Gergon píše:
Teď už tě nechápu vůbec - máš pocit, že DnD má málo pravidel a nemají kontrolu nad většinou věcí, které se v herním světě udávají? Konkrétní pozice a počty kouzel, útoky a obrany, hodnoty počtu životů, zranění ... o ničem z toho nerozhoduje PJ, ale náhoda a pravidla. Myslím že jediné o čem rozhoduje PJ je nastavování DC u věcí u kterých není pevně dané, to mi nepřijde jako GM centrické vedení hry kdy bych nechtěl předat kontrolu pravidlům nebo hráčům =)
Odpovím na tohle, protože kluci psali o něčem trochu jiném, než jsem myslel.
Píšeš o pravidlech, kterými se řídí hráči, zatímco já mám namysli (v DnD/DH nejspíše neexistující) pravidla, kterými by se mohl řídit GM - třeba pravidla pro chování NPC ve chvílích, kdy nejsou na scéně. (Aby na mě nevyletěl Sirien - možná DnD nějaká taková pravidla má, ale nevím o nich.)
Vezmu třeba situaci, kdy chci přesvědčit NPC miniona, aby se přidal na mou stranu a provedlo něco, co pro něj může být nebezpečné, ale zároveň výhodné, pokud to vyjde. Tyhle věci v DnD i DH záleží čistě na úvaze GMma. Prostě hráč nechce miniona zabít, chce ho přesvědčit, ať něco vykoná. GM nastaví náročnost - kterou si z principu může nastavit tak jak chce, a dějme tomu, že to hráč přehodí. Pominu teď běžné řešení, kdy GM nechá hráče napřed hodit a až na základě výsledku se rozhodne, jak náročné vlastně mělo to přesvědčování být, obvykle podle toho, zda se mu hod líbí nebo ne.
Později ve hře nastane situace, kdy se daný minion opět dostane na scénu a má se projevit, zda skutečně změnil strany, nebo své slovo nedodržel. V klasických hrách (DnD) GMmovi nic neurčuje, jak by se minion měl zachovat. Není vázaný předchozím hodem hráče, ani kdyby to byl úspěch, a když bude chtít tvrdit, že big boss na minionovi uviděl pochybnosti, pozval si ho na kobereček, vytáhl z něj všechny podrobnosti a udělal z něj dvojitého agenta, aby ospravedlnil své GM-fiat rozhodnutí, tak to prostě udělá. Narovinu - nebudu věřit tomu, že nějaký GM tuhle scénu opravu za zástěnou odehrál, že měl připravené staty miniona i bosse pro tyto příležitosti a že nastavil nějaké rozumné náročnosti. Možná že to nějaký GM někdy udělal, ale v drtivě většině případů na to neměl ani pomyšlení, a teprve když hráč v té scéně prohlásí "Je tam někde ten minion, kterého jsem propustil? Dám mu znamení, že teď je čas, aby svou akci provedl", tak nějak začne řešit, co vůbec ten minion udělá.
To o čem mluvím je, že by GM mohl (podle mě měl, ale to je teď vedlejší) mít pravidla a mechaniky, které by hráčův úspěch při přesvědčování miniona přetavily do výsledku, aby ten hráčův hod na přesvědčování měl skutečný dopad, místo aby ho GM zazdil. Přitom není nutné, aby hráč výsledek toho přesvědčovacího testu znal hned po hodu, nebo vůbec aby ho znal dříve, než se na konci projeví. Při tomto postupu je ale důležité, aby GM měl nějaké nezávislé pravidlo, kterým se může řídit, místo aby rozhodl GM fiatem.
Dokonce je možné, aby výsledek toho přesvědčování neznal ani GM, až do chvíle, než se projeví.
Dám příklad z Omegy, protože nevím, v jakém jiném systému by to takto fungovalo.
Hráč přesvědčuje miniona, vytáhne si na to nějaké karty. Aniž by se na ně kdokoliv podíval, tak je odloží stranou, a odehrajeme scénu, že minion na tu nabídku kývnul a hráč ho tedy propustí.
O několik scén později, až nasoupí big boss a hráč dá signál minionovi, že teď je čas aby provedl svou akci, se GM podívá na karty, a v té chvíli vidí
-> zda hráč uspěl - pak minion provede to co slíbil provést
-> nebo zda přesvědčování neuspělo - pak s minion zlomyslně ušklíbne a projeví se komplikace, kdy boss ví o detailech hráčsého plánu
-> nebo je to půl na půl - pak minion svou akci provede, ale boss něco tušil, a tak plán úplně nevyjde, jen ho na okamžik zaměstná.
A i když hráči vytažené karty nevidí, tak ví, že tahle situace je v rámci možnosti objektivní, že si GM rozhodnutí nevycucal z prstu, ale že je to následek akce hráče. Mohl by se na karty podívat - ale nepotřebuje to.
Osobně si myslím, že by to v DnD/DH mohlo nějakým způsobem fungovat také, třeba i jiným způsobem, ale zároveň si myslím, že GMmové se spíše nebudou chtít vzdát kontroly nad hrou, kterou jim přináší rozhodnutí GM-fiat. Což podle mě taky znamená, že hráči se o takové věci vůbec nebudou pokoušet, protože ví, že výsledek nemůžou ve skutečnosti nijak ovlivnit - i kdyby si na začátku hodili úspěch, tak ho GM může kdykoliv přebít svým rozhodnutím.