Volná diskuze

Log 1=0
27.12.2017 19:54
Jak jste se dostali k RPG?
York píše:
Nevím, jaký teď mají na nábor nováčků vliv otevřená hraní DnD v Brně, každopádně jsem ale nezaznamenal, že by se k tomu někdo z nich přihlásil.

A on se na to někdo ptal? Nemám pocit, že by tu někdo běžně popisoval své začátky.

Ale tak proč ne.

P.S. Doufám, že tu ještě takové vlákno není, nenašel jsem, ale ono to je občas na... tu něco najít, když nevíte co přesně.
P.S.S. Taky doufám, že nejsem jediný, kdo se tu podělí o nějakou tu historii. Klidně i v duchu "Zkraje devadesátek jsme s kamarády viděli DrD, byli jsme zvědaví, tak jsme to zkusili a bavilo nás to." což tipuju na vítěze co se týče četnosti.
Autorská citace #1
27.12.2017 19:55 - Log 1=0
První kontakt s RPG byly, když jsem hrál jako kluk s kamarády takovou bezsystémovou kompetitivní (hráč vs hráč) hru. Byla to sranda, ale (jak asi už někteří tuší) přestali jsme, když se všichni protočili ve vedení. GM-friendly styl to fakt nebyl.

Pak jsem, jako fantasák, mockrát narazil na různé zmínky atp. ale nic co by mě zaháčkovalo.

Pak mi naši koupili Příběhy Imperia. Tam jsem získal o RPG celkem konkrétní představu. Ale v tu dobu jsem prostě neměl nikoho, komu bych to byť jen navrhl. Takže PI šly do police, kde jsou dodnes.

Pak jsem to nechal být, začal studovat, hrát deskovky. A v Brněnském Deskoherním klubu pořádali dva týpci "nábor" na DrD II. Popsali RPG a pár podrobností k DrD II, znělo to lákavě, strašně super. Pozvali nás na hraní pro zájemce. Já si našel na zemi příručku, přemýšlel nad postavou a pak... jsem tam nešel. Já tu hru totiž nepochopil, jako že absolutně vůbec. Oni sice říkali, nevadí, přijďte, to pochopíte, ale... ne, tohle já fakt nemám v povaze.

Tak jsem nechal RPG být. Přemýšlel jsem nad ním, občas, ale měl jsem strach z té pravidelnosti, tak jsem ani moc nezkoumal možnosti. No, prostě vím o tom, ale vlastně mě to nezajímá.

Pak jsem si googlil něco k worldbuildingu a náhodou narazil na Kostku. Protože miluju flejmy, ale politika mě už unavovala, pročítal jsem místní diskuse a bavil se (Void byl sranda od začátku do konce, Končina se taky docela rozjela, no prostě srandy kopec). A nějak mě zajímalo, očem se to tu vlastně ti lidé tak zábavně hádají, tak jsem si stáhl co šlo. Fate první, pročetl jsem si ho, a bylo to jako s PI, DnD totéž. Ale zvědavost byla velká a věděl jsem o Otevčeném hraní. Tak jsem si řekl, jdi a jednou to zkus. Jedna hra, vedla Demonica, hrál jsem já Asdfasdf (vím, má nový nick, ale ten si nepamatuju) a ještě někdo, nevím kdo, ale s Demonicou se evidentně dobře znali. No, bylo to super, a já měl zkušenost.

Napadlo mě, nějakou dobu na to, jít tam znovu. Tam mi přece nikdo hlavu neutrhne, když se jen občas ukážu. Nakonec jsem tam byl skoro vždy. Pravidelnost mě už neděsila, potkal jsem na škole pár "volných" hráčů, a k otevřenému hraní mi přibyla domácí skupina.

No a to je můj RPG životopis.
Autorská citace #2
27.12.2017 20:45 - Maelik
stolní RPG byly vždy pojem, o kterém jsem věděl, ale který šel po dlouhá léta mimo mne. Mimo pochodové dračáky, kterými jsme si s jedním spolužákem zkrátili jeden, nebo dva školní výlety jsem se asi nejblíž k celé věci dostal kdysi dávno, kdy jsem hrál Icewind Dale 1 a 2. Jinými slovy jsem celý koncept znal spíše z odkazů v literatuře a filmu, než že bych jej sám zažil.

Celá věc se změnila na přelomu let 2016 a 2017, kdy se mne, mezi řečí, zeptala jistá slečna ze sousedství, jestli bych jí a jejím spolužákům nedělal pána jeskyně, že by si jednou ráda zahrála. Mno a já souhlasil. Takže jsem, nevěda, jaký systém hrají, vsadil na nastudování DnD 5e a připravil si menší dobrodružství. Z celé věci sešlo hned po prvním setkání, neb mně začal semestr a dětem přípravky na přímačky, ale já se odmítal vzdát nově nabytého pokladu.

Krátce po svém opětovném shledání se s MU jsem se dozvěděl o existenci otevřeného hraní v Brně, a začal tam pravidelně dolézat. V mezičase jsem sepsal a revidoval a revidoval a nakonec uvedl do uspokojivého konce Censii, která se tu někde válí. Mno a pak skončily i zkoušky a já musel domů, do Prahy.

Bylo pár dní po začátku Srpna, kdy k nám domů přibyla ona sousedovic slečna i s mladším bráchou, že prý je mám pohlídat. Nu co. Malý si začal hrát s legem a já se pro změnu mezi řečí zeptal slečny, zda bychom se zas nemohli sejít. Slyšel to malý, vyzvídal co bysme hráli, nu a s dětským nadšením si hned chtěl "dračí doupě" vyzkoušet. Začli jsme výrobou postav, a když jej to neodradilo, začali jsme hrát různé narychlo vygooglené one-shoty, volně propojené jakousi iluzí příběhu. Hráli jsme samozřejmě v systému DnD 5e, ježto to byl a je jediný systém, který ovládám.

Po asi pěti setkáních to celé skončilo, neb opět začala nám starším škola a mladšímu školka. A že jsem měl program přes podzim léta dvoutisícího sedmnáctého vcelku plný, nezbývalo, než snít a po čase i snaha přepracovat onu volnou sérii oneshotů, plus poznámky k pokračování do publikovatelné podoby. K čemuž zatím nedošlo.

Tolik k mé zkušenost s tRPG.
Autorská citace #3
27.12.2017 21:01 - LokiB
V 6. čísle měsíčníku Ikarie v roce 1990 vyšel článek Brána do jiného světa, kde Karel Papík popisoval "hry na hrdiny", zmiňoval hru Dračí doupě a doplnil adresu na HEXAEDR. Popis mě zaujal, protože sliboval možnost odehrát s kamarády naživo to, co jsem do té doby hrál jen v textovkách na ZX Spectrum. Napsal jsem tedy Martinu Klímovi a objednal si jeden výtisk. Tuším za 65 Kčs.
Na jaře 1991 jsme jeli s gymplem na chmelovou brigádu a tam jsme se s několika spolužáky dohodli, že si zkusíme po večerech zahrát (zatímco ostatní vesele pařili :)) Jeden se zhostil úlohy Pána jeskyně a my se prvně pustili do podzemí ...
Zpětně vzato, ani to první dobrodružství nebylo z hlediska zábavy nic moc, trpělo mnoha nedostatky DrD, ale my tak chtěli hrát, že to až tak moc nevadilo.
No a vlastně hrajeme v podobném složení dodnes RPG dodnes ... i když DrD jsme už pověsili na hřebík.
Autorská citace #4
27.12.2017 21:15 - York
Dobrej nápad, díky ;-)


Za mě to byl opravdu ten Dračák v devadesátkách.

Poprvé mi o něm řekl bývalej spolužák ze základky, kterej šel na stejnej gympl jako já, ale skončil v jiný třídě. K jeho skupině jsem se nepřidal, ale nalákalo mě to natolik, že jsem se poptal ve své třídě a našel jsem tam tři spolužáky, kteří už DrD znali. Vydrželo nám to celé 4 roky, hráli jsme nejvíc o přestávkách ;-)

Pak jsem se na jednom conu pořádaném Blackfirem přichomýtl k předváděčce Shadowrunu a ten svět mě uchvátil tím, jak je drsnej a opravdovej. Přes mailovou konferenci jsem se přidal ke skupině hrající Shadowrun v Praze a vydrželo mi to zase několik let - čáru přes rozpočet udělalo až odstěhování se do Brna. Krátce jsem si taky vyzkoušel WoDčko - dodnes lituju, že jsem v něm nehrál víc. Po návratu z Brna (kde jsem měl docela problém sehnat spoluhráče, takže to pro mě bylo RPGčkové sucho) jsem se zas na chvíli vrátil k Shadowrunu (bohužel ale už 4e, což byl posun k horšímu) a zdaleka nejvíc hraju ve vlastním systému a vedle toho se skupinou, jejíž PJ má moc pěkný dračákový svět s vlastními pravidly.
Autorská citace #5
28.12.2017 01:08 - Šaman
Během devadesátek jsem hrál Eye of Beholder, Stíny nad Rivou a Brány Skeldalu.
A pak na přelomu tisíciletí, v klubovně kde se hrál Magic, byla banda podivínů, co pořád házela kostkou a říkala: "dvouakčně nabíjím a střílím na prvního orka". Tak jsem se zkusmo přidal a už mi to zůstalo doteď.
DrD 1.5, následně během let neustále modifikován podle potřeb družiny.

Krom toho mě souběžně ovlivňovala Baldur's Gate a pár knížek z Forgotten Realms.
Autorská citace #6
28.12.2017 06:49 - Vojtěch
Mno, v Mladé frontě bylo tehdy Dračí doupě hned vedle krabice se horu Hobbit, co se mi tehdy líbila. Pak jsem dlouho četl, zmínil se u pár známých, že bych si taky zahrál, když se o tom bavili, pak Baldur's Gate, DnD 3E, 3.5E...
Autorská citace #7
28.12.2017 07:33 - Merlin
Rok 90, nákup v igelitu balených, sešívačkou sešitých pravidel DrD s 10stěnnou kostkou :)//tu stále mám, ale je to spíš kulička// a od té doby pravidelné týdenní hraní (s přestávkou na vojnu). DrD, Stín meče, různé klony a úpravy***, cca od roku 96 ADnD, pak 3e, 3,5e, PF, 4e, 5e

*** našel jsem hromady xeroxovaných fanzinů :D to je nostalgie
Autorská citace #8
28.12.2017 13:11 - Element
ja jsem bydlel v takove vetsi vesnici u mensiho mesta. o drd jsem slysel jen zkazky od starsich spoluzaku, kteri meli kamarady, kteri to hrali na tabore. internet nebyl. pravidla nebyly. v obchodech se na me divali jako na blazna, kdyz jsem prisel s casopisem ve kterem byla miniaturni reklama na dnd 3e. tak jsem si vymyslel vlastni pravidla :) to bylo na zakladce.

jakmile byl internet, tak uz to jelo. z altaru prificely 1.6tky nad kteryma jsem prosedel 2 mesice prazdnin. nadseni. hrani bylo porad stejne spatny. proste jsem to neumel. nebyli lidi. nebylo kde.

na stredni jsem objevil dc++. s nim prisly anglicky filmy, serialy a hlavne pristup k dnd. opet jsem prosedel dva mesice prazdnin nad knizkama, ale tentokrat dnd. se slovnikem... v prvaku jsem z aj propadal, v druhaku jsem mel 1 a vetsi slovni zasobu nez ucitel + zbytek tridy dohromady.

k prvnimu dobrymu hrani jsem se dostal az koncem stredni, kdy me mezi sebe vzala o generaci starsi zkusena parta.
Autorská citace #9
28.12.2017 14:11 - Babaj
Rok 90, nákup v igelitu balených, sešívačkou sešitých pravidel DrD s 10stěnnou kostkou :)//tu stále mám, ale je to spíš kulička// a od té doby pravidelné týdenní hraní (s přestávkou na vojnu). DrD, Stín meče, různé klony a úpravy***, cca od roku 96 ADnD, pak 3e, 3,5e, PF, 4e, 5e

*** našel jsem hromady xeroxovaných fanzinů :D to je nostalgie



Podobnost s textem Merlina neni ani ciste nahodna :-))) jen tech xeroxovanych fanzimu jsem mnoho nenasel.. pri stehovani jsem toho tuny musel zasantrocit :-)))
Autorská citace #10
28.12.2017 14:37 - Merlin
Babaj píše:

Podobnost s textem Merlina neni ani ciste nahodna :-))) jen tech xeroxovanych fanzimu jsem mnoho nenasel.. pri stehovani jsem toho tuny musel zasantrocit :-)))


že bychom to spolu táhli tak dlouho? :D
Autorská citace #11
28.12.2017 16:50 - chrochta
Kamarád na gymplu hrál DrD a četl fantasy. Na lyžáku jsem si od něj vypůjčil Zlomený meč od Poula Andersona, pak klasiku Dvě věže, a když listoval tenkým žlutým časopisem malého formátu s názvem "Dech draka", četl jsem mu přes rameno. Koupil jsem si vlastní (byl tam návod na upečení lembasu!), pak přikoupil příručky DrD... A když vyšel asterionský modul "Z hlubin zelené a modré", v Ogřím doupěti (tehdy ještě kousek od Národní třídy a Máje) jsem zahlédl anglickou příručku s obálkou, na které se družina dobrodruhů rvala s čímsi chobotnicovitým démonickým v rozbouřeném moři ("Stormwrack"). Po kratším váhání jsem zakoupil, a postupně přesedlal na DnD.

Ale RPG jsem hrál jen jednou, home-made dobrodružství v DrD.

to Merlin: A nechceš tu hromadu xeroxovaných fanzinů oskenovat a bezpečně uložit na net? V (Národní) knihovně mají kulové a ne Šavlozubou veverku, o Kameni mudrců nebo dokonce Mormegilu nemluvě. Potěšil bys duši nás staromilců.
Autorská citace #12
28.12.2017 18:29 - ShadoWWW
Já se taky přimlouvám za netový archív starých fanzinů. Sám mám vy-víte-kde ta nejstarší čísla Dechu draka a mohl bych naskenovat i další. Šavlozubky, ač jsem měl všechny, už bohužel nemám. Ani jednu. :(

Já jsem se dostal jako první k DrD v roce 1992 (verze 1.2). Přitáhli to na skautskou schůzku dva kamarádi. Pak jsme tři měsíce na schůzkách jen hráli. Hru vedl náš družinový vedoucí. Já hrál hobita zloděje. Prolézali jsme podzemím, ve kterém jsme v jedné místnosti narazili na granát (který nám PJ popsal "středověce") a v další v obrazové galerii na Arogantního bojovníka (to byla nestvůra z bestiáře z Pravidel pro pokročilé), který nám pořád kladl nějaké otázky, ale mi ho chtěli zabít, protože byl arogantní, ale nešel zabít, protože měl dva obouručáky a byl děsně hustej. (Njn, PJ ho použil jako sfingu, ale nám bylo 10-12 let a měli jsme nevybouřené hormony, tak jsme na všechno útočili od pohledu. ;)) Na povrchu zatím zuřila rasová válka o zničení elfů.

Po třech měsících ale oddílový vedoucí hraní DrD zakázal, že máme na schůzkách dělat skautské věci a hraní DrD nechat až na letní tábor.

Hra mě uchvátila a chtěl jsem pravidla sehnat. Ti dva, co dotáhli DrD do skautu, už přestali chodit. Obcházel jsem knihkupectví a ptal se, jestli nemají Dračí doupě, ale všude se na mě dívali jak na blázna. Až pak ve 12 letech (rok 1994) na táboře někdo zas vytáhl DrD, tak jsem se ptal, kde ho sehnal, a prý v Černé planetě. Tak jsem v Brně hned po táboře vyrazil do Černé planety, ale tam mi řekli, že mají jen Pravidla pro pokročilé (verze 1.3, myslím), ale že Pravidla pro začátečníky vyjdou až asi na konci léta (za měsíc).

Koupil jsem tedy PPP s tím, že do nich třeba proniknu i tak, aniž bych potřeboval PPZ. No, asi chápete, že PPZ ani nebyla tak pro začátečníky, jak napovídal název, ale prostě první díl pravidel, bez kterých ten druhý byl tak trochu zbytečný. Tak jsem netrpělivě po měsíci vyrazil do Černé planety, ale tam mi řekli, že PPZ mají zpoždění a že budou asi až za 14 dní. Pak to šlo s těmi "za 14 dní" ještě nějakou dobu, až jsem si nakonec pravidla objednal přímo od Altaru, odkud mi nakonec přišla poštou (nová verze 1.5) i s přibalenými kostkami (k6 a k10).

Ten den byl suprový! Konečně jsem se dočkal! Dal jsem hned dohromady mezi kamarády skupinu dvou hráčů + PJ (já) a o dvě sezení později jsme přibrali dalšího, co nás viděl hrát venku před barákem u stolu. Ve složení PJ + 3 hráči jsme pak vydrželi hrát DrD dalších pět let, než vyšlo DrD+.

DrD+ jsme zkoušeli hrát nějakou dobu, ale přišlo nám zbytečně složité, tak jsme přešli zpět na DrD 1.6, a následně pak na DnD 4E, na kterém se pak skupina rozpadla, když se někteří rozprchli do světa a jiní se oženili a založili rodiny.
Autorská citace #13
29.12.2017 10:52 - Merlin
Skenovat se mi to fakt nechce :)***. Musel bych to dělat v práci a to mám na starosti jiné věci. Nicméně můžu to případně dopravit na nějaký sraz a předat někomu, kdo to bude chtít udělat, nebo poslat :). Jsou tam KM, Mormegil, Poustevníkovy závěti, Šavlozubka (snad většina, když už to dělala jedna skupinka tady od nás z Přerova a já do toho nakreslil pár trapných obrázků)...

*** třeba se hecnu a aspoň ty xeroxované proženu skenerem
Autorská citace #14
29.12.2017 13:24 - Tarfill
K RPG jsem se dostal na dětském táboře, když mi bylo asi 11.
Tehdá mi kluci z oddílu řekli, ať za nima přijdu večer do stanu, že tam budou hrát nějakou novou hru. Myslel jsem si, že si ze mě dělají srandu a bral jsem to na lehkou váhu, ale když se takovéhle večery opakovaly a oni byli opravdu ve stanu, začal jsem tajně poslouchat za stěnou. Když jsem slyšel hlášky typu "Útočím na něj, schovávám se ve stínu, hoď si kostkou či upiš si 8 životů" řekl jsem si, že tajemství této divné hry rozluštím a zjistím, oč běží.
Ještě ten samý tábor jsme pak ve volném čase hráli v podstatě jen tohle, vedl nás asi o dva roky starší kluk, který měl pravidla "Pán Prstenů."

Když jsme se pak z tábora vrátili a každý se rozutekl do jiného města, začal jsem ještě s pomocí jednoho staršího kamaráda pátrat po dalších možnostech a objevili v obchodech DrD, tehdá verze 1.5. Tahle hra nás pak chytla a nepustila (krom nejvyšší verze 1.6e) až do nedávné minulosti. Mezitím jsem jen krátce okusil další hry - upíří maškarádu, GURPS, DrD+, DrDII, ale ani u jednoho jsme dlouho nevydrželi. Až jsem objevil borce tady na kostce a jejich umělecké přeložené poklady typu DnD 5e, které u mě dneska vede... ;-)
Autorská citace #15
29.12.2017 19:14 - Gurney
Samozřejmě přes DrD, asi 1.5 (? ...sám jsem nikdy DrD pravidla neměl, vždycky jsem si je půjčoval od kamarádů), co se hrálo ve třídě na základce. Optimalizace (myšleno výběr rasy, povolání a případně kouzel) postavy pro "PvP" (kdyby měl někdo zlé přesvědčení... nebo se jen začal nudit) byla samozřejmostí, stejně jako postavy co umřely při pokusu probudit je z bezvědomí a další klasiky. Bílý hrad na horách byla docela palba... nikoli kvůli dobrodružství samotnému, ale protože nám PJ dovoloval dostat se skrz jednotlivé místnosti skrz různé bizarní nápady (pamatuju si slide po podlaze do iluzorní stěny, abych se vyhnul zombiím... kouzelník bez magů se 6 životy holt musí být kreativní...). Myslím že někde tady jsem byl definitivně uchvácen, byť jsme to dobrodružství ani nedohráli.

Mezitím jsem začal chroustat gamebooky (když se seznámíte s fantasy literaturou prostřednictvím totálně gonzo Fighting Fantasy gamebooků a Zabíječe, tak už holt ta v Česku milovaná tolkienovsko-vesnická fantasy jakoby neměla koule) a u kamaráda zíral na ze čtyř CD instalovanou Baldurs Gate... wtf je Dungeons&Dragons? a to má i papírovou podobu? shit, to musí být awesome...

Časem jsme s pár nejvíc zanícenými kamarády začali hrát i něco, co ze zpětného pohledu připomínalo děsné špatné fantasy romány. A bylo to hrozně zábavné, i když se nám vlastně nikdy nepovedlo rozjet nějakou děsně propracovanou kampaň, ideálně od 1. do 36. úrovně samozřejmě. Kdovíproč jsme doufali, že tohle vyřeší tehdy zbrusu nové DrD+ ...spoiler alert, nevyřešilo, jen jsme ztratili hodně času pokusy tuhle hrůzu přečíst a uvést do chodu. Kdyby jsem byli chytřejší, mohli jsme už tou dobou hrát DnD, protože jen chvíli před tím kámoš, ten samý, co pár let předtím vedl Bílý hrad, našel na netu zlatý grál - překlad AD&D. Stáhnout si ho tady můžete mimochodem dodnes.

Ale to už jsme mezitím s jiným kamarádem v Alnagově hře na Gameconu (Huttský gambit) vyzkoušeli Star Wars Saga Edition, které jsem si okamžitě pořídil, a to byl začátek našeho opravdového hraní.
Autorská citace #16
29.12.2017 20:36 - PetrH
Na skautu v 90 jsem prosel bilym hradem, kazdemu z nas vedouci vypisoval pravidla. 1991 jsem mel ke kazdemu povolani asi 5a4 vseho mozneho. Pak lotr, drd, stin mece, hrdinove fantasy, lone wolf, kam, ted aw s markym.
Autorská citace #17
2.1.2018 10:31 - Haplo
Asi dva měsíce zpátky jsem začal psát takové úvahy na RPG a mým pohledem na ně, samozřejmě zahrnujíc moji historii s nimi.
Jak už zde zaznělo mnohokrát, vše začalo ve skautu. Ještě dvě generace přede mnou byl v oddíle člověk přezdívaný Drak, proč si můžete jednoduše domyslet. V další generaci byli už moji bratři, takže jejich družina byla vedena hráčem z předchozí generace, a když jsem se k hraní dostal i já (kolem roku 2000), tak už to bylo velké dědictví (se jménem DrD 1.5 a pro mě už 1.6).
Před tím jsme však hráli něco, čemu jsme říkali "Kecačka" - prakticky to byl dračák bez jakýchkoli pravidel a úspěch akcí nezávisel na hodu, ale jak PJ (Vůdce hry) zhodnotil. Nepřipomíná vám to něco? :)
Několik let na to jsem se seznámil i s dalšími systémy, popořadě to bylo DrD+, DnD 3.5 a 4e, Fate, WoD a další. Některé mě uchvátili více, jiné méně, teď je to pro mě spíš inspirace.
Autorská citace #18
2.1.2018 14:21 - Arled
Přidám se k těm co se k hraní dostali ve skautu. Asi v roce 1995 jsem tam potkal Draka (toho stejného co zmiňoval Haplo) a začal jsem s pravidly Drd 1.2, ale velice brzo jsem přešli na 1.5. Ve skautu jsme takto hráli dlouho, vystřídali jsme pravidla. Časem jsme přešli na Dnd 3.5e a později 5e. Družina se od dob těch začátků změnila, ale část je stále stejná :-)
Autorská citace #19
2.1.2018 18:15 - LokiB
offtopic: existuje nějaký skautský oddíl, kde nemají Draka? :)
Autorská citace #20
3.1.2018 12:46 - Ebon Hand
Někdy pár let po revoluci jsem s kámošem kecal v hospodě o Silmarillionu a nabídl mi zkusit si zahrát DrD, že se to tomu bude podobat...se nějak nepodobalo, ale nevadí. :-) Asi po roce jsme přešli na 2e s obřím vlastním světem, gigantickou mapou přes celou zeď jeho pokoje a to nám vydrželo mnoho dalších let.
Poslední rozšíření hráčů jsem měl asi před osmi lety, hrávali jsme o víkendu v hospodě, ke stoli si přisedli známí, trochu do toho kybicovali a pak si to po čase chtěli vyzkoušet.
Žádnou další blízkou vlnu příjmu nových hráčů neplánuji, patrně až v domě pro seniory.. :D
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.19880986213684 secREMOTE_IP: 54.80.188.87