Líbí se mi to, pěkně věcně a se zaměřením na takový ty zajímavý detaily, co člověk s chutí použije ve hře, když je zná ;) Klidně to mohlo být jednou tak dlouhé! :)

Klidně i dvakrát tak dlouhé :-)Thumbs up!!

Když ona to byla celkem nuda, to tehdejší zemědělství. Žádný dotace a tak :)

moooc pekne. jsme nejak vcera napsati.

Super. Mělo by to být delší.

Celé je to platné zejména pro takovou Wothanovskou dobu - r. 1000 - 1150. Na konci 12. stioletí se to už začalo mírně měnit:- nastupovalo pnaské feudální hspodaření. Vesměs bylo lépe zorganizované, na menším prostoru. - objevily se mlýny. Produktivita práce v tomto bodě vzrostla údajně asi 100x, což se muselo někdo projevit. Vůbec mívají v téhle jednoduché době i jednoduché vynálezy ohromný efekt - třeba ten chomout prý zlepšuje tažnou sílu koně taky několikrát. - objevuje se obchod, a s ním plno doprovodných věcí - zejména tržiště a potažmo města. Takže se začíná víc kšeftovat i s obilím. - roste počet nových řemesel. I těch, co se dotýkají zemědělství - například se zlevňují železné nástroje.

Argo: jasně, tohle je období hradišť a končí někde s vnitřní kolonizací. Protože ale v polovině 12.st byly nesmělé začátky, a to až s uvolněním knížecí moci před nastolením Přemysla, sedí to na půlku té doby co nazýváme středověk. Samozřejmě u nás, Francie, Itálie a jižní části německa jsou trošku o něčem jiném.

Ke kteréže době se to vztahuje? K období cca 1048 - cca 1197 doporučuju knížku Čechy v době knížecí, k období 1197 - 1305 Století posledních Přemyslovců, obé od Josefa Žemličky. Obecně jsou vynikající Dějiny hmotné kultury a pro zemědělství Rolník v evropské tradiční kultuře.

Hmm... potřeboval bych vyjasnit pár detailů: Já měl za to, že řádná pravidelná daň byla vynalezena mnohem později. Kníže si IMHO bral tehdy, když potřeboval. Tady by stálo za to zmínit, že koně byli mnohem, mnohem vzácnější. Dovolit si je mohly jen velkostatky. Autor také nezmínil jho, což je dost podstatné. Chybí tam mezi těmi rohy a chomoutem. Jinak zavedení chomoutu nezapříčinilo nějaký radikální nárůst využití koně v zemědělství, což by z textu leckdo mohl takhle pochopit. Tady si nejsem jistý - buď bylo víc druhů švestek, nebo se víc ovoce pěstovalo. V souvislosti s kláštery se mluví o jablkách, hruškách a dokonce broskvích.Jinak pěkné, jenom by to mohlo být asi tak 200× - 500× delší. Není nad pořádnou knížku ;-)

ilgir: díky za postřehy, začnu odzadu :). Článek není určen badatelům, ale čtenářům, kteří mají zájem do problematiky nahlédnout a moc se s ní nezdržovat. To k tomu rozsahu. Broskve asi těžko. Sice je známo, že v době Karla IV. dozrávala réva i v čechách, ale já jsem se snažil spíš zabrat období dřívější, pravděpodobně chladnější.Orba. koně asi opravdu spíš zřídka a později. Chomout je asi zásadní, umožňuje koně využít, bez toho to nejde. Jestli přispěl k většímu využití koní nevím, asi to nebude v příčinné souvislosti.Tributum pacis, platba za ochranu, různé regály a jiné berně. Například za to vypásání. Platilo se většinou ve stříbře a sedláci museli prodávat na trzích přebytky, aby mohli zaplatit. Dodatečné odvody vypsané knížetem se zpravidla odváděly v naturáliích, často potravinách. Podstoupení různých odvodů klášterům máme dokumentované až v polovině 12.st. v listinách Olomouckého biskupství a jde o naprosto výjimečný akt, který se ovšem později stal častějším. Teď mám na mysli fakt, že byly pořízeny listiny o tom, co klášteru náleží. Tam někde začíná feudální stát a postupný ztráta svobod, ale před tím byla většina sedláků svobodných a platili jen knížeti a jeho kastelánům. Ti byli zodpovědní za shromáždění potravin a dalšího zboží na hradech, které pak kníže objížděl a vyjídal. Bylo to praktičtější než zásoby někam vozit, zajišťoval se tím i výkon dalších funkcí, například soudních.Nakonec formulace. Souhlasím, zní to divně.

Jen k těm daním; daně vznikají samozřejmě současně se státem, jsou jeho podstatným znakem, a stát by bez nich nemohl existovat (z čeho taky). Takže předpokládám, že už doba kmenových hradišť měla nějaké formy daní; například nějakou povinnost pracovat na opevnění, nebo tak něco. Vznik skutečného státu (měl bych asi napsat skutečných států) v 10. století, kdy stát ovládal několik hradišť, přinesla další náklady. Je nemyslitelné, aby třeba takový podnik, jako vojenská pomoc Boleslava v Bavorsku proti Uhrům proběhla bez daní.Všechny veřejné podniky, počínaje kláštery (opět 10. století), musely být něčím financovány - vznik i provoz. Na jednoho mnicha makalo prý asi 30 maníků. Forma podpory byla různá - nejčastěji prostě práce, jindy naturálie, peníze zpočátku spíš vzácně. Složitý systém práv, regálů, výsad a podobně se vytvářel postupně a zejména shora - vladař takové právo někomu udělil, obvykle aby ušetřil a nemusel to platit ze svého.Zdrcující většina bohatství vznikala zemědělství, a z toho zase zdrcující většina se spotřebovala na fleku; maník mohl odevzdat tak desetinu toho, co vytvořil, z čehož plyne, že míra daňopvého zatížení byla srovnatelná nebo dokonce menší, než dnes. Ve špatný rok žádné přebytky nebyly, a systém se hroutil a lidé umírali.Rozhodně bych varoval před tím, že dříve byli lidé svobodnější; byli na tom zhruba stejně mizerně, jako ještě dlouho potom, a člověk svobodný byl spíš výjimka a šťastná náhoda. Je taky třeba připomenout, že v 10. a možná i 11. století se na scéně ještě motali otroci, vesměs cizinci, dovezení kdovíodkud. Jejich podíl na místní ekonomice není moc jasný; je možné, že tudy převážně jen procházeli coby zboží.

v tomhle směru lze rozlišit autarkní stát podle Žemličky, který především vybírá odvody za pomoci hradské soustavy. V podstatě jde o ozbrojené družiny přidělené na hradní obvody s příslušným úředníkem. Jeho funkci vnímám jako jakéhosi manažera. Tady máš hrad, udrž na něm 80 členů družiny a až přijedu, budu u tebe měsíc baštit se svojí družinou, řekl kníže a bylo. Dotyčný musel zajistit aby vše klapalo, jinak byl nahrazen. Často zde můžeme sledovat prvopočátky budoucí pozemkové šlechty, kdy zisky z úřadu jsou v polovině 12.st investovány do klučení lesů a získávání další půdy a osidlování vhodných míst ležících dále od vodních toků.Ohledně svobody, tam samozřejmě svoboda se nerovná blahobyt. Spíš naopak, zpočátku nesvoboda skýtala zajištění v tom smyslu, že svobodný syn sedláka, na kterého nezbyla půda dostal možnost obživy za odvody. Často třeba od církevních institucí, například klášterů. Situace kolem těhle donací je však velmi vratká. Kláštěr často získal ke své obživě vesnici, kterou mu dědicové později odepřeli (dědicové darujícícho).Regály byli třeba i ty práce na hradišti, čištění val, oprava hradeb. Řemeslníci z nich byli například vyjímáni. Nebo se takto nárokovaný čas přenechal klášteru, který pak mohl čas příslušného člověka využít ve svůj prospěch. Tento systém byl velmi složitý a neměl pevnou strukturu.Podstatné je to, že přibližně do druhé poloviny 12.st o podstatných záležitostech rozhodoval kníže, uděloval úřady a tím určoval, kdo co má. Pak se to začíná obracet ve prospěch pozemkové šlechty, tedy v první vlně vnitřní kolonizace ještě před vlnou německou. Tenhle poznatek byl v minulosti zpochybňován, dnes už ale exituje množství podpůrných důkazů. Od té doby pak se stav v Čechách blíží stavu například ve Francii, kde byla pozemková šlechta už od dob karlovců. To mimo jiné vysvětluje i různé třenice kolem knížecího stolce, kdy docházelo k rychlým změnám na postu vládce čechů. Různé zájmové skupiny usilovali o prosazení svého kandidáta, protože jeho úspěch znamenal dosazení podporovatelů na výnosná másta kastelánů a správců a naopak vyhnání těch původních. Odtud se odvozuje jednak úspěch Slavníkovců, kteřrým se podařilo dlouho držet Libici ležící poblíž významné obchodní stezky (a tady si nejsem jisý, jestli k tomu neměli ještě jedno významné hradiště) a také Vršovci, zastávající kontinuálně významné posty na severu čech směrem do saska. Přemyslovci si tradičně drželi Olomoucko, jako významnou obchodní zastávku při "dovozu" otroků ze slezka, polska, litvy atd.Čímž se dostávám k otrokům a do 11.st. Je celkem dobře doloženo z čeho žil stát Boleslavovců, totiž výhradně z otroků a jantaru. Tehdy se posunula důležitá stezka od baltu a procházela čechami. To ovšem skončilo na přelomu tisíciletí ustanovením maďarského státu a sklidněním situace v téhle oblasti, začalo se chodit dál postaru, kolem dunaje a přes Moravu. Břetislav, a jeho otec Oldřich pak v rpvní polovině 11.st začali budovat stát na principu výběru daní za ochranu a výstavby hradišť. Tyhle dva státní útvary, boleslavovský a stát Oldřichův a Břetislavův, stojí na zcela různých základech. Živily je zcela jiné zdroje. V případě Oldřicha a Břetislava především síť hadišť a rostoucí populační křivka umožňující obdělávání většího dílu půdy. Dál to pokračuje až k výše zmíněné pozemkové šlechtě, která dala šanci potomkům původních sedláků, na které se při dělení majetku již nedostávalo a tak vstupovali do služeb jednak knížete, jako řemeslníci, úředníci, tak i klášterů, které živili. Ztárta svobo pak probíhala postupně, pomalu a současníci to zřejmě nepovažovali za nějaký zásadní problém, na oplítku dostávali možnost uživit se. Až mnohem později přišel vrcholný feudalismus a sním i státem organizované otrokářství. Zde však často narážíme na osvobozenecké motivy, především husitské, které nám malují církevní hodnostáře jako největší zlo, což se ne zcela shodovalo s realitou. Ale to už jsem v 15.st.

Lotrando - v zásadě souhlas. jen drobné š´touchy: V té kolonizaci je podobnost, ale jinak je rozdíl kardinální; je to rozdíl mezi nájmem a vlastnictvím. Vlastník seo svoji věc stará, protože jinou nemá. Nájemník ji využívá, protože ví, že o ni přijde. Rozdíl v intenzitě kolonizace je například velmi výmluvný. O potížích starého systému viz slavná epizoda s Kojatou na Bílině. To vskutku. U nás donátor velmi dlouho považoval klášter tak trochu za "svůj" podnik, stejně jako biskup byl do značné míry jen knížecí kaplan. nezávislost církeních institucí byla často jen na papíře, a vedly se o ni tuhé boje. Skutečně až Karel IV. dopřál církvi větší rozlet... který skončil právě těmi husity. Křesťani to u nás nikdy neměli moc snadné. je to prakticky jisté. Už na konci 9. století měli hlavní "hráči" na českém území vícero hradišť, a Slavníkovci byli Přemyslovcům přinejmenším rovnocenní. například je otázka, kdo vlastnil jižní polovinu země, jižně od Berounky a Sázavy; podle řady dohaů to byli právě Slavníkovci, čímž by byli územně mnohem větší. Nejasná je Kouřim - postavení údajných Zličanů na půl cestě mezi největšími konkurenty vyvolává řadu nejasností. nevylučuji, že v závěru to patřilo taky Slavníkovcům. řekl bych, že výhradně ze zemědělství, jako všichni; ten jantar a otroci byli vychytávka navíc, která jim dala dočasný rozlet. Epizoda Boleslavova velikého státu je podle mne jedna z největších záhad; sice to směle tradují všechny možné čítanky, ale dokladů je vlastně podezřele málo, a je docela možné, že v Krakově naši údajnou nadvládu ani pořádně nezaznamenali )stejně jako podobně epizodní nadvláda Poláků nad námi o něco později). Otázka existence původní beneficiární šlechty, přežívající mezi dtou "moderní" feudální mne vždycky fascinovala. Vršovci podle erbovní tradice například přežili coby rod z Ředhoště; co je na tom pravdy, těžko říci. Hrabišici by s ohledem na šílený věk (první jasný doklad je 1040, kdy je jméno Všebor dokonce na minci) klidně mohli být také bývalý knížecí rod někde na severu. Tasovci jsou podobný případ. To je ale vše; zdrcující většina ostatních jsou "nová" šlechta z poloviny 12. století a později.

jj docela to ujde

Z archeologického průzkumu odpadních jam ("septiků") bylo zjištěno obrovské množství fíkových peciček. Množství bylo příliš velké na to, aby mohli být fíky získány obchodem. Nejspíše tak za Karla IV. bylo tak teplo, že u nás se mohly pěstovat fíky.

a víno

A melouny.

Melouny a víno se narozdíl od fíků u nás pěstují i v dnešní době.

ne v tom rozsahu, dnes je to pár oblastí. lépe už bylo

jo, to lotrando pamatuje, když byl ještě dítko... =)

když jsme rozkopávali klášter pod palladiem, našlo se v jímkách kde co. mniši si hodně libovali v mořských plodech, dokonce i nějaké ty zkonzumované želvičky.