Kromě těch lokálních gravitačních polí je to hezky napsané, ale protože gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti, nedovedu si představit gravitační pole dosahující půl metru nad podlahu, které by přitom bylo dostatečně silné aby udrželo člověka.

Jinak mám dojem, že umělá gravitace byl ústupek sci-fi filmovým možnostem 30. a pozdějších let, kdy se prostě nedalo ve studiu dostatečně uvěřitelně vyrobit beztížné prostředí, a později se přístup "dolů je pořád dolů" používal jako sci-fi klišé, který se pokusili narušit jen někteří - třeba ve filmu Vesmírná Oddysea.

Což je mimochodem stejný případ jako manévrování lodí ve vesmíru - všechny se chovají jako by se necházely v gravitačním poli (a obvykle jsou také všedhny lodě orientovány jedním směrem, jako na moři). Prostě placatost má člověk zaraženou v mozku a nerad se jí vzdává.

Takže dokonce i když na lodi odejde hlavní generátor, posádka pořád pobíhá po podlaze. Jen v kreslených filmech se naopak postavy vznesou zhruba doprostřed výšky místnosti a nadále se pohybují plaveckým stylem zvaným "prsa".

Jerson píše:
protože gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti, nedovedu si představit gravitační pole dosahující půl metru nad podlahu, které by přitom bylo dostatečně silné aby udrželo člověka
Dovedu si to představit - vytvoří se homogenní gravitační pole. Ani na Zemi se neliší gravitace s počtem schodů (tedy liší, ale pro naše smysly neznatelně).

Ne vzdycky. V andromede meli dost 3d vesmir, a meli dokonce obrazovky a monitoring kterymu bych byl schopnej uverit ze se v 3d da pouzivat. S tou placatosti to prehanis, Jersone.

jinak, s tema magnetama bych tomu neveril. zlames si nohy akorat. v anime kde nemusi resit herce je dost casty ze lode jsou beztizny, a stanice pouzivaji rotaci, coz precejen dava smysl kdyz jsou vetsi, zejo, zvlast pokud jsi na hranici "stanice" a "vesmirna kolonie" ac je fakt ze v mainstreamu toho druheho moc nenajdes.

(btw jersone neni to rychleji nez se ctvercem? mam pocit ze to bylo ^4 nebo tak.)

s tou akceleraci je to dobry napad pokud jsi ve SF a ne ve skiffy. Kdyz kolem tebe zacnou litat veci jako zmena rychlosti a tak, zjistis, ze pokud nemas skiffy FTL pohon, je nejrychlejsi zpusob jak se nekam dostat je akcelerovat pulku cesty, otocit lod a druhou pulku cesty brzdit. Takze kdyz das podlahu kolmo na smer letu, tak mas celou cestu normalni gravitaci, coz muze byt uzitecny kdyz jsi "dopravni letadlo" a ne vesmirny kriznik ;) ono i 0.5g je mnohem prijemnejsi nez zerog.

Píše:
a obvykle jsou také všedhny lodě orientovány jedním směrem, jako na moři
Pozor, to může mít i docela logiku. Pokud máš flotilu lodí jedné civilizace, a ne jen pár exemplářů, tak je docela logické že budou mít unifikovaný navigační systém - jednotnou 3D (víc D v některých FTL technologiích) síť souřadnic se stejným počátkem, osami a jednotkami. Ta bude nejspíě vytvořená uměle a ne na nějakym logickym základě (zaprvé by se ve vesmíru těžko hledal, zadruhé lidé jsou holt lidé), takže můžeš mít počátek například v gravitačním centru domovské hvězdné soustavy a základní rovinu nadefinovanou tak, aby procházela +- rovnoběžně s rovinou po které kolem hvězdy obíhají planety.
Orientace lodí rovnoběžně s touhle rovinou, pokud není důvod se orientovat jinak, může být prostě a jednoduše jenom zvykem kapitánů nebo navigátorů.

Vzhledem k výhodnosti kompatibilních jednotek (můžeme sledovat i v reálu) je pak docela možné, že i rozdílné rasy po nějaké době přejdou na jednotnou navigační síť (s počátkem třeba v místě historicky prvního setkání/uzavření první vzájemné smlouvy atp., se základní rovinou která prochází gravitačními středy obou jejich domovských systémů nebo tak).

Ad akcelerace - tam je kapku problém v tom že požadavek na nějaké konkrétní rozmezí gravitace (menší ještě jde, ale větší by s sebou nesla dost zdravotních problémů) dost omezuje rychlost, kterou můžeš akcelerovat.

Jerson píše:
Což je mimochodem stejný případ jako manévrování lodí ve vesmíru - všechny se chovají jako by se necházely v gravitačním poli (a obvykle jsou také všedhny lodě orientovány jedním směrem, jako na moři). Prostě placatost má člověk zaraženou v mozku a nerad se jí vzdává.

Tohle je ve Star Treku třeba vysvětlené tak, že lodě jsou obvykle orientovány vzhledem k soustavě oběžných drah (která vytváří tu "orientaci v prostoru"). Mimo soustavu letí warpem takže jejich orientaci nevidíš...

tukan: s tou akceleraci proto rikam, ze se to hodi pro "dopravni letadla", nakladu je to jedno, a pri boji muzes chtit vic manevrovat.

jinak, s tou navigacni soustavou. kdyz ses v nejakym systemu, nebo nekde kde neco je (hvezdy, sutry, atd) muzes si nastavit soustavu podle toho. v prazdnote si ji muzes nastavit podle sebe nebo podle hlavni lode flotily.

nebo muze mit kazdy vlastni. ono uprimne, prevod mezi, janevim, valcovou souradnicovou soustavou zalozenou na jednom bodu, a polarni soustavou zamerenou na jinem bodu, kdyz se jeste ty body pohybuji ... je otazka par sinu a cosinu a tak. pocitace umi i slozitejsi vypocty rychle ;)

Nejde ani tak o převod mezi soustavami nebo o komunikaci ohledně toho kam se poletí dál, jako spíš o tvorbu map a o přiřazování pozic. On je kapku rozdíl, když máš:
Alpha Centauri - pozice 14,3/5/8,2
a když máš:
Aplha Centauri - pozice 14,3/5/8,2 podle Zemského systému od r. 2893, pozice 0,24 proti 1,81 pí podle Zemského systému do r. 2893, ale stále používaného ve Vnějších koloniích, pozice podle Garianského systému 34323x28, D->K...
Ono se to pak vcelku hodí pro turistické průvodce, učebnice, literaturu a tak...

to moc nedava smysl. ty taky nerikas "pet kilometru po triceti sesti stupnich od stredu prahy" ale "na miraku" ;) mista co maji jmena maji jmena, kdyz resis kde jsi uprostred niceho muzes rict jak daleko jsi od tech mist, ktera jmeno maji, ne?

jenze mirak vis kde je, zkus rict, kde je mirak nekomu, kdo nikdy na miraku nebyl a nevi kde je.

prijedes do prahy, vlezes do metra, pokud jsi na zelenym metru pojedes na namesti miru, pokud jsi na jinym metru pojedes smerem k prestupu na zeleny metro, odtama pojedes na namesti miru, vystoupis na namesti miru?

neni tak tezky, ze ne?

Právě že je. Protože máš už zažiou navigační strukturu - to že je dvojitá je věc druhá (zelené metro/linka A). Stalo se mi že na větu "pojedeš áčkem" byla odpověď "to je který?"

Představ si že by Ti někdo řek "dvacet kilometrů protisměrně od Budějovic" - kam bys šel?
(bylo by to na západ, ale to je jedno).

Když seš na různý soustavy zvyklej, je to ok. Ale když nejsi, dělá to problémy. To je třeba důvod proč VB přešla na metrickej systém - ne kvůli tomu, že by to počítače neuměly přepočítat, ani ne kvůli tomu, že by lidi v Británii nevěděli jak dlouhej je metr nebo kolik je jeden kilogram, ale když máš dva přístroje který potřebuješ propojit a v manuálu k jednomu je napsaný "vůle spojení musí být maximálně tři centrimetry" a v druhém "spojení je kvůli otřesům nutno udělat s vůlí menší než 0,87 palce" tak to je dost otravný. Stejně tak když děláš obchodní nabídku někomu v zahraničí.
(EDIT: ani nemluvě o tom když vyrábíš něco z dodávanejch komponentů a jedna firma Ti dodá věci standardizovaný na jeden systém a druhá na druhej systém - to je pak fakt k vzteku. Tohle mám z první ruky od mámy co dělá ve firmě obstarávající tiskařský stroje, prej z toho místy byly dost nasertivní okamžiky)
Ani nemluvě o tom, že i přes všechny počítače a tabulky a i přes to, že znali obě soustavy docela dobře, vědci v NASA například jednou podělali přepočet (resp. na něj zapomněli) u jedný družice, výsledkem čehož bylo že jí při startu rozsekali - škoda v desítkách milionů. A klika že to nebyl raketoplán s lidma.

Jednotná soustava jednotek je v praxi prostě docela friendly věc.

"ze je dvojita vec je druha" pockej, coze?

Nemáš jednotnou navigační strukturu - terminologii atd. Metru řikáš "zelený metro" ale ve skutečnosti se menuje "linka A". Tylovu náměstí se naprosto standardně řiká IPák (protože samotnej IPák je dost nezajímavý místo hned vedle, ale menuje se tak stanice).

Používáme víc názvů pro to samý - podobně jako je jedno jestli máš míli nebo 1,6km - obojí je stejná vzdálenost, ale dvě soustavy, dva názvy.

Když si na obě soustavy zvyklej, můžeš v běžném životě přecházet z jedné do druhé dle libosti. Ve chvíli kdy dojde na exaktní věci (technický manuály, vědecký převody, obchodní zakázky, výrobní postupy atp.) tak nastává hromada problémů. Všechny lze vyřešit, samozřejmě, ale je to práce navíc, otrava a navíc další bod v systému kde může dojít k chybě. Proto se soustavy jednotek unifikují. Proto se pro pozemskou navigaci používá rovnoběžko-poledníkovej systém s počátkem na rovníku a v greenwichi, i když Číňané, Japonci a Arabové určitě měli nějaké svoje jiné značení - a Španělům, Nizozemcům a zvlášť Francouzům určitě nebylo po srsti že se používá Britskej systém, výhodnost jednotného systému pro ně byla tak významná že překousli národní hrdost a podvolili se systému který se prosazoval nejvíc. (ostatně britové se svejch jednotek taky nevzdávali zrovna s radostí - až na vědce, techniky a zahraniční obchodníky)

Sosáček - ano, jsou výjimky, ale není jich tak moc. Například i efektní záběry na loď, která má v pozadí planetu jsou orientovány tak, jako by pozorovatel stál v rovině gravitačního působení lodi, a nikdy jako by se orientoval podle planety.

Andtom píše:
Dovedu si to představit - vytvoří se homogenní gravitační pole. Ani na Zemi se neliší gravitace s počtem schodů (tedy liší, ale pro naše smysly neznatelně).
Asi jsme se nepochopili - podle sirienova popisu jsem si představil gravitační pole, které zasahuje někam ke kolenům a ne výše.
Sirien píše:

Pokud máš flotilu lodí jedné civilizace, a ne jen pár exemplářů, tak je docela logické že budou mít unifikovaný navigační systém - jednotnou 3D (víc D v některých FTL technologiích) síť souřadnic se stejným počátkem, osami a jednotkami.
Ale proč by měli? I stanice a raketoplány na oběžné dráze se otáčí tak jak je potřeba, přestože na případný navigační bod přímo vidí. Prostě při manévrech ve vesmíru je úplně jedno, jak je loď natočená, během různých manévrů se převrací dle potřeby a je úplně zbytečné plýtvání palivem (energií) rovnat ji do jedné roviny.

Takže s argumentací o výhodnosti jednoho součadného systému souhlasím, ale pro natočení lodí vůči sobě mi přijde stejně vedlejší. Pokud se lodě pohybují strejným směrem, tak jejich osy letu budou pochopitelně paralelní, ale to stále není důvod pro to, aby i jejich osy kolmé na směr metu byly stejně orientovány. A to zejména u lidí, které mají můstek zkonstruovaný jako kabinu letadla - nejlepší (přímý) výhled je dopředu, částečně do stran a trochu nahoru, dolů vůbec. A zejména když jsou nepřátelské lodě po zachycení senzory vyhledávané zrakem.

Když jsem hrál Homeworld, tak tam se velké lodi také udržovaly v jedné rovině a klesaly či stoupaly spíše jako ponorky nebo vzducholodě. V soubojích to dost vadilo, protože díky rozmístění palebných postů jsem měl kryté boky a hořejšek, ale spodek dost špatně. Výhodou bylo, že jsem toho mohl využívat při boji s nepřátelskou flotilou, ale i tak jsem se s nimi musel střetávat ve stelné "letové hladině", abych maxmimalizoval bojovou sílu.
A pak jsem jednou útočil na stanici, která byla chráněná bitevními loděmi rozmístěnými v kouli a všechny směřovaly zádí ke stanici. Absolutně jiný druh obranné taktiky, žádné slabé místo, při napadení z jakéhokoliv směru okamžitá podpora od sousedních lodí, které mají volný výhled na cíl - zatímco moje flotila byla při obraně z boku mnohem zranitelnější a při útoku ze tří stran jsem byl ve značné nevýhodě.

Hlavně na základě této zkušenosti proto říkám, že "námořní / vzdušná" orientace flotil ve vesmíru je zcela zásadní nevýhodou i pro bitevníky se zbraněmi na všechny strany, a naprosto nevýhodná pro lodě s nějakou silnou paprskovou zbraní, které se musí zaměřovat celým trupem.

Vysvětlení jednou navigační soustavou neobstojí a vysvětlení stejnou orientací gravitace a jejího vnímání, o které fakticky jde, je dost pitomé.

Píše:
efektní záběry na loď, která má v pozadí planetu jsou orientovány tak, jako by pozorovatel stál v rovině gravitačního působení lodi, a nikdy jako by se orientoval podle planety.
No, a netvrdíš zrovna Ty, že je jedno, jak ve vesmíru orientuješ záběr? :)
Kromě toho - hlavní hrdinové bejvaj na tý lodi, a ne na tý planetě, takže chápu že loď má přednost.

Píše:
Asi jsme se nepochopili - podle sirienova popisu jsem si představil gravitační pole, které zasahuje někam ke kolenům a ne výše.
Které efektivně (g=1 ??) zasahuje někam ke kolenům, níž může bejt silnější, vejš vyšší, ale protože gravitační pole slábne rychlejc než lineárně se vzdáleností, tak ho už někde kolem pasu můžeš zanedbat. U země Tě to ale stejnak udrží.

Píše:
je úplně zbytečné plýtvání palivem (energií) rovnat ji do jedné roviny.
Na naší z vesmírného pohledu nízké TL určitě (nemáme ani stálou stanici pro dlouhodobej pobyt mimo naší planetu, nebyli sme dál než na měsíci a každej let je hurá událost).
Ale... kdybys mi řek že vycouvat a zase najet, abych přeparkoval auto o 20 cm. doleva protože mi přijde že parkuju jak prase (i když to efektivně nic nezmění) je plejtvání benzinem, tak mi to bude spíš k smíchu.
Pokud budeš mít loď s pohonem určeným na (pravidelný kyvadlový) let pár světelnejch let k Proxima Centauri, tak se Ti kapitán asi dobře vysměje když mu řekneš že natočení lodi do určitý pozice je plejtvání palivem.

Představa nutnosti se natáčet kvůli boji mi přijde trochu mimo - nejefektivnější zbraní ve vesmíru je řízená střela s širokým manévrovacím rozsahem a několikanásobnou hlavicí. Je úplně jedno kterym směrem jí vystřelim, stejně si to co má trefit najde sama.
(mělo by to smysl kdybych měl na boku lodi baterie paprskových zbraní pálících něco co se pohybuje FTL (co se nepohybuje FTL není lepší než raketa - o tom ale v dalším článku), ale pokud mám paprskovou zbraň dopravující smrtící energii FTL rychlostí, pak je trochu technologicky mimo bavit se o nedostatku paliva nebo problémech s gravitací, protože to už je fakt hard SF úroveň kde ospravedlníš co se Ti zlíbí)

Aby bylo jasno (a pro úplnost), gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti jenom v radiálně symetrickém poli. Potenciál (resp. jeho minus gradient = síla) bude vypadat jinak v blízkosti nekonečně dlouhého hmotného prutu nebo třeba diskového objektu. Speciálně třeba nekonečná hmotná deska generuje homogenní pole, tzn. jeho velikost nezávisí na vzdálenosti od desky.

hm... a lidsky? :)

To znamená, že záleží na vzdálenosti od zdroje gravitačního pole. Když jsi dostatečně daleko, tak gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti. Čím jsi blíž, tím větší vliv má tvar zdroje gravitace. Tak například ... pokud bys měl vesmírnou loď ve tvaru placatého disku a na jednu jeho stranu bys rovnoměrně rozmístil generátory gravitace, tak bys dostal ve většině částí lodi zhruba homogenní pole (jako na u nás na Zemi) ... ale kulová loď s jedním velkým generátorem uprostřed by byla zřejmě jednodušší :)

Větší problém by spíš byl s hmotností. Cokoliv, co vytváří znatelnou gravitaci, musí být opravdu hodně těžké, zřejmě mnoha(set?)násobně těžší, než samotná loď. Ale pravdou je, že tohle všechno vychází z klasické dnešní fyziky. Jakákoliv smysluplná umělá gravitace musí tento základní princip nějak obcházet.

Píše:
No, a netvrdíš zrovna Ty, že je jedno, jak ve vesmíru orientuješ záběr? :)
Kromě toho - hlavní hrdinové bejvaj na tý lodi, a ne na tý planetě, takže chápu že loď má přednost.
Tím jsem chtěl ilustrovat skutečnost, že lodě se neorientují nějak rozumně ani vůči planetám, ale prostě tak, aby poskytly cool pohled.
Píše:

Které efektivně (g=1 ??) zasahuje někam ke kolenům, níž může bejt silnější, vejš vyšší, ale protože gravitační pole slábne rychlejc než lineárně se vzdáleností, tak ho už někde kolem pasu můžeš zanedbat. U země Tě to ale stejnak udrží.
Mám myšlení taky zdeformované životem v gravitačním poli Země, ale pořád mi vychází že pokud chci dosáhnout 1g, musím mít pod nohama ekvivalent hmotnosti Země a jeho vliv prostě na jednom metru vzdálenosti těžko klesne o čtvrtinu. Nebo spíše - pokud dokážu vyrobit gravitační pole tak blízko pod podlahou a rovinné, tak nevím, jak budou vypadat jiné gravitační technologie, které dané civilizace bude mít. Protože pokud je mít nebude, dojde k efektu, o kterém jsem ti už psal - je to jako by společnost používala elekřinu výhradně k nakládání železného odpadu a všechno ostatní poháněla párou.

Píše:
Ale... kdybys mi řek že vycouvat a zase najet, abych přeparkoval auto o 20 cm. doleva protože mi přijde že parkuju jak prase (i když to efektivně nic nezmění) je plejtvání benzinem, tak mi to bude spíš k smíchu.
Jenže to není to samé. Na správné natočení lodi potřebuješ loď urychlit v požadovaném směru (případně ve více směrech) a opět ji zpomalit, aby se zastavila ve správné pozici. S velkými lodemi se manévruje podstatně hůře než s malými. Takže jsi v pozoci, kdy důstojník řekne kapitánovi stojící letadlové lodi, že vítr fouká o deset stupňů bokem a že by bylo lepší loď natočit. A můžeš hádat, co na to řekne kapitán letadlovky (: )

Píše:
Představa nutnosti se natáčet kvůli boji mi přijde trochu mimo - nejefektivnější zbraní ve vesmíru je řízená střela s širokým manévrovacím rozsahem a několikanásobnou hlavicí.
Řízená střela je ten absolutně nejhorší bojový prostředek ve vesmíru - pomalá, špatně řiditelná, jednoduše sestřelitelná (laserem nebo velkým množstívím malých projektilů) Znovu říkám, že ve vesmíru je nejtěžší manévrování, protože nemáš žádné tření okolního prostředí, které bys mohl využít, takže jakýkoliv manévr znamená zrychlit otášení do požadoveného směru, v polovině obrátky začít zpomalovat. Při větší změně směru je také nutno snížit rychlost v původním směru, jinak i nadále poletí střela šejdrem. Přitom všem je třeba držet stabilitu v dalších dvou směrech.

Kromě toho vyrobit energii ve vesmíru není tak velký problém. Mnohem těžší je tuto energii využít k pohybu lodi.

Když se ještě vrátím ke gravitaci, to co píše Galwail jsem se snažil vyjádřit - tottiž když máš generátor gravitačního pole, tak při urychlování musíš pohnout i s ekvivalentem hmotnosti, která tuto gravitaci vytváří.

Pro dobrý pocit bych gravitaci buď neřešil vůbec, nebo bych gravitační generátory vynechal a použil elektormagnetismus.

Kolemjdouci ja nejsem ;)

Jinak, s tema rizenejma strelama nemas pravdu. Nejlepsi zbran ve vesmiru je neco co akcceleruje a ma cas. Kdyz povolis neco jako GURPSi "reactionless drive" tak dokazes znicit jakoukoli planetu (mozna i hvezdu) a cokoli jineho co nemuze uhnout, na to bacha.

To už se můžeme bavit o tom, že nejlepší zbraň je stranglet, protože ho nemáš čím zastavit a jakmile ho jednou dostaneš do hvězdy, tak je její zničení jen otázkou času. Stačí povolit jeho vyrobení (: )

Nevím jak přesně s tím souvisí "bezreakční pohon" - má jít o projektil, který budeš dostatečně dlouho urychlovat, abys mu dodal energii?

jep. pokud ovsem nepovolis silovy pole, pak zastavit jde ;) ono to samozrejme jde i bez neceho co umi delat tah bez reakcni hmoty, jen to trva dlouho.

obecne, vybusniny jsou ve vesmiru bez vzduchu ztrata casu. kineticka energie to resi sama.

btw ciste se soucasnou fyzikou (ale vyzaduje to materialy ktery neumime vytvorit) se daji delat takovy veci jako ze vezmes hvezdu a nekam s ni odletis :) a tak.

jinak co se tyka atmosfery vesmirnych souboju, nejvic se mi libila andromeda. tam si po sobe na vzdalenost nekolika svetelnych sekund (a vetsinou schovani za planetou, nebo mezi sutrama nebo tak) posilali strely, smirovali se sondama a tak. to mi prislo stylovy.

coz mi pripomina, ze bych mel umet spocitat rychlost neceho co z nuly akceleruje 1g jeden tyden, jeden mesic a jeden rok. vzdyt je to jednoducha fyzika :)

Píše:
Tím jsem chtěl ilustrovat skutečnost, že lodě se neorientují nějak rozumně ani vůči planetám, ale prostě tak, aby poskytly cool pohled.
Hm. U mě to je ok.
Když Arnold Schwarzeneger rozstřílí na hadry záporákovo auto, tak taky nestojim o to aby jen proděravělý nabouralo do stěny. Musí hezky sjet ze silnice, v plný rychlosti to nabrat do sloupu a pořádně vybuchnout.
To je stejný jako stěžovat si že barovou tanečnici hraje Jessica Alba, když skutečný barový tanečnice jsou obvykle mnohem ošklivější. Jestli se Ti to nelíbí prosim, já se radši mrknu na Jess :)

Píše:
Takže jsi v pozoci, kdy důstojník řekne kapitánovi stojící letadlové lodi, že vítr fouká o deset stupňů bokem a že by bylo lepší loď natočit. A můžeš hádat, co na to řekne kapitán letadlovky (: )
"good point, do it?"
Ono směr větru je u letadlovek docela podstatná věc kvůli vzletům a přistáním. A vzhledem k tomu, že mají boční turbíny na natáčení a vzhledem k tomu že sou poháněný jadernym reaktorem, tak bude kapitánovy uplně ukradený jestli XO vydá rozkaz a tři lidi si namačkaj pár tlačítek.

Pokud vás zajímá řešení sci-fi boje při použití řízených střel a použití gravitace v pohonu a ochraně lodi, tak jak už jsem psal v jiné diskuzi, knížky ze světa Honor Harringtonové obsahují takové řešení. Solidní česká stránka o této knižní sérii je zde: Honor Harrington
Mimochodem, ty knížky se čtou výborně, za sebe doporučuji. Je to military sci-fi, ale s pěknou porcí politiky postavené na ekonomických možnostech.

Siriene, já nikdy byrový tanečnice neviděl, ale viděl jsem film Vesmírná Oddysea, ve kterém nepochodovali pod podlahách a lodě nebyly srovnané úplně paralelně a ... líbilo se mi to. Vypadalo to jako ve vesmíru a ne jako ve studiu. A podíval bych se nato znovu, což se o ošklivé barové tanečnici říct nedá. Takže asi tak.

A s tou letadlovkou jsi mě nepochopil - když stojí a potřebuje se pohnout, trvá příliš dlouho než změní směr a tak prostě zůstane na místě, pokud není nutné opravdu nutné s ní pohnout. O palivo vůbec nejde.
Píše:

coz mi pripomina, ze bych mel umet spocitat rychlost neceho co z nuly akceleruje 1g jeden tyden, jeden mesic a jeden rok. vzdyt je to jednoducha fyzika :)
Neznám z hlavy vzoreček pro rychlosti blížící se rychlosti světla, takže za týden mi to vychází na skoro 6 000 km/s, za měsíc 25 000 km/s a za rok to už bude blízko rychlosti světla. Jenže je třeba vzít v úvahu, že v prvním případě potřebuješ dráhu 1,7 miliardy kilometrů, na druhý 33 miliard a ve třetím (asi) 4,8 bilionu.

Pluto obíhá ve vzdálenosti necelých 3 miliard kilometrů od Slunce. Za měsíc jsi u něj - ale tref se.

Jinak na ten odkaz jsem se podíval, ale žádné vysvětlení věcí o kterých se bavíme tam není. Snad jen že zřejmě používají i gravitační útoky.

OT: Alespoň jsem se naučil nové slovo - Zplutovat (: )

hmm.

ja neumim prepocitat 1g na m/s^2 :) potom by to mela byt jednoducha integrace, ne?

1g je tuším 9,8 m/s2 A integrály jsem už závno zapomněl :-)

Jerson: V sekci "Různé" se píše o lodích, taktice a zbraních (zde je psáno o řízených střelách s vícero hlavicema). Jinak existují na netu podrobnější pojednání v angličtiny, ta knižní série je populární.

Ad Honor Harrington:
Weber pouziva gravitiku na vsechno prakticky - lode jsou pohaneny gravitickymi pohony, at uz v normalnim vesmiru nebo v hyperu. Lode jsou takove HODNE osklive a HODNE ne-cool vypadajici veci, ktere se daji nejlip definovat jako hnusny valec s kladivovitou hlavou a zadkem. S tim ze ve stredu je prave ten graviticky generator, plus jsou na trupu nejake "uzly", ktere vytvari "plachtu" pro cestu hyper-prostorem.

Diyk gravitickemu pohonu ma kazda z lodi nezranitelny "vrsek" a "spodek" pred ktere se projektuji gravitacni kliny - vec, ktera dokaze roztrhat prakticky cokoliv (samozrejme podle velikosti klinu). Znamena to, ze lode spolu bojuji bocnimi salvami a pripadnou palbou "chaser weapons", ktere jsou na pridi a na zadi. Boky jsou pancirovane a zpravidla maji na sobe silove pole, stity, ve kterych jsou otvory prave na zbrane.

Zbrane jsou energeticke s kratkym dosahem (no moc kratkym ne, ale efektivni dostrel je velmi omezeny, mam takovy pocit jenom tak milion kilometru nebo tak - nejsem si 100% jisty, tohle se vysvetlovalo tak v prvni knizce:) ) a strely - rakety s gravittickym pohonem. prave ty strely se v prubehu serie zlepsuji a postupne dostreli na strasne mega vzdalenost. Ale vsechno je to svazane s tim, ze je treba vymyslet FTL komunikaci, kterou asi tak do pate knihy nemeli.

Strely jsou pohanene miniaturnim gravitickym pohonem, ktery vytvari kliny stejne jako u lodi (diky tomu je muzes zachytit a sestrrelit) a maji "laserove" hlavice (ty nejak maji fungovat, ale ja to nikdy poradne nepochopil) nebo jaderne strely. Jaderne se pouzivaji na boj proti nepancirovanym a nestitovany cilum - typicky je to civilni nebo vojenska lodenice nekde ve vesmiru nebo tezebni stanice.

Podle me je tenhle system velmi uveritelny a velmi dobre popsatelny. Takze pokud nekdo chce delat "souboje s velkymi vesmirnymi lodemi" doporucuji tuto serku jako inspiraci.

P.S.: na fifthempire se objevila dalsi cast 28. kapitoly Storm from Shadows!!! (dalsi Honorverse knizka - hlavni role Mike Henkeova, odehrava se v Talbottskem Kvadrantu... Star Empire of Mantichore <3)

Několik poznámek:
(i) Zintegrovat konstantu byl měl člověk umět i opilej ;) .
(ii) Na gravitační zrychlení 1g opravdu není potřeba hmota Země.
(iii) Můj předchozí příspěvek upozorňoval na to, že úbytek síly se čtvercem vzdálenosti platí opravdu jen pokud jste dostatečně daleko a/nebo je zdroj pole bod nebo koule (dá se ukázat, že objekt tvaru koule vytváří stejné pole, jako by byla všechna hmota v jeho středu - to není moc překvapivé). Pokud bychom se bavili o nějakých hypotetických gigantických lodích, jdou vymyslet různé jiné zábavné tvary pole.
(iv) Při používání malých extrémně silných zdrojů grav. pole by se musel člověk nějak vypořádat s vlivem slapových sil, které budou nezanedbatelné.
(v) Kdosi mi vyprávěl o nějaké staré hře s realistickou Newtonovskou fyzikou. Souboje lodí tam probíhaly trochu jako rytířská klání - dvě lodě se rozletěly proti sobě, jedna od Slunce a druhá třeba od Pluta, postupně zrychlovaly až třeba na 0,5c (z pohledu třetí lodě, která je v klidu) a pak kolem sebe kmitly rychlostí O,8c (z jejich pohledu), takže hráč měl minimum času něco nepříteli udělat. Následně opět stejně dlouho zpomalovaly, nakonec se otočily a letěly si to rozdat znova :) .

Sorry za to formátování (a za překlep 0 <-> O), příště si to po sobě snad líp projdu.

neni to nahodou potreba integrovat dvakrat?

Dvakrát by se zrychlení integrovalo, pokud bys chtěl znát celkovou dráhu. Pokud jsem to správně pochopil, diskutovalo se o rychlosti.

ja myslel ze chci drahu. *kouka dolu* ok, chtel jsem rychlost :)

Sem si teprve včera uvědomil, že v Babylonu 5 vyřešili (u lidských lodí) gravitaci velice podobně, jako jsem to tady navrhoval já - vepředu statická část se zbraněmi a hangáry pro stihače, vzadu statická část pro motory, uprostřed rotující část s posádkou.

Real Artificial Gravity for SpaceX's Starship

Koncept spojení 2 lodí které se rozrotují vůči společnému centru rotace (tady centrované kolem 3. lodi která nese spojovací mechanismus). Kupodivu to pro SpaceXí Starship zjevně dává smysluplný čísla (rotační gravitace by měla na lodi rozsah .85-1.05g výměnou za 3+3tuny paliva (rozrotování, zastavení).

Pro nějakej Expanse-style setting v pre-Epstine éře by to byl zajímavej koncept.

Při ceně 12.000 USD za kilogram na geostacionární dráhu resp. tak 6.000 USD na nízkou oběžnou dráhu, to tedy není úplně láce, tak snad na to budou mít

SpaceXí BFR je ve skutečnosti tak megalomanská, že 6 tun paliva je vcelku o ničem (resp. výměnou za příjemných a zdravých 1g po celou cestu to je o ničem). Posuď sám: Spaceship, BFR (hodnoty suchý váhy, vzletový váhy, užitný váhy atd. sou v pravejch boxících).

Ve skutečnosti bych tipnul, že pokud něco takovýho fakt udělaj*, tak pudou spíš s 0.5g než s 1g. Zaprvé stejně na Marsu potkáš 0.38, ale především kvůli zatížení na tu celkovou strukturu (...která pak nebude muset bejt tak masivní, což opět ušetří další a řek bych že mnohem větší tuny paliva na vzlet stejně jako užitnej prostor). I když je zas otázka že tu je ten argument že při návratu bys mohl postupně navyšovat gravitaci z 0.4g (adekvátní Marsu) na 1g a tim tu posádku postupně adaptovat (oproti tomu když bys jí prostě hodil z vesmíru do pozemský 1g)



*to odkázaný video je fan-made, btw., SpaceX ani Elon žádný vyjádření k podobným konceptům nebo technologiím nevydali - nicméně spekuluje se že tak daleko prostě ještě nejsou a že otázku gravitace pro 4 měsíční cestu nejspíš řešit chceš... zvlášť pokud se mají naplnit Elonovy dříve prezentované představy o komfortu

Píše:
I když je zas otázka že tu je ten argument že při návratu bys mohl postupně navyšovat gravitaci z 0.4g (adekvátní Marsu) na 1g a tim tu posádku postupně adaptovat (oproti tomu když bys jí prostě hodil z vesmíru do pozemský 1g)

Tak udělat by si to mohl. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý pobyt způsobuje měknutí kostí, atrofování svalů a hromadu dalších věcí, tak nevím jestli by to nebylo k užitku. To není jak zvonová nemoc s potápěním, kde ti stačí chvilku počkat než se ty stlačené plyny vyplaví.

Colombo: no, chvilku ... když budeš v tom tlaku 4 měsíce, tak to bude delší chvilka :)

otázka je, jestli třeba při 0,4g je jsou ty problémy obdobné, jako při beztížném stavu, nemusely by, ten rozdíl by mohl být dramatický

LokiB: V tom máš pravdu. Atrofie je v podstatě následek nedostatku zátěže. Projevuje se i tady na zemi když jen ležíš a nic nerobíš. Tuším že tu byla hromada experimentů s dlouhodobým pobytem na lůžku bez jakéhokoliv pohybu.

Postupně zvyšující gravitace a intenzivní tréning by mohla být odpověď. Problém je, že onen "dlouhodobý pobyt" je pro nás zatím jen pár měsíců, cokoliv nad to (roky) je naprosto neprobádaná oblast a je možné, že přizpůsobení se zpět na dlouhodobé podmínky vyšší gravitace může trvat i pár let. Jaký efekt to bude mít na lidi co se narodili na Marsu ne naprostá enigma. Ale to jsem asi už úplně mimo topic.

Ono základní rozdíl mezi 0g a 0.Xg spočívá v tom, že a) při tom 0.X musíš vynakládat aspoň nějakou námahu, což i tak samo o sobě vyruší hromadu negativ spojených s 0g a např. krevním oběhem (ale i s kostmi atp.) a b) v tom 0.X je jakýkoliv fyzický cvičení řádově snazší, než v 0g (ono vzít si v 0.25g 100kg čínku místo 25kg je o hodně snazší, než zjistit, že v 0g nefunguje čínka žádná... samozřejmě ilustrativní příklad), takže prostě i malá gravitace je výrazně lepší, než žádná. Následně rozdíl mezi nějakou a o něco větší už tak významnej neni (v rozmezí 0-1g je ta přidaná hodnota "logaritmická" - nad 1g pak začne samozřejmě zase strmě klesat)


Každopádně sem jen chtěl zmínit, že ten koncept dvou okolo sebe rozrotovanejch lodí je poměrně zajímavá odpověď, na tenhle problém, a někomu by se to ve hře mohlo hodit pro inspiraci :)