Já doporučuji přesto - že je to přísný pán - se ptát obávaného Hawkwinda, protože je sice moc a moc ošklivý, ale fakt tomu rozumí a stojí zato si něco vytrpět.

Já se nebojím nikoho.. já sem s každým kamarád :)) Akorát když je to odborník na Living history a dělá do Čech, tak nevím, jak nadupanej bude stran čínských opakovaček. :) Ale rozhodně uvítám jakýkoli názor i na moje kuše obecně, to je jasný.Jerson: Já myslel na základě vzpomínek na moje články, nikoliv že jsi vařil z vody.. :)Otázku původu bych skoro teď nechal stranou, protože z hlediska debaty nad funkčností nemá vlastně moc smysl. Ale pokud sám uznáváš, že tahle kuše byla doložená a rozšířená, tak by mě fakt zajímalo, jak si jí Jersone představuješ. A jestli si fakt myslíš, že lidi, kteří jí v té době získali a měli jí doma, jí popsali tak blbě a nadneseně..Ad ta průraznost - no, je fakt, že mě to taky dost nemile překvapilo, čekal sem víc, od tý svý kuše. Možná že mám moc lehký ty šipky? Že nevyužijou všechnu tu energii. Já je ještě nezvážil, abych to porovnal s údajema z Gallweye, jak by to mělo být správně :)))

Rytíři, ano - jak znám lidi co se vyjadřují od zbraních, ta tu nejlepší mají vždycky doma. Stejně jako lidé vlastnící Hi-Fi, skateboard nebo cokoliv jiného :-) Čert ví, jak jsou na tom z tohoto hlediska číňani.To ale není tak podstatné - víc mě zaráží, že údaje o kadenci a dostřelu uvádí jen ten tvůj zdroj, ale třeba moje encyklopedie (které převzaly minimálně obrázky) nikoliv.Kromě toho srovnávám tuto kuše s opakovačkama, což jsou zbraně také ručně, ale na přesných strojích s vylazenými součástkami, které nepotřebují akumulovat mechanickou sílu nutnou pro výstřel a jsou konstruované s ohledem na maximální rychlost střelby. A protože i u těch nejlepších opakovaček dosahovali cvičení vojáci rychlosti střelby 15 ran za minutu (což bylo změřeno a zaznamenáno, nevím jak to dělali v číně na konci 19. století), pochybuju, že by ručně zpracovaná dřevěná zbraň využívající napínací sílu k vymetení projektilu, s volně loženými šipkami v zásobníku fungujícího jen díky gravitaci (žádný podavač) dokázala tuto kadenci dvojnásobně překonat, a možná ještě za pochodu.Hawkwind dělá do zbraní z celého světa, to se neboj. Hlavně se mu ale nezmiňuj o RPG :-)

Je pravda, že syndrom šťastného majitele asi existuje. :) Otázka je, nakolik opravdu od sebe všichni opisovali - jestli to měl v ruce jen jeden a pak už si všichni jen přibásňovali, může to být problém.Ale to tvoje srovnání s opakovačkama není imho moc na místě, Jersone. Protože ty cvičený vojáci jistě nepálili od boku, ale pěkně: nabít, přiložit k líci, namířit, pal.
Ta kuše byla stavěná primárně pro rychlost a snadnost obsluhy. Jedním tahem jsi nabil i vystřelil - s tím se kupodivu ani ta opakovačka vlastně nemůže rovnat... Nebyl určena k nějakému míření ani dalekému dostřelu, to všechno šlo do kytek na úkor té obsluze. Musela vlastně být z hlediska klasických středověkých kuší poddimenzovaná, protože každý voják musel být schopen jí nabít mnohokrát za sebou, rychle. A ne aby s vypětím všech sil to natáhl, jednou, podruhé, potřetí až po velkém boji a po čtvrté až po desetiminutové pauze.ad Hawk: já se nebojím nikoho, já sem s každým kamarád. :) Koukal jsem na to jejich forum, asi se tam zkusím zmínit, jestli se někdo chytí.. maila jsem na něj nenašel.

Rytíři, jestli chceš, napiš mi (mám tvého maila v jiném počítači, jinak bych napsal sám), já ti pošlu mail na velikého Wothana, a ten to třeba řekne třikrát převelikému Hawkwindovi... když se budeš zaklínat jménem velikého Argonanta...Mimochodem, on ani ten Wothan není v kuších žádný máslo.

Rytíři, ti cvičení vojáci stříleli v leže, ze zákopů, pálili na oddíl a pušku vůbec nedávali od oka (ještě se povídá, že protivník si myslel, že na něj střílí kulomety, jak rychle to do něj sypali)A jde také o spolehlivost mechanismu - u dřevené kuše s volně loženými šipkami dost pochybuju, že bude větší než u ocelových pušek.Každopádně se zeptej a pak uvidíme. (Jen mám jistou obavu, že Hawkwind zatížený na luky nepřizná kuším kadenci vyšší než u luků, i kdyby jí nakrásně dosáhly :-)

Jerson/Rytířno, velmi slušná kadence u luků je věc prokázaná ve 14. století, a vysoce pravděpodobná už předtím (neb luk byl lautr stejný), kdežto u kuše je myšlenka vysoké kadence dost nová. Naprostý laik, který má jen matnou představu, co je kuše a co luk, hbitě vytuší, proč to tak asi je. Kuše by prostě musela řešit většinu potíží mechanicky spolehlivého zásobníku šipek, nabíjení z něj a natahování kuše, to vše nejlépe současně. K čemuž se mi laicky nejeví být bambusová (nebo jakákoli jiná dřevěná) konstrukce zcela vhodná a spolehlivá; mám dojem, že i kovové konstrukce narážejí na problém ne úplně dokonalé tuhosti a zároveň jistého mechanického opotřebení (které se konstruktéři po staletí pokoušejí co nejlépe obejít). Druhé podezření ve mně vyvolává konstrukce, založená na gravitaci; obecně platí podobné systémy právě za velmi nespolehlivé; stačí nerovnost, náklon kuše, vlhkost, která zkroutí konstrukci, a celé to krachne. Volnému pádu se vyhýbají moderní konstruktéři kovových zbraní; asi ví, proč. Nespolehlivost má u zbraně dost fatální následky. Třetí podezření vyplývá z toho, že zbraň podobných vlastností, jako o nich mluví Rytíř, by evolučně měla vytlačit cokoli jiného; je totiž beznadějně lepší, než cokoli starověkého a většina středověkých zbraní. To, že se tak nestalo, signalizuje nějaký velký problém (pakliže vyjdu z téze, že zbraň skutečně ve středověku a starověku existovala).Pamětníkům připomínám kolosální debatu "jednoduše zastřelit", která podobně řešila problém, proč se vlastně nerozšířila v bitvách lukostřelba a střelba z kuší, když byla tak efektivní, a nevytlačila všechno ostatní.

Argonante, máš naprostou pravdu, kromě toho "středověku" - stále a znovu se držím myšlenky, že tato kuše je tvrdě novověký vynález a pokud vybavit armádu opakovací kuší ve chvíli, kdy se v jiných částech světa objevovaly opakovací pušky. Takto kuše mohla dosahovat řádově srovnatelné kadence, ačkoliv pokud ji strovnám s klasickou Vinchetrovkou (to je puška, kteoru měl Old Staterhand, ta co se natahuje pákou pod pažbou, jde o ten samý princip, který u kuše vyžaduje více síly a tak nabeton nebude rychlejší.Použití opakovací kuše ve středověku už vůbec neuvažuju (ač jsem se tím dost dlouho zabýval).A dokud neuvidím dva nezávislé zdroje, ve kterých bude i jiné použití kuše než v jedné válkce roku 1894-95, nebudu přikládat teorii o středověkém využití velký význam.Spíše mi to připomíná různá fantasy (třeba Xena), kde bojovníci vcelku běžně používají třeba oboustranné kuše. Kdyby něco takového bylo možné zkonstruovat při zachování dostatečné spolehlivosti na bitevním poli, hmotnosti a ovladatelnosti, měli bychom mnoho popisů bitev svedených takovými zbraněmi.

Italští kušníci byli celkem ceněnou jednotkou, ale muselo se s nimi opatrně a byli dost drazí. Jáý bych viděl hlavníé důvod v neprospěch kuše složitost zacházení, nákladnost zbraně. Samotní kušníci byli navíc vyzbrojeni i pro boj z blízka a šlo o dost zkušené žoldáky. Nechávali se stranou hlavně proto, že jich bylo málo a byli daleko účinější na dálku než na blízko, Tam se vyrovnali mnohem levnější jednotce a to se nevyplácelo.Lučištníci rozhodovali bitvy, koneckonců i lehké jezdecké luky maďarů přinesli zkázu Přemyslu II. na moravském poli (Kovařík a jeho rekonstrukce). O anglických ani nemluvě.

Jersone, pořád tak trochu porovnáváš hrušky s jabkama. Navíc pokud se ta kadence týkala vojáků v poli, pak jí začínám chápat (předtím mi přišla skoro dost malá). Ale údaj 10 šipek za 15 sekund rozhodně nemá nic společného s reálnou rychlostí palby v poli po dlouhou dobu přece. To je snad jasné :) Je to rychlost za ideálních podmínek, zkušeného střelce, který je v klidu a nic se mu nerozbije ani nezasekne, atd. A je to jen ten jeden zásobník, není v tom jeho nabíjení.
Ani lukostřelecký oddíl nemá v boji takovou kadenci střel, jako v klidu jeden schopný jedinec na cvičišti, se střelami připravenými na dosah ruky, apod.Ad původ a spekulace o důvodu, proč tato kuše nebyla evolučně všude: když pominu všechny ty věci jako obrovská vzdálenost, znalost výroby a dostupnost potřebného materiálu, tak ve středověké Evropě by tahle kuše nebyla zdaleka tak účinná; proti těžce obrněné jízdě rytířů by si střelci z těchhle kuší ani neprdli :) Dostřel byl malý, průraznost ještě horší. Měla prostě specifické využití, byla dobrá proti pouze lehce obrněným jednotkám, navíc na dost krátkou vzdálenost.No a abych řek pravdu, tak mi připadá fakt divný, aby číňánci vymýšleli opakovací kuše v době, kdy už několik staletí znali střelné zbraně evropanů a hezkých pár jich měli v ruce.. to mi prostě přijde jako blbost :)Jinak ale samozřejmě máte pravdu, že ta konstrukce jistě nebyla bezporuchová ani stoprocentní. Čím víc to má součástek, tím snáz se to rozbije, to je stará známá pravda :) Na druhou stranu, čím dýl s tím lidi zachází, tím víc si to uměj vychytat, aby to fakt šlo. A, vida! Mám první odezvu na svůj post na Living history. Zajímavý :)
viz Výroba sportovních a hist. zbraní

no, tak jsem kouknul na to video... :) celé trvá 30 vteřin, během té doby ten maník naláduje všechny šipky a v klidu je vystřílí - pokud jsem to dobře sledoval, tak plný zásobník opravdu vystřílel za 15 vteřin. Hmmmm :)))))

Jinak díky Argonante za tu nabídku - schovám si tvou protekci ještě na případ jiné nouze ;)

Rytíř: Aha - máš na drátě Wothana; tak to jsi za vodou.No, přece jen něco - na té rekonstrukci je zásobník na 10 šipek. Tím je, myslím, záhada s kadencí vyjasněna - i kdybys vychrlil šipky takovou rychlostí, po deseti ranách je od tebe pokoj na hodně dlouho....Lotrando:No, je to fakt složitější, než jsem si uměl představit. Luk, jak mne přesvědčil Hawkwind, je zhruba furt stejný mnoho tisíc let; je to jeden z nejdotaženějších technických vynálezů, neb na to bylo fakt hodně času. Vůbec žádný anglický luk neexistuje. Je to jen jiné užití hrozně starého luku. Proč tak najednou zrovna ve Walesu, to byla právě ta záhada. Wothanovo vysvětlení - ke kterému jsme došli asi po 200 postech - vycházelo ze složité kombinace okolností - totiž nedostatku vhodných lidí a materiálu v kombinaci s tím, že je nikdo nehledal, neb byly zrovna v módě jiné zbraně. Raketa TPH mohla stejně tak vzniknout už ve 14. století a úplně vytlačit děla, a nedošlo k tomu právě díky stejně mazané kombinaci okolností.Stran těch kuší - to je podobný případ; kuší sice může střílet méně trénovaný střelec, a není tak drahá (ve srovnání s rytířem, kterého dokáže zabít...), nicméně nápad postavit oddíl strašně moc kušníků s oddílem pěšáků vpředu nikdo nerealizoval, protože měli v hlavě ty rytíře...

Argo: Ne na hodně dlouho, ale na cca dalších 15 vteřin, jak bylo krásně vidět z videa. :) Nabíjení zásobníku sestávalo se pouze z nasypání šipek do té škvíry. Pravda je, že v boji je 15 vteřin někdy zatraceně hodně. Ale tak pokud tě hodně tlačil čas, nemusel jsi tam sypat plný zásobník, že.Jinak že je zásobník těchto kuší na 10 (nebo někdy na 12) střel je uvedeno v článku a já s tím operoval od začátku. ;) Možná bych to tam měl podat jinak, ono je fakt, že zrovna tahle informace trochu zapadá...Ad oddíl kušiníků proti rytířům. No, v rozletu kuše zpočátku dost drsně zastavil samotný papež, když je na výzvu pánů (kteří se očividně báli téhle zbraně kmánů) postavil mimo boží zákon a zakázal její používání vůči křesťanům. A i když se potom přece jenom začaly prosazovat, tak dokud neměly ocelové lučiště (tedy jednalo se o ty samostříly, jak jim říkám já), tak měly v boji jen omezené taktické použití. To dřevěné lučiště prý totiž trpí rychlou únavou materiálu, takže nemohly být napnuté déle jak pár minut. Vzhledem k delší době nabíjení je tudíž taková jednotka kušiníků dost zranitelná. Navíc je dřevěné nebo kompozitové lučiště dost náchylné na počasí, v mokru nebo i jen ve vlhku ztrácí pružnost a sílu, nemluvě o mrazu.Takže tak jak říkáš šly kuše vlastně pořádně využít až když měly lučiště z pružné ocele. A to už byly na scéně první palné zbraně, jejich velká konkurence... a těžká jízda rytířů byla za zenitem.

Argonantus: u luku je ten problém, a změnili to ve Walesu, že potřebuješe sakra trénovaného specialistu, aby jsi ho mohl vojensky využít. Mám ten dojem že právě tam z toho udělali lidový sport a pak měli lučištníkl dost. Ne nutně záměrně.Rytíř: souhlasil bych s tím kovovým lučištěm s ohledem na počasí. Jen doplním, že ačkoliv se páni mohli kuší bát někde na lesní cestě, v bitvě bych o tom silně pochyboval. Většímu rozšíření pravděpodobně víc bránila cena zbraně.A ještě dodám, s odkazem na páně Kovaříka, vyvarujte se omylu považovat oba střelce (kušníky, lučištníky) za neschopné boje z blízka. Naopak, byli velmi dobří, jen se je nevyplatilo tímto způsobem používat, na dálku byli lepší. A ještě jednu, opět od pana Kovaříka, rytíři (ve zbrojích) bojovali opěšale a rozhodlo to nejednu bitvu. Tenhle fakt se dost zanedbává, ale pokud nebyl vhodný terén, prostě se šlo pěšky. Experti na tohle byli britové. Ale to už je zde OT.

Lotrando: V historii existují zajímavé možnosti, které se jaksi nestaly, a provokují otázky, proč se vlastně nestaly, když tomu nic nebránilo. Efektivita longbowmanů ve stoleté válce proti rytířům je očividná; vyhrávali v poměrech 1:1, a je nabíledni, že výcvik a náklady na longbowmana jsou sice nezanedbatelné, leč proti rytířovi přece jen trochu jinde. Takže vznikla otázka, proč si partičku longbowmanů (500 a více, aby to mělo efekt) nepořídil třeba Vilém Dobyvatel u Hastingsu. Odpověď jsem psal dole; on by si ji možná i pořídil, a středověk mohl vypadat časem dost jinak - ale v té chvíli byli zrovna všichni nadšeni těžkou jízdou a jejími možnostmi. Takže se na to nedaly prostředky a energie. Asi jako se vývoj vydal cestou zdokonalování děla, nikoli rakety. Rytíř: Téze o papežovi také byla tehdy vyslovena, a nakonec jsme ji zavrhli. Pokud se ukáže, že v boji něco opravdu funguje, obvykle se nepodaří zabránit užívání; a kuše seve skutečnosti užíala furt, celý středověk. Seznam rytířů zabitých kuší je dlouhý (zpatra mne napadá pan Čeněk z Vartemberka, kamarád Jindřicha z Lipé někdy kolem 1316).

Ačkoli budu první, kdo se přihlásí k názoru, že válka byla vlastně vždy nositelkou pokroku :) a že vojáci nejsou v otázce výzbroje vůbec konzervativní, tak zákaz kuší se opravdu konal. Pozor na to, ono se to stalo hodně brzy. Cituji:Tahle přestávka se možná nezdá tak dlouhá, ale ono 50 let není málo. :) Minimálně ne pro získání kreditu a obliby nové zbraně. Pokud na sobě nesla stigma nekřesťanské zbraně, nebylo jistě přes její očividné přednosti úplně snadné sehnat nejen výrobce, ale ani vojáky, kteří by ji používali... Ve 13. století pokračovalo v evropských armádách soupeření kuše vs. luk, které nakonec v Anglii "vyhrál" luk, zatímco na kontinentě zůstala oblíbenější kuše.K tomu, proč nebyla nasazena masově bych ještě dodal, že kuše byla úplně ideální zbraní měst, kde bylo dostatek necvičených lidí, peněz na jejich pořízení (cena zbraně byla v porovnání s lukem opravdu vysoká) a také bezpečný prostor pro její použití. A města byla ve 12. století teprve na vzestupu, feudálové (alias rytíři) hráli prim. A když hraju prim, nenechám přece sbírat vítězné trofeje kmány s kuší, to dá rozum :)Jinak dlouhé luky a těžké kuše nebyly nic jiného, než klasickou honičkou mezi zbrojíři a zbrojaři (řeknou se tak tvůrci zbraní??) :) - jak se zlepšovala kvalita a počet zbrojí chráněných vojáků, bylo třeba zavést zbraň, která by si s nimi poradila. Dokud nebyla brněním chráněná významná část vojska, stačily slabší, vlastně lovecké, střelné zbraně.Když to shrnu, myslím si, že by vůbec nebylo jednoduché přijít si ke středověkým velitelům a začít na ně machrovat s tím, která zbraň je lepší a jak by to měli dělat. Velmi snadno by se mohlo ukázat, že z našeho pohledu výborná výzbroj by se v kontextu příliš "brzkého" nasazení mohla ukázat jako mnohem méně účinnou, než by se nám teď zdálo.

Rytíř:O účinnosti střelby nebylo pochyb už v tom 12. století; závislost rozvoje pevností a střelby je zásadní a hluboká od prvního okamžiku. Hrady a města s hradbami by měly půl efektu, kdyby nebyly doplněny solidní střelbou; a jak právě pitváme znovu na rpgf, hrad byl vynalezen nejméně roku 1000 a možná i dříve. Město je to samé; v 11. století jich nebylo moc, ale byla,a to už docela zajímavá, a s "moderními" hradbami s ochozem (taktéž Rpgf). Třetí zdroj střelby je námořnictví. Krom toho i řada polních bitev byla prokazatelně masivní střelbou vyhrána (Wothanův rozbor bitvy u Brůdku 1041; ale ono to je jasné i prostou četbou Kosmovy kroniky). Všechny potíže s materiálem, dostatkem odborných výrobců kuší i střelců by řešit šlo již ve 12. století (papežův zákaz podle mne neměl význam žádný; navíc se nevztahoval na luky). Nicméně, nikomu se do toho nechtělo, a většina vojevůdců šla cestou "živého tanku", který slavil stále větší úspěchy až do r. 1300. Při tom byl možná zastaralý dřív, než vznikl....

Tak říkáš, že téma hradů bylo na rpgf oživeno? Ok, mérknu se tam.. :) Ať tě nenutim se tu zbytečně opakovat.Střelba sice měla význam, tak jako ho měla odedávna, ale nedalo se na ní prostě stopro spolehnout, v tom 12. stol. Proto bylo nerozumné stavět armády složené jen ze střelců a ochranné pěchoty. Dokonalý příklad je slavná bitva u Kresčaku - luky tam slavily drtivé vítězství prý zejména kvůli tomu, že francouzi měli jako střelecké oddíly velké množství kušiníků. Jenže když je chtěli nasadit proti angl. lukům (z hlediska účinnosti a dostřelu si byli v podstatě rovni; angličani pravda měli rychlejší kadenci, ale zase jich bylo míň), tak kuše zcela selhaly. Těsně před bitvou totiž přišla veliká bouřka a děsnej liják. Kuše to nevydržely, tětivy se uvolnily a ztratily pevnost a pružnost. Čímž to pádem se už lukům nemohly rovnat a namísto kušiníků na lukostřelce zkusili narukovat rytíři. A všichni víme, jak to dopadlo...Takže kdyby někdo v té době postavil armádů založenou na kuších, stačilo si počkat na pořádně mizerný počasí a vítězství bylo v kapse - pokud jsi tedy na své straně měl rytíře ohánějící se mečem, který zůstane stejně ostrý, i když je majitel promočený na kost. :)) Ok, drobet přehánim ;)

Hm, tak jsem se konečně donutil zvážit si šipky do kuše, co mám doma, a díky níž jsem tak skeptický ohledně účinnosti slabších kuší... Mám dva druhy šipek; ta lehčí váží cca 20 gramů, ta těžší 30g. Není valného rozdílu v tom, jak daleko doletí a jakou mají razanci. Ale jak tak koukám, šipky do ocelových kuší (i těch lehčích) měly kolem 70g..! Dost velký rozdíl.
No jestli já se tu mrnil se šipkama tak lehkejma, že prostě vůbec nedokázaly pojmout vydanou energii.. tak mě asi trefí :) Musím to vyzkoušet, udělat nějakou megašipku. Nebo to snad omotám drátem, to mě teda zajímá.