RPG odborně

Pilgrim
4.4.2008 10:27
Toto je můj první článek na těchto stránkách, tak se na mě nezlobte, jestli je poněkud rozkolísaný nebo nedotažený. Má za cíl především vyvolat diskuzi o tématu, které mě zajímá (a které doufám Vás zaujme taky). Další článek bude třeba lepší a věcnější.
Autorská citace #21
7.4.2008 17:50 - Pilgrim
To Jerson
Nevím, jestli si úplně rozumíme. Sledování televize a hraní počítačových her je IMO rovněž určitý druh úniku. Spisování, čtení a prožívání příběhů taktéž. Samozřejmě můžeme třeba říkat, že neutíkáme, ale že se třeba chceme dostat jenom někam jinam atd. To je ale IMO pouze slovní rozdíl. Můžeme také říkat, že neutíkáme, ale jenom se "snažíme dosáhnout zábavy".
Měl bych tedy uznat, že RPG lidé nehrají, protože je to druh úniku, ale prostě protože je to zábava? Tím si nejsem jistý. Rýpavě bychom si přece mohli položit otázku, co to ta zábava vlastně je. Podle mě bychom se dostali k tomu, že tak říkáme 1) zabíjení volného času a nudy a 2) něčemu co prostě chceme dělat. Pokud pominu 1) které podle mě na RPG moc nesedí, zůstává, že prostě něco chceme dělat. A proč to chceme dělat? No možná právě proto, že chceme utíkat. Nezdá se mi proto, že by "zábava" mohla "eskapismu" nejak konkurovat, jakožto kandidát na vysvětlení toho, proč lidé hrají. Příznivci eskapistického vysvětlení se totiž domnívají, že veškerá zábava je druh eskapismu.
Navíc nedávno jsem mluvil s dívkou, které myšlenka RPG zaujala, ale hrát nějaké fantasy nebo vůbec věci nevyskytující se v reálném světě by nechtěla, právě oanopak - chtěla by hrát to, co se jí samotné může stát.
Pěkný postřeh. Svíčka je třeba taky spíš o tom, co se odehrává v našem světě spíše než v nějakém fantazijním. Je tady však jedno veliké ale... I hry, které se odehrávají v současnosti skutečnost zpravidla v mnoha důležitých detailech mění. Co je však IMHO důležitější, i pokud by to děvče hrálo třeba ve hře samo sebe s úplně stejnými schopnosti jako má v reálu, pořád by to bylo vlastně "jiné". Zemřít, zešílet nebo vyhrát milión ve hře přece není totéž jako ve skutečnosti. Takže hrát sám sebe znamená vlastně unikat do světa, kde člověk může třeba hrdinně položit život za své přátele nebo skočit pod metro, aniž by se mu v reálu něco stalo. Každé hraní by se proto snad IMHO dalo nazvat eskapismem.
Dík za příspěvek. Snad se mi to podařilo trochu vyjasnit a třeba i zjistíme, že spolu souhlasíme mnohem víc, než jsme si původně mysleli.
Autorská citace #22
7.4.2008 18:28 - pipux
Pilgrim píše:
Nevím, jestli si úplně rozumíme. Sledování televize a hraní počítačových her je IMO rovněž určitý druh úniku. Spisování, čtení a prožívání příběhů taktéž.
Něco mě na tom povídání ještě přece zaujalo. Jak už naznačil Jerson, není to stejný typ vyžití, to vůbec ne. Jak má člověk býti tvorem společenským, je dobré pozorovat, jak moc ten člověk udržuje společenské vztahy s ostatními lidmi okolo sebe. Jak možnosti k staré dobré člověk-člověk interakci nemá, děje se s ním něco divnýho :O (a televize, gamesky na kompu atd. nemají člověka na druhé straně), a to divné se dá charakterizovat ve zvířeckosti, nevázanosti na lidskost.
Takhle to bylo kdesi jako pěkná fráze od jednoho cynického pána, potom co mu holka řekla, že není lidský. "No, i'm in touch with humanity", odvětil :) ...
Proč to má býti eskapismus? Vždyť dneska se jeden proje po námestí ... všude ty tváře, tváře které se do ničeho nechtějí ale zaplést; tak blízko ostatním lidem, a přitom tak vzdálený. Děs. Ve hře si může každý obsloužit pěknou, zajímavou porcí mezilidské interakce, která nás udržuje stále lidmi, a ne zvířaty :)
Autorská citace #23
7.4.2008 20:50 - Jerson
Pilgrime, taky může být únikem i práce. Jde spíše o to, že pokud může být únikem cokoliv, stává se toto označení vcelku bezpředmětným.
Někteří lidé hrají RPG kvůli úniku z reality a také to přiznávají, ale nemyslím že to platí obráceněm, tedy že RPG jsou únikem z reality.
Navíc pokud si určíš dvě kategorie a jednu vyloučíš, vyjde ti druhá, jenže já v RPG vidím mnohem více než jen tvé sdvě kategorie - třeba hru ve smyslu "zkoušení reálného světa nanečisto". A tedy RPG mohou být v jisté formě i přípravou na realitu.
Jinak netřeba mi děkovat za příspěvky, já toho napíše hodně a ještě by ses uděkoval. Ale ten tvůj Eskapismus (proč tomu vůastně neříkáš normálně česky "únik") se mi opravdu nelíbí. Ne proto, že by znamenal, že dělám něco špatného, ale proto, že jsem si prošel obdobím, kdy RPG byly pro mě únikem a teď hraju z jiných důvodů.
Beru si věci z reality do RPG. Nehraju fantasy, protože je na můj vkus od odtržená od reality a moc mě už nebaví. Kdybych chtěl unikat, tak sním v bdělém stavu fantasitcké vize, jako jsem to dělal patnáct let svého života.
Autorská citace #24
7.4.2008 22:02 - Pilgrim
To Jerson
OK, myslím, že na tom, co říkáš toho dost je. Doopravdy jsem ten pojem zavedl hodně široce a pak to začíná být analyticky nezajímavé. Dá se tedy bavit o zavedení "úniku" v nějakém vymezenějším a silnějším smyslu. Chce to něco vymyslet :) Ale uznej, že vysvětlení: hraju, protože je to zábava nám samo o sobě mnoho neřekne. Ale to "zkoušení reálného světa nanečisto" se mi líbí.
Fantasy taky (aspoň tak, jak se většinou hraje) nemám zrovna rád.
Autorská citace #25
7.4.2008 22:22 - Jerson
Ano, je pravda, že "hraju kvůli zábavě" taky moc neřekne. Ostatně když hraju RPG, stolní hry a hry na compu, tak jde pokaždé o zábavu a pokaždé o jiný typ zábavy, který jsem vcelku jednoduše schopen definovat. V případě RPg jde o zábavu z tvoření, konkrétně tvoření příběhu ve spolupráci s ostatními, a užívání hry ve chvílích, kdy díky dobře vystavěnému příběhu, zápletce a distribuci informací hrají navzájem a já do toho nemusím zasahovat. V takových chvílích spočívá zábavnost RPG v tom, že sleduju příběh, do kterého jsem ze začátku strčil a on teď pokřačuje sám tak, že překvapí i mě.
Ostatně pokud bych měl vytyčit hlavní zajímavost RPG pro mě, tak je to právě ona nečekanost, které se snažím dosáhout - v jakékoliv jiné hře nebo ve filmu buď vím jak skončí, nebo vím že průběh i konec je daný, případně se na něj můžu podívat a při opakování se dostanu k témuž konci nebo omezenému počtu konců (i kdybych měl hru dohrávat třeba dvacetkrát, čehož jsem taky schopen). V RPG můžu vohdným vedením hry dosáhnout stavu, kdy je konec nepředvítadelný pro všechny včetně mě a i kdyby se příběh opakoval, tak stejně nedopadne.
Plus do toho můžeš přidat pocit, že si někdy hraju na Stvořitele, což je možná ... no, možná ne přímo únik, ale vezmi zajímavá forma představivosti.
Autorská citace #26
7.4.2008 23:08 - Pilgrim
Ano, to je pravda, to mě na hraní RPG z pohledu Vypravěče taky asi baví nejvíc.
Plus do toho můžeš přidat pocit, že si někdy hraju na Stvořitele, což je možná ... no, možná ne přímo únik, ale vezmi zajímavá forma představivosti.
Tolkien mluvil o spisovateli jako o "druhotném Stvořiteli". Spisovatelství není vyprávění při RPGčkách zas tak vzdálené. Tolkien myslím sám psal synovi z války domů, že jeho postavy začínají žít vlastním životem a že doufá, že přežije, aby zjistil, jak ten příběh, ve kterém vystupují dopadne...
Mám pravě dojem, že o tomhle i používal ten termín podivný termín "escapismus", ale chápal ho pozitivně. Dost se to myslím v jeho době používalo v literární kritice jeho doby (s neg. konotacemi).
Autorská citace #27
4.8.2009 12:21 - Argonantus
Téma je napínavé tím, že Únik či Eskapismus nejsou neutrální termíny; za mého mládí to byla drsná nadávka (neb jedině realismus a realita mají právo na přežití, pokud nám soudruh uniká do vzdušných zámků, je třeba si na něho posvítit).

Pilgrim to zjevně cítí, takže část článku věnuje obhájení těchto termínů (že to zase není až tak špatné... a že Tolkien).

Osobně si nejsem jist, jestli je eskapismus takový deus ex machina, aby jím šlo vysvětlit podstatnou část lidské kultury (jak bylo správně řečeno, vztahuje se to taky na film, divadlo, četbu a kdovíco ještě).

V každém případě existuje neviditelný most mezi fantastickou literaturou (filmem, RPG, atd.) a eskapismem; u realismu to nikdo kupodivu nenamítá.
Autorská citace #28
14.9.2010 10:02 - Argonantus
Tohle téma je vlastně úzce související s "áčkovou fantasy", jak se nám tu vyvinula.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.083212852478027 secREMOTE_IP: 34.227.191.136