Námořnictví je v našich krajích poměrně málo probádaná záležitost, a co se týče starších dob, tak jsou na tom takoví britové pochopitelně líp, ale i tady existuje plno překvapení. Především se dochovalo středověkých lodí naprosté minimum, takže se jich podařilo řpesně zrekontruovat velmi omezený počet; plno z nich známe jen díky velmi sporným vyobrazením. Například jednoduchá otázka - odkdy mají lodě více stěžňů? - má jednu oficiální odpověď, že "od 15. století a od karaky", ale taky druhou, že existovala loď jménem "crusader", užívaná k převozu křižáků, která již ve 13. století měla více stěžňů a snad až 1000 tun (což je opravdu hodně). Crusader jsem v originálním vyobrazení nikdy neviděl, a jen o něm slýchám v literatuře.

No, co se týče stěžňů, tak pokud vím já, první byli zase římani :) Jejich obchodní koráby, korbity, měly na přídi často ještě jeden menší stěžeň, něco mezi čelenem a stěžněm, a na něm měly druhou, menší plachtu. Převážely totiž z Egypta obilí a šetřily místem pro veslaře, takže hlavním pohonem byla u nich tehdy dost netradičně plachta.Jinak tisícitunka je už pěkná lodička, ale tenhle výtlak měly všechny větší karaky (konec 13. stol tipuju, že už by mohly se vyskytovat celkem běžně), a ty maj dva stěžně běžně.
Ovšem loď o výtlaku 1000 tun je doloženo, že postavil už tuším César, aby převezl z Egypta do Říma nějakej obelisk nebo co to bylo.. Ale to byla pravda jednorázovka, nic běžného :)No a dva stěžně už určitě ve 2 nebo 3. st.n.l. měly čínský džunky, jak jinak... ;)Ten název crusader mi něco říká, ale přesný souvislosti mi unikají. Se schválně zkusím doma podívat..

Rytíř:Ta antika je jasná; pod nátlakem strašlivého Wothana jsem kdysy objevil dokonce rekordní galéru o výtlaku 5000 tun, kterou vyrobili jacísi římští nešťastníci jakožto demonsraci jejich imperiálních možností, nicméně se stěží hýbala z místa, a když shledali její nautické schopnosti, tak ji věnovali nějakému Egypťanovi (snad Ptolemaiovi?), který se zřejmě moc neplavil a neviděl do toho.Takže možnosti antické techniky byly překonány opravdu asi až v tom 15. století; a dva stěžně se vyskytovaly porůznu leckde. Ovšem když to zúžím na křesťanstvo, pak najít první loď s více stěžni fandologicky doloženou je děsný úkol. Údaj kolísá plus minus 200 let nejméně (asi tak mezi 1200 a 1400). Z důkladnějšího zkoumání křížových výprav mi vyplynul poznatek, že i v tomhle mají úlohu značnou a dějinami nedoceněnou; zatímco první výpravy ťapaly pokorně na souši (a někdo, tuším Štěpán, unikl utopení těsně už v přístavu), pak Svatý Ludvík organizoval nejenom v té době už dost automatický přesun všech vojsk po vodě, ale navíc měl vyloďovací čluny s plochým dnem a další vychytávky. za těch 150 let se změnilo opravdu hodně.

Argo: A teď si vem, že jestli ji římané věnovali nějakému egypťanovi, patrně s tou stěží se hýbající lodí museli do Egypta doplout. A to je teprve věc...

Alnag:řekl bych, že to vyřešili s brutální římskou praktičností - prostě před ní zapříáhli několik dalších galér. To, že se rozměry galéry moc nezměnily, není náhoda, nýbrž je to dáno prostou geometrickou úvahou o obvodu a hmotnosti...

Argo, osobně dost pochybuju o tom, že by jednu loď vlekli více jinými loděmi - to je totiž dost o hubu.

Jerson:A přesto se to dělalo. Někdo na Pevnosti vyšťáral dokonce ponton s namontovaným trébuchetem... který přímo museli tahat, jinak by s ním nic nepořídili (i když samozřejmě ne do Egypta, ale jen k čáře dostřelu). Předpokládám ovšem, že si vybrali slušní počasi; a taky mohli postupovat po etapách; Středozemníé moře je přece jen trapná louže se spoustou ostrůvků. Jo, a mám dojem, že to postavili někde v řecku, což je zase o kus blíž. Pokud mne budeš mučit, najdu doma ty podrobnosti.

Tu ohromnou nákladní loď nepostavili Římani, ale syrakuský tyran Dionýsios. Poté, co zjistil, že se mu nevejde do přístavu (to je oficiální verze!), tak ji věnoval nějakému Ptolemaiovi. Vicestěžňové lodě běžně používali Římani a snad už i Řekové. V raném středověku byl běžný jeden stěžeň a teprve nějaké ty konstrukční zlepšení si vynutily víc stěžňů (to aby loď námořníci vůbec ukočírovali - proto se dost dlouho používaly dokonce čtyři stěžňě, a teprve další zlepšení někdy v 16-17. století odstranily čtvrtý stěžeň zvaný bonaventura). Čelen se objevil snad až na galeoně (to víte, trup z galéry). Crusader se překládá jako loď z období křižáckých výprav, a někde jsem snad viděl i její kresbu.

Chrochta:Á, pravda - syrakuský tyran. To souhlasí, nepamatuji si dobře a Římani jsou v tom nevinně. Takže se dopravovalo ze Syrakus do Egypta. Podrobnosti nevím.Nicméně více stěžňů v Evropě zůstává záhadou. A nevěřím, že to dokážeme rozlousknout. Crusaderů jsem viděl taky několik; drtivá většina je jednostěžňových; ale existuje tvrzení o vícestěžňových, a taky těch 1000 tunách, což by byla na jednostěžník povážlivá kráva, hodná syrakuského tyrana (ono s jednou plachtou těchto rozměrů taky moc pořídit nejde...)

Chrochta: nešlo ani tak o konstrukční zlepšení, jako prostě o to, že zhruba v tom 13. století začali mít na moři hlavní slovo kupci - a ty chtěli samozřejmě na jednu loď narvat co nejvíc zboží. Tak se zvětšil jejich ponor i šířka, což ovšem znamenalo zvětšit i plachtoví, aby se loď vůbec hnula z místa.Jinak co se týče počtu stěžňů na evropských plachetnicích dejme tomu v tom 11. stol., taky to vidím bídně. Sice měli evropani pěkný vzor v arabských dhau, který prý v té době víceméně ovládali Středozemní moře, ale kupodivu ho zase až tak moc neopisovali. Myslím, že na to jednak neměli prachy a zdroje, a jednak to prostě neuměli. Italové si dál vystačili se svými upravenými galérami. Ze severu se tam přikolébaly první hanzovní kogy, což byly sice již poměrně spolehlivé a skladné lodě (nosnost průměrně 200 tun), ale ty si pořád vystačily s jedním jednodílným stěžněm a jednou, pravda velkou, plachtou.
Nejspíš by italové dokázali postavit o něco větší kogu (ty normální totiž měřily do 30 metrů, přičemž už tehdy dokázali italové stavět ještě delší galéry) a té dát i dva stěžně, ale nebylo to moc ozkoušené.. a tím pádem by se mohla postavit opravdu klidně pro účely křižácké výpravy. Protože ta bezesporu zajistila peníze na kdeco. A ty lodě, co se později na moři objevily, někde prvně vzniknout musely, že ano :)Teprve někdy v polovině 13. stol. vzniká u pobřeží Pyrenejského poloostrova karavela, milé malé šikovné plavidlo s nosností 50-100 tun, které mělo dva, později tři stěžně.
Jak jsem teď dohledal, tak karaky začali Portugalcům italští loďaři stavět hojněji až ve 14. století. Ty už měly standardní nosnost kolem té tisícovky tun a měly tři stěžně. Přesto byly pomalé a neohrabané.Název crusader pro loď sloužící křižákům mi připadá jako dost hodnověrná teorie :)

Rytíř:Ve 12. století bych ještě ty dva stěžně netipoval; furt se ještě chodilo po zemi z podstatné části. Kogy ne; spíš nefy, s tím veslovým kormidlem; kýlové kormidlo a koga je 13. století, a to ještě docela pokročilé. Karavela ve 13. století je zajímavá; tu jsem přehlédl, že by už tak brzy. čekal bych ji asi o sto let později, ale mohu se mýlit. Portugalci jsou sami výsledek křížové výpravy (konkrétně třetí); karavela je technicky zajímavá tou karvelovou obšívkou a dalšími vychytávkami. A vskutku měla víc stěžňů, i když byla třeba mrňavá. Crusader je samozřejmě plavidlo, určené k dopravě co nejvíc křižáků. Toť evidentní. Proto taky připadá vážněji v úbahu na konci 12. nebo až ve 13. století. No, a nakonec si nechávám ty Benátčany a Italy vůbec (Janov, Pisa, Almalfi) - tam byl totiž jasný vliv Normanů, kteří, jak známo, plachtili na lodích s klinkerovou obšívkou, tedy jasně severských. je tedy nasnadě očekávat, že se v té době v Itálii sešly všechny známé techniky, což mohlo vést k jistému pokroku; na otázku, které že lodě to oblehly (úspěšně!) Cařihrad, největší město, nedostávám moc přesnou odpověď, protože vyobrazení jsou většinou pozdější. Ale je možné, že tam byly k vidění jak galéry (které jsou ovšem ke stavění žebříků dost nevhodné) i docela velké plachetnice. Crusadery, zřejmě. I vícestěžňové...??

Karavela je hlavně obšlehnuté maurské plavidlo, které je potenciálně starší vícestěžník... ale zase ne tak úplně evropský.

jj, jak praví Alnag, portugalcům stačilo kopírovat, co viděli u sousedů dnes a denně. :)Karavela je totiž opravdu nápadně podobná arabské dhau, která měla dva malé stěžně s latinskými plachtami už někdy počátkem našeho letopočtu.
Dva stěžně měl někdy v 6-7. století i byzantský dromón a když severoitalská města stavěla podle jeho vzoru své slavné galéry, též jim někdy dávala dva stěžně.Neboli severní Evropa byla se svým jedním stěžněm ve 12. stol. beznadějně zaostalá :))Máš pravdu, s kogou jsem trochu přestřelil. :) Na jihu ve Středozemním moři se prý objevila až někdy počátkem 14. století. Holt ze severu je to dálka. Takže tam asi fakt mohli ve 12. stol. být maximálně tak ty nefy, který v tý Středomořský konkurenci vypadaly popravdě řečeno dost uboze.Mimochodem, jak tu byl načata ta konstrukční pevnost dřevěných lodí - ty válečné galéry italských měst měly na délku až 60 m, přičemž poměr šířky trupu k délce byl nevídaných 1:9.
Ale je pravda, že ta hranice byla někde kolem 70 m, tuším, pak už se ty lodě na velkých vlnách lámaly.Ha, a ještě poznámka ke kormidlu - já sem si dřív myslel, že kormidlo na zádi v ose lodi vymysleli první Číňani. Ale prý se našli modely egyptských lodí z 3 tis. př.n.l., které mají středová kormidla s kormidelními pákami na čepu nad zádí. V Egyptě se prý tyhle kormidla vyskytovaly celou dobu zároveň s bočními kormidly a kormidelními vesly. Ehm. Ty Egypťani zatrolený...

Jo a co se týče dvou stěžnů obecně - v Sedmdesáti velkých vynálezech starověku píšou, že první známé vyobrazení lodi se dvěma stěžni pochází ze Středomoří z 6. stol. př.n.l.
Taky tam píšou, že dva stěžně se v severozápadní Evropě objevují a jsou popisovány ve 12-14. stol. Hm, to je údaj jako stehno, takovýhle rozpětí! :)

Rytíř:No, právě. Na takové údaje jako stehno obvykle narazím taky. Jedna paní povídala, že možná měli dva stěžně (nebo dočista tři), ale opravdu slušně doložený trojstěžník - to je s bídou to 14. století, a kdoví jestli. Ještě 1400 měl vévoda z Bedfordu jeden stěžeň a jednu plachtu... a připadal si vznešeně. Jinak ta neslýchaná délka a štíhlost galér jasně souvisí právě s těmi vesly a co nejnižším výtlakem; nechtěli dopadnout jako ten syrakuský tyran (kdo ví, jestli by ty egypťany oblbli podruhé). V 15. století měla benátská republika "bucentoro", což byla ohromná galéra, pokrytá zlatem, čistě k reprezentačním úkolům - v nestřežených chvílích ji taky tahali dalšími loděmi (navzdory Jersonovým pochybám, nicméně asi ne moc daleko).

Zkuste Malou encyklopedii: plachetnice od pánůštefana Guláše a Pavola Pevného, nebo Hanza (obrázky z dějin severského obchodu) od Alexandra Zimáka, nebo Válečné lodě I. Obrázek buccentora je ve Válečných lodích, římské dvojstěžníky z Atlantiku taky. O přeměně jednostěžníku na trojstěžník píše Zimák, obrázek trojstěžňového hulku je opět ve válečných lodích I. S přístavem v Alexandrii nebyl problém - zato s přístavy všude jinde ano (mělké, malé). Jinak poprvé dopluly lodě ze Středomoří do Brug ke konci 13. století, a pravidelný kontakt byl snad až od roku 1290 - do té doby prostě byly lodě příliš malé a pozemní cesty docela bezpečné.

Chrochta:No, na dopravu od 1290 bych nespoléhal; Richard Lví Srdce docestoval do Akkonu na Třetí výpravu lodí, s mnoha zastávkami, nicméně z Londýna. Vikingové dokázali to samé daleko dřív. Trojstěžňový hulk jsem ve Válečných lodích I. sice našel, ale je z 15. století, kdy už o třech stěžních nepochybuje ani nejskeptičtější skeptik. Taktéž asi nelze pochybpovat o více stěžních u Římanů. Fascinují mne ty tři (nebo dva, prostě více) stěžňů v období 1200-1400. Jedna velká záhada.

Tak uf!
Konečně jsem zpracoval první polovinu z toho kvanta informací, co mi Chrochta poslal po mailu. Výsledek viz updatovaný tento článek o typech lodí.. Jestli jsem se někde upsal a vznikla tam blbost, neváhejte a řekněte mi to ;)
Pustil jsem se díky tomu mj. i do novějšího věku, než byl středověk, neboli do plachetnic opatřených děly. Čímž pádem už je výběr pro kohokoliv zase o něco širší.Jinak druhou polovinu těch poslaných materiálů jsem se pokusil vtělit do podoby článku Loďstva mořských národů. Přijde brzy :)

Nejsem si jist, jak je to s novověkým válečným plachetním loďstvem - mám dojem, že tam chybí to hlavní - fregata, řadová loď (různých tříd), korveta; hulk je primárně středověký; pak jsou ještě spousty typů lodí, dané oplachtěním (briga, brigatina, plnoplachentík atd. - ostatně, škuner je také definován zejména výlučně předozadním oplachtěním); no, a co král všech plachetnic, klipr čili clipper?

Kruci. Já věděl, že něco vynechám. :) Je vidět příteli, že máš přehled a bystré oko! Díky za upozornění.Řadovou loď a fregatu jsem předtím zapomněl dodat, korveta i hulk tam byly (hulk je tam zákeřně dvakrát, ve středověku i novověku, protože prostě přesahuje přes obě doby, prevít).Doplnil jsem plnoplachetníka a klipra, brigu popíšu až se vrátím z procházky, nebo mě pes sežere :)