Hrajeme, jako konflikt resolution. POstupně se dostáváme k jakémusi home-SE, kdy se určí výsledek (úspěch, částečný úspěch, neúspěch), stanoví se obtížnost atd. Zpravidla je to tak že polovina neúspěchů (třeba 2 ze 4) znamenají částečný neúspěch. Pak se jede bez iniciativy.
1) Nejzajímavější? Vylákání medvěda tak, aby zaútočil na gobliní stráže před jejich doupětem. Tohle asi jinak neuděláš :) (to bylo u v Almiho hře)
2) 3x za sezení, zpravidla jsou 2 větší bojové a tři nebojové, což dá tak 3*30min SE + 2x60min CE = 3,5 hoďky. Naučili jsme se je používat k propojení těch bojových a hoooodně moc v hospodě, kd efungují jako prostředek pro vyřádění se hráčů. Navíc jsem naposledy zkoušel udělat SE jako nákup zásob (3/1, sehnali vše nebo jen část, streetwise, diplomacy, bluff)
3) celkem často, většinou mají částečný úspěch, takže ne úplně podle představ ale vyhrajou. Je to dílem proto, že to chci hráče naučit, později přejdu na trochu vyšší obtížnosti.
4) v sociální interakci výborně, ale třeba diplomacie je hodně náročná na popis a aktivitu hráčů, taky na improvizaci.
5) nejsem si jist, myslím že to hodně house-rulujeme, ale podle toho jak to maj nejaně popsaný Wizardi, neděláme asi žádnou velkou chybu. Osobně mám za to, že jde o echaniku, která bude pro každou skupinu jiná a charakteristická.
Celkem se SE hodně líbí, dává to hře dobrou dynamiku, umožňuje řešit dříve prakticky neřešitelné situace. Nevýhoda je novost a horší uchopitelnost pro hráče zaměřené na dungeon crawl, ale zas je to asi jeden z mála způsobů, jak tyhle lidi nenásilně posunout.