Argonantus píše:
Není mi jasné, co tihle "footknights" zmohli proti jízdě, a jak přesně to fungovalo. V Anglii to byl celkem osvědčený způsob válčení a většinu bitev války mezi Štěpánem a Matyldou rozhodovali opěšalí rytíři. Umím si představit, že pěší válečník postavený na kopci, kam se jezdec pracně škrábe, dokáže celkem dost. Nicméně, podle dotyčného známého hlavním důvodem, proč angličané nechali rytíře sesednout, byl prostý strach velení z toho, že využijí své koně k úprku, když zahlédnou co se na ně valí :- )
Vůbec, nesmí se zaměňovat pojmy jezdec a pěšák s pojmy rytíř a nějaký zevlák. Většina pěchoty byli nějací zevláci, kteří proti rytířům neměli šanci a rytíři bývali většinou na koni. Proto dochází ke zmatení těchto kategorií. Ale rytíř měl prakticky stejnou bojovou hodnotu i pěší (samozřejmě s přihlédnutím k charakteru bitvy, ale Kresčak byl evidentně jeden z těchto případů), kdežto ostatní pěchota byla většinou dost naprd až do zavedení nových zbraní a taktik (švýcaři, husiti) a pěšího profesionálního vojska. Nicméně, již dříve mohla hrát pěchota v bitvě velkou roli (Bouvines).
Chrochta píše:
ad Římané: Existují dvě strategie použití pěchoty: 1) agresivní útok ve falanze; 2) masivní použití střelných zbraní. Výcvik se liší natolik, že prý až do 19. století byli pěšáci cvičeni jen v jedné technice (Kutuzov ?: "Kulka je hloupá, ale bodák, to je chlapík!"). Na Blízkém východě používali národy lučištníky, v Evropě agresivní útok. kromě toho, římském oštěpy se daly docela dobře házet, a legionáři v tom byli tvrdě cvičení. velmi originální názor.. kdo je prosím jeho autorem???
Střelné zbraně starověku rozhodně nevydaly na to, aby na nich mohla být postavena bojová taktika a sloužily přinejlepším jako podpůrné, byť důležité. Bitva u Carrh byla naprostou výjimkou v tom, že zde došlo k masivnímu nasazení lukostřelby, ale ani tak nebyla příliš účinná. Parthové dopravovali celé karavany velbloudů naložených šípy k vojsku, dovedete si asi spočítat kolik šípů to bylo. I přes to všechno lukostřelba nezabila víc než pár stovek vojáků a hlavní práci udělala parthská lest a těžká jízda, arabská zrada a římká hloupost.
Kulka je hloupá, bodák chlapík.. nikoli Kutuzov ale Suvorov. Suvorov byl vojenský génius, který dokázal z ničeho udělat hodně (jeho dobytí Izmailu je legendární). věděl, že nemá moc času na výcvik a jeho vojáci nejsou příliš zruční, neměl čas trénovat střelbu, ale věděl, že morálka a osobní příklad udělá zázraky a nepřítel spoléhající v této době již většinou na střelbu může být masivním útokem na bodák vyveden z míry. Suvorova ovšem nelze používat jako příklad, protože měl prostě neuvěřitelné štěstí a jeho vojenské operace hraničí s nemožným. Je znám příklad z polska, kdy polská dělostřelecká baterie smetla kartáči ruskou jízdu, suvorov jí zastavil, obrátil a v čele 20 můžů znovu zaútočil. všechny kartáče šly mimo, z jeho můžů padl snad jeden... a tak to s ním bylo pořád.
Argonantus píše:
Vlastně jediný "revoluční objev" může být v tom, že někdo vykoumal, že je jiný poměr zastřelených šípem a zabitých zbraní nablízko; a že hodně rytířů skončilo až na tom pěším zátarasu. To je docela možné. Pro Francii to je pěšky jako za vozem. Ano, máš pravdu. pro Francii je to fuk, ale pro debatu o účinnosti a možnostech luku je to dost důležité :-) A možná to ani není o poměru ztrát. Zatím se mělo za to, že jízda byla pokosena lukostřelbou a zbytek dorazili pěší rytíři. Teď se spíš ukazuje, že lukostřelba jich sundala jen pár, většina byla odražena pěšími rytíři a na ústupu do nich zase stříleli lukostřelci, kteří zase vyběhli dopředu.
Argonantus píše:
Co se stane, když oddíl jezdců najede nečekaně do oddílu střelců je celkem jasné. Ano. Oddíl střelců, pokud má rozum v hlavě, uteče. Pokud ne, je pobit.
Merlin píše:
římstí vojáci byli vybaveni všichni stejně. na to jsi přišel jak? před mariovými reformami určitě ne a i po nich stále existovali pěšáci opatření místo pilem (resp. dvěma pily, těžkým a lehkým, jedno se vrhalo na větší dálku, druhé na blízko) starým kopím typu hasta (odtud výraz hastat) a např. caesar je použil u farsalu proti labienově jízdě s velkým efektem. takže původní římská pěchota falangu dosti připomínala (starou řeckou falangu před zavedením sariss, jen používala výstroj typickou pro italické kmeny) jen se místo k makedonskému vzoru dlouhých kopí a sevřených útvrarů vyvinula jiným směrem. Navíc římané dokázali hustotu a sevřenost řad měnit podle potřeby (u Pydny proti makedoncům bojovali ve velmi těsných skupinách, aby eliminovali hlavní výhodu falangy).
Merlin píše:
wraiths: pochybuju. pilum mělo hrot z měkkého kovu, takže se po zásahu ohnulo a nemohlo být použito nepřáteli. pokud zasáhly štít a to i na krátkou vzdálenost, zabodly se do něj, ohnuly a udělaly tak štít nepoužitelný vezmi kopí s hrotem z měkkého kovu, vrhni proti štítu a překvapeně se dívej jak se o něj ohne. soupeř dobíhá a bodá tě mečem do bšicha.. ne samozřejmě hloupost. kopí byla z normální kalené oceli aby dokázala prorazit štít. mariův osobní zlepšovák tkvěl v tom, že se zlomil spojovací článek mezi ratištěm a hrotem a kopí se tím nedalo vrhnout zpět na římany. římští zbrojíři je pak po bitvě zase opravili.
Argonantus píše:
Dovoluji si tvrdit, že muselo jít o 500 ozbrojenců. s tím bych souhlasil, ovšem byla to janova cestovní družina, samej protřelej válečník, celkem lhostejno zda rytíři či ne. ono vůbec s pojmem rytíř je třeba operovat zvolna, například Bertrand du Guesclin se stal rytířem až na sklonku svého života a většinu své kariéry prožil jako panoš.