Třetí díl
Sem se kousnul a to video sem zkouknul. Hmh.
Zaprvé mám na 20. minutě dojem že to je dvakrát rozkecanější než by bejt muselo. Ale whatever.
Problém je že v úvodu poněkud chybí ujasnění, co autor tím "skriptem" vlastně přesně myslí - a hlavně nemyslí. To se týká celýho výkladu - hezké že hráči vědí že můžou narazit na skriptovanou scénu, která "prostě nějak proběhne", ale už moc neříká jak moc je tato situační (spuštěná nějakou událostí co může/nemusí nastat) a jak moc je pro ten příběh nevyhnutelná.
(Btw. fakt že je kolega larper možná přispívá k jeho inklinaci ke skriptům - obecně sem odpozoroval že larpeři jsou vcelku railroad pozitivní - což dává smysl, ono to docela ladí s pojetím příběhu a děje v larpech.)
Ta mentalita soutěživosti a konfliktu mezi hráčema a PJ ("zkouší co jim ještě dovolíte...") je poněkud otravná.
OH MY. První fakt shit na 21:20 - přesně to co sem předvídal před 5 minutama při psaní předchozího odstavce. "Připravím si tajemný charakter který může (hráčské) postavy případně uzemnit kdyby byly moc drzé nebo jim pomoct kdyby něco nezvládali" - rovnou mluví o přípravě deus-ex-machina a "nabíjení žolíka". Jakože tahle mentalita "PJ musí hráče usměrňovat" je fakt archaickej dračákistickej shit co mě fakt bolí.
Aha. Takže "skript" ve smyslu "tady musí zůstat aby se odehrál děj X". Jakože... takovej zlozvyk předpřiprvenejch modulů no. Špatná forma/technika, ale bohužel je okolo mnoho vzorů ve kterých jí nabrat. A efektivně jako v téhle podobě to ještě není tak problém (problém je že to funguje z kraje příběhu - když takhle začne někdo skriptovat víc do budoucna tak se to začne hrozně rozbíjet).
...což se projevuje hned v dalším "skriptu" s lapkama. Celá ta mentalita vystižená větou "Spíš bych nechal utéct..." - takže tam mám nějakej encounter, ale je to PJ kdo (si) má rozhodovat o tom, jak tam co dopadne a kdo ne/uteče - to už je hodně tvrdej skript na úrovni "postavy si odehrávaj mnou předložené notičky mého příběhu" a je to dost v rozporu s tím, co na začátku tvrdí, že skript nemá být násilný a má dávat hráčům pořád dost volnosti. To samozřejmě kulminuje v Gurneym odkázané perle o tom že si tam můžu vždycky z prstu dovycucat jinýho utíkajícího lapku.
...věci se samozřejmě opakují na kolovrátku "...můžete to zkusit, ale je riziko že to (jako PJ) neuhrajete..." Jakože mám dojem že jsem odcestoval zpátky v čase a na YT sleduju čtení devadesátkovýho příběhu z Dechu draka.
Celkově mi to přijde špatné na takové té Colvillovské úrovni - týpek zjevně ví o čem mluví, jen prostě je outdated v technikách které používá a stylu který tím propaguje. Ten příběh co tam předkládá by šlo přeskládat tak aby fungoval přesně jak ho má a přitom tam nebyl jedinej otravnej skript - tím by se to stalo nejen přívětivější, ale i herně robustnější; jen je k tomu potřeba mít trochu víc přehled o modernějších přístupech. To se týká celého toho dílu - na začátku říká že to má být koncept na dotvoření, ale ve skutečnosti k nějakým GM-sandboxům kdy dostanu puzzle a postavim si z nich vlastní obrázek to má fakt mega-daleko.
Ten příběh co tam předkládá je koncepčně prostě naprosto nezajímavá storka o nějakejch nudnejch lapkách u nějaké vesnice - jakože nic o čem byste chtěli číst knížku nebo komiks nebo sledovat seriál, natož film, tak proč byste o tom měli chtít hrát hru?