Hm svíčka... mám neodbytný pocit, že jsem na dveřích jedné místnosti na koleji Větrník viděl reklamní plakátek na tohle RPG :)

Trošku mi to připomíná Call of Cthulhu.

To Alnag:
No, to bude asi tím, že tam bydlím :) Ale jednalo se o starší verzi, ten plakát už jsem strhl.To Chrochta
Jasně, inspirace by tu byla. Přesto se jedná o něco dost jiného, Svíčka je například dost o naději a podobně, nemá teď cenu rozepisovat se o podrobnostech. Řekl by, že mě dost inspirovali mimo jiné (a nikoli nutně v uvedeném pořadí) H.P. Lovecraft, C.S. Lewis, Tolkien a bible. Systém je sice sám o sobě poměrně univerzální, ale chtěl jsem jej od začátku spojit s nějakým atmosféricky silným settingem.

Co muze tento system nabidnou hracum noveho. Proc bych mel jako potencialni zajmence premyslet o tehle hra a ne treba o jine, existujici alternative (treba jiz zminenem CoC)?To jsou tedy aspon obvykle prvni veci, ktere me pri stretu s novym RPG napadaji.

To Bajo
Dobrá otázka. Něco by se snad našlo :)
CoC je samozřejmě dobrá hra a Svíčka je jí v něčem podobná, ale zaroveň se v hodně věcech liší. Měla by se zaměřovat snad ani né tak na samotný horor, ale spíš na něco jako "human condition", na to, co to znamená být člověkem. Hráči by se v ní měli pořádně vyžít v obtížném rozhodování, emocích a morálních dilematech. Hrůza ve Svíčce může mít samozřejmě mnoho podob, což je celkem klasika (strach ze smrti, z odporných věcí, které se ti můžou stát, z prázdnoty vlastního života, ze zla, které má člověk v sobě, z neznámého, zrůdného a zvráceného), ale třeba oproti CoC je hrůza, které hráči čelí spíš "vnitřní", než "vnější". Nejděsivější je zjištění, že samotná lidská společnost je už po staletí poznamenána korupcí, tolerancí zla a dohodou s ním, že ačkoli to většina blaženě ignoruje visí na vlásku před zhroucením se do propasti a to patrně vlastní vinou. Prostě něco jako náš svět, jenom při hře nebudeš tolik zavírat oči před tím, jaký doopravdy je. Slizké nezemské příšery se můžou objevit samozřejmě taky - aby hráče paradoxně uklidnily a ukázali jim, že tohle není náš svět, ale jenom takový fantastický výtvor, který je mu hodně podobný :) Kdo chce hrát obzvlášt tvrdě, ten samozřejmě nemusí příšery používat vůbec.
Dále Svíčka není jenom o beznaději a o lidské bezvýznamnosti, ale také o naději, která se objevuje tehdy, když už ji nikdo nečeká. Všechno ve světě je už prohrané a ztracené, zbývá ale ještě nadpřirozená naděje, která není z tohoto světa. Nebo je to jenom iluze?
Dále: CoC používá sice jednoduchý, ale v mnoha aspektech neuspokojivý systém. Systém Svíčky by měl být rovněž poměrně jednoduchý, ale trochu víc promyšlený (např. schopnosti jsou odvozeny od vlastností, nikoli podivné konstanty a postava může být spolu definována celou řadou výhod a nevýhod, které pomáhají komplexně vykreslit její charakter a schopnosti). Systém duševní rovnováhy je promyšlenější a ne tak fatální jako u CoC. Matematický model, který se zakládá na házení dvěma desetistrnnými kostkami je jednoduchý, účelný a stejný pro naprostou většinu hodů ve hře. Vztahy mezi schopnostmi a vlastnostmi jsou podstatně lépe promyšlené.
Poslední argument na tebe osobně asi příliš nezapůsobí, ale pro mnoho lidí bude důležité je, že Svíčka bude původním českým systémem kompletně v českém jazyce jehož setting je navíc situovaný primárně do ČR - tedy do nám všem známého (a zároveň tak neznámého prostředí) prostředí. Navíc se s jejími autory dá komunikovat rovněž česky a dokonce se i podílet na její tvorbě (zájemci jsou vítáni) a tak výrazně ovlivnit, jak bude nakonec vypadat. Měla by být také samozřejmě k dostání na našem trhu a finančně dostupná.Navíc komerčně je asi zajímavější srovnání s třeba takovým DrD+, než s CoC, které je u nás IMHO celkem neznámé a prakticky nehrané.

Řekl bych, že v ČR a SR je velký hlad po úplně normální kvalitní RPG, v českém nebo slovenském jazyce. A Svíčka 2k10 je aniž bych chtěl někoho urážet IMO o hodně lepší než DrD, DrD+ nebo Hrdinové Fantasy apod. Ráda by oslovila o něco dospělejší lidi, kteří třeba o RPG nikdy předtím neslyšeli a odradila by je hromada tabulek nebo tvoření postavy, kde jenom "čísla" zaberou dvě a půl hodiny, zároveň by ale chtěli prožít něco skutečnějšího a plnokrevnějšího než jenom "s obouručákem na kostlivce". Proč si nezahrát třeba na starého dětmi a životem znechuceného učitele, metrosexuála s dobrým srdcem, roztržitého profesora teologie nebo nezdárnou studentku závislou na hraní na automatech. To je ta pravá fantazie!

Svíčka není nijak revoluční hra. Neobsahuje nic super úžasně nového a nikdy předtím neviděného a ani taková být nechce. To ovšem nic nemění na tom, že pokud se u nás prosadí, bude to znamenat, že se u nás obecně změní způsob toho, jak se RPG zpravidla hrají a jak se na ně lidé dívají. Kdyby jednoho dne nemusel člověk při vysvětlování toho, co je to RPG nezasvěceným sklouzávat k formulacím jako: "no, víš je to tak trochu jako dračák, ale...", bylo by to určitě jen dobře.
Doufám, že jsem odpověděl alespoň na některé otázky.

2 Pilgrim: Myslim ze jsi odpovedel dostatecne a myslim ze jsem si udelal jasnou predstavu. Co me zajualo je tato pasaz: Jakym zousobem toto hra podporuje?

Pilgrim: nWoD, na základě toho, co sem zatím četl umí v podstatě to samé, co Svíčka a navíc ti, co by byli cílovou skupinou Svíčky už dávno hrají nWoD... co umí Svíčka a nWoD ne...?

To Fritz
Řekl bych, že nWoD i Svíčka se dají hrát různými způsoby, přičemž některé mohou být samozřejmě dost podobné - záleží na hráčích. Nemám teď před sebou samozřejmě pravidla nWoD (ale před nějakou dobou jsem je četl). Rozdíl tedy nakonec bude v tom, kdo má lepší pravidla a takovou tu ohromně důležitou "omáčku" pro hráče. Když se zaměřím na pravidla nWoD tak jsou samozřejmě profesionálně udělaná, mě osobně ale nevyhovuje házení takovými hromadami kostek (pokud si správně pamatuju 8 je základ zranění brokovnice a při vyprázdnění zásobníku automatu snad dokonce dostaneš +10 kostek zranění, to už mi připadá doicela divné) a snad v tom nejsem sám. Systém ztrát Humanity není špatný, taky by mi ale úplně nevyhovoval.
Navíc mi základní příručka nWoD připadá až příliš obecná, Svíčka by měla být už od začátku o hodně konkrétnější, aby i začátečníci věděli jak a co mají hrát a teprve později se spolehnout jen na vlastní fantasii. Nemám taky rád styl jakým WoD pojímá upíry a vlkodlaky, ale nečetl jsem ještě nové suplementy, které předpokládám mají nWoD v této oblasti doplňovat.Nemyslím si tedy, že by platilo, že by ti kdo jsou cílovou skupinou Svíčky už dávno hráli nWod.
K tomu o čem tady diskutujeme mě napadla otázka do diskuze: Má cenu, aby se tuzemští tvůrco pokoušeli o tvorbu vlastních RPG i přesto, že pokud se nestane zázrak budou patrně o něco horší než ty zahraniční (které mají na své straně tradici, zkušenosti, peníze a velké profesionální týmy)? Podle mě ano, krom toho si myslím, že zázraky se občas dějí :) Jaký je Váš názor?

2 Bajo:
Myslím, že systémově se to dá podpořit pouze dílčím způsobem. To dělá Svíčka pomocí vlastnosti Láska, která se snižuje nejen klasickými šoky a la zohavená mrtvola, ale také na ni mají vliv činy postav, to čeho se dopustily a co dopustily, aby se stalo. Lze jí také získávat zpátky tím, když se postavě podaří něco dobrého nebo když něco obětuje apod. Jinak rady pro vypravěče budou obsahovat nápady na to jak prezentovat hráčům mravní dilemata ("obětuješ jednoho nevinného, abys zachránil celou skupinu?" atd.) a těžké volby ("zaplatíš částí své duše, abys zamezil většímu zlu?"). Samozřejmě podrobný popis toho v čem spočívá hrůza, děs a strašení hráčů by neměl chybět. Vnitřní hrůza je a) hrůza z toho, jaký sám jsem, čeho bych se mohl za jistých okolností dopustit apod. - tu myslím, už celkem úspěšně objevily i jiné hry, i když není důvod, proč by se měla Svíčka takového fascinujícího tématu stranit. b) hrůza z toho, co se děje v naší "normální" společnosti, a že realita je děsivější než jakákoli fikce, že Cthulhu je kašpárek ve srovnání s hrůzami holokaustu. Děsivé je proto např. "odhistorizování" holokaustu a ovědomění, že je to něco, co se doopravdy stalo skutečným lidem, ne nějakým číslům z mnoha nulami. Děsivé je proto také náhlé uvědomění, že způsob myšlení, který intelektuálně podpíral holokaust je stále živý a dokonce populární a obecně uznávaný a podporovaný (např. názor, že hodnota lidského života se měří schopnostmi a přínosem jedince společnosti nebo že člověk je především lidský zdroj, který může být do nekonečna manipulován). Děsivé je zjistit, že třeba solidní a uznávaný profesor hájí naléhavou potřebu masové genocidy v budoucnosti.
CoC je o nezemských hrůzách pronikajících do normálního světa, nWoD je o temném světě upírů a vlkodlaků povrchně podobném našemu, Svíčka je kořeni všech fantazijních hrůz - našem světě.

KDybych si myslel, že to nemá cenu, netrávím posledních 12 let tvorbou vlastního RPG. Nicméně se snažím, abych do pravidel dostal pár nápadů, které budou dostatečně originální a přitom všeobecně přijatelné. S horším provedením toho moc neudělám, hlavně když nebude horší základní myšlenka.Mimochodem, můžeš někde přiblížit systém Svíčky? Protože z toho co píšeš to vypadá, že lidé kteří konají "zlo" jsou na tom s láskou špatně.

Co když jsem egoistický utilitarista...? Ajaj, pak vlastně nejsem člověk, ale nějaký spawn of Cthulhu and Stalin...BTW: Budu mít alternativní morální kodex, něco jako Paths, či jak se temu nadávalo v oWoDu...?Priostě je to, na základě toho, co sem o tom zatím četl, prostě jenom lehce upravené nWoD, navíc mi to už z principu neumožňuje hrát nihilistického sociopata a vůbec to má jasně stanovené, co je "zlo" a co ne... prostě není to hra pro mě... (ne, jako že by všechny moje postavy byli nihilističtí sociopati)

Jo, s tím se dá souhlasit.
Ano, tak to zpravidla je: ten, kdo koná zlo se otevírá dalším útokům zla a to třeba i "zlu" v podobě děsivých scén nebo pohledu na odporné obludy, takové věci pak na něj víc působí. Herně je to vyjádřeno tak, že čím míň má člověk Lásky tím snažší je pro něj další Lásku ztratit. Ztráta Lásky není sama o sobě nic fatálního, protože se pomalu doplňuje na původní hodnotu prostě tím, že člověk žije normální život a podobně. Problém nastává, když Láska spadne úplně na nulu, pak přichází něco co se dá velice široce označit jako "záchvat šílentví" a trvalé poškození Duše postiženého. Může také nasbírat různé duševní poruchy, jak už to tak bývá, popřípadě se zhroutit na vždycky nebo se dokonce přidat na stranu "makrobů" a podobně.
"Záchvaty šílenství" samozřejmě nejsou uniformní a pro každého stejné, je třeba přihlížet k tomu, kdo je má a co je vyvolalo. Tak třeba můžou různí lidé na stejnou věc reagovat zkroucením se do fetální pozice, panickým úprkem, paranoiou, selektivní slepotou, kriminální psychózou, povolením svěračů nebo třeba tím, že se člověk chová jako nihilistický sociopat.

Člověk nepochybně jsi, to byl nakonec Stalin taky. Nicméně egoistický utilitarista by ve Svíčce dost rychle zjistil, že buď může bojovat za dobro a obětovat se pro druhé nebo může třeba druhé obětovat, aby dosáhl toho co chce, získal větší moc nebo si aspoň zachránil vlastní krk.
Ačkoli se to nepochybně nebude mnohým líbit, Svíčka není mravně relativistická hra. Nepochybně může být někdy dost těžké poznat, co je vlastně dobré nebo zlé a dobře se rozhodnout, ale to je jiná věc...
Určitě budou např. rozdíly v "záchvatech šílenství" jak jsem už psal, nepočítám ale rozhodně s něčím tak radikálním jako je Path of the Beast nebo Path of Depravity.
Za nihilistického sociopata ale klidně hrát můžeš, jestli v tom vidíš nějaký smysl - určitě by mohl vystupovat v nějakém pěkném příběhu. Mohl by třeba na své nihilisticko-sociopatické pouti narazit na ještě větší zlo, proti kterému by i z hloubi svého okoralého srdce cítil potřebu bojovat. Třeba by pak, když by skončil ukopán členy Černé Gardy nebo tak, že by mu Ukoloth vytrhl srdce z hrudi, mohl při posledním výdechu odevzdat svou duši bohu, který za nás všechny sociopaty světa zemřel už dávno. Proč si myslíš, že by měla Svíčka něco proti nihilistickým sociopatům? Jo, setting má v sobě možná nastavené, že být sociopat není úplně OK, ale je to doopravdy tak kontroverzní názor. Ty se snad myslíš, že to v pořádku je?

Pilgrime, tu lásku máš sice zpracovanou hezky, ale první co mě napadlo v souvislosti s tím vším co jsi psal - strážce koncentračního tábora nemůže být podle tvého systému vyrovnaný člověk, pro nějž by byla jeho práce normálním zaměstnáním.Srovnávám to se svou hrou, kde také hraju "záporné" postavy, které ale dělají i dobré věci, přesněji dělají jen dobré věci, pokud je budeme měřit jejich hodnotami.

To ne, ale může to být "vyrovnaný" člověk:)
Nejsem expert na psychiku strážců koncentráků, ale někdo takový muže IMO být např. totálně bez citu pro hodnotu lidského života, fanatický vyznavač nějaké ideologie nebo člověk mající za to, že na světě neexistuje nic jiného než rozkazy a jejich plnění. Všechno tohle může přitom být naprosto vyrovnaně. Prostě je na tom asi už tak špatně, že k žádným záchvatům nedochází. Alternativně je možné záchvaty brát jako období, kdy mu např. totálně vypne svědomí a on mechanicky vraždí na příkaz nadřízeného - to by se hodilo u méně "vyrovnaného" strážného, který ještě neklesl tak hluboko. Šílenství se nemusí projevovat jenom jako výbuchy emocí, ale třeba naopak klidné mechanické plnění "povinností" - pokud je to v táboře smrti tak určitě, tam by nikdo normální v klidu nezůstal.

Koukám že tvoje pravidla nepočítají s tím, že by občasné zabíjení lidí mohlo být povolání úplně stejné jako jakékoliv jiné.Protože v nějakém vymyšleném světě se tohle vcelku snese, ale když se chceš zaměřit na reálnější světy vycházející z historie, může být toto lanjnování už dost omezující.

Já nevím, z toho, co sem četl o lásce, tak tadle hra odměňuje chování, které je v souladu s určitým morálním systémem a trestá chování, které je s ním v rosporu (to, že "normální život" je automaticky morální nechme zatím stranou, ač mi z toho jdou oči kolem). Todle mi nepřijde jako vhodné řešení morálních dilemat, protože hráč takle dycky ví, že to, co je správné je nakonec i doměněno. ASpíše by mi přišlo jako vhopdné řešení přijít s tím, že kdfyž udělá postava něšco "správného" může bý dle situace z dlouhodobého hlediska sice odměněna, ale krátkodobě by na tom měla rozhodně dost tratit. pak je to teprv hra o morálce a rozhodnutí.

To, co píšeš se mi docela líbí a může to být vhodná mechanika při řešení některých konfliktů. Kdyby se ti chtělo napiš mi konkrétní příklad takové situace. Nemyslím si, že "normální" život je automaticky morální, mrzí mě jestli to tak vyznělo.
Chtěl bych říct, že ačkoli základní systém Svíčky je víceméně hotový, existuje ještě docela dost nejasností jak s ním přesně nakládat a jak ho interpretovat. Mám určitou koncepci, která ale není ještě úplně doladěná - i proto jsem vděčný za jakékoli připomínky a kritiku. Samozřejmě spousta věcí bude na hráčích, ale autoři by jim měli už od začátku podat pomocnou ruku a ukázat jim, jak by se dalo dělat. Zkušení hráči se samozřejmě můžou zařídit podle toho jak jim to vyhovuje, ti už žádnou pomoc nepotřebují.

Nevím, jestli s tebou souhlasím v tom "že, by občasné zabíjení bylo úplně stejné povolání jako nějaké jiné". Ani nevím, jestli je takové pojetí reálnější, než jiné.
Zabíjení je ve Svíčce traumatizující, ale v různé míře (sebeobrana je pochopitelně něco jiného než chladnokrevné podřezávání zajatých náhodných svědků apod.) Je pravda, že třeba vojáci ve válce zabíjejí celkem běžně a možná by to bylo dobré zohlednit nějakou mechanikou, na druhou stranu vojáci, kteří se z války vrátí často mají traumata.
Jo a jinak uznávám, že tyhle otázky týkající se morálky a duševního zdraví můžou být složité. Např. když jsem viděl v televizi dokument o Goebelsovi, bylo z něj jasné, že to byl úplně normální chlápek (který měl navíc určité problematické názory a schvaloval a podporoval genocídu). To je nakonec to děsivé, že v moderní době dost možná, už nedokážeme odlišit normální od zrůdného a zrůdy žijou mezi námi nepoznány, protože jsou nakonec stejně "normální" jako my.
Nejsem si také jistý, jak přesně zohlednit konflikt subjektivního a objektivního aspektu morálního zla: když pilot shodí bombu na město, je to zhruba stejně kruté, jako kdyby ty tisíce lidí jednoho po druhém postřílel, to druhé by však znamenalo v praxi psychologicky mnohem větší morální degradaci.

Nepopírám, že vojáci vracející se z války mají traumata, stejně jako nepopírám že strážci koncentračních táborů páchali sebevraždy - jen říkám, že existuje dost vojáků, kteří traumata nemají a dost stráží, kteří žili normálním životem a dokud nebyli obviněni, tak by na nich nikdo nepoznal, že zabíjeli lidi. Převedeno do RPG - hráč si může vybrat, jak na něj určitý typ zážitků může působit. Někdo bude mít velký problém byť jen ohrozit jiného na životě, další klidně zastřelí tři lidi a ani to s ním nehne. Podle mě toto všechno příliš objektivizuješ, nebo spíše operuješ s pojmy jako "zlo" a "normámlní" ve světě, který má tyto kategorie v jistém směru někde úplně jinde a hra v něm je na takovémto posunu někdy založena.Mě osobně by třeba ani trochu nebavilo hrát postavu, byť třeba CP, která by byla z principu zlá. sice o nich mluvím jako o "záporácích", ale stejně za ne hraju tak, že mají velmi dobrý důvod pro své jednání a rozhodně si sami o sobě nemyslí, že činí zlo.Ostatně podle toho co píšeš ty by osádka letounu Enola Gay byla odpovědná (a případně traumatizována) smrtí mnohem více lidí než kdejaký strážce tábora, a někteří letci to také špatně nesli. Jenže i na takový případ lze pohlížet tak, že svým činem zabránili smrti třeba pětinásobného počtu lidí a že šlo vlastně o dobrý čin.Podofikací takových věcí do pravidel si dle mě přiděláváš potíže, obzvlášť když na nich shceš celou hru postavit.

Taky si samozřejmě nemyslím, že by si ti, kdo jednají zle, mysleli, že jednají zle. Člověk si to většinou nějak racionalizuje joko, že vlastně udělal dobře, že nemohl jinak, že za to vlastně nenese zodpovědnost, že je to dějinná nutnost apod.

A co kdyby sis myslel, že prostě činí dobře, takovou možnost nepřipouštíš?

Tak jsem si přečetl ten článek a líbil se mi, ale nedozvěděl jsem se skoro nic pro případnou hru. Je tam popsán základ settingu, ale už z toho nevyplývají ani další vlastnosti prostředí, natož jaký druh příběhů a her má Svíčka podporovat.
Z označení 2k10 to vypadá i na vlastní herní systém. To se ze článku taky člověk nedozví, proč nový systém a přesně ten systém bude podporovat.
V každém případě to Pilgrime budeš mít těžké, podobné principy světa mají zpracované už existující RPG (napadá mě přímo Call of Cthulhu a další variace na Cthulhu mythos, WoD a Uknown Armies). A vymyslet orginální a přínosná pravidla je snad ještě těžší než svět. I když to asi bude můj problém, že mi vadí, že má skoro každá RPG hra svůj unikátní systém a člověk si pak blbě představuje, jak bude hra fungovat.
Budeš se holt muset snažit a možná prozradit i něco víc, abys nalákal zájemce ;-)

To L.Z.J.
Děkuji za pozitivní ohlas a slibuji, že časem prozradím víc v dalším článku. Call of Cthulhu a další variace na Cthulhu mythos, WoD a Uknown Armies jsou určitě dobré hry, ale Svíčka by se měla soustředit i na jiné věci než jenom horor a zasahovat ho do jiného patrně dost neobvyklého kontextu. Takže to nebude jen další klon CoC k jeho blížícímu se třicátému výročí vydání, slibuji :)

Ale ano samozřejmě, ale pak by to striktně řečeno byl na jejich straně jenom intelektuální omyl ne morální selhání - nevědomost hříchu nečiní. Ale je pro mě docela obtížné si představit, že se někdo přímo podílí na masakrech a ani trošku netuší, že by dělal něco špatného.

Hm, však také o to jde. Osobně mi přijde mnohem zajímavější hra, kde není žádné systémové ani herní rozhřešení kdo je dobrý, kdo zlý, kdo se řídí tou správnou morálkou a kdo nikoliv.Nejde o to, že by dotyčný nevěděl, že činí něco špatného, právě naopak - on ví moc dobře co dělá a považuje to za naprosto správné. A právě konfrontace jeho názorů s názory lidí, kteří to vidí podobně jako ty dává hře morální rozměr - bez toho mi přijde jednorozměrná, doslova.

To Jerson
Hm, však také o to jde. Osobně mi přijde mnohem zajímavější hra, kde není žádné systémové ani herní rozhřešení kdo je dobrý, kdo zlý, kdo se řídí tou správnou morálkou a kdo nikoliv.
Na tom, co říkáš samozřejmě něco je.
Nejde o to, že by dotyčný nevěděl, že činí něco špatného, právě naopak - on ví moc dobře co dělá a považuje to za naprosto správné. Nejsem si úplně jistý, co tím přesně myslíš. Pokuď budeme ty slova "dobrý" a "špatný" chápat v jejich běžném významu, pak si samozřejmě nejde o něčem myslet, že je to zároveň dobré a špatné. Šlo by si ale myslet, že něco je v jednom ohledu špatné a v druhém dobré. To si dokážu představit třeba jako konflikt logiky svědomí a logiky důsledků. Dovol mi příklad: ruští anarchisté mohli horovat pro logiku důsledků a proto si myslet, že jednají vlastně dobře přestože vraždí nevinné lidi, protože v konečném součtu bude výsledkem jejich činů veliké dobro - utopicky dokonalá společnost. Přitom se vnímali jako, že jsou svého druhu mučedníci, protože zločiny, kterých se pro revoluci dopouštějí obětovávají svoji duši budoucímu dobru lidstva. Tak věřili, že jejich činy jsou špatné a zároveň v jiném ohledu dobré.
To není pochopitelně zrovna druh náhledu na svět se kterým bych souhlasil, ale ve Svíčce každopádně budou mít postavy možnost podobně obětovat svoji duši (Lásku) pro něco většího. Příkladů je možné vymyslet spoustu: např. když mučíš teroristu, aby si z něj dostal kam schoval bombu, která by zničila celé město.Myslel si svůj příklad takto, nebo nějak jinak?

Už sklouzáváme někam jinam, tak to zkusím stručně.Někdo mě přepadne, zmlátí mě a utíká s mojí peněženkou. Podle mě je správné a dobré toho člověka střelit do nohy. A pokud mi vyhrožoval nožem, tak střelit do hlavy. Myslím si, že důsledným uplatňováním tohoto postupu bude svět lepší nejen pro mě, ale i pro ostatní slušné lidi co nekradou, a na těch neslušných mi nezáleží. Případně jsem schopen akceptovat, když takového lupiče pošlou někam do dolů, aby odvedl svůj díl práce - když zemře, žádná škoda, stejně by ve společnosti jen škodil.Nicméně mnoho lidí by se mnou nesouhlasilo, říkali by, že smrt není adekvátní trest za krádež, že to je možná výchovou nebo geny, že se takový člověk může napravit a měli bychom mu dát šanci, navíc ho nikdo nemůže nutit těžce pracovat. pdle nich jsem já ten špatný, kdo by měl být potrestaný, a pokud bych se zkusil chovat podle svého měřítka "správnosti", tak zavřou mě.No a teď dosaď místo slova "zloděj" slovo "žid" nebo "homosexuál", abys dostal obraz dané doby.Prostě si myslím, že lidé můžou být naprosto jasně přesvědčeni o tom, že dělají dobrou věc a nemít žádné výčitky svědomí, a přitom z pohledu jiné, podobně velké skupiny lidí budou dělat věci špatné. A pokud se v pravidlech postavíš jednoznačně na jednu stranu, kterou prohlásíš ze "dobrou", tak opačný chování zvolí hráč, který chce vědomně svou postavu poškodit, i když třeba jen z pohledu pravidel.Jen pro ilustraci - ještě když jsmehráli fantasy, tak hráč rytíře chtěl jet do skřetí vesnice a zničit ji, prostě proto že to jsou skřeti a jsou zlí. Byl si tím jist, nejen jako postava, ale i jako hráč. Ostatní muvysvětlovali, že se mýlí, a že skřeti nemusí být vždycky zlí a ani nejsou, a diskuse trvala skoro hodinu, přičemž hezky ukázala postoje obou stran. Celá scény byla možná jen díky tomu, že jsem neměl určeno, kdo je dobrý a kdo zlý. Být to v DrD, tak tři hráči sice můžou tvrdit, že skřetí zlí nejsou, ale ví moc dobře, že skteří mají v popisce "zmatelné zlo" a jsou zlí. Ostatně také si nepamatuju na žádnou obdobnou diskusi při použití pravidel DrD.Ten případ s teroristou je úplně klasický - zmlátit někoho kdo je připraven zabíjet nevinné je běžné (ve filmu) hodnoceno jako dobrý čin a postavu to spíše posiluje, rozhodně nijak "neobětuje duši", nebo to tak nepůsobí.

To Jerson
Aha, tak už chápu, jak si to myslel: měl to být argument pro morální relativismus, nebo řekněme pro herní zajímavost praktického morálního agnosticismu, kdy prostě není jasně vidět, co je dobré. Zmátly mě asi předtím některé tvoje formulace..Ten případ s teroristou je úplně klasický - zmlátit někoho kdo je připraven zabíjet nevinné je běžné (ve filmu) hodnoceno jako dobrý čin a postavu to spíše posiluje, rozhodně nijak "neobětuje duši", nebo to tak nepůsobí.
Mučení je ovšem (minimálně samo o sobě) vždycky špatné, protože degraduje důstojnost druhého člověka a využívá jeho bezbrannosti atd. Omlouvám se, jestli to zní nabubřele, ale raději budu "pyšným majitelem jediné absolutní pravdy" než člověkem, který schvaluje mučení.
(Nejsem si ale jistý, jestli se "zmlácení" = "mučení". To už je jiná otázka.)

To už je možná otázka míry, co je ještě "v normě" a co už je mučení, ostatně právě o to jde. Je vcelku jednoduché najít příklad jasně dobrého a jasně špatného chování, ale hra je plná činů, které leží mězi těmito dvěma póly a není mezi nimi hranice, i když každý člověk (nebo většina) tu hranici někde má.Čímž jsme se dotali daleko od mé púvodní otázky - co nějaké nastínění pravidel?

Plánuju přijít v (snad) brzké době s něčím takovým, asi v podobě samostatného článku, detaily pravidel jsou však ještě ve fázi testování a dolaďování.

ale ale, kamarád Archiv.

Jak to je s timhle projektem?

Sirien: IMHO umřel, jako mnoho jiných.

Zanechte skepse, neumřel. Zrovna dneska mi Pilgrim psal PMku a nedávno mi poslal několik částí toho, co má rozpracováno. Přinejmenším ta fullfová část vypadá velmi dobře, systém se ještě ladí, tak nechci chválit dne před večerem...

Je to pravda, ještě jsem tak úplně neumřel :)
Jenom realita a vlastní lenost na mě teď dost silně tlačí.
Jsem rád, že se někdo zajímá, ale nechci hned všechno vytrubovat, dokud to doopravdy nebude stát za to.

je tenhle projekt jeste nazivu?