Okej, trochu popraveno:
Zatím jsem učinil tento závěr:
špitální bratrři Panny Marie Jeruzalémsé v Praze byli asi od roku 1197 zřejmě jako součást německé osady v Praze, kde asi založili špitál Panny Marie. Po militarizaci řádu z původního špitálního bratrstva v roce 1198 a dokončení celkové organizace pak v roce 1204 dostali majetek v Opavě a okolí včetně kostelu Nanebevzetí Pany Marie. Později pak majetek kolem Prahy.
K tomu špitálu - nezapoměň že do militarizace vystupovali jako špitální bratrstvo s funkcí pomáhat skopčákům kde to půjde. Tudíž bych viděl že přišli do německé komunity v praze nejdříve jako špitálníci. Budeme li uvažovat o jejich vstupu do prahy v roce 1197 je to 7 let činnosti, než dostali opavská léna.

Dalcor:abych tak naznačil, o co mi jde - proč, proboha, zrovna v Praze?? Tuhle otázku jsem si, mimochodem, kladl už u těch johanitů, lazariánů i křížovníků. Přes všechno mé nekritické vlastenčení musím uznat, že Praha v té době fakt nebyla zrovna středem světa... a ty řády měly hafo práce v Palestině, navíc některé právě vznikaly (dějiny německých rytířů nabývají úplně jiných obrátek až od Hermana von Salzy, 4. velmistra - ale to už zřejmě v Čechách byli...). Zřejmě po nich není patrných stop v takových zásadních centrech jako Benátky, Kolín, Paříž nebo Londýn; ale v Praze jo... to fakt moc nechápu. U těch Křížovníků je to asi nejfantastičtější; byla to de facto ozbrojená obsluha konkrétního chrámu v Jeruzalémě, asi jako Kapitula svatovítská... a zřejmě jedna z prvních poboček, co udělali, byla v Praze... Zdá se, že Vladislavova mise 1147 měla zásadní vliv na vývoj událostí... a to do Jeruzaléma ani nedorazili.

No řekl bych že Praha sice nebyla pupkem světa ale Čechy měly spoustu stříbra. Kromě toho tady byla velice silná německá komunita, co se týče toho zvaní do Prahy - zvyšovala se podle mě úroveň. Dále řády mohli verbovat pro Svatou zemi - majetek a lidi... Prostě těch logických důvodů se mi zdá docela dost.
Navíc jsme byli vlastně nejvýchodnější výspou "civilizovaného" křesťanství. Za námi bylo sice křesťanské, ale spíše kumánské uhersko...A o křesťasntví v polsku a pobaltí, lépe pomlčet, že.

Dalcor: ve 12. století to s tím stříbrem taky ještě nebylo tak slavné; rozjelo se to okolo 1240 péčí Smila z Lichtenburka (tehdy ještě Světlického). Poláci by se zpochybňováním křesťanství u nich jistě nesouhlasili; pohani začínali někde za Wislou, což je od Prahy dost daleko. V Uhersku to, pravda, vzalo s těmi Mongoly a předtím Kumány trochu divné zatáčky... u těch Němců to mohlo být taky jištění proti nám, Čechům...u johanitů nějaký osobní kšeft Vladislavův - možná se nějak setkali a domlouvali v té Byzanci. Nebo nějak intervenovali v těch Milánských akcích...u těch křížovníků je zajímavá souvislost r. 1188 s pádem Jeruzaléma.Zdá se, že je tam plno zajímavých nejasností. Mimochodem, četl jsi o tom strašidle...?

Abych řekl pravdu v historických souvislostech jsem jak slon v porcelánu. CO se týče čtení. Já na to nemám povětšinou čas.... Každopádně téma řádů v Čechách a důvody jejich žití zde je námět an zajímavou studii ;)

Tak teď tu lovím data podle dalšího badatele (Petr Adam): 1189 - obléhání Akkonu Třetí výpravou; po ní zbyly německy mluvící vojáci, spojili se se zbytkem Barbarossovy výpravy, a utvořili základ. Postavili kostel p. Marie. Historie tedy začíná po roce 1189, nic se nemohlo udát dříve. První mistr - ještě s jiným titulem - Sibrand, 1192 Gerhard, 1193-6 Heinrich Walpot. 1198 řád teprve schválen papežem (!), k tomu roku se mluví o prvních pobočkách v Gazze, Ramě, Askalonu a Zamsi, tedy kousek od Akkonu. První průnik do Evropy, "cestou" z Německa - na Sicílii, v Palermu a v Balettě. Závěr - působení v Čechách v té době je zhola nemožné. Ostatně, teprve tehdy se stal Vladislav Jindřich markrabětem moravským...1200-8 - Otto von Kerpen, další akce v Evropě - Sonntag ve Štýrsku, Halle (1200), Bolzano (1202), Vídeň (1203), Opava (1204). O Praze nic; ale pobočku by šlo možná připustit; v každém případě jsou Čechy jedním z nejstarších působišť řádu; předběhnout většinu velkých německých měst pokládám za kuriózní. Další šíření - 1209 - Řecko, 1210 - Kypr (!, teprve), Tyros (!), Bavorsko (!). 1215 - pokus o přestěhování řádu do Uher, po IV. lateránském koncilu, nepovedlo se (pohádali se s králem 1224).1217 - teprve - je údajně zřízeno sídlo v Praze u Petra na Poříčí. Amen.

Já mám údaje jiné ve čtyřech nezávsilých soudobých zdrojích:
1127 - odštěpek německy mluvících Johanitů se usazuje v kapli Panny Marie vzniká dům a špitální bratrstvo
1143 - papež Celestin II přisuzuje ksotel Johanitům
1190 - po pádu jeruzaléma zůstavájí němci ve špitálu Špitál Panny marie Němců v Jeruzálémě vzati pod ochranu Friedricha V. Švábského
1191 - špitální bratrstvo se přesouvá do nového sídla v Akkonu kde si staví dům a kostel Panny Marie
6.2. 1191 bere bullou papež Klement III Domus hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Ierusalem pdo svojí ochranu. Tady vzniká řád!
5.3.1198 setkání v sídle Templářů. Členové bratrstva se budou řídit řeholí sv. Augustina špitálů johanitů. Dovršena přeměna v samostatný rytířský řád
19.2.1199 schváleno Inocentem III.
1199 vznik komendy v Rakousku
1204 vznik komendy v Čechách.(jako druhé po Rakouské!)
Dá se celkem předpokládat že pokud byli v Praze již předtím špitální bratři, tak se celkem rychle přeorganizovali na vojenský řád.

Zdroje:
Terence Wise - Knights of Christ - Osprey - Man At Arms 155
L.Jan a Rndr. F. Skřivánek - Němečtí rytíři v Českých zemích
Milan M. Buben - Encyklopedie Řádů a kongregací v Českých zemích 1. díl Řády rytířské a křížovníci.
Wikipedie

Dalcor: Víceméně je to možné; nějaká parta mohla fungovat už dřív. Bubnovi bych docela věřil; to je velký nadšenec. Že řád vznikal v několika etapách, to není zase nic tak nemožného (johaniti i templáři jsou vlastně podobný případ). To 1204 se jeví být asi neprůstřelné datum.

Mimcohodem tím že Opavská komenda vzniká jako druhá po Rakouská dokládá asi význam jaký němečtí rytíři v čechám, kde žilo hafo němců přikládali. Chtělo by to vědět něco více... Škoda že nemám čas ani peníze kupvoat odpovídající knihy.

Dalcor:Ono většinou zjistíš, že spoustu věcí věda prostě neví. U těch Mongolů to třeba bylo zcela přesně patrné. Vychází se z několika málo písemných pramenů, a nad těmi se furt dokola spekuluje. A taky to jeden historik opisuje od druhého. Rok 1200 u nás ještě moc písemnými prameny nehýří... Například kronikáři pro rok 1200 jsou vlastně jen dvoje - Pokračovatelé Kosmovi podle rukopisu G5 a Jarloch (a s tím si nejsem jist, jestli už v roce 1200 neumřel). Pak je pár listin... a pokud to nezachrání zahraniční zdroj, je to celé. Tipoval bych, že ten ro 1204 jsou vlastní kroniky německých rytířů, a to s vysokou pravděpodobností pozdější.To je taky důvod, proč je pro soudobé badatele jednodušší opsat někde xté pojednání o bitvě u Hastingsu nebo Kresčaku, než se pouštět do divokých východních pustin u nás.

právě - podle mě řád v čechách neměl kroniky, první řádové kroniky jsou z roku 1244...

Lze předpokládat, že okolo roku 1200 neměl řád kroniku vůbec nikde; to byla záležitost na obvykle velmi vysoké úrovni (řádově vladaře). Po vládě Hermana von Salza řád dostal na úroveň státu; velmistr byl vpodstatě parťák krále, takže ke kronikaření už byl důvod... a ty starší záznamy zřejmě dodatečně někde lovili.O templářských kronikách nebo johanitských v téže době nevím taky nic, a to byly řády ke konci 12. století rozjeté do velikánských rozměrů...

Ja mam nekde zminku o prvnich radovych kronikach / zaznamech z roku 1244 podivam se

Co se týče johanitů, ti měli na kronikaření u nás vliv zřejmě skrze Dalimila. Buď to byl sám johanita (dle jedné z početných teiorií), nebo použil ztracenopu boleslavskou kroniku, zřejmě nějakých johanitů (což v úvodu sám naznačuje).

Podle mých údajů Johanité určitě byli v Čechách roku 1169, kdy jim král Vladislav daroval Levínský újezd severovýchodně od Ústí nad Labem. Čerpal jsem z Trans montes ad fontes od Velímského; ve čtvrtek se můžu podívat, odkud to má on.

Goran: Já tvrdím 1164, když měli toho prvního šéfa v Praze, a možná i daleko dřív - ta dobročinná akce v Krak des Chevaliers se jeví souviset s křížovou výpravou; stavba komendy by taky logicky mohla souviset s mostem (já vidím v umístění komendy u mostu jasnou teologickou souvislost, kterou jsem v povídce uvedl). Konečně další možnost je souvislost s královským titulem, se kterým se zase jeví souviset ten most.

Vedle jsem psal, že Zavřené dveře souvisí s mou cestou velmi volně. Mnohem blíž mám k Ochránci cesty, a další přečtení mi to jenom potvrdilo.

Ježto nemám, kam to máznout, tak jen odkaz na dobytí Jeruzaléma

http://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php?f=88&t=4520&start=150

Jinak kdyby byl zájem, dá se to vylepit jako samostatný článek.

Pro Dalcora zejména - podivnou zápovědí mi nebylo dovoleno vstoupit ani ke svatému Janu (zavřeno), ani k Panně Marii Němců (šábes), ani k templářům (muslimové).
Nicméně nás bez problémů pustili na území bývalého Prieuré se Sion i k Božímu Hrobu.
Vyšší síly zřejmě poznaly, kam patřím.

Narazil jsem na to až teď, moc pěkně napsané...