Kultura

Rytíř
16.4.2007 08:37
Posvátná místa a stavby
Diskuze k Manifestu RPG se nám stočila k posvátným místům a sakrálním stavbám - a k tomu, jakou mají a mohou mít moc. Ve hře i v našem světě :)

Je to natolik zajímavé a samonosné téma, že si ho dovolím vydělit a přesunout onu diskuzi sem (začala na str.3 a je tak dlouhá, že sem vzdal úmysl jí sem překopírovat..) :)
Autorská citace #1
16.4.2007 08:52 - Rytíř
Argonantus napsal: Ostatně, katedrála taky znamenala obvykle školu; jestliže původně byla veškerá moudrost v klášterech, další fázi byly katedrály a teprve pak nastoupily university. Takže v mém světě (a potažmo reálném, já si máloco úplně vymyslel) se velká část kouzelných profesí hromadí kolem klášterů, kostelů a podobně; je pak celkem nasnadě, že moudří ptáci a další by měli mít původ také zde.
Řekl bych, že je to vlastně obdoba těch mocných zbytků starých staveb, co se vyskytují na Ardě - jak je nějaké místo z Prvního věku nebo od Numenorejců, je hned čímsi zásadní a magické. Náš skutečný svět funguje lautr stejně.
Neznámý napsal: K těm katedrálám. Uvažovals o tom, že jejich "živá" forma by přebírala vlastnosti toho, komu byla zasvěcena? Stejně tak ona zvířata v nich přebývající, by byly posly toho, či onoho světce? A co mrtví v kryptách?
Argo odpověděl: Zasvěcení se mi nejeví být tak podstatné (stejně je to samá Marie...), jako ostatky, které tam jsou. Což je tím napínavější, že některé jsou pravé a některé ne (a některé patří někomu jinému, než se věří). Zbytek kouzelníka vysokého levelu by mohl mít vliv, když už mi to funguje u nemrtvých.... Pak má zřejmě podstatný vliv předchozí magie místa, pokud tu nějaká je. Mnohdy vznikaly katedrály na místech významných už pro pohany... a v drtivé většině případů tu stály významné starší chrámy. No a konečně jsou tu přidaná kouzla. Taková Modrá Marie z Chartres vydá za samostatný mocný artefakt.
Autorská citace #2
16.4.2007 08:56 - Argonantus
Jestli je tohle dlouhá diskuse, tak jsem čínskej bůh srandy...
Aby tu něco bylo; obecně bych si myslel, že existuje "magie místa" i v reálu. Jsou jisté body na zemském glóbu, kde vnímavý člověk cítí, že se tu děje něco neobvyklého. Lze to zkoumat pomocí virgulí a podobných ptákovin, a nebo prostě studiem historie místa, protože bych řekl, že to funguje jako u lidí; příběh dokáže změnit osobu i místo.
V RPG pak je magie místa problém zřejmě široký až bezbřehý; jsou místa, kde postava odejde nabita magickou energií; místa, kde se věci jeví jinak, než jsou; místa, která samostatně sesílají kouzla. Nebo tam jen bývá "cosi" nedefinovatelného; vždy, když se v Pánovi prstenů dorazí k ruinám po Númenorských králích, je jasné, že to místo nebude jen tak.
My jsme se v té debatě nějakou odbočkou dostali ke katedrálám, což jsou středověké extrémní případy tohoto druhu; mezi magickými místy jsou zřejmě zatraceně vysokého levelu. Potud na rozstřel; když tak doplním.
V té debatě je i odkaz na exemplární případ v reálu - Notre Dame v Chartres.
P.S. Aha - už mne podběhli....
Autorská citace #3
16.4.2007 08:59 - Rytíř
U posvátných míst mě vždy připadalo důležité vědět, odkud vlastně jejich moc vyvěrá, pochází? Bývá to vždy spojeno s božskou mocí, ať už to je jeden bůh z panteonu, jakýsi mocný duch či démon anebo třeba jeden z projevů jediného pravého Boha... Právě tento původ podle mě určuje základní povahu moci daného místa.
Samozřejmě, že tuto základní povahu moci formují obyvatelé či strážci místa/budovy, stejně jako činy, které se zde odehrály.
Místa posledního odpočinku mocných je možno také brát podobně, ale tam je už opravdu otázka, odkud vlastně ta moc vyvěrá.. je ukryta v těle? V paměti, myslích lidí, kteří k hrobu chodí uctívat mrtvého?
Dříve než se o konkrétní moci staveb a míst můžem bavit, tohle bych považoval za důležité si vyjasnit. Takže, Argo, povídej prosím, jak je to s mocí katedrál ve tvém světě? Já se mezitím chytnu na tvou vějičku stran Středozemě a zkusím dát dohromady něco o mocných místech tam :))
Autorská citace #4
16.4.2007 09:00 - Rytíř
Ok, přesněji řečeno - je příliš dlouhá na kopírování :)
Autorská citace #5
16.4.2007 09:49 - Rytíř
Co se Středozemě týče, považuji ji za svět, kde magie místa souvisí v podstatě výhradně s bytostmi, které mu jí nějakým způsobem předali nebo postupně předávají - magickou moc v sobě mají všichni živí tvorové, ovšem čí více ubíhá čas a Věky, tím je tato moc zředěnější a slabší. Ve Třetím věku už si této moci většina tvorů není vědoma a nedokáže ji vědomě používat.
Ovšem ten, kdo to dokáže, může mít vliv i na místa, kde žije, kde zemře, apod. Velmi se mi líbí ty poznámky Tolkiena o tom, že: "..ten a ten mocný náčelník když padl, byla mu navršena mohyla na místě, kde se do posledka bránil drtivé přesile nepřítele. A na té mohyle od té doby každý rok v době výročí bitvy vykvetly rudé květiny a služebníci Nepřítele se tomu místu zdaleka vyhýbali."
Autorská citace #6
16.4.2007 09:55 - Argonantus
V mém světě je to víceméně tak, jako ve skutečnosti... katedrály vznikaly jakožto nejmocnější civilizační výtvor své doby, asi jako ve dvacátém století kosmické lodě a raketoplány... důvody k jejich vytváření byly různé, spojila se snaha biskupů demonstrovat svoji moc, tatáž snaha krále a také nově vznikajících měst... a konečně mágů v pozadí toho všeho. Sebraly se všechny zkušenosti ze staveb ohromných klášterních chrámů předchozích dob - po stránce technické i duchovní; a přidalo se leccos nového. Katedrála je větší nejen rozměry, ale je jiná i technicky a duchovně; místo stěn má barevné skleněné obrazy. V Evropě mohlo vzniknout asi tak stodvacet katedrál, z toho polovina ve Francii, v drtivé většině mezi lety 1150 a 1350 (já jich osobně navštívil jenom asi dvacet).
Pokud švenknu do RPG světa, tedy mírných změn, pak stačí konstatovat, že církev svatá jsou šmahem kouzelné profese (což asi nikoho nepřekvapí), a tudíž katedrály jsou centry kouzlení v nejrůznějším smyslu - jednak je tu vysoká koncentrace kouzelníků všech druhů, i dost vysokých levelů, jednak je kouzelná sama katedrála (v důsledku historie místa, svatých ostatků, kouzelných soch a obrazů a vůbec), jednak se obvykle stane srdcem celé oblasti či země.
Ježto jsou moji hrdinové právě v době 1244, v Čechách, problém katedrál nabývá na významu. Například, zda do toho jít taky. Stojí to prachy a je to děsně složité (právě vymýšlím, jak moc a jak přesně - zatím vím jen některé věci). Efekt by ale mohl být značný.
Autorská citace #7
16.4.2007 14:23 - Rytíř
Dobře, kouzelné profese - ale odkud berou v tvém světě sílu, tyhle profese? Od boha? Ze sebe, jen jí pomocí víry (neboli ukázněností mysli, ať už jí způsobuje cokoli) usměrňují?
To samé ostatky, proč mají takovou moc? trochu už pravda odbíhám od tématu, protože to mě zajímá hodně, jak si to vysvětluješ... Nicméně pořád si myslím, že s tímhle souvisí i následné úvahy o konkrétní moci katedrál. Protože pokud je to od boha, mohou (resp. měly by mít) všechny katedrály nějakou základní vlastnost, základní sílu, společnou pro všechny.. Pokud ne, pokud je to "jen" o lidech, stačí v podstatě jen společná mechanika, ale konkrétní projevy mohou být velmi různorodé..
Pokud bych hrál ve tvém světě, okamžitě bych se taky ptal sám sebe, jak jsou na tom velechrámy jiných náboženství, které si co do velikosti, výzdoby, neřkuli historie, s katedrálami leckdy nezadají, že..
Docela bych se podíval na ty Magický místa, co zmiňoval Alnag.. akorát nějak nevim, kde to hledat, Complete Mage nemám :( (existuje to vůbec??) :)
Autorská citace #8
16.4.2007 14:59 - Argonantus
Rytíř:
Odpověď stran RPG čarodějů se nachází v té povídce. Magická síla jaksi je, a jen se přeměňuje - ani po použití kouzla se úplně neztratí. Dojde-li k velikánské magické bitvě, vznikne tam nové magické místo... kde se dějí divné věci. Jiné magické profese mají magickou sílu v jiné fázi - přírodnější, syrovější, méně zpracovanou (druidové), což má svoje výhody a nevýhody.
Není to "jen o lidech" - magická síla může být vědomě či nevědomě v nějakém předmětu, a ten funguje jako kouzelník (nebo naopak, kouzelník funguje jako magický předmět).
Bohové nejsou. Jsou ale Bytosti, což je pomalu totéž. Bytosti se ovšem osobně angažují do věcí, asi jako bohové v Řecku, a také je lze zabít (spíš teoreticky). Třeba takový Nigreon...
Velechrámy jiných náboženství proto nemusí fungovat o nic hůř, než katedrály. Některé nápady bývají podobné (což je zase švenk do reality;) - chrámy křesťanů mají základy od Židů a potažmo z Egypta (Královská, Šalamounův chrám).
O magických místech vyšlo plno knih. Na některých jsou davy magických nadšenců... V mém světě lze nacházet magická místa pomocí reálných knih a průvodců (což platí vůbec všeobecně - není problém to zpracovat do pravidel; důležitější je znát tu výchozí informaci).
Reálnější věci totiž fungují líp.
Autorská citace #9
16.4.2007 21:48 - unknown
Já bych se ještě vrátil ke svěcení katedrál. Jak tedy vyjadřuješ jejich vědomí - pomocí avatara? Tedy jakoby bytosti tvořené z čisté Moci, která povětšinou nabývá lidské podoby? V tomto případě bys mohl dát avatarovi podobu světce, či světice. Alespoň pro určení pohlaví. Nemusí být přeci všichni muži, že. Nebo tedy ty tvé katedrály nemají vlastní vědomí?
Ostatky jako nositele magie bereš z pohledu toho, že to povětšinou dříve bývali kouzelníci a část jejich tehdejší moci se natrvalo "uhnízdila" v jejich kostech?
Poznámka skeptika: Ona "magie místa v reálu" bude mít spíš něco společného s elektromagnetickým polem Země. Případně geotermálími a tektonickými pochody pod zemskou kůrou. Nebo taky s množstvím, hustotou, určitého chemického prvku v daném místě. A na to mohou být někteří lidé citlivější a vnímat to, stejně jako jiní změnu tlaku. Osobně na tom nevidím nic magického.
Ale vraťme se k RPG. Magie místa může být dána mnohými prvky. Třeba prameny a studánky, to jsou nositelé neustálého přílivu "nové energie", která může nabírat podobu magie. Také prastaré stromy, po kterých v daném místě už nemusí být ani památka, ale zůstala zde stále patrná nějaká koncentrace, stromy byly často posvátné a uctívané, ptoto mohly být silně "nabyty" od uctívačů. Vůbec nejsilnější magický potenciál by mohli mít místa, kde se dřív nacházely obětní oltáře. Pokud je brán každý živočich jakožto "nositel" energie, pak místa, kde byli živočichové obětováni musí být nasáklá energií, která se uvolňuje po jejich smrti. Obvzláště v případě lidí, neboť mají vlastní vědomí a mysl je k formování energie do podoby magie nezbytná, tudíž lidé mohou přenášet násobně více této energie.
Jestliže ve tvém světě není Bohů, není ani JHVH. Koho tedy všichni křesťané, judaisté a případně i muslimové uctívají? To je církev jen tajný spolek, ve stylu svobodných zednářů, vedený arcimágem papežem, který se snaží ovládnou, chránit, etc. svět?
Autorská citace #10
17.4.2007 09:19 - Argonantus
Unknown podnětný:
1) "Jak tedy vyjadřuješ jejich vědomí - pomocí avatara?"
- to se mi nechce. Spíš mne láká ta UI, Neuromancer, Golem XIV. Rozum, který není Osoba, čímž příšerně mate a má v sobě cosi cizího. Některé složky má nesmyslně mocné, na druhou stranu nerozumí některým nejednodušším lidským reakcím. Má v sobě značnou dávku nevypočitatelnosti.
2) "Ostatky jako nositele magie bereš z pohledu toho, že to povětšinou dříve bývali kouzelníci a část jejich tehdejší moci se natrvalo "uhnízdila" v jejich kostech?"
- přesně tak.
3) "magie místa v reálu" bude mít spíš něco společného s elektromagnetickým polem Země. Případně geotermálími a tektonickými pochody pod zemskou kůrou."
- no, už jsme to kdysi řešili s Jersonem pomocí virgule... ale ono je magie vícero druhů. Některé jsou v případě katedrál naprosto reálné; například jsou tu určité skryté informace (které nic úžasného nevyzařují, ale to je nečiní méně fascinujícími).
4) "prameny a studánky.... prastaré stromy.... obětní oltáře."
- určitě. Tak nějak to vnímali už v pohanských dobách, a myslím, že se na tom nic nezměnilo. Také vršky výrazných kopců, vodopády, místa bitev, stará lidská sídla. Troufám si říci, že tyhle věci působí na plno laiků, kteří se magii nijak nevěnují. Rozlišit, zda je to nějaká sugesce, nebo realita, asi není v lidských silách. Ve výsledku je to jedno.
5) "Jestliže ve tvém světě není Bohů, není ani JHVH. Koho tedy všichni křesťané, judaisté a případně i muslimové uctívají? To je církev jen tajný spolek, ve stylu svobodných zednářů, vedený arcimágem papežem, který se snaží ovládnou, chránit, etc. svět?"
- složitá otázka. Tady se můj svět chová jako ve skutečnosti. JHVH možná je, a většina tebou zmíněných v to upřímně věří. Nicméně JHVH se nijak neprojevuje, a nemá vliv na magii ani na pravidla. Tudíž já jako DM si ho nemusím všímat.
Jinak tajné spolky uvnitř církve samozřejmě existují. Stejně jako v realitě. Jejich cíle jsou rozličné - od banálního "ovládnutí světa" třeba k monopolu nad jistou magií, podporou nějaké politiky, skrývání určitých heretiků (nebo rovnou pohanů), atd.
Autorská citace #11
17.4.2007 10:23 - Rytíř
Je to hezký, ale přiznám se, že mi nějak není úplně jasné, proč chceš, aby stavby měly vlastní rozum, nějaké vědomí? Proč v nich prostě nemůže být pole síly, které nějak reaguje na podněty typu modlení se osob (ať už všech nebo určitých), obřady nebo třeba nějaké násilné činy apod.
Jako DM bych pro to asi nedefinoval naprosto konkrétně co se stane když... nechal bych si rezervu, nemusí výt vše svázané v pravidlech, že :) Postačí jen mít představu o úrovni moci, která tam leží a o jejím zaměření, působení - zda je ochranná, posilující, léčivá.. - a zbytek se dotvoří na místě, v danou chvíli. To je postup, který preferuji na Ardě (aniž bych se nad tím pravda dříve tak moc zamýšlel jako teď).
Je pravda, že když dáš katedrále jakousi UI, tak je to vlastně totéž, taky ti to slouží jako zásobárna pro v danou chvíli možná překvapivé chování a reakci sil v katedrále, co.. :)
Autorská citace #12
17.4.2007 10:35 - Argonantus
Rytíř:
Některé věci já nechci - zkouším je popsat, jak je vidím. Při čemž respektuji, že tomu zase až tak nerozumím; dělali to lidé podstatně chytřejší, než já. Pravidla nikdy nemohou být přesná, a taky nebudou.
Jinak výsledek je podobný, s vědomím, nebo bez něj - i Rozum reaguje na podněty zvenku. Rozdíl je jen v tom, že si reaguje po svém, dle svého uvážení; a taky tak může činit i bez podnětu.
Dokonce uvažuji i o tom, zda některé z nich nemají nějakou temnou stránku v povaze. Občas také zazdili do základů nějakou oběť.
Autorská citace #13
18.4.2007 10:36 - Argonantus
Tady věřím, že z vás ještě něco vypadne. Podle mojí zkušenosti na každého funguje nějaký typ magie místa. Třeba leckoho nechávají chladným ty veliké oficiální divy světa, kde jsou mraky turistů (Stonehenge je třeba za normálních okolností dost depresivní...), ale něco se najde. Třeba pláž Omaha, Bělohorská pláň, Terezín; když si představujete, co se tam odehrálo, je to v originálních kulisách většinou dost působivé.
Autorská citace #14
18.4.2007 11:28 - Jerson
Jojo, "duše místa" je dost fajn, když si to člověk několikrát zažije na vlastní kůži. I když v RPG je to vcelku k ničemu, protože takový pocit se nedá dost dobře popsat, aby ho cítil hráč, který s ním osobně nemá zkušenost.
Co se týká rozumu staveb nebo míst - důležité je, že tento rozum nemusí být lidský (i když jisté prvky lidského rozumu zase mít musí, aby se dal vůbec zahrát a pochopit), což může vyvolávat velmi zajímavé momenty.
"Nemám rád tuhle školu - protože ona nemá ráda mě." "A v této hale uhořelo při požáru 120 lidí. - Ne, v této hale bylo 120 lidí upáleno. A nebyla to nehoda. Byl to úmysl."
Autorská citace #15
21.4.2007 12:52 - Rytíř
Tak jsem si dal oddech, že vymyslím konkrétní možnost, jak posvátná místa a stavby pojmout. A nějak se mi to nedaří :( Nenapadá mě nic zajímavého, jen samé klasické "bonusy na kdeco" anebo ověřování Vůle na vstoupit/nevstoupit... Nuda. Rozmýšlím to pravda v dimenzích Středozemě, ale tak ono se to např. u těch katedrál nijak zvlášť lišit nemusí.
Co mě nějak kupodivu pořád moc neláká je představa, že by stavba sama sesílala kouzlo. Nevím vlastně proč :) Asi jsem konzervativec. Anebo mi není jasné, kde by na to brala energii. Měla by nějakou celkovou manu a z té by pořád ubývalo... až by stavba byla totálně bez ní a tudíž už obyčejná? Anebo by měla jistou dávku energie na nějaké časové období? Nevím no, je to takové divné.. :)
Autorská citace #16
21.4.2007 15:06 - unknown
Působení může být naprosto rozdílné podle povahy místa a postavy - povolání, přesvědčení, vlastnosti atd. Třeba satanista by nemohl vstoupit do katedrály, aniž by mu to ulížilo. Někomu hodnému se udělá špatně, nebo se zblázní, když vstoupí na obětiště. Možností je mnoho. V tomhle ohledá má myslím DM naprostou volnost a může to přizpůsobovat konkrétním případům. I ten satanista by mohl vstoupit do katedrály bez problémů, pokud by byla postavena na místě bývalého obětního oltáře.
Jestliže není avatara, pak ona stavba s vědomím může použít k sesílání kouzla prostředníka. Prostřednictvím kněze, který tam slouží již dlouhou dobu, může stavba promlouvat (takový prorok), sesílat kouzla, mluvit s lidmi, které nemůže tímto způsobem "ovládat", neboť tam jsou poprvé apod.
Argonaut:
"Reálná magie místa." Na to vážně nevěřím. Pravda, místa můžou působit, ale magií bych je nenazíval. Katedrály na mě působí, když stojím před Vítem, cítím se naprosto ohromený a takový nicotný. Magií bych to ovšem vážně nenazýval. Zkrátka ta stavba jen splňuje svůj účel. Má ohromit svou velikostí, krásou, má lidem ukázat, že oproti Buhu nejsou nic.
Autorská citace #17
22.4.2007 09:12 - Argonantus
Unknown:
magie je pro mne v reálu něco, co funguje, aniž bychom rozuměli, jak. Pokud bychom rozuměli, jak to funguje, byla by to technika. Takže problém je zřejmě spíše slovní; pokud popisuješ dojmy katedrály takto, pak je to pro mne magie jako lusk.
Autorská citace #18
22.4.2007 23:02 - unknown
Když tedy přijmu tovou terminologii, tak zdaleka nejmagičtější místo, které jsem navštívil byl osvětimský koncentrák. Hory bot po obětech a další takové hromady na mě působily mnohem víc, než by dokázaly všechny katedrály dohromady.
To by mě zajímalo, jak by se takové místo projevovalo, kdyby mělo vlastní mysl. Naprosto chorobně a bláznivě? Nebo by byla zlá a vypočítavá?
Autorská citace #19
23.4.2007 12:11 - Jerson
Neznámý - to co popisuješ je opravdu krásná ukázka "Magie místa" - jde právě o ten pocit.
Rytíř - nejde jen o bonusy, ale takové místo může třeba dávat odpovědi na otázky (ale ne přímo), můžeš na něm nebo v něm potkat zajímavého člověka, který si s tebou popovídá, můžeš tam najít klid, rozhodnutí, odvahu ... nějaká číslička jsou docela podružná, i když ve výsledku třeba nepůjde o nic jiného než bonus k něčemu nebo jakoby kouzlo.
Autorská citace #20
23.4.2007 12:47 - Argonantus
Unknown:
Osvětim neznám; jen Terezín. A pár kriminálů, třeba Valdice, Pankrác, Alcatraz. To jsou hodně hnusná místa. Nadál bych se jen toho nejhoršího.
Autorská citace #21
23.4.2007 13:05 - wraiths
Argonantus : Valdice ze jsou hnusny a co je na nich hnusneho...? prozradis... a s tou Osvetimi bud rad ze neznas... jen z tech obrazku co jsou k videni treba na netu jde mraz po zadech.
Autorská citace #22
23.4.2007 14:54 - Jerson
Klatovy mám spojené s katakombami, ve kterých jsem jednou byl, a pokaždé když jen slyším slovo "Klatovy", vybaví se mi ten mrtvolný pach, částečně rozpadlá těla, temnota, smrt ... magie místa jak vyšitá.
Autorská citace #23
23.4.2007 15:16 - Argonantus
Valdice byly jedna z několika mála "trojek" v ČSSR (myslím, že s Leopoldovem, Mírovem a snad částí Borů). Což znamenalo "uzavřený systém" - vězni byli uzavřeni i uvnitř vězení; práce s nimi připomínala potápěčskou komoru; dveře se otevřou jedině po té, co se jiné zavřou, takže vězni jsou prakticky furt zavřeni v nějaké místnosti (třeba v jídelně, nebo v patrovém kostele, kde se pracovalo (tuším, že navlékaly korálky nebo tak něco; je to k vidění v Tmavomodrém světě).
Uvnitř tohoto systému bylo ještě "zvláštní oddělení" pro doživotní tresty a podobně; cely asi 2x3 metry, rozdělené v půlce mříží, a vězeň byl celý zbytek života v té jediné půlce, kde bylo lůžko a záchod. Tečka. Tedy - ještě chodil na "vycházky" do trojúhelníkového prostoru asi 3x3 metry na jednu hodinu denně. Stěna vysoká asi 2,5 metru mez oken, nahoře mříž. Alcatraz byla proti tomu veselá kolektivní taškařice.
Zajímavé je si uvědomit, že lidé odsouzení za "špionáž" - což znamenalo občas, že neudělali vůbec nic - dostali třeba patnáct let ve Valdicích.
Autorská citace #24
23.4.2007 15:19 - Rytíř
Jerson: Přiznám se, že na mě místa nějak extra nepůsobí. Víc mě vezme příběh, dobře poskládaná slova, než nějaké místo.. nepomáhá ani znalost jeho historie, prostě ho můžu obdivovat nebo litovat bývalý obyvatele, ale že by mě z toho mrazilo nebo tak... na to si nepamatuju. Možná jsem ještě prostě a jednoduše nenavštívil to správný Místo :) - ale spíš to bude v něčem jinym.
Ad bonusy - já nad nima přemýšlím, z několika důvodů. Jednak samozřejmě že můžu jen popisovat, jak se v elfím sídle cítí postavy krásně příjemně, bezpečně a vůbec mile; jak když se štváni hordou skřetů na vrrcích zastavily na malém pahorku pokrytém i v časném jaru kobercem krásných bílých kvítků, a strach z těch bestií z nich najednou spadl a oni viděli, že se k nim bojí přiblížit... To všechno jde. Dokud nedojde na boj. A to si piš, že dřív nebo pozdějc rozhodně dojde :) a pak se s konkrétním vlivem stavby na zúčastněné postavy musíš stejně nějak popasovat.
Další důvod je, že mám d20 pravidla už natolik všitá pod kůži, že se mi vyloženě líp popisuje cokoli, když se můžu jakoby o něco "opřít" o nějaké to číslo, bonus.. můžu díky tomu srovnávat sílu oproti věcem, co už známe, stejně jako mí hráči.
Autorská citace #25
23.4.2007 16:27 - Jerson
To skoro vypadalo, že bonusy počítáš jen k boji - co takhle třeba k dobrému odpočinku, k léčení, k odstranění duševních poruch (nebo jejich vyvolání) a tak podobně?
Vliv stavby si dovedu představit i jinak než jen pomocí čísel - třeba běžíš přes hlavní prostor a víš že přeběhneš, než protivník vystřelí, ale prostor se najendou natahuje a ty zjišťuješ, že to nestihneš ... či naopak, vidíš letící ohnivou kouli, pak jen výbuch - a zjišťuješ, že se opíráš o sochu, která snasla největší nápor a která ještě před chvilkou stála o tři metry dál ...
A co se týče působení míst - asi bych doporučil třeba Táborské podzemí a nechat si tam zhasnout - ale ne na minutu nebo dvě, ale na hodinu. A zjistíš, co a jak moc na tebe působí. Třeba jsi velmi odolný, ale třeba jsi opravdu nepřišel na to správné místo :-)
Autorská citace #26
23.4.2007 17:31 - unknown
Podzemí v Táboře je docela dobré, ale já bych zase odkázal na Polsko. Solné doly ve Věličce, to je pohádkově kouzelné místo. Naprosto úžasné.
Nakonec velice dobré jsou i knihovny a archivy. Nekonečné regály plné knih, či jiných písemností.
Rytíř: A co možnost prostého přehazování každého hodu? Na dobrých místech počítáš lepší výsledek, na špatných horší. Velice jednoduché a přitom se to projeví ve všem.
Autorská citace #27
23.4.2007 18:09 - Argonantus
Jersonovy "zvláštní efekty" jsou hodně univerzální řešení. Ale i ty bonusy mohou být zajímavé oživení, když o nich tupější postava nic netuší (válečný trpaslík, jehož sekera v daném místě má sílu plácačky na mouchy...)
Autorská citace #28
24.4.2007 08:09 - wraiths
Argonantus : no vidis to koukam mas to dobre nacteny z brozurek. a zda se mi docela jednostranych. i dnes mas podobne podminky ve veznicich...prace, zamrizovane oddeleni kde se ceka az se jedny cely zavrou aby se otevreli jine. je to prece vezeni. a myslim ze to na tebe posobi treba i tim nazvem VALDICE!! jinak vsak je to krasny klaster kousek od Jicina. prozradim ti jine misto a zkus porovnat. kdyz uz jsme u tech vezeni. najdi si veznici Bytiz a zkus o ni najit nejake informace. a pokud se dostanes dal do historie( napr. predchozi lagr Vojna) uvidis ze Valdice jsou pomerne klidna veznice i v dobe totality( viz. ten tvuj Tm.svet). prece jen navlekat( brousit koralky) je lacovka nez lamat uranovou rudu :-).

unknown: s tema knihovnama s tebou naprosto souhlasim. take vzdy na mne dycha zvlastni atmosfera.
Autorská citace #29
24.4.2007 09:18 - Argonantus
Wraiths: Načtený z brožurek to nemám; byl jsem se tam podívat v době, kdy to bylo ještě v plné akci. (Jinak Valdice okolo jsou samozřejmě v pohodě... asi jako okolí Alcatrazu je vysloveně fajn). Bytíz naproti tomu mám načtený z brožurek a filmů, stejně jako tu Osvětim. Tak starý fakt nejsem... Nepochybuji, že koncentrák je mnohem horší, než normální vězení. To lze ostatně dokládat i čísly. Osvětim - Birkenau zřejmě nemá mnoho konkurentů.
Ale já se snažil postihnout ještě jinou rovinu; vlastní zkušenost odhalí některé vrstvy místa, které jinak zůstanou němé. Vyčíst z brožurek je rovina první; vidět to na vlastní oči je o velký kus lepší; a být při tom, když se to dělo, je k nesrovnání. Vrchol všeho je být účastník; ale to si v případě vězení radši odpustím; tak daleko moje badatelská vášen nesahá.
Autorská citace #30
24.4.2007 13:34 - wraiths
Argonantus: no mozna Treblinku, ci Majdanek se da srovnat s Birkenau. ja myslim ze ty mista musis navstivit a pak poznas. Valdice se ti zdali osklivy...videl jsi vsechny ty cely? mne se prave zda tahle veznice mezi ty lepsi z hlediska veznu, jak se o ne staraji. jinak urcite neveris ze jsou zde nevini lidi :-). a bud rad s veznenyma lidma nemusis jednat. jinak srovnavat veznice u nas a v USA nelze. jinak pokud budes mit zajem tak ti udelam muj maly pruzkum po veznicich jak to kde chodi :-)).
Autorská citace #31
24.4.2007 13:59 - Argonantus
Wraiths:
Všechny cely jsem určitě neviděl - bylo jich tam opravdu hodně. V době, kdy jsem tam byl (asi 1988) tam byli nevinní vězňové; ne moc, ale přesto - dodám jména, pokud pochybuješ. Zpatra mne napadá Jiří Volf. Troufám si tvrdit, že tam byly horší podmínky, než kdekoli v USA, při čemž USA rozhodně moc humanistickými podmínkami v kriminálech nikdy nevynikalo. Samozřejmě, že lágry v 50tých letech nebo v Německu byly nejméně o třídu horší - například proto, že smyslem bylo vězně zlikvidovat. V ruských lágrech jsem taky nebyl, jenom jsem o tom četl.
(omlouvám se za bobtnající OT - ale ono stran hororového settingu jsou tyhle věci docela lákavé téma.)
Autorská citace #32
24.4.2007 14:39 - wraiths
Argonantus : ne v pohode nedodavej mohu si to zjistit sam. ale to jsou vyjimky a prezili..? a mohu vedet co jsi v napravnem zarizeni delal v ten inkriminovany rok, pokud teda mohu byt zvedav :-). prece jen v te dobe se exkurse na Valdice jiste nedelali. jinak se take omlouvam za tohle OT. prejen jako zamestnanec statni sluzby to asi vidim jinak.
Autorská citace #33
24.4.2007 14:43 - Argonantus
Jako zaměstnanec státní služby jsem tam byl na praxi... zřejmě máme podobný obor s Andtomem. Což ovšem neznamená, že úplně totožný, a také, že se ve všem shodneme. Abych neótéčkoval dál, možná by to šlo řešit tady
http://www.d20.cz/diskuze/o-svetech/6238.html
což je svým způsobem moje debata...
Autorská citace #34
24.4.2007 17:20 - Rytíř
Jerson: hmm, uznávám, že to jsou pěkný zvláštní efekty... chce to mít hráče, kteří nepitvají všechno na číslíčka (resp. naučit je na to) a pak si prostě jen popouštět uzdu fantazii :)
Jinak mi vyvstává na mysli, že v podstatě je několik druhů možných působení takových staveb a míst:
  1. Na duši. Nejčastější případ, působení může být hodně jemné nebo i silné. Ovlivňuje to ledasco, náladu a činnost kohokoliv (nebo jen vyvolené), případně i to, zda vstoupí/nevstoupí... V zásadě je to ale jen o pocitech, roboti a tupí nemrtví jsou v klidu :)
  2. Na tělo. Obvykle mocnější obdoba výše uvedeného. Rány se nehojí krásně a rychle, ale zázračně ihned, nevyléčitelné nemoci za modlitbu. Věci se mohou sami hýbat, roboti přestanou fungovat, nemrtví mohou mít taky problémy (i ty tzv. "automaty" bez vůle a vlastní duše).
  3. Na realitu. Tak tohle je to místo, o kterém kolují legendy po celém světě. Když tam vstoupíte, klidně se může zdát, že vyjdete ven staří a šediví; že vyjdete ven v jiné době nebo na jiném místě. Můžete tam potkat věci a lidi, kteří neexistují, apod.
Unknown: nápad s novým hodem je fakt geniální. Krásně jednoduchý a velmi účinný! To rozhodně využiju, díky :)
Autorská citace #35
24.4.2007 17:24 - Rytíř
Jinak co takle o tom čtu, poslouchám a (občas) přemýšlím, tak mi dochází, že opravdu mocná místa nejsou celé kláštery, hrady nebo katedrály - vždy se najde kout, kaple, zádveří, věžička, NĚCO, kde to má největší sílu, kde je zdroj té moci. Při popisování a koncepci posvátných míst bych na to doporučoval myslet a dbát ;)
Autorská citace #36
24.4.2007 18:08 - Argonantus
Rytíř: To by šlo. Z těch Valdic člověk vyjde starý a šedivý...
Autorská citace #37
24.4.2007 23:21 - unknown
Rytíř: Vůbec není zač, spíš poděkuj Mordheimu, k tomu mě dovedli pravdla téhle hry. Stejně tak můžeš samozřejmě použít obecné postihy a bonusy k hodům.
"Necítíš se dobře, třesou se ti ruce a nedokážeš se pořádně soustředit, dokud budeš na tomto místě budou všechny tvé hody upraveny postihem 5." A můžeš pokračovat dál: "I když jsi opustil to podivné místo (dosaď si vhodné), tíží tě vzpomínky na něj, nadále trpíš postihem 4. S každým dalším dnem/odpočinkem se tento postih bude o 1 snižovat, až do 0."
Jinak velice pěkné shrnutí působení. Největší srandu ovšem poskytují kombinace, že.
Máš samozřejmě pravdu, vždycky nejsilněji působí jedno konkrétní místo, to jen může zpětně ovlivnit pohled na celý komplex. Osvětim je ukázkový příklad, nakonec řekneš, že to bylo velice působivé, ale to nemyslíš na prohlídku ubytoven, ani spalovacích pecí, což jsou vpodstatě prázdné budovy. Vybaví se ti ta obrovská hromada bot.
Arogonatus: Ale z Valdic každý vyleze po x letech. A těžko to někomu přijde jako pět minut.
Autorská citace #38
25.4.2007 09:03 - andtom
24.4.2007 14:43 - Argonantus: Prosím, MOC PROSÍM, pomiň, co jsem, necítím touhu se oborově bratříčkovat. Jsem jiný v pojímání určitých pro mně důležitých věcí. V době kvetoucí socialistické zákonnosti jsem třeba šel na techniku (doufám, že to u Tebe počítám správně), v OT debatě o tom, jestli je tady prosazována spravedlnost by pro mně na Tvém místě bylo fér okamžitě se vyloučit pro podjatost místo opěvování, atd. Nekritizuji, prostě jen říkám: jsem jiný. Radši si představ, že prodávám knížky nebo jsem zahradník, a bude to úplně v pohodě :)
Autorská citace #39
25.4.2007 09:31 - Argonantus
Andtom:
Hm. To je pro mne neřešitelný problém. Nebratříčkuju se s nikým, málokdo z jakéhokoli netu mne skutečně viděl, ale ignorovat přesvědčení mi nikdy nešlo (jsem paladin, jak tvrdil někde Dalcor). A pokládat tě za zahradníka proto nemohu. Beru na vědomí, že ti jakýmsi nepochopitelným zůsobem jdu na nervy; vynasnažím se tě proto neoslovovat.
Bohužel ale nelze zabránit tomu, abych si povídal s Wraithsem o věcech, které pokládám za důležité.
Autorská citace #40
25.4.2007 09:36 - Argonantus
Rytíř:
z veselejšího; konkrétně u takové katedrály je to složitější. Mívá totiž těch "center síly" vícero; a asi to nelze zobecnit. Třeba svatý Vít by odpovídal tvé teorii; je evidentní, že ho dělali kolem hrobu svatého Václava, dokonce se zakomponování původní rotundy a potažmo baziliky; ale třeba Chartres má Černou pannu, Modrou Marii, studnu, Portail Royal, Svatou tuniku a plno dalších věcí, co jsem zapomněl.
Jako ta UI; osoba s vícero mozky. A není to Osoba vůbec. V tom je její nepochopitelnost. Kdo zná Neuromancera, možná mi bude rozumět lépe.
Autorská citace #41
25.4.2007 09:42 - andtom
Mně debata vůbec nevadí, jen jsem zas vzpomínán stran svého oboru. Jdu si nasadit pár tulipánů :) Vlastně když o tom tak uvažuji, tak flóra s touto témou souvisí. Co třeba takové posvátné stromy a magie. Přírodní stavby všeho druhu, to je síla.
Autorská citace #42
25.4.2007 10:13 - Rytíř
Argo: Ale jo, proč by nemohlo být více zdrojů v jedné stavbě - o to bude výsledek mocnější, věhlas větší, no problemo :) A pořád myslím platí, že každé to místo je něčím specifické, má trochu jinou moc/účel..
Andtom: voda obecně a zejména pak pramen jakožto symboly věčného pohybu, zrodu a také čistoty jsou rozhodně velký adepti na posvátný místo, jj. Je taky skoro pro mě až zarážející, kolik studánek a pramenů mělo mít věšteckou moc, resp. voda z nich. Jestli si tam ty lidi tak často něco míchali a pak to radši sváděli na studnu.. :)
Staré a velké stromy byly taky často uctívaný, to je pravda. A musím říct, že dotknout se dubu starého 500 let byl pro mě mnohem větší zážitek, než dotknout se stavby staré tisíc let.. U těch hradů mi to nějak nejde, u dubu jsem neměl potíže vidět běh staletí, vichřice kterým odolal a které mu postupně zlámaly některé větve, nebyl problém zaslechnout dupot kopyt tam na té pěšině pod jeho korunou a vidět rytíře jedoucí kolem nebo třeba pradlenu peroucí prádlo v nedalekém kamenitém potoce... jo, když tak nad tím přemýšlím, tak podobná přírodní místa na mě působí víc než stavby.
Jinak sme taky ještě nezmínili posvátné vrchy, hory a kopečky! Ve Středozemi klasický Caradhras, kterému vlastně Tolkien připisoval podobné vlastnosti, jako Argo svým katedrálám - taky měl jakousi mysl, mrzkou, zlou a zákeřnou, dokázal sám jednat a reagovat, prevít... (čili jak vidno, sám si dokazuju, že to není zdaleka tak podivný nápad a že by to mohlo fungovat i na Ardě) ;)
Autorská citace #43
25.4.2007 10:24 - wraiths
andtom ,Argonantus: ale hosi vy jste jak maly...:-)).

rytíř: u tech tromu to muze byt taky tim ze to je (vetsinou)ziva vec. ja osobne mam moc rad stare stromy. clovek si u nej muze vklidu sednou.
jinak treba rad se projdu hribotev u nas a ctu si jmena na nahrobcich a premyslim jaci ti lide byli. take to ma sve kouzlo.
Autorská citace #44
25.4.2007 10:33 - andtom
No mně právě také berou stromy a vůbec příroda mnohem víc než umělé stavby. Tys to Rytíři napsal moc poeticky, neuměl bych to lépe. Jestli to není tím, že u přírody jsou pocity spíš pozitivní a u staveb převažují negativní (i tady se probírají koncentráky a věznice). To se pak člověk nediví, proč si východní asijské kultury potrpí na své zahrady a pokud jsou tam stavby, tak je snaha o harmonii s přírodou. Koneckonců jsme ve fantasy, takže viz bydlení klasických elfů.
Autorská citace #45
25.4.2007 10:38 - Argonantus
Rytíř:
Pár tipů z mého světa (totiž našeho):
Hodně efektní prameny jsou v pískovcovém prostoru mezi Mělníkem a českou Lípou; nejlepší v Dolském údolí. Jinak pramenů je jako mraků; možná každý přirozený má v sobě jistou dávku působivosti (voda prostě teče ze země, z ničehož nic). Hodně jsem v příbězích využíval Svatováclavskou studni na Novém městě, nyní dávno ukrytou v kanalizaci, původně zdroj vody pro širé okolí.
Stromy: Největší (nikoli nejstarší) jsou v Praze topoly na Chodkových sadech. Jsou nečekaně obrovské. Hodně působivé jsou některé buky ve Stromovce. Nenápadný tis pod Hradem je z dob Karla IV. Ale nejefektnější jsou platany; říká se, že je dovezli Vladislavovi johaniti, a ten kolosální exemplář na Kampě kus od Wericha je jejich potomek; to, co mají ve dvoře kláštera je podle pověstí dokonce jeden z původní aleje(měl by tedy 800 let, čemuž se skoro nechce věřit). Senzační lípy mají na Vysočině ( místě zvaném Telecí, například);dubů je vícero.
Hrady: největší nemusí být nejpůsobivější. Ale mocný je Hazmburk, Bezděz nebo Ronov, kde je synergie s výrazným kopcem. Někde je naopak působivý hrad v lese (Jenčov). Opravdu fantastický je Osek.
Kostely (u nás) - Panenský Týnec, nedostavěný (u Loun); Jakub u Kutné Hory (nádhera...), Panna Marie Sněžná (nejpůsobivější prostor v Praze).
Kopce: zejména Středohoří je plné výrazných vrcholků - Vlhošť, Raná, Lovoš...
EDIT: A zapomněl jsem - vodopády! Stačí velmi mrňavým exemplář padající vody, a všechno je jinak. Není nezajímavých vodopádů. Vemte dítě, a pozorujte, co to s ním udělá.
Autorská citace #46
25.4.2007 11:36 - Jerson
Slyšel jsem o nějakém hradu, který byl postaven jakoby "naruby", tedy jako by se měl bránit proti nečemu, co je uvnitř - snad tam měla být brána do pekla či co. Nevíte někdo nějaké podrobnosti?
Jo, a mělo to být v čechách.
Autorská citace #47
25.4.2007 12:57 - andtom
Jerson: Jelikož se zatím nikdo nemá k odpovědi, google říká, že je to hrad Houska.
Edit: Z diskuze na té stránce dolů vyplývá, že je to celé fake :) Na oficiální stránce onoho hradu je akorát cosi o nalezení tajné místnosti.
Autorská citace #48
25.4.2007 13:41 - Argonantus
Teorii o Housce vymyslel jeden známý záhadolog, jehož jméno mi vypadlo (Kozák? Dvořák?...?), od té doby to záhodologické nety i články občas recyklují, když nemají co napsat (asi jako flašku s dračím mládětem).
Nicméně, Houska je moc pěkný hrad pana Berky z Dubé (sever, okolí Máchova jezera), který má uvnitř docela významnou sérii gotických erbů (menší varianta Písku nebo Jindřichova Hradce), jinak lehce renesančně pojednaný. Za vidění stojí, jen nevím, jestli je normálně otevřený.
Autorská citace #49
25.4.2007 14:00 - Rytíř
Jo, o Housce už jsem taky kdysi něco zaslechl.. jen jsme si honem nevzpomněl :)
Ať je to s ní jak chce, tak ten dopis od KHM je dost dobrej! Ten by se dal použít v lecjaké hře, hlavně začátek.. dát dohromady tenhle slovosled, gramatiku a tak, to dá fušku - já bych si na to netroufal. Fakt není pravý? :)
Autorská citace #50
25.4.2007 14:21 - Argonantus
Dopis je dobrej, nicméně moderní. Dívka v šedé elfí říze je v 19. století nesmysl (jasně, Liv Tylerová, já ji viděl taky...). A půvabné archaismy střídají vazby naprosto moderní; toť Vácslav Hanka naší doby. Nebo Zdeněk Urban (znáte?) Fakt je, že to muselo dát docela velikou práci.
Autorská citace #51
25.4.2007 14:28 - Rytíř
jj, na druhej pohled už je vidět, že to kapku kulhá, hlavně v tý druhý půli malinko docházel dech a invence.. ale i tak je to dobrej výkon :)
Tak mě napadá, když sme u těch ukázek reálných míst - byli ste někdo někde v neobvyklou dobu nebo za neobvyklých okolností, o kterých můžete říct, že zážitek z daného místa umocnily? Kdybych si něco vybavil, napíšu, zatím teda pohříchu nic..
Autorská citace #52
25.4.2007 17:40 - Jerson
První odkaz na Hrad Houska mi nejde, hází mi to chybu, něco s cache - můžete sem někdo ten článek - dopis zkopírovat?
Autorská citace #53
25.4.2007 18:15 - Argonantus
K. H. Mácha svůj příběh sepsal do dopisu, který zde též uvádím:
Milý Eduarde, ... nazítří na silnici litoměřické před Bohušovicemi mne přepadla nevýslovná touha, že když se dám vpravo, přes lesy a hory, za pár mílí doputuju k Housce a Bezdězu - kdo ví, kdy je zas zhlídnu!
Došel jsem na Housku s druhé hodiny půlnoční. Císařský háv nebes, lesy šuměly nočním vánkem. Jasno všude, lampy nepotřebí, v duši horší temnota. Jeť prý na hradě jáma, sluje jakási, vede do pekla. Jedni praví, že ji sám d'ábel vykopal, jiní, že alchymisti prorazili. Jda po nádvoří, v hlubokých stínech zahlédl jsem temnější - otvor v podzemí. Do té pekelné jámy spustil kdys zločince - Eduarde, mně té chvíle bylo zoufaleji, než dávnému odsouzenci - táhlo mě to v neznámé hlubiny stezkou neznámou! Pro tu chvíli zažehl jsem borovou soušku, a Eduarde, já se toho odvážil - vlezl jsem do té díry. Chvíli sestupuju - podobné chodby bývaly na Dobytčím trhu, co klučík jsem jimi prolézal - závanem z hlubin louč zhasla.
Kolem děsivé nicoty, noha se třásla na výstupcích kamení, chrastění kostlivců, světlo modravé, co odraz v hladině, v něm stíny jak strašidla...
Když jsem k sobě přišel - Eduarde - já byl v pekle - nebo v zimničních snách.
Mraky bledé, slunce nevidno, nebe povlečené obrovitou sítí pavučin. Povětří sytila síra, prach a čoud štípal v plicích, že jsem stěží dýchal. Pomíšený hluk se rozléhal, dunění a potlumené ryčení - lkala zem z roztaveného kamene. V útesech pískovcových vyhlodaná doupata plála nadpřirozeným jasem, žlutým, sinavým.
Kostlivci netvoři se vypínali nad vrcholky bradel, porostlých sežehlými křovinami, ratolestí nevidět. Bytosti lidské s lícemi změněnými, za časté nevidomí, namnoze šaškovskou veteší oděné, chvátaly v zástupech co vichřicí hnány rmutným labyrintem.
Štvaly je Dantovy ďábelsky chechtající se měchy s očima ohnivýma - vsávaly a polykaly ty neštastníky. Eduarde, já myslel, že zešílím - ouzkost a smutek mě pojaly ze strašlivé končiny. Pekelných nástrojů jsem se nebál, dalo se jim utýct - zatracenců jsem želel, že se v hořkém chvatu míjejí, na sebe nepromluví, bez usmání, bez pozdravu.
Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až dívčina jakási v šedé elfí říze, zářivá co Anjel, ve zlatých vlasech černou čelenku, obepínajicí tvář - pousmála se na mne. Přistoupil jsem k ní, v zoufání svém pravím: "Jsem v pekle... " Zavrtěla hlavou - já se leknul, že mi nerozumí. Tu sňala z hlavy tenkou pásku, já se opakoval. Smála se, řkouc po česku zpěvným hlasem, leč rychle a podivným přizvučením: "To si myslí mnohý... " Eduarde, ty vidiny se měnily a přelévaly - na nich skutečné peklo horoucí.
Člověk nemůže vypsat, co vidiny ukazovaly. Všechny mé noční přístrahy se otevřely, všechny temnoty, plameny, propasti, lidi, co larvy - kéž bych oči mohl otevřít mimo vidění své...! Rakev temnoty a červů, bolest, hrůznost nejdivější, děsivější otevřeného hrobu... Hrůza... Eduarde, kéž bych směl zapomenout!
"Jestli toto není peklo, kde tedy jsem?" táži se vyjeven - člověk je slabé zvíře. "V Praze," předci, odvětila sličná Dídó. Mně se zatmělo před očima. Vzpomněl jsem na legendy, kdy člověk opustiv domov, vrací se po řadě roků: "Který letopočet?" vyhrkl jsem, doufaje, že žertem odpoví. "Dva tisíce šest, " pronesla. Zakroužila prstem po čele - zmizela mi.
Já jí nevěřil, Eduarde - budoucnost nemohla být hrozivější mých nočních můr! Bloudil jsem mezi domy - útesy, tak vidím v povzdálí utěšené villy, zeleň, bílé zídky... Utíkal jsem k nim: zas nebylo vidět živáčka, jen psi štěkali za vysokými ohradami. Najednou zhlídnu kovový plot, kolem trocha křoví, uvnitř jáma, zpustlé rozvaliny - smetí kolem...!
Já to místo poznal, Eduarde - poznal jsem ho! Kdybych paměť ztratil, stála tam cedule, na ní ouředním hranatým písmem, špatným českým jazykem sepsané, co za místo se zde nachází...
Já to místo předce znával, kolem lesy hluboké a stinné. Sedával jsem tu, slýchal hlahol rohů, třeskot mečů

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12503814697266 secREMOTE_IP: 34.238.138.162