Kultura

Autorská citace #1
7.7.2016 20:41 - kin
Super článek, a docela se mi i tématický hodí. Sepisuji si teď akorát fantasy osr kampaň v zemi těžce postižené dlouhotrvající válkou (navíc na prohrávají straně, s ne moc optimistickymi vyhlídkami), ale nějak se mi úplně nedaří vyvolat tam tu atmosféru války ...nepovedlo se mi to už jednou, a nemáte tedy nějaké rady, jak toho dosáhnout? Jak by ta země mohla vypadat, lidi tam, typy questu, co se k takovému konfliktu váží? Aby to nebyla klasická fantasy kampaň jen s trochu upravenými kulisami?
Autorská citace #2
7.7.2016 21:41 -
kin: Nevím jestli by k tomuto nebyl lepší nějaký nový thread...
Jako nejlepší inspirace mi přijde stř. Evropa za třicetileté války, případně Rusko za revoluce a občanské války nebo těsně předtím (i když předpokládám, že kampan se odehrává spíš ve "středověku")
Ale trochu atmosféry... pole, která nemá ko obdělávat, zarůstající bodláčím? Tlupy vojáků, kteří prchli z hroutící se fronty, plenící co zbylo na venkově? Hlad, nemoci... možná i kanibalismus?
Co takhle nějaký šlechtic, pokoušející se zvrátit zoufalou situaci paktem s "temnými silami"? Krásné dilema pro hráče mimochodem... napomáhat "zlu" anebo naopak "zradit" svojí zem a zničit její poslední příležitost na vítězství?
Ale "zadání" je takhle moc mlhavé, zkus specifikovat prostředí (možná do nějaké jiné diskuse, at tu neplevelíme)
Autorská citace #3
8.7.2016 01:00 - sirien
kin píše:
Jak by ta země mohla vypadat

Zničeně tam, kde válka udeřila přímo, a vyčerpaně tam, kde ještě ne.

Zničené části mohou zahrnovat věci jako vypleněné nebo opuštěné vesnice, hromadné hroby v místech bojišť (nebo prostě jen hromady mrtvol), spálená pole, zbořené mosty, cesty zatarasené pokácenými stromy nebo stržením jejich částí zařezaných do úbočí kopců atp. Místy půjde narazit na různé artefakty války - rezivějící zbraně, zničená brnění, opuštěné zákopy, zahozené katapulty... sem tam nějaké dramatické prvky, různé mrchožrouty ve smečkách nebo hejnech atp.

...tohle je otázka stylizace prostředí a okolí. Připrav si pár věcí, které budeš při popisech omýlat pořád dokola a dokola a dokola. Něco dost obecného, aby to zapadlo všude možně, dost válečně-obyčejného, aby dávalo smysl, že se na to naráží všude. Zbořeniny, neobdělaná pole atp.
Na každé sezení si pak připrav dvě tři specifické věci spojené s tím, co se v daném místě dělo (hromadný hrob, opuštěný katapult, vybitá vesnice plná pouze pár přeživších znásilněných žen a malých dětí...)

kin píše:
lidi tam

Budeš mít lidi které válka přímo zasáhla a zlomila. Zraněné a zmrzačené, znásilněné, s pozabíjenými rodinami. Ať už se stalo cokoliv, smysl jejich života zmizel a oni jsou "vnitřně mrtví", snaží se přežít "ze setrvačnosti" resp. z "primárního pudu".

Budeš mít lidi, kteří ztratili co měli, ale buď zachránili aspoň něco (blízké, kus majetku...) nebo kteří jsou vnitřně tvrdší a nezlomilo je to. Budou na útěku ve snaze najít nový začátek někde jinde, v bezpečí nebo alespoň někde kde čekají, že když je tam válka dostihne, nezasáhne je tak tvrdě. V historickém settingu budou dost možná viděni jako zločinci (protože nevolnictví a zákony o stěhování) a v jiných zemích budou viděni jako přivandlovalci a zločinci (což bude i pravda, protože tehdy nebyly sociální programy pro uprchlíky zaštítěné mezinárodními smlouvami a organizacemi...)

Budeš mít lidi, kteří ztratili hodně, ale snaží se přežít do lepších dob. Statkáře bez nádeníků, co se snaží obdělat alespoň nějaká pole, manželku řemeslníka snažící se uživit rodinu, než se manžel vrátí z války - lidi, co dělají zoufalé věci, aby přežili do dalšího dne, ženy co se staly prostitutlkami, děti, co kradou pro sourozence atp, obchodníky, kterým zkonfiskovali většinu obchodních zásob, šlechtic, co ztratil všechny své syny atp.

a budeš mít lidi, co na válce vydělávají. Část budou jedinci s velmi nízkým morálním standardem co se dají na dráhu zločinu (lichváři, pašeráci, ilegální obchodníci s jídlem a léky, obchodníci těžící z konexí z nichž se náhle stanou "grey lordi", v podstatě mafiánští kmotři...) a část budou lidé se "špinavými" profesemi, stále stejně opovrhovaní, ale náhle pro všechny potřební (hrobaři atp.)

Přihoď taková NPC všude, kam skupina přijde. Vygeneruj si 20-30 takových z každé kategorie a cykluj to. Je jedno, že se sem tam budou opakovat - mnoho lidí bude v době války potkávat podobný osud.

Z příběhově důležitějších postav zasaď alespoň některé do některé z těch kategorií, ale každé dej trochu odlišnější příběh do pozadí.

To Ti vygeneruje přímou interakci s tím, co válka znamená.


Běžní lidé co válkou nejsou dotčeni z první ruky jí budou trpět také - nedostatek nebo pocit nedostatku spolu s nejistotou budoucnosti přimějí všechny uvažovat v mnohem kratším časovém výhledu. Víc lidí začne žít ze dne na den, většina ve smyslu snahy přestát co nejpíp, pár z nich upadne do filozofie carpe diem a budou užívat co můžou, dokud můžou. Běžný život se stane šedějším a depresivnějším, s náhlými výkřiky veselí, oslav bez důvodů atp.

kin píše:
typy questu, co se k takovému konfliktu váží?

průzkumy
sabotáže
shánění zásob
lov na zrádce nebo dezertéry
likvidace různých banditů (co se verbují z dezertérů nebo lidí, co o všechno přišli)
výběr daní a válečných desátků (v místech, kde už alespoň zdánlivě nic nezbývá)
doručování zpráv (rychle, tajně, do obležení...)
hledání ztracených lidí, popř. jejich extradikce z armádních řad
infiltrace
příprava různých předmostí v dosahu nepřítele před příchodem vlastních jednotek
krytí ústupu
přesvědčování mocných neangažovaných jedinců k tomu, aby se zapojili (ať už těch z "ciziny" nebo vlastních, co mají dost moci, aby se sami "odřízli" - ať už jde o čaroděje co obehnal svůj dům plamennou stěnou nebo o vyhlášeného kapitána, co zmizel v námořnickém podsvětí s tím, že už má admirality a války plné zuby)
doprovod zásobovacích karavan
strážení míst (dobrý prostor pro lokální interakční zápletku stranou samotného "čekání na akci" - ta nakonec ani nemusí přijít)
...

kin píše:
Aby to nebyla klasická fantasy kampaň jen s trochu upravenými kulisami?

Cena za překračování hranic - průběžný pokles morálních standardů jdoucí ruku v ruce s rostoucím zoufalstvím.

Tohle je hodně o tom, jak moc zmixuješ prvky z prostředí s příběhy různých NPCček. V zásadě čím víc budeš vkládat dříve zmíněné, tím intenzivnější efekt vytvoříš - pokud chceš gradaci věcí, pak začni zlehka a pak přitvrzuj. Do toho je dobré stanovit nějaké hranice toho, co se nedělá - nějaká "nepsaná pravidla války", která pak budou různá NPC překračovat - nebo která budou překračovat i sami hráči. To následně samozřemě vyvolá odvetu ze strany nepřítele a dojde k další eskalaci konfliktu (vy jste začali podminovávat vesnice a vyhazovat nám je i s obyvateli do povětří pod nohama, když do nich dorazíme? No, vzpomínáte, jak jsme na vás při obléhání házeli mrtvoly a splašky? Ne? Tak nebojte, my vám teď takových vzpomínek zařídíme tolik, že těch výbuchů budete ještě krutě litovat... vy jste nás začali odstřelovat mrtvolama, abyste šířili choroby? No, vzpomínáte, jak jsme vám v cestě při ústupu otrávili studny? Ne? Tak odteď si možná začněte tahat vlastní vodu... Jo tak vy teď trávíte studny? No tak...)
Autorská citace #4
8.7.2016 14:34 - kin
Boží, děkuji gurneymu za článek a sirienovy + neznámému přispěvateli za dobrou potravu a inspiraci pro mozek. :)
Autorská citace #5
8.7.2016 21:00 - chrochta
Doporučuji Arnošt Klíma, Dlouhá válka. Je tam i odkaz na další literaturu, včetně "pamětí" jednoho z přímých účastníků (jsou i v českém překladu).
Autorská citace #6
9.7.2016 15:31 - Gurney
Mě přijde na té atmosféře války možná nejdůležitější, jak se postupem času začínají smazávat rozdíly mezi vojáky a civilisty, a že spousta lidí zůstává mezi bojujícími stranami ať už ta zapříčiní okolnosti (lidi co mají na druhé straně rodiny) nebo je to jejich vlastní iniciativa (pašeráci, šmelináři, překupníci...). Ve válce, která není jen nějakým rychlým velmocenským střetnutím (což třeba ta Prusko-rakouská byla) obvykle začnou dřív nebo později vznikat různé polovojenské organizace, bojůvky a milice, které nemá prakticky nikdo pod kontrolou, a které přinejlepším vedou bojové operace bez velkých ohledů na nějaké konvence, přinejhorším jsou to prostě ozbrojené gangy, které se snaží jakkoli obohatit.

Tohle ve středověkých kulisách má velmi dobře vykreslené Martin v nějakých pozdějších dílech Písně ledu o ohně (a byla to jediná věc, kvůli které jsem vůbec četl úděsně dlouhou Aryinu dějovou linku ...která nakonec skončila přesně tam kde jsem si myslel že skončí, jen že to bude trvat tři celé knihy jsem fakt nečekal...) - postupně tam vystupují lidi, kteří dřív patřili k některé z bojujících armád, jenže hlavní bitvy už jsou dobojovány, odbojní páni zpacifikováni, a tihle lidé prostě nemají kam jít a jediné co je odlišuje od prostých lupičů je že mají příslušné barvy a že se pořád zabíjejí s lidmi z druhé strany, když na ně narazí. A není to jen parta bojujících chlapů, jsou to spíš osady, kdy žijí i ženy, děti a starci - buď rodiny těch zběhů nebo prostě lidi co se k nim přidali, protože po průchodu vojsk jedné nebo druhé strany už jim nic nezbylo.

Jinak se mi vykreslením různých postav na obou stranách jednoho konfliktu (resp. tady konkrétně spíš jedné bitvy) hodně líbili Abercrombieho Hrdinové. Z real-life se pak pro inspiraci hodí prakticky jakékoli zápisky z jugoslávských válek v 90. letech.
Autorská citace #7
11.7.2016 17:41 - Ebon Hand
To chce pořádně přitvrdit.
Krajem se musí potulovat gangy rádoby domobrany, která rabuje co může a bere výpalné za poskytování "ochrany". Tlupy dezertérů, kteří se snaží jen nějak přežít a neskončit na šibenici. Stromy ověšené mučenými oběšenci (kolaboranti, civilové, partizáni, domobrana). Hejna krkavců, kteří mrtvolám známých (ideálně pro postavy známé jednotky, NPC) vyklovávají oči. Mezi oběšence, nebo nějakou na křižovatce u stromu uvázanou umučenou mrtvolu, napojenou na postavy (nebát se odpravit nějaké dřívější NPC, co měli postavy rády), aby to pro ně bylo osobní. Skupiny civilních uprchlíků, kteří na postavách žebrají základní věci (jídlo, vodu, deky). Chlapec, který nabízí na noc svoji malou sestřičku výměnou za půlku chleba. Vyhořelé ruiny vesnic. Na obzor jsou vidět stoupající sloupy kouře. Mlčící jednotky bez sebevědomí odchází na bojiště předem prohrát. Potulní kněží, kteří spílají každému koho potkají, že to je boží trest za pýchu, marnotratnost, atd. co se ti hodí. Plošné nemoci jako mor, nebo tyfus. Travičství, někdo otrávil veřejnou studnu. Hojné znásilňování, obětmi i velmi mladé dívky. Udavači, kteří prásknou souseda "domobraně" kvůli koze v jeho chlívku. Invalidé, ty by se měli potulovat vždy blízko bojiště, vojáci i civilové. Śpatná znamení (rudý měsíc, vytí, hejna krkavců, nebo náboženská podle, co ta máš. zjevení havrání královny, objevil se pán much atd.
A do toho všeho oportunisti, šmelináři, prospěcháři, co neváhají zdvacetinásobit cenu chleba, aby na tom pořádně vydělali.
Autorská citace #8
11.7.2016 17:44 - sirien
Ebon Hand píše:
Stromy ověšené mučenými oběšenci (kolaboranti, civilové, partizáni, domobrana)

...a dezertéry. Hej, jo, to je cool prvek, co sem rozhodně zapomněl zmínit, bez oběšenců na stromech nemůžeš mít žádnou pořádnou válku :)

A to likvidování dříve potkaných NPC (hostinských, holek na útěku, místní stráže...) co měly s postavami nějakou pozitivní interakci je taky rozhodně správná cesta.

A nějakej ten potrhlej kazatel sem tam k tomu taky určitě patří, stejně jako náhlé šíření všech možných a nemožných nemocí.
Autorská citace #9
11.7.2016 17:52 - Vojtěch
Masové hroby nezapomínat... mělké aby byly na první pohled vidět.
Autorská citace #10
11.7.2016 17:57 - Gurney
...a nezapomeňte na kanibalismus. Středověcí kronikáři ho milovali a opisovali tu samou zprávu o žeroucích se sedlácích pořád dokola (což je samozřejmě naprosto super námět pro rodinku ghúlů, která se jednou za čas vzbudí a pro potravu vždycky cestuje tam, kde nastane hladomor a/nebo válka).
Autorská citace #11
11.7.2016 21:53 - chrochta
Gurney: nejenom středověcí kronikáři. Z dob třicetileté války jsou zdokumentovány případy, kdy ve vsi umřelo sedm lidí, ale po nějaké době mohli pohřbít jen tři - zbytek sousedi snědli. A po bitvě u Nördlingenu (1635) jsou záznamy, že hlady pološílení lidé vytahovali z hořících domů napůl spálené mrtvoly žoldnéřů, aby se najedli (respektive - aby matka mohla něco přinést dětem k jídlu).

Na literaturu jsem tu odkaz dával. A je velká škoda, že v češtině není nic o tom, jak řádila soldateska za stoleté války nebo pak náboženských válek ve Francii. To taky stálo za to.
Autorská citace #12
11.7.2016 22:31 - ...
V čj by zase mohly být nějaké chutovky k válkám husitským... Z hlavy mě nic nenapadá, ale nějakých deset, patnáct let válčení muselo mít pěkné následky...
Autorská citace #13
12.7.2016 03:28 - Kamach
kin: U podobné kampaně vřele doporučuju si od hráčů vyžádat/pomoct jim vytvořit solidní background, pár pro ně zásadních NPC, nějakou zajímavou životní situaci a následně s tímhle materiálem odehrát několik ryze kecacích flashbacků (nebo klidně celé první sezení) z poklidné doby před válkou.

Takový fajn, pohodičkový slice of life s nějakými těmi náznaky přicházejících problémů:


------------------------

"Velevážený sire, vidím, že nejste nic jiného, nežli poblázněný konspirační teoretik a... nevzdělaný misomus!
Hrozící občanská válka? Zde v srdci Sjednocených Království Tainbrit a Landire?
To jest té největší, nejmocnější a nejvíce kosmopolitní zemi na tisíce mil daleko, kterážto se nachází na samém vrcholu intelektuálního, morálního a magicko-alchymicko-technického pokroku? Dovolte mi, abych se od srdce zasmál.
Ha-ha-ha!"


Baron Redard dusající pryč z poradního sálu. Hrabě Lockheart předvádějící svůj výsměšně pomalý potlesk. Sněm lordů prskající smíchy. Tvůj milovaný, brunátný "Retard" následně dosedající na křeslo v předsíni, držíce se za hruď a přerývaně sípajíc.

Tehdy jsi si vážně na okamžik myslela, že jej stihl infarkt. Pak sis připomněla, že tvůj manžel je mimo jiné i velký hypochondr. V tu chvíli se sálem rozlehl tvůj nefalšovaně srdečný smích.

Avšak Rudá Baronka nikdy nezapomíná, a už vůbec nikdy neodpouští. Proto ses zařekla, že zlovolný hrabě-necita, který tak drze odmítl podpořit plnou mobilizaci vojsk proti imaginárnímu nepříteli, draze zaplatí - jednoho dne pocítí moc tvého šlechtického políčku!

-----

"Ach, jak jste velmi mladičcí, mí drazí akolyté a milé novicky. Pamatuji si, jakoby tomu bylo včera, a nejsem si jistá, zdalipak dokážete plně docenit důležitost výročí, o němž se vám chystám vyprávět. Dnešním dnem je tomu již přesně 234 let od doby, kdy Západní Kontinent naposledy zažil ozbrojený konflikt.
Uvědomujete si, co to - u všech extraterestriálních entit - znamená? Dějiny celé Materiální sféry bytí nepamatují údobí takto mírumilovné, jako to, jenž panuje právě nyní! Jsem za vás všechny tak nesmírně šťastná. Téměř vám závidím, že jste se narodili v takto osvícené době plné... plné..."


Zasněná kněžka Avalokiteshvara se znenadání otřásla odporem, když jí před očima vyvstala živá vzpomínka na zatuchlou jeskyni z časů dávno minulých; zlovolné doupě v němž rukou jejího druha ve zbrani konečně padnul poslední Dračí Pán;
tyran L'okib-Efram.

Stará elfka zmateně potřásla hlavou. Tato scéna - jako snad již po tisící - se totiž znovu proměnila v neodbytnou jasnozřivou vizi tyranova černého koťátka nakopnutého Perlíkovou okovanou botou. Jak tenkrát žalostně plakalo, chuďátko maličké!

Proč, proč od toho osudného dne vidí stále jen tento absurdní výjev, tuto poslední kapku, kvůli níž se s buranským trpaslíkem nadobro rozkmotřila?
A proč o sobě opět přemýšlíš v třetí osobě? Ach, Aval, Měsíc tvého života již vskutku povážlivě ubývá!

-----

"Jo, dokážu si to představit, že Vám ti pošuci nadávaj do pokrytců... když ste sám jakože taky ten anto fero... jakže to bylo? Jo, antropomorfní feliform, hm. Ale mezi náma, pane Caitsìth, já s Váma totálně souhlasím a do těch kancléřských voleb máte hlasy celýho mojeho klanu, tak přísahám, jako že se Monofur Perlík menuju! Na mou duši!
Ten královskej edikt, kterej zařadil gnolly na Listinu rovnoprávných ras a druhů je, jak řikáte, totální buvolovina! Co si jako ti ouřadové mysleli? A za to je platíme z našich daní? Dyť tím ty totálně zablešený, uchechtaný bestie získaly plný občans... Ech, vomluvte mojeho blbýho vnuka."


Dědeček nikdy nebyl zrovna dvakrát důvtipný. Nevšiml si ani toho zlověstně zubatého poloúsměvu, když tak lehkovážně vyslovil přísahu na svou duši. Jak by pak mohl věnovat pozornost tomu šelmovsky upřenému pohledu svislých zorniček, které ti tiše slibovaly pomalou a bolestivou smrt, či snad pobaveným výrazům okolních spoluhodovníků, když tě začal plísnit svým typickým trpasličím "polohlasem":

"Né, Trifure Perlíku, nemožeš si pohladit "černýho kocůra".
A neříkej jim ani "zrzaté číče", do piče už! Kolikrát ti budu povidat, že se menujou felíni.
A nechoď k paní Camorran tak blízko! Dyť víš, že máš tu zasranů alergiju na vylínaný kočičí chlupy, co se u nás dědí vob tři generace, hňupe."


------------------------


Až pak příjde ten brutální střih in media res na válkou zpustošenou zemi se všemi těmi výbornými nápady, co zmínili ostatní :)

A věci z dobrácky a odlehčeně laděného předválečného prologu se samozřejmě vrátí v plné "kráse".

Ostrý předěl a znovupředstavení již známého v jeho nyní zvráceně pokrouceném, novém kabátku z lidské kůže dokáže s atmosférou a zdáním komplexnosti děje udělat hotové divy.
Autorská citace #14
12.7.2016 22:25 - chrochta
Husitské války nejsou zrovna to pravé, protože se neválčilo tím "správným" způsobem - například Tábor byl ve skoro permanentním příměří s mocnými Rožmberky, katolický Karlštejn s Prahou - ani těmi "správnými" vojsky (málo žoldnéřů - a pokud už ano, tak "civilizovaní", ne ta pozdější soldateska).

Snad možná Morava, kde se to mlelo už před válkou.
Autorská citace #15
12.7.2016 23:46 - ShadoWWW
Moc pěkný článek!
Autorská citace #16
22.7.2016 12:33 - ilgir
Luxusní článek. Docela zajímavá je ta podrobnost o vydávání dokladů o zrekvírovaném majetku pro účely pozdějšího odškodnění z druhé strany. To se ve středověku určitě nedělalo, a dnes asi taky ne :-)
Autorská citace #17
27.7.2016 01:36 - sirien
Tak jsem se konečně dostal k přečtení a je to fakt suprově pečlivá práce :)

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.065006971359253 secREMOTE_IP: 44.200.145.114