. Rigger JE autem. Rigger cítí, když má kamínek ve vzorku pneumatiky, rigger neřídí, ale sám se řítí dálnicí.

Budem potřebovat ten datajack do hlavy, než můžeme rozjet Shadowrun.
14.5.2019 10:51 - Lethrendis
Kontrolní rig hlavně :)

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.072183132171631 secREMOTE_IP: 44.203.58.132