Jo, chtělo by to nějak vizualizovat starověkou a ranně středověkkou pirátštinu...

Vojtěch píše:
Ono nejde ani tak o to vytlačit z lodí děla, eh?

Dělo, které střílí sekané olovo, je určitě účinné proti pěchotě, jízdě a pod. Ale dělo, které střílí koule už ne.

Naopak na vodě je lepší ta koule na potopení lodě (a sekané olovo na posádku).

A o dělech, co střílí sekané olovo, nějak zatím nebyla řeč a dá se to snadno zatrhnout (sekané železo / ocel / olovo poškodí a často zničí dělo, prostě používej jen koule).

Dělo které střílí koule je úplně stejné jako to na sekané olovo (nebo na příbory a balast jako v Pirátech z Karibiku) Co se naláduje mezi ucpávky po střelném prachu je jinak jedno, tak proto buď děla jsou, nebo nejsou. Mimo to koule jsou proti pěchotě velmi účinné. Ocelová koule se totiž dá šikovně sřelit při zemi a skáče pak jako žabka na vodě. V hlubší formaci pěchoty (třeba jako oblíbené španělské tercio) pak vyorá krááásnou krvavou brázdu. Pokud se před tím chráníš tím že rozvolníš řady, pak zase nedokážeš uržet formaci proti soustředěnému útoku jízdy. Mimo to se ještě používaly obávané kamenné koule, které fungovaly jako tříštivý granát protože se rozprskly až po dopadu (ale létaly daleko, narozdíl od sekaného olova).

Ranně středověké pirátění nejspíš stálo za starou belu jinde než u pobřeží, protože málo který národ se odvážil z dohledu pevniny a mimo toho se piráti snaží především loď zajmout, takže hákování, noční útoky atd. + pokus vyřadit vesla (dají se přerazit tím, že se do nich drcne bokem třeba) / plachty (myslím že řetězem propojené šípy do balist by fungovaly dobře jako trhače plachet).

Rytíř píše:
Pls, co je fomon?
Duch utonulého. Nekromanti Xarů je používali ve válkách jako vojáky. Existovaly celé eskadry bludných korábů.

Me-dea píše:
Dělo, které střílí sekané olovo, je určitě účinné proti pěchotě, jízdě a pod. Ale dělo, které střílí koule už ne.
Ehm.. ne. Proti pěchotě se používaly koule právě z potřeby dostřelu. Efektivní dostřel kartáčů byl cca 200 metrů. Dělostřelci je ládovali obvykle až těsně předtím, než útočníci dorazili k nim, protože jízda urazí těch 200 metrů dřív, než stačí znovu nabít.
Koule naproti tomu létaly až 800 i 1000 metrů a sevřené řady pěchoty byly dost vděčným terčem. Pěchota musela mít sevřené řady, aby mohla střílet salvami a čelit úderu jízdy (volně rozptýlenou pěchotu útok jízdy smetl prakticky bez odporu). Takže to bylo takové nůžky-kámen-papír a záleželo jak to vojevůdce odhadl.

Nicméně, nesmíte si představovat, že by tato střelba byla účinná v moderních měřítcích. Jen zcela výjimečně dokázala sama zničit nebo rozvrátit útok pěchoty či jízdy a obvykle ani nezpůsobila nějaké enormní ztráty.

Co se týče boje na moři, např. za severní války při střetu mezi dánsko-holandskou a švédskou flotilou došlo k tomu, že několik lodí bylo prostříleno úplně skrznaskrz a stejně se nepotopily. Potopit palbou kulí tehdejší loď bylo skoro nemožné, pokud to nekoupila prachárna nebo na lodi nevznikl požár. I za třicetileté války byla většina soubojů rozhodnuta abordáží přes nespornou vyspělost tehdejších děl.

Englund píše kuriosní historku o dánském princi Frederikovi, který byl během války Dánska s Hanzou zasažen projektilem jedné z prvních střelných zbraní. Jeho zranění bylo prý považováno za natolik bizarní, že "zemřel zuřivostí o tři roky později." Čili s účinnosti prvních střelných zbraní to nebylo valné a ještě dlouho vedle nich figurovaly luky a kuše. Změnu v námořním válečnictví neznamenala děla, ale vynález výbušného granátu, který v podstatě odsoudil dřevěné lodi do starého "železa". To je ovšem věc v zásadě pozdní a většinu pozdního středověku se válčilo s kulemi a kartáči.

To, co děla změnila zásadně, byl pozemní boj, resp. dobývání pevností. Staré hrady, skýtající s posaádkou pár mužů bezpečný úkryt loupeživým baronům, prakticky přes noc ztratily svůj význam. Staré hradby skvěle chránily před ztečí, ale vůbec před těžkými děly. Příkladem může být dobytí Smolenska Rusy během Chmelnického povstání. Vynález děl měl závažný sociální dopad, neboť hrady odbojné šlechty "mizely jako jednohubky ve chřtánu knížecích kanonů". Peníze na nová děla a zejména nové, nesmírně nákladné pevnosti, odolné proti dělostřelbě, měli pouze vládci a velká města. Šlechta nemohla na tuto pozici dosáhnout, což způsobilo zásadní sociální změny ve společnosti a vpodstatě přispělo ke vzniku absolutismu. Tudíž s děly obvykle přichází i velké změny ve světě,to je třeba si uvědomit. Ta ekonomika se prostě ošidit nedá.

Lodě pluly podél pobřeží i za raného novověku, protože tu byla i přes nebezpečí v podobě najetí na mělčinu či útes mnohem lepší navigace. Jinak třeba na Středozemním moři byl docela čilý provoz a opravdu HODNĚ pirátů.

Hezký popis bitvy dvou menších válečných loďstev (20 + 20 galér) je v "Bojových technikách středověkého světa". Šlo o střet mezi Aragonci a Anjouovci v rámci boje o Sicílii. Námořně schopnější Aragonci ostřelovali nepřítele jen z kuší, kdežto Anjouvci vytvořili "obvyklou" palebnou clonu ze všeho, co šlo vystřelit nebo vrhnout. Když jim pak došlo střelivo a přiblížili se na abordáž, Aragonci použili vrhací zbraně. Výsledek? 300 mrtvých Aragonců, 3500-4000 mrtvých Francouzů. Jo, a na straně 240 je obrázek boje dvojice kog.

Jinak hezký popis „pirátů v Karibiku“ a celé zdejší námořní situace je v knize „Poklad na stříbrné mělčině“ Od J.-Y. Cousteaua. Konkrétně na stranách 90-96 je popis útoku pirátů na galeonu Almirante de Honduras.

To, že si napsal, že na straně 240 je obrázek je nám vážně k něčemu. Tak nekecej a uploaduj:P

Me-dea: Protože jsme se původně bavili o tom, jak dostat do hry pirátské bitky s děly, ale přitom nenarušit ve zbytku hry onen dojem středověku bez technické úrovně odpovídající dělům a mušketám.

Tzn. vytlačení děl na moře bylo tak nějak předmětem celé diskuse :)

Siriene, a já právě, že to tak nějak pak není ono, když jsou děla jen na moři.

Ono se dá hrát celkem v pohodě fantasy ve stylu prátů z karibiku; fantasy, kde děla mají jen trpaslíci (a kompenzují tím malé počty vymírající rasy) nebo jiná rasa vyspělá víc než okolí; a fantasy, kde existují bomby a rachejtle ale ještě ne děla (drd).

Pokusy o "děla jen na vodě" mi přijdou strašně křečovité, ale určitě to bude spíš mým stereotypem a neochotou experimentovat a pouštět se do odvážnějších věcí :-)

V nějakém filmu (Hornblower?) jsem viděl, jak námořníci vystřelované koule nejdřív nažhavili. Má někdo nějaké informace o tom, že se to dělalo, nebo je to kravina?

Ilgir: Google + 5 vteřin času => http://en.wikipedia.org/wiki/Heated_shot

Samozřejmě se to dělalo jen zřídka, protže hrozilo, že rozžhavená koule přivede k výbuchu prachovou nálož ve vlastním dělu. Jinak efekt je samozřejmě snaha zapálit nepřátelskou loď (dům atd.).

Ludvík Souček v "Rakve útočí" popisuje okolnosti, kdy Franklin Buchanan, kapitán Merrimacku (CSS Virginia), dal rozkaz k palbě na vzdávající se USS Congress rozžhavenými koulemi poté, co byl po přerušení boje zasažen kulkou ostrostřelce, jako odvetu za "yankeejskou perfidnost".