sirien píše:
jako nebudu Ti brát že to Tobě a Tvojí skupině vyhovuje, nicméně je to velmi specifický settingový prvek který vznáší velmi zásadní nároky na setting, v němž hraješ (problém vyrovnat se s tím měli i tvůrci Asterionu) a dost svazuje ruce co do interpretace věcí - zároveň to činí všechny světy v nichž hraješ určitým způsobem stejnými.
To je objektivní výtka k věci - je to něco co by klidně mohlo být cool v rámci vydaného settingu, ale nutit to do generických pravidel se mi nelíbí.
Subjektivní stránka je pak ta, že se mi to osobně krajně nelíbí, je to "patologicky systematické", abych tak řekl, skoro mi z toho kape matfyzácká potřeba mít všechno včetně magie, mystiky atp. kategorizované, rozšuplíkované... a osobně mi to navíc přijde děsivě nestylové - jako srsly, anonymní sféry bez popisu do nichž se nelze dostat a z nichž přichází cosi bez osobnosti co jako jediné dává magické vlastnosti... jako zlatá DnD kosmologie s jeho alter-světy a doménami alignments, elements atd., které jsou stylizované, navštívitelné, lze z nich přitáhnout věci, které mají nějaký charakter... DrD astrál je proti tomu sterilní jak operační sál a sexy jak trabant.
A problém pro setting je schéma sfér nebo alchymista, který vyrábí magické předměty? Protože problém vidím spíše v tom alchymistovi, co se settingu týče. Právě že na drd sférách/drd2 snovém světě se mi líbí univerzálnost, protože se mi ještě nestalo, že bych kvůli tomu musel nějak moc upravovat svět (snad jediné co mě napadá je, že musí existovat ochrana proti jejich uživateli). A pak je skvělá originalita – je to něco jiného, co do hry přináší další prvky + skvělý systém démonů – jsou to duše, které se do materiálního světa dostávají tak, že posednou nějakou bytost zde existující a případně ji trochu zmutují.
K DnD kosmologii – můj problém je, že jsou naprosto stejné jako ten základní materiální svět - dá se tam jít zhruba stejně jako by člověk šel do vedlejšího údolí, obývají ho bytosti s +/- lidskou morfologií, které komunikují srozumitelnou řečí, mají +/- lidskou úroveň inteligence a obdobné spektrum emocí. Teda moment, jsou "rozškatulkovaní" do domén dle přesvědčení/elementu, aby se ani ti nejhloupější hrdinové neztratili. Cesta do alter-světa je zcela srovnatelná s cestou do vedlejšího království.
Když si vemu kombinaci sfér drd 1 a 2, kterou teď hrajeme: Pojetí sfér jako něčeho abstraktního, co původně bylo prázdné, ale postupně to zaplňují představy, sny a vzpomínky bytostí z materiálního světa. Z emocí, které obsahují se pak tvoří démoni, kteří jsou „osekaná“ duše – oproti lidem mají odlišné spektrum emocí, vzorce chování a nemusí být nutně hmotní či mít fixní podobu – v materiálním světě musí něco posednout, aby tam mohli dlouhodobě existovat (což mi zdůvodňuje existenci prokletých předmětů – to je předmět, který posedl démon (//vždycky jsem měl problém s tím, že na jednu stranu je vyrobit magický předmět extrémně obtížné, na druhou stranu ale existují prokleté předměty.. proč by je někdo dělal?//). Obdobně fungují bohové – víra v ně jim dává moc a zároveň skrze modlidby vytváří místo ve snovém světě, ze kterého fungují (tím získávají bohové janou agendu filosoficky i mechanicky, protože jejich moc se odvozuje od množství věřících a intenzity jejich víry).
Interaguje se s tím krásně – dá se tam jít skrze šamana/speciální místo, uvnitř se pak dá pohybovat skrze vzpomínky tvorů nebo samovolně, přičemž pohyb samovolně je nebezpečný, protože láká démony. Z tohoto jsem již měl několik skvělých dobrodružství jak jako hráč, tak jako DM. Má to většinou velmi dobrou reakci od hráčů, protože je to něco nového, lehce nepředvídatelného a hledat nějakou informaci tím, že se skáče mezi vzpomínkami lidí, které znají a hledat tam něco blízkého je extrémně zajímavé //a mechanicky skvěle samoregulující, protože na nízkých úrovních postavy moc NPC neznají, ale jak rostou v úrovních, tak poznávají více a více NPC, což jim rozšiřuje možnosti zjišťování informací skrze snový svět/sféry//.