Příběhy

Ebon Hand
21.5.2008 11:30
Herní zážitky, které nezapomenete
Rád bych zde založil téma, kam by jste mohli psát své kvalitní herní zažítky. Podobné téma je na rpg f, ale tam nepřispívá řada lidí d20, kteří mají určitě co nabídnout.



Abych ukázal, co tím myslím, níže je jeden z mých skvělých herních zážitků o kterém jsem již párkrát hovořil, postupem času přidám další.



Rád bych, aby toto byli zápisky věcí, které se stali ve hře. Jedno jestli to napíše hráč, nebo vypravěč. Moc netoužím po teoretickém pitvání, hráčské a herní komentáře jsou vítány!
Autorská citace #1
21.5.2008 11:31 - Ebon Hand
Hrajeme dlouhé kampaně v AD&D. Hrál jsem válečník, jež věřil v boha osudu Bach-Redena. Dokazoval to tím, že v případě nejistoty družiny kam se vydat, navrhl hod kostkou na Bach-Redenovu volbu. Pokud hodí 1-5 jde se bezpečnější cestou, pokud padne 6, jde se tou ostřejší. Poprvé se tak stalo u magické brány, zda jít dovnitř, či nikoliv. Hod kostkou.. 6! Postavy vlezli dovnitř a strašně dostali od stráčce na druhé straně. To se postupně opakovalo třikrát při dalších příležitostech, vždycky jsem hodil šest(!). Pak v jedno boji umřela kamarádova postava Barbara a ostatní se ho rozhodli dojít vysvobodit do záhrobí. Probili se přes strážce branou (to tu také někdy popíši!), přešli pláň mrtvých s pomocí kouzel a došli k paláci stráženém Spektrou, kudy museli postupovat dál do sféry Barbarského záhrobí. Strhla se další řež a postupně umřeli další čtyři postavy. Zůstal můj válečník a kouzelník kamaráda Ondry. Nakonec jsme Spektru zabili, ale hrozně nás vysála. Já zůstal na třetí, on na druhé úrovni. Prošli jsme branou do paláce a ta mám vysála další úroveň. Stáli jsme sami dva před branou do dalších sfér, kde jsme tušili Barbarské záhrobí a nemohli se dohodnout, zda tam takto zmasakrovaní vlezeme či nikoliv. Po hádce jsem navrh, že Bach-Reden rozhodne kostkou. Kamarád Ondra se na mě dlouze podíval a promluvil ústy svého kouzelníka: "To snad nebude třeba.." Nasadil si válečnickou helmu, jež jsme nesli Barbarovi a vyrazili jsme.. (Pro úplnost barbarova duše nás nepoznala..)
Autorská citace #2
21.5.2008 14:08 - Rytíř
To byl vážně osudový bůh! :)
Je hezký, když při výpravě na záchranu jednoho člověk zemřou čtyři jiní.. tomu se říká věrnost! Takle jaks to odvyprávěl mi přišlo, že celá ty výprava do podsvětí byla dost osudná komplet všem. Vážně to dopadlo takovým happyendem, smrtí všech?
Jinak přemýšlím nad mým nejsilnějším herním zážitkem, ale vybavuje se mi pořád jen smrt mé oblíbené postavy.. no asi to bylo silný, jak se zdá. Až bude kdy, tak to zkusím popsat (i když jsem to mam pocit taky už někde sděloval).
Autorská citace #3
21.5.2008 14:55 - sirien
ok, přehodim sem věci co sem psal na RPG F
Já mám dva pěkné herní zážitky z Pavučiny co teď hrajem - první je už starší. Skupinka se rozhodla, že oberou tři středoškolské čarodějky o mocnou magickou knihu. Tou dobou už postavy vládly trochu kouzly, ale nijak extra, zatímco ty tři čarodějky měly od knihy vypůjčenou fakt dost slušnou moc. Předpokládal jsem, že si vyhlídnou která z nich má knihu, budou jí sledovat domů a někde po cestě si jí podaj - čtyři na jednu. Ale ono kulový, jak mají hráči ve zvyku - přesně naopak. Sami se rozdělili na dvě dvojice, jedna šla někam dopryč a Sathel s Quasitem se rozhodly knihu ukrást, když byly všechny tři školačky pohromadě. Protože ve svých hrách vždy hraji podle hráčů beze stopy RR, tak jsem si řek: Fajn, chtěj to, maj to mít, dostanou děsně po hubě a víckrát si podobný kousky rozmyslej. No, Quasit a Sathel (postavy Vojtěch a Diana) naběhly na školačky... a začalo se fightit. Hrajeme ve FATE, takže se hází těma čtyřma +/0/- kostičkama... já přísahám, že tolik mínusů naráz sem za celou historii svýho hraní FATE nejen nenaházel, ale ani neviděl. Mocný kabal tří čarodějek se zmohl jedině na to, aby telekineticky rozházel knihy z polic, podpílil něco úplně jinýho, než podpálit chtěli, jedna z nic co dělala karate si při úderu málem sama zlomila ruku o bezbranou Sathelinu postavu... prostě debakl na n-tou, byla to fakt funny scénka, když tam Quasit a Sathel neohrabaně utíkali s knížkou a snažily se je zastavit totálně neschopný teenagerky. Měl sem dojem že hrajeme spíš nějakej sit-com než vážnou hru.
Druhej pěknej zážitek mám taky z Pavučiny, doclea nedávno. Quasitova postava (idealista, emotivní, dobrej v capoeiře)) a Filipova postava (pragmatický, chladný, mistr kung-fu) se názorově těžce rozešly ohledně jedné dost podstatné věci. Quasit se na Flipa rozeřval, ten mu ledově klidně vzdoroval... já sem to jako ST vůbec nečekal, jen sem valil oči, zalez sem si hluboko do křesla a tiše sem sledoval, jak ta hádka pěkně graduje, Quasitova postava pomalu chytla hyster, Filipova přešla do chladného a odměřeného vzdoru... oba už docela slušní mágové, pak tam začaly padat věci jako "chceš si to vyřídit?" "chceš se rvát?" "tak fajn..." těšil sem se na suprovej masakr... nakonec to nějak smířlivě ukončili, ale roleplaying výtečnej
Autorská citace #4
21.5.2008 14:56 - sirien
/30. prosinec/
Včera v Pavučině se mi líbily dvě scény.
První, když Li Feng (Filip) ve spánku prožíval malé rozdvojení osobnosti spojené s projevy jeho magické moci do okolí. Jeho magie je magi iluze a klamu, ale z jistých nepodstatných důvodů to nabralo trochu brutálnější formu než obvykle a Li Fengovo minulé já se pokusilo ostatní povraždit - vytvořilo jim iluze ohrožení před se kterými se pokoušeli bojovat, takže Diana (Sathel) se snažila zachránit svojí sestřenku před vrahem, přičemž málem vyskočila z okna, na poslední chvíli se zachytila a vyšplhala nahoru (což jsem jí popsal jako že zakopla, padala na zem, ale zachytila se stolu a vytáhla se na něj), pak málem vyskočila, když stála na rantlu... Její sestřenka Julie se málem podřázla v domnění že řeže do ruky někoho kdo jí škrtil a Vojta (Quasit) to zase napral plnou rychlostí do stěny, pak vyběhl ven, kde to málem napral plnou rychlostí hlavou o roh domu... Vlasák pak to kouzlo narušil, takže všichni tři dostali na chvíli flash toho co se děje ve skutečnosti - Quasit se na poslední chvíli uhnul a jen se rozbil o stěnu domu, Sathel zůstala viset z okna... rychle se to střídalo a bylo to docela napínavý.
Druhý bylo, když se PC snažily zachránit Julii (sestřenku Satheliny postavy) před tím, aby ji zničilo jendo mocné kouzlo. Aby jí pomohli, tak jí vzali do Proganu - "druhé strany" Prahy, do světa magie, jenže Julie byla člověk, ne mág, takže kdyby se tam probrala tak nejspíš zešílí, takže jí nadopovali nějakejma lektvarama aby spala a mysleli že to snad bude vklidu. Někdy nad ránem Julie najednou ztoporněla a začala odříkávat nějaké verše v neznámém jazyce, s očima vytřeštěnýma do stropu, očividně v tranzu... všichni se tam vyděsili, vůbec nevěděli o co vlastně de, Quasit jí zacpal pusu, ale ona mluvila dál... nakonec se probrala, byla vzásadě normální, jenom všichni docela zírali, protože se probudila v mága, ale narozdíl od nich se probrala s implantovanýma základníma vědomostma o Skutečném světě...
Autorská citace #5
21.5.2008 14:57 - sirien
já si teď vzpoměl na jednu starší hru Exalted s Alnagem (Quasitem a hRobem). Postavy se dostaly do jednoho města a po něčem tam pátraly, se tak jako poflakovaly okolo, až se vydaly do přilehlého lesa tušíc, že je v něm nějaká klíčová stopa. Chvíli nic moc, pak se prostě otočily a vrecely se, přičemž narazily na studánku s jezírkem ze kterého dále pokračoval potok. Tam se rozhodly zastavit, osvěžit se... načež se tam ukázala bohyně té studánky, nasraná na dragonbloody, kteří jí tam dělaly poslední dobou zatracenej bordel (intrikařili tam mezi sebou...) a v domění, že postavy jsou taky dragonbloodi (tuším že se za ně i vydávaly? už nevím) je začala strašně sekýrovat, buzerovat a tak. Alnag s ní vyjednával, Quasit jí měl plný zuby a chtěl vyadnout, hRob, hrající mnicha, vklidu pozoroval dění... až nakonec ruply nervy i Alnagovy, hrajícího Downa, a svůj argument zakončil výkřikem "ve jménu božím". Bohyně se mu samozřejmě vysmála a zeptala se kterého že to boha má namysli, načež Alnag, naprosto vychutnávajíc okamžik, se zářícíma očima, strhl ze zad svojí dvoumetrovou zlatou traverzu který řikal meč, zarazil ho do země, nechal na sobě vzplanout symbol Downů a na půlku čajovny procítěně vykřikl: "Ve jménu Neporaženého Slunce!!" To byla tak archetypálně Exaltí scéna že sme všichni skoro padli...
A druhá pak byla Alnagova diskuse s jednou dragonbloodkou, která vedla patrolu do lesa s cílem najít a zničit "anathemu" (fiktivní, věděla že tam žádná neni, protože to byla jen dragonbloodí vnitřní intrika - ale přepočítala se ). Potkala tam Alnaga - menšího obra svalové hmoty, a nastal střet dvou těžkých arogancí - povýčené dragonbloodí šlechtičny a na dragonbloody dopálenýho solára. Už je to dlouho a nepamatuju se ten dialog přesně, ale probíhal zhruba ve stylu výměn typu: DB: Kdo jsi? - Alnag: Nestarej se a jeď. DB: Co tu děláš? - Alnag: To je moje věc, chtělas jet do lesa, ne? DB: Co si to dovoluješ? - Alnag: Hele, seber se i s tou bandou a padej do lesa honit anathemy, šup šup... DB: Cože? Já jsem šlechtična z domu ohně a tohle si ke mě nebudeš dovolovat!! - Alnag: Ale no jo, jasně... nebylas už na odjezdu takhle náhodou? samozřejmě to skončilo tim že se do sebe pustili... no, do té chvíle byly anathemy pouze vymyšlené, ale v okamžiku kdy z Alnaga (v bitce asi s pěti dragonbloody) vytryskl k nebi mohutný sloup zlaté záře, následně zformovaný do tygřího avatara, tak už nebylo o čem pochybovat
Autorská citace #6
21.5.2008 16:55 - sea
Postavy putovaly do chrámu Vševědoucí Bytosti. NPC bardka 9lives jim řekla, že ve městě Kamenný Most je neprávem k popravě odsouzen jistý Ayren za to, že zabil starostu a otrávil jeho dceru Rissu, kterou miluje, ale měla se vdát za někoho jiného. Fren (tiefling, alchymista) jim otevřel portál do města, kde 9lives odpoutávala pozornost (v Santovském oblečku to šlo snadno), Rella (půlanděl/půldémon, hraničářka) a Mab (elfka, kouzelnice) neviditelné letěly unést Rissu, chtěly jí zkusit vyléčit někde, kde bude klid. Mab jí teleportla pryč. Shell (půlelfka, zlodějka) a Bowen (půlelf, klerik) se snažili zmátnout stopy. Fren zatím vyjednával Ayrenovo propuštění, a to tak, že na radnici přišel obalený výbušninami (pod pláštěm), a měl tam "dojemný" proslov o tragické lásce. (není to doslovně) "Vážení členové rady, přišel jsem vás požádat o propuštění nespravedlivě obviněného Ayrena," ukazuje výbušniny. "Přece nemůžete být tak krutí k jeho tragické lásce. Ukažte, že máte srdce!" jeden z radních právě zemřel na infarkt. "Vidíte? Tenhle měl srdce!" Samozřejmě ho obklíčily stráže. "Dá se to odpálit i dotykem, jen do toho!" stráže utekly. Propuštění dojednal a i s Ayrenem běželi ke kašně, kde byl portál. Zbytek družinky se tam tou dobou stahoval taky. Relle pár metrů před portálem vypršela neviditelnost a Fren u portálu vyčaroval iluzi obřího anděla s planoucím mečem. Všichni šťastně utekli, ale jejich akce měla nepředvídatelné účinky. Obyvatelé města si totiž řekli, že Nebesům se nelíbí počínání nového starosty, takže to on zabil svého otce! Družinka se pak musela vydat na druhou záchrannou výpravu.
Autorská citace #7
21.5.2008 17:05 - Ebon Hand
Rytíř: Ne, ty naše dvě postavy přežili. Bohužel barbar odmítl opustit podsvětí. Moje se stala, dá se říci, paladinem Bach-Redena a začala se sama potloukat světem a řešit osudy. Kouzelník změnil školu a dal se na necromantickou dráhu.
Autorská citace #8
21.5.2008 20:08 - Rytíř
Ebon: tem kouzelník je fakt sympaťák :) A změna na paladina boha osudu.. jo, takle to dává hezký smysl ;) Co zbytek družiny?
Autorská citace #9
21.5.2008 21:06 - Gurney
Ještě v DrD kámoš PJoval jakési gameconistické (pro neznalé dobrodružství dělaná pro vyřazování družin, už pro holé přežití jsou většinou nutností úvahy typu "podle polohy narezlé vidličky v tamhleté neviditelné chatě je nutné vytřískat ze starosty vesnice informace o jeho padesát let mrtvé babičce" :) dobrodružství a situace se vyvinula tak že aby přežila družina bylo nutné obětovat v určitém čase nějakého člověka z blízké vesnice. Věděli jsme že jeden člověk z vesnice kdysi zabil malého chlapce, dnes ducha (který ale přes veškeré naše snahy, narážky a nakonec i proklínání nebyl ochoten připustit že je mrtvý a už vůbec ne označit vraha) a výběr se zúžil na dva hlavní podezřelé.

Mezitím nám ale došel čas a už tak jsem stíhali jen tak tak a že naše postavy nebyli stoprocentní klaďasové sberali jsme podezřelejšího ze dvou vyděšených chlápků a i když byl původní plán výzva na "čestný" (protřelý šermíř cca 6.lvl proti vesnickému lovci, když moc tak na 2.úrovni) souboj nakonec vzhledem k časové tísni nezbylo než aby moje postava mága vesničana zavraždila jedním mentálním úderem. Následné porcování oběti na oltáři a pití krve člověku taky na pohodě a duševním zdraví nepřidá a i když jsme se později dozvěděli že jsme vybrali skutečného viníka, tak tohle ve mě zanechalo hlubší dojem než koukaní na Hostel (pak že RPG hry jsou nenásilná 12+ zábava :D

Abych to dokončil tak polovina postav včetně toho mága nakonec zahynuli coby duchové vysáti jakýmsi magickým pohárem s notným přispěním malé holčičky kterou družina a zvlášť ten mág předtím za cenu vlastního života bránil (přehlédli jsme další rezavou vidličku). Btw vše začínalo jako docely jednoduchý a psychicky nezávadný lov na vlkodlaka, co ohrožoval právě tu vesničku.
Autorská citace #10
21.5.2008 23:08 - Vannax
Taky přihodím:
Při jedný delší kampajně se už poměrně sehraná družinka mých hráčů dostala do situace, kdy byli nuceni jít zachránit jednu osobu, která byla unesena a ukryta v jednom klášteře zastrčeném hluboko v lesích. Mniši z kláštera sice již dávno vymizeli, ale usídlila se tam početná skupina masových golemů, kteří právě drželi hledaného zajatce.
Naši hrdinové se po dlouhém váhání rozhodli použít líčidla a podobně, namaskovali se a v přestrojení za masové golemy se jim podařilo se dostat do kláštera. Po zhruba týdenním takřka bezproblémovém pobytu zde se jim nakonec podařilo hledaného zajatce najít a protože věděli, že během záchrany chyběli při pravidelných pracích a rituálech golemů, bylo jim jasné, že jsou zároveň prozrazeni. S notnou dávkou štěstí se jim podařilo před zalarmovanýma golema z kláštera uniknout.....
...jeden z hráčů se ale rozhodl, že se ještě půjde podívat, co že ti golemové dělají. Nepřežil.
Dodneška jsem nepochopil, proč ho to napadlo, ale tahle příhodka mi utkvěla v hlavě.
Autorská citace #11
22.5.2008 09:17 - Quentin
Nemam moc casu, tak zkusim co nejstrucneji v bodech popsat uryvek z nasi asi mesic stare hry ve FATE, masteroval jsem ja, Duelistu hral Marek
flashbacky jsou kurzivou
Duelista (dobrodruh z padleho radu templaru, musketyr a devkar) dostane zpravu od Bernarda (rodinny sluha ne nepodobny Alfredovi z batmana), ktery ho vola zpet do Elb, protoze ma strach o jeho otce, jenz se vydal na jizni kontinent a uz pul roku se neozval.
Duelista k ceste do Elb vyuzije lode kapitana goblinich korzaru Marika Ogrela. Po ceste mu pomuze porazit gigantickou chobotnici a ziskava podil z pokladu, ktery lod veze, coz mu pozdeji pomuze zaplatit vypravu na jizni kontinent.
Pri pripluti do Elbskych pristavu zahledl Britvu, lod kterou uz nikdy nechtel potkat...
Pred 13ti lety byl Duelista jednim z piratu na Britve, nespokojen se zpusoby kapitana vyzval Bazira Kazisveta na mece s tim, ze prezivsi se stava novym kapitanem. Duel ale hrozive prohraval a nakonec utekl pred jistou smrti skokem do more a odplaval kamsi k ostrovum
Dal si bacha, aby ho zadnej piratskej veteran nepoznal(coz se nepovedlo) a prochazel mestem smerem k slechtickemu sidlu jeho rodiny. Po ceste se odehrali setkani s ostatnima postavama, ktery v mezicasech odehravali svoje pribehy (slo o orkskeho barbara a jednoho padleho paladina, kteri si sli po krku, oba hraci )
V podvecer dorazil do vily za Bernardem a hned pri vstupu...
Scena z mladi cca 18let nazpet; predstaveni duelisty jako slabeho astmatickeho chlapce, otce mocneho templare, matky prekrasne knezky, starsiho bratra talentovaneho sermire
Bernard mlademu panovi vysvetlil, proc a kam otec odjel a pripravil veceri na kterou pozval i Arianu, duelistovu lasku z detstvi. Dozvedeli sme se, ze kdyz Duelista pred 15ti lety, kvuli sporu s bratrem a otcem po matcine smrti odesel z domova, tak Arianiny rodice dohodli svatbu s nekym jinym kvuli majetku
Dalsi den se Duelista vydal zarizovat veci a lidi na svoji vypravu na jih, ale odchytil si ho jeden z Bazirovych piratu a hned zacal z vostra, ze jestli neprinese z templarske knihovny mapu Ztraceneho mesta, tak Ariana zemre
15ti lety Duelista sedi pod strazni vezi na ktere ma hlidat, ale nemuze tam ani vylezt protoze ve meste jsou slavnosti a kour z mnoha ohnu mu vyvolal astmaticky zachvat. Prichazejiciho demona si vsiml az kdyz preletel hradbu a ani potom na nej nedokazal nikoho upozornit, protoze zvon je na vezi a kricet proste skrze nedostatek vzduchu nedokazal, jakkoli se snazil ... demon miril k jeho matce, knezce
Duelista se chvilku deprimuje nad tim, jak svou neschopnosti zabiji sve blizke, ale nakonec si slibi, ze Arianu nedostanou
Do templarske knihovny se dostal, jako syn sveho otce, ale samotna kradez se zkomplikovala pritomnosti necekanych impu - nasleduje jeden z nejlepsich boju, co jsem v rpg zazil (snad popisu jindy)
Po boji duelista povypravi vsechno knihovnikovi, ktery slibi pomoc a svola templarske rytire
Na Britve se vsechno semele celkem rychle, Bazir dostane (falesnou) mapu, templari obklici piraty na palube, jenze Kazisvet stoji na rahne a stale drzi Ariane nuz pod krkem. Duelista presekne lano, jehoz protivaha ho vynese ke kapitanovi. Ten se s nim ale nehodla zdrzovat, obetuje svou skupinu piratu na palube, presekne vlastni pripravene lano a necha se vynest na vedlejsi obrovskou obchodni lod a veli vyplout (vsechno mel uz domluvene, na Britve nechal jen tu cast posadky, ktera ho chtela svrhnout)
Otec, bratr a Duelista stoji nad umirajici matkou, ktera se nechala prekvapit demonem a utrzila smrtelne zraneni. Krasna knezka lezi v bilich prosteradlech smrtelne postele, prikrivka nad brichem prosakuje nezastavitelnym krvacenim. Pribiha mumlajici bernard, opakuje, ze tohle je nase posledni a vyndava z klenotnicky ampuli s zivou vodou. Matka ji serve v dlani a pravi "Synove moji, poslouchejte dobre. Cisar Medeus predpovedel, ze jednoho dne budete stat mezi zemi a invazi demonu, ze ceka vas velky osud, ze dokazete COKOLIV" pak se kraticce zahledela do stribrne zare zive vody "Tahle je posledni" ...to dopovedela a posledni ampuli s zivou vodou nerozbila o svoje zraneni ale o duelistovu hrud. Ona vydechla naposledy a on se poprve v zivote nadechl zhluboka!
Duelista stal na rahne a ziral na odplouvajiciho Bazira s Arianou. Nedrzel se ... stal jen na nohach ... lod se houpala ... foukal vitr ... Bazir se mu smal jako pred 13ti lety ... templari nemeli co udelat. Vzpomel na matku, sundal ze zad svou musketu a jako by stal na pevne zemi zamiril a strelil Bazira primo do hlavy!
, , ,
ani jsem to po sobe necetl ... nemam ted vubec cas, ale nejake reakce si rad poslechnu, kdyz to prelouskate, nektere vety asi nebudou davat smysl, omlouvam se ... musim jit pracovat. Pripadne otazky urcite zodpovim (asi je to trosku zmatene s tema casama)
Autorská citace #12
22.5.2008 10:32 - wraiths
QuentinW: joo tak to je dost "prospikovana" zapletka! muselo to byt dobry.
Autorská citace #13
22.5.2008 14:34 - Ebon Hand
Rytíř: K mé postavě, vracel jsem ze záhrabí na hrad svého strýce, aniž by mě kdokoliv poznal (zbroj s nasazenou maskou osudu). Při příjezdu jsem zjistil. že město padlo a vede jej nový šlechtic, kterému radí mocný kněz náboženství, které jsem nenáviděl. Již v záhrobí jsem si zvolil k meči vrhací kladivo jako dostatečně osudovou zbraň. Přijíždím na koni k bráně vnitřního města, na náměstí čeká "nové vedení" města. Zastavuji pět metrů před nimi. Obhlídnu protivníky, potěžkám vrhací kladivo. Kněz začíná kouzlit, já vrhám kladivo mířeným útokem knězovi do ksichtu, házím 20, kněz dostává pumelici přímo do zubů, hrotí se na kolena a snaží se přes rozbité zuby dokouzlit charmovací kouzlo: "Vdejfe, odvož své zbvaně..", jež se zamožřejmě míjí účinkem. Pak pohlédne na šlechtice, jež ho utře: "Přestaň se tu válet a huhlat." Kněz pohlédne na mě a já nenuceně odpovím: "To je osud!"
Pak samozřejmě následovala ukrutná řež.
Kouzelník zatím zůstal v záhrobí, kde se věnuje dalšímu studiu necromancie, ideální místo.. :-) Ještě by měl zahrát svůj návrat mezi živé. Hrajeme to s dlouhými mezerami už asi 6 let.
Ostatní z družiny zahynuli v záhrobí a byli mrtví. Udělala se nová družina s novýma postavama. Je pravda, že někteří hráči z toho byli dost vykolejení, ale já s hráčem kouzelníka jsem je varoval již před cestou do záhrobí, že se nás mnoho nevrátí.
QuentinW: Dobrá story! Hodně komplikované osudy postavy. A dobrá trefa. Tyhle vyjímečné okamžiky miluji! :-)
Autorská citace #14
22.5.2008 15:38 - Quentin
ebon: tu tvou prvni prihodu s osudovou kostkou uz jsem vypravel mockrat :) snad ti to nevadi
Autorská citace #15
22.5.2008 16:37 - Malabar
Taky prispeji. Na todleto nemohu opravdu zapomenout:
Hlavni zaporak - upir, se konecne ke konci tazeni poprve setka s postavami hracu tvari v tvar. Cele tazeni ho dobroduzi vnimaji s respektem. Pronese dlouhy zlovestny monolog po kterem zacne boj.
Hlavni bijec druziny utoci jako prvni, pada mu 20, to s jeho mecem ktery ma specielni vlastnost ze pri kritice(20) oddeli nepriteli hlavu od tela znamenalo velmi rychly konec halvniho zaporaka. A ja sem to jen tak nerozdechal do dnes :) Aspon ze hraci byly spokojeny :D
Autorská citace #16
22.5.2008 17:22 - Ebon Hand
2Q: nevadí, já ji mám moc rád a proto mě to těší!
Malabar: Z tohoto důvodu jsem proti takovýmto zbraním (jako hráč), hlavní záporák má mít tuhý kořínek a ne dopadnout takhle smolně. Pro tebe jako vypravěče to taky nebyl moc dobrý zážitek.
Autorská citace #17
22.5.2008 18:10 - Jerson
Tak já přidám jeden, který byl fakt dobrý i pro mě jako Vypravěče.
Skupina je na Německé bitevní lodi, Freya je zajatá velitelem SS Dirkem a Charles s Walterem ji hledají. Naštěstí jediná holka v černé kombinéze se neutají a tak snadno vyslechnou dva námořníky, jak si o ní povídají a zjistí i místo (protože mi padl fatální neúspěch na náhodu)
Najdou její kajutu, otevřou, ona chvíli kouká, pak se dají do řeči, ve kteér jim prozradí, kdo ji vlastně vězní. Ve chvíli kdy zmíní Dirka se tento objevuje u dveří do kajuty. Sám a neozbrojen.
Oznamuje jim, že stejně nemají šanci a měly by se vzdát. Nicméně Walter tasí svou pistoli (Walther PPK) a namíří ji Dirkovi na hlavu, co udělá když ho teď zastřelí. Freya za jeho zády prohlásí, že se mu (Waltrovi) to stejně neporaří, protože Dirk se zastřelit nedá - ona to už zkusila, když jí zajímali. Dirk Waltrovi s klidem oznamuje, že to klidně může zkusit, pokud si je opravdu jist, že se trefí a kulka se třeba neodrazí od silných ocelových stěn zpátky k němu. A kromě toho má nůž na břiše.
V tu chvíli tasí Charles svůj revolver a míří Dirkovi na hlavu z boku, tedy do chodby, s otázkou co udělá teď. Dirk schovává nůž a v klidu Charlesovi odpovídá: "Myslím že tohle by už stačilo. Teď schovejte zbraně a pojďte za mnou, stejně vám nic jiného nezbývá."
Freya se v místosti zvedá, že tedy půjde. Walter ale váhá, protože příležitost zastřelit jejich úhlavního nepřítele (který na ně několikrát poslal jednotky SS s úmyslem je zabít) se už nemusí naskytnout. Hráč to nechce rozhodnout sám a tak si raději hodí na vůli, padá neúspěch, tak stiskne spoušť. Rána nevyjde. Dirk mu vysvětlí, že týden na mořském vzduchu bez údržby (Vy jste na ni samozřejmě zapomněl) má na tyto pistole určené do města neblahý vliv. (Hráč si hodil docela špatně). Takže Walter sklání pistoli.
Charlese už svrbí prst, protože teď už je přesvědčen, že Dirk nějak ovlivňuje zbraně protivníků. "A co když vystřelím já?" Jako Vypravěč vím, že tyhle pistole se nemůžou zaseknout. Když to zmáčkne, tak Dirka fakt zastřelí, ale za něj odpovídám: "Jenže vy nevystřelíte," a Dirk odchází do štábní místnosti bez onhledu na to, že mu Charles míří zezadu na hlavu.
Ten nakonec sklání revolver a všichni tři jsou za ním, přičemž se po cestě dohadují, jestli by ho mohli zastřelit nebo ne.
(A nutno říci, že ač měli ještě dvakrát příležitost, tak se Dirk dožil konce světa spolu s ostatními lidmi.)
Autorská citace #18
22.5.2008 18:51 - Alnag
Včerejší Star Wars... Veronika hází na damage pomocí Force Stun (zraňuje víc protivníků naráz) - 4d6 - výsledek zde. Jsem si jistý, že na to nezapomeneme ještě dlouho...
Autorská citace #19
22.5.2008 20:39 - sirien
nasere
Bych taky přidal něco ze současnejch Star Wars, teda, kromě hlášek který tam padaj, ale ona je to taková... táhlá atmosféra, je to výborná hra ale je taková celistvá, nějaký konkrétní lepší místa se z ní vytrhávaj blbě.
Ale snad aspoň tohle:
Vrátili jsme se z jený děsný honičky po galaxii se Sithama za zády do Republiky, moje postava dělala docela slušný přešlapy ohledně Kodexu Jedi, Sethiina postava odmítala převzít zodpovědnost za planetu která ji nutně potřebovala, navíc jsme se poflakovali s Mandalorianskym dark side Force-userem který měl Sithský výcvik. Po příjezdu si nás Rada Jedi zavolala na kobereček. Moje postava dostala děsivou sprchu, ostatní jen střední a byli propuštěni s tím, že pokud nechtějí Republice pomoct, tak se jí alespoň nemají plést pod nohy.
Sathelina postava je dcera senátora jedné planety kde bylo zrovna stanné právo a otec ji požádal o projev v Senátu. No... projev se uskutečnil, ale na moje metagame hecování a na Davidovo (mandalorian) in-game hecování si Sathel zopakovala Padmein výstup a požádala o vyslovení nedůvěry vládě, vláda byla svržena, Jedi byl dosazen jako prozatimní kancléř, všude byl děsnej bordel, půlka Jediů nasraná na entou... super výstup.
Ještě jeden dobrej vtípek se odehrál mezi tím předvoláním na kobereček u Rady Jedi a výstupem v Senátu.
Mandaloriana chytne republiková garda a zatýkají ho, zatímco mu Iskara (Sathel) u tatíka hystericky zařizuje diplomatickou imunitu. Ar (mandalorian, hrál ho David) zdržuje skoro jako o život - chce znát všechna svá práva a požaduje aby se gardisté legitimovali a nakonec si řekne o výčet svých zločinů. To je velmi dlouhý seznam, Ar jen střídavě říká "souhlasí" "nesouhlasí". Nakonec mu přečtou i poslední obvinění (mnohonásobný vandalismus a ničení soukromého majetku) a chtějí ho konečně zatknout, Iskara na poslední chvíli přiběhne s diplomatickým pasem - malou červenou kartičkou.
Ar začne jako malé dítě ukazovat gardistům pas a s opakovaným "diplomatická imunita" vyklidí scénu.
kdosi na účet Mandaloriana ukazujícího kartičku: Multipas, multipas...
kdosi jiný: vražda: 40 let. Krádež: 20 let. Zotročování: 30 let. Vandalismus: 10 let. Diplomatická imunita: K nezaplacení.
Ten výstup s gardou byl prostě super.
Autorská citace #20
22.5.2008 21:19 - sea
Rella a Mab se potřebovaly okamžitě dostat do města vzdáleného cca 400 kilometrů vzdušnou čarou a úplnou náhodou nebyl žádný z teleportovacích prostředků k dispozici. Po histerickém záchvatu šla Rella žebrat do chrámu u svého strýčka Beulforna (=boha chosu, ohně, cestování), aby je tam dopravil, že mu zaplatí později.
Beulforn jim dal létající košťata, načež Rella dostala další záchvat, neboť o létajících košťatech nic nevěděla. Po Mabině instruktáži sedla na koště a letěla... rychlostí cca 200 km/h... a DM padly 3 jedničky (na k20) za sebou...
no, nespadla, jen dorazila ohluchlá a prochladlá...
musím ještě dodat, že v tom městě ani jedna z nich neměla povolení k letu a málem je obě zavřeli...

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.083119869232178 secREMOTE_IP: 44.200.144.68