To záleží. Pokud dojde k boji, pak si všimnou jen toho, který neuspěl. Tj. v prvním kole boje budou jednat jen ti, kteří uspěli v hodu na Nenápadnost a v druhém kole pak všichni.

Druhá možnost je, že se družina chce kolem goblinů proplížit, aniž by na ně zaútočila. Pak to můžeš vyhodnotit stejně, nebo (a to autoři doporučují spíš) použít tzv. skupinové ověření. Tj. pokud uspěje aspoň polovina skupiny, pak se bere, jako by uspěla celá a družina se kolem goblinů proplíží.

A ked mam skupinu dobrodruhou a skupinku goblinou a obidve skupinky sa snazia bit nenapadne ako typ bolo v dobrodružstve kovarova dcera tam som tomu vôbec nepochopil

Lebo tam pise žesa hádže aj na vnímanie a tam mi uz nejaké veci potom nesedia

Ci radsej používať pasivne vnimanie?

A vlasne ked tam pouzijem skupinove overenie vnimania ta to je v pohode:D

Pasivní ověření čehokoliv, by se mělo řídit jednoduchými pravidly:
-Když se někdo aktivně o něco snaží tak si háže.
-Když by se mělo házet, ale postava se o to aktivně nesnaží (tudíž se chová pasivně), tak by se měla započítat její pasivní hodnota vlastnosti.

Když bych to měl poukázat na tvém příkladu, kde se postavy pokouší zaútočit na hlídku goblinů, tak:
-Stráž goblinského tábořiště zaslechla šelest a snaží se zjistit, zdali se jednalo o přirozený zvuk, nebo o zda se v okolí někdo pohybuje. -> Hod na Vnímání.
-Goblinský strážný opřený o svou halapartnu otráveně kouká do noci, už je tento týden na stráži popáté a zatím se nic zvláštního nestalo. -> Použije své Pasivní vnímání (s možností snížené hodnoty kvůli nudě, kterou pociťuje, což by při hodu se započítalo, jako nevýhoda a u pasivního ověření to dá postih -5)
a z druhé strany:
-Dobrodruzi se pomalu plížili k ohni, u kterého již zahlédli stát goblinskou stráž. ->Hod na Nenápadnost (aktivně se snaží k ohni připlížit).
-Dobrodruzi se rozhodli opatrně se prodírat křovím směrem k severozápadu, po dvou kilometrech ovšem doputovali do blízkosti goblinní stráže. ->Pasivní ověření Nenápadnosti (Hráči se o plížení nepokoušeli aktivně - proto hrá nabízí pasivní ověření jakékoliv vlastnosti bez hodu. Jedná se vždy o hodnotu 10 + všechny bonusy, která by postava měla kdyby se o to snažila aktivně)

Tím tě samozřejmě nikdo nenutí nechtít po hráčích hody při pasivních situacích, nebo nebrat v potaz pasivní hodnotu při aktivním snažení se. Záleží vždy na tom, jak se naučíte hrát, a co vám bude vyhovovat.

To samé k tvé původní otázce ohledně překvapení. Nejedná se o tvrdou mechaniku, která by ti říkala a v takovémto případě jsou nepřátelé vždy překvapení. Odpověz si na to sám:
Myslíš si, že jsou překvapení? Pokud ano poskytni postavám možnost překvapení, pokud použiješ skupinový hod, tak mají výhodu v podobě překvapených nepřátel všichni, pokud to rozhodneš individuálními hody, tak jen ti co uspěli.

Tobo: tak ze zájmu, našel si Kovářovu dceru a šel si jí zahrát jako úvodní dobrodružství? A jak Ti funguje?

V zásadě bych doporučoval aby házela jen jedna strana - tj. buď si hází někdo na vnímání proti dané obtížnosti na to, zda někoho uvidí, nebo si hází někdo na nenápadnost proti něčímu pasivnímu vnímání, jestli se zvládne proplížit. Oboustranný hod bych osobně volil pouze v situaci hráčské postavy proti hráčské postavě (a i tam jen kdyby to bylo FAKT důležitý).

Obecně doporučuju používat konstantní logiku a to buď: a) vždycky si přednostně hází hráči nebo b) vždycky přednostně hází aktivně jednající strana (v tomhle případě ten, kdo se plíží). Dál doporučuju obecně používat společné ověření, pokud nejde o fakt významnou scénu v níž by si situace žádala vyhodnocovat samostatně (nebo po více menších skupinkách).