Jezus píše:
Chápu, že když normálně neděláš věci, které autor říká, že s dětmi dělat nemáš, považuješ ty rady pro sebe za zbytečné. Uvědomuješ si ale, že on to nepřednáší jen pro tebe? ;-)
Chápu. Na druhou stranu tohle jsou věci, které není třeba dělat ani s dospělými, takže nemusíš uvažovat, jak to s dětmi udělat jinak.
Ty tvé citace jsou přesné, a jsou příčinou mého zklamání z téhle přednášky. Protože mi to fakt přijde (když to kvůli obranosti přeženu) jako když by mi o výchově dětí povídal člověk, který své dospělé podřízené bičuje, když neplní jeho příkazy. Prostě mě hned napadne, co asi takový člověk může vědět o výchově.
A když to přeženu méně - člověk oblbuje, případně lže dospělým, a říká, že dětem se takhle lhát nedá, a neměli bychom to dělat, protože si toho všimnou a pak budou zklamané. To jako když by si toho nevšimly, tak to bude doporučovat? On to tam takhle neřekne, ale nemůžu se zbavit dojmu, že právě tohle z jeho slov plyne.
Stejně tak že použije pravidla, která mají na první straně válečníka a na hráče vykoukne hezky zpracovaná tabulka zbraní, tak je hráči chtějí a chtějí věci řešit pomocí zbraní a boje. Opět je to věc, kterou už několik let říkám taky (a lidé se mnou více či méně nesouhlasí). Doslova říká, že když dáte lidem do ruky kladivo, tak všechno začne vypadat jako hřebík.
Ale pak říká, že když dětští hráči chtějí pomocí těch zbraní vybít hospodu, tak tuhle nežádoucí situaci řeší tak, že jejich pozornost odvede jinam.
Mně z toho vybuchuje hlava. Nebylo by náhodou lepší použít tedy jinou příručku, která nestaví válečníka na první místo a nemá z vybavení zpracovanou nejlépe/pouze zbraně? "Na, tady máš meč, zbraň určenou a vyváženou na sekání, ale do ničeho nesekej. A když budeš chtít seknout, tak se pojď podívat, co je to tady ukryté."
V téhle chvíli nechápu, jak takové řešení může navrhovat někdo, kdo vystudoval psychologii.