Já to chápu tak, že to má ukazovat tu fatálnost, která se blíží.
Dovedu si v tomhle "ne"systému představit nějakou hru z prostředí Warcraftu (v rolích orků).

Jarik se zjevně nudil - dnes přidaná hra (Dr. Magnetoruký) má DVĚ stránky a značný potenciál pro cross-over s Cards against humanity.

Možná že s těmi kartami by to bylo lepší. Nicméně ujeté hry s alkoholem nejsou mou sklenicí vína.

Je to kec. Pravidla jsou na jedné stránce.

Ale originál je na dvou :D

Přidán překlad Orfeova řádu.


Jako... upřímně... v rámci nějakých hříček to může bejt nějakej test interakce úspěchů a oprav, ale - popravdě mi to přijde už dost "nucený" a prázdný. Jakože "abych zas něco napsal". Oproti těm předchozím mi přijde, že to dost postrádá i aspoň nějakej nápad nebo styl.

Dost možná to je tím, že to je napsané v podstatě RPG Kuchyňovém (RPG Chef) stylu, což, jak všichni víme, zpravidla prostě produkuje shity tak nějak z principu (a množství slušných her co z toho vzešly a co by jinak nevznikly je oproti běžné tvorbě spíš zoufalý).

To Howittovo nadšení z podobné tvorby (vzešlé z absurdních limitací) kde vykřikuje (viz článek kde byl zveřejněný originál) jak by to s nadšením použil jako součást game designové výuky je pak o to... tak nějak trapnější. Na druhou stranu, jeho nadšení právě pro RPG Kuchyň popř. 24h challenge tohle pomatení nejspíš vysvětluje (nebo přinejmenším dává do kontextu).

Já jsem si po přeložení řekl, že u tohohle by se mi to líbilo tím, že se to dá začlenit do jakékoliv historické doby nebo prostředí.
Asi by ta hra jinak 'fungovala' v temném středověku, jinak za WWII a jinak dnes.
Prostě bych k tomu dílku přistoupil jako třeba k Assassin Creed.

Hned jak jsem to dotvořil, tak jsem si představil ty 2 školy Rudých druidů - botaniky a zoology - pardon core druid a šaman.

Pojmout se to dá jako boj za pokrok proti stagnujícím přírodním zákonům a pravidlům, stejně jako spravedlivý boj proti fanatických experimentátorům biomechaniky nebo toxikologie.

EDIT: i se dá nastavit nějaký refresh těch "životů" a "kouzel" (od 1/den až po 1/hodinu).

Přidána Velká orčí láska.

...tentokrát si Hewitt hraje s různobarevnejma kostičkama a sleduje co se stane, když na některý z nich budou padat nějaký specifický číslíčka a udělaj něco s hodem ne úplně souvisejícího. Plus s narativníma HPčkama. A balí to do... "subverted expectation" orků.

Jako - mechanika mi nijak inovativní nepřijde a forma mi neimponuje, na druhou stranu to vypadá hratelnějc, než ty předchozí (teda, možná budete chtít vzít k ruce Nicottinky abyste pochopili, jak to je myšlený, ale...)

Přijde mi to takové nedotažené.
Tím, že je dáno, že pevnost padne, se trochu ztrácí motivace ji bránit.
Na to že tam je generátor CP (a můžou se jim dít různé věci) je jich tam dost málo.
Co když se má vyzradit tajemství, které už je vyzrazené?
Já vím, že to nemá být simulační systém, ale když explicitně zmiňuje zranění a pak se projeví je ztrátou naděje, to se mi moc nelíbí.
A jako všechny minmalistiké věci, záhul na vypravěče.

Podle mne to 'zraneni' má vést k snížení Naděje. To má doslova přinutit postavy k interakci. Aby se tím 'vylecily'.
Zároveň to urychluje konec hry.
Odhaduji tak 6 scén + mezihry. Tajemství klidně duplicitni a tajné.
Takže vcelku běžně 2 spotlighty na postavu.
5 hodin hry.

Log: jo no - nemám co bych k tomu napsal co sem už nenapsal dřív, Howitt prostě pokračuje v trendu. Pozornost mu to nese, rozbitý to neni, tak proč by to spravoval :)

Přečetl jsem zpětně Orfeův řád, a říkám si: Fakt by byl pro autora/čtenáře takový problém přidat k té 1 straně pro hráče 1 stranu návodu, jak to hrát, 1 stranu bestiáře, 1 stranu random tabulek pro NPC, 1 stranu lokací, to jsme na 5 stranách celkem, a to by možná stačilo i méně (nebyly by v tom mechaniky)? Autor by to mohl kopírovat i pro žánrově podobné hříčky. Pak by to byla furt brožurka a zároveň by se to fakt dalo hrát.

Tak si říkám, k čemu takové mikrohry vůbec jsou, když jsou nehratelné bez mnoha předchozích znalostí a zkušeností načerpaných z jiných her. Jestli by se to nemělo jmenovat spíše parazitní RPG, které bez svých velkých hostitelů nemůžou fungovat. A dost často ani bez dalšího vysvětlování.

Jerson: viz výše. Je to napůl self-promo formou herních hříček pro komunitu (proto to označení za RPG bez dalšího "koncept" nebo "draft" atp.) a napůl specifická "designová laboratoř", ve které si může testovat nástřely mechanik a třídit si související myšlenky.

Osobně mi to přijde spíš za hranou laciný snahy o pozornost, ale to je fakt čistě můj subjektivní dojem a otázka vkusu.

Fakt je, že dost lidí něco z toho zkoušelo hrát a (se vší ostatní znalostí RPGček a jejich postupů, formy atd.) tak nějak jim to fungovalo (dost na to aby to vygenerovalo zajímavej one-shot). Z druhý strany - kreativita neni dar, kreativita je způsob myšlení a systematická snaha. Pokud se snažíš najít nějaký zajímavý mechaniky, tak dodržovat rytmus nápadu hozenýho na stránku tejdně může bejt funkční způsob generování nápadů. Že pak použiješ jeden z deseti je běžná součást procesu.

Já bych si i něco zkusil zahrát, ale jednak mám omezený pool lidí, a pak se mi nechce domýšlet, jak by jednotlivé hry mohly a měly fungovat, aby byly zábavné. Zas tak moc mi ty mechaniky nepřijdou inovativní.

Někdo shání k pravidlům (která mu sedí) dobordružství (a ty třeba i upravuje).
Někdo má prostě v hlavě jednoduchý příběh a shání potenciální pravidla.

Takhle jsem si zahrál Čarodějnice je mrtvá, umístil jsem do toho pár námětů z písniček nebo narážek na jiné hry. A s mechanikami na vedení hry (nebo bez nich) z různých systémů jsem zahrál double-shot.