off-list reading
Dick - Muž z vysokého zámku
Původně jsem chtěl od Dicka Ovečky, ale kamarád mi vrazil do ruky tohle dřív, než sem se k Ovečkám dostal.
Well.
Weird.
"Svět kde náckové vyhráli válku a šábli si USA s Japonskem napůl" je nejčastější popis knihy. A je pravdivý. A naprosto zavádějící a kniha vám nedodá nic z toho, co si pod tím (dneska?) nejspíš představíte - není to žádný pulp ani thriller... a vlastně popravdě ani sociální analýza (natož kritika) - nebo alespoň nijak prvoplánovitá. Je popravdě dost těžké popsat o čem to je bez spoilerů. Je to... alternativní historie, která ukazuje věci, které by byly, kdyby byly jinak. A když píšu "věci", tak tím myslím prakticky všechno, nejen samotný konec války.
Nicméně, popravdě, obsah tady není moc důležitý, protože ta knížka je hodně o formě a stylu vyprávění. Který je hodně impresionistický, pocitový, zamotaný do mystických přirovnání a opakujícího se motivu věštecké knihy (která prý Dickovi pomáhala s psaním knihy... well, věřil bych tomu. A můj tón teď není sice nijak znechucený, ale ani nijak potěšený). Sleduje osudy několika postav, které jsou dějově nezávislé, ale vlastně do sebe zapadají co do vykreslení celistvého obrazu a vzájemného doplnění kontextu a napříč knihou se opakuje určitý motiv pochybností o rozporu mezi vnímanou a skutečnou realitou.
Bylo to zajímavé čtení. Abych byl fér, dost stránek jsem pak už ale nečetl jako spíš skimmoval nebo i napůl přeskakoval. Chápu, proč je ta knížka vyzdvihovaná. Narozdíl od jiných i chápu, co se na ní někomu líbí.
Po dočtení jsem nabyl dojmu, že asi nemám rád Dicka. (Nebylo to žádné migrénové utrpení jako Zamjatin, ale fakt mi to spíš nesedlo - já na tyhle introspektivně impresionistické věci prostě nejsem.)