To by se asi měli dohodnout hráči, respektive postavy, jestli chtějí vyrazit hned vstříc novým dobrodružstvím, nebo si na čas užívat získaného bohatství a postavení.
Proč to musíš řešit ty?

Já myslim, že tu sou dvě základní možnosti, jak to pojmout - fungují dost rozdílně a vykreslují trochu jiné pojetí věci (světa, příběhu), takže bys měl asi s hráčema probrat, co by jim vyhovovalo.


První možnost je jednoduší a to je že se metaherně prostě domluvíte, že jako chcete skupinu držet pohromadě a pokaždý si dáte downtime a řeknete si jak zhruba dlouhej by postavy chtěly. Hráči si řeknou, co v downtime dělají a vyhodnotí se to tak, jak si dohodnete, s tím, že pokud někdo řekne "hej, já vlastně nic moc na práci nemám, tak já se flákám dál za dobrodruhovánim", tak se v základu předpokládá, že jako nějak dobrodruhoval, ale ve skutečnosti na nic moc zásadního nenarazil a řešil nějaké sice možná dramatické, ale vedlejší záležitosti (jeho downtime se vyhodnotí stejně, jako jakýkoliv jiný).

Hodnocení činností v downtime lze odvyprávět nebo ho lze v některých pravidlech i vyjádřit systémově (třeba ve WoD jsme řekli, že činnost v downtime odpovídá X expům za měsíc downtime - tuším, že jsme nějak zakázali za to kupovat vysoké skilly, ale docela příjemně se to investovalo do věcí jako výroba magic itemů, zvyšování meritů jako bohatství, kontakty, spojenci atp.)

Tahle možnost se hodí když prostě chcete jen prokreslit postavy víc do hloubky, ale v podstatě dál hrát "klasicky".


Druhá možnost je, že svět pokračuje vesele dál. Dobrodružství skončí, postavy se nějak rozejdou, později se někde někdy něco stane a hráči řeknou "jo, mojí postavu to zajímá, řekne 'papa' rodině, panství svěří svému pobočníkovi a de na to" nebo řeknou "hej, mojí postavu tohle asi nebere, udělám si pro tenhle quest jinou". Někteří hráči tak skončí s několika rotujícími postavami.

Tady se efektivita downtime obvykle řídí tím, aby postavy v downtime rostly obdobně postavám na scéně (aby rotace postav nezpůsobovala disproporce ve skupině), ale to je otázka systému (u DnD to je docela potřeba, u pomalejc nebo průběžně expovacích her se dá žít i bez toho a říct, že postavy mimo scénu rostou pomalejc - u Exalted sou třeba rozdíly u už aspoň trochu pokročilých postav skutečně výrazně cítit až po třeba 100 expech, což je třeba i 20 her, do té doby to bývá zkousnutelné). Efektivně to, že postavy mimo scénu rostou stejně rychle, až tak moc nevadí - hráči co drží míň postav jsou docela dobře odměněni tím, že hrají postavy, které se mnohem víc prokreslily přímo "na scéně" všem před očima a mají většinou hlubší insight do dlouhodobých témat.

Tahle možnost nabídne o něco bohatší svět, ale zase tam přijdeš o tu úplně stabilní skupinu.



Osobně tohle ve svých hrách většinou moc řešit nepotřebuju - hraju většinou buď hodně akční věci s trochou filmové logiky (typu Star Wars atp.) kde prostě postavy jsou ty magoři co pořád padaj do nějakýho průšvihu a maximálně sme občas dali downtime když sme potřebovali dořešit minoritní témata ve hře co se nahromadila, nebo hraju naopak "lokálky" kde se postavy flákají na jednom místě, které nějak žije a jsou průběžně zapojené do více záležitostí, které se více nebo méně proplétají a klidně se stane, že třeba v rámci jedné session různé postavy řeší různé věci a jen se při tom "potkávají pocestě".

Obecně pak když dáváme downtime tak hrajeme většinou dvě varianty: stylizační (ok, ubíhá nějaký čas, co ste dělali), kde nasáváme nástřely obsahu do dalšího dění (je to např. možnost aby hráč představil svojí rodinu která se pak dá vytáhnout jako NPCčka atp.) nebo máme procedurální downtime kdy postavy "skutečně" něco dělají, ale je to moc detailní, rozbředlé atp. než aby se to hrálo jako celek a to si pak vyhodnocujeme - buď jednorázově jako celek (hodem co určí výsledek) nebo jako sérii scén co v nějakém konfliktu nebo interakci shrnou dění a činnost se vyhodnotí jako souhrn výsledků těhle scén (obvykle tak od dvou do pěti).

Např. když sme hráli Technokracii tak se moje postava rozhodla, že už má plné zuby toho, že jako parta agentů celosvětové konspirace fungují ve městě jak banda vetřelců a že si vytvoří nějaké politické kontakty a páky - popsal jsem, jak na to jde (sem tam úplateček, sem tam podpora volební kampaně, flákání se po různých oslavách a setkáních ve správných klubech), vypravěč mi do toho popsal opozici (obchodní konkurenty mojí firmy, co nám sloužila jako zástěrka) a nějaké problémy (trochu pokažená reputace z jedné akce), odehráli jsme si tři scény, kdy sem se s těmito vyrovnával a pak jsme zhodnotili, jak moc se mi to povedlo (jak dobré allies sem si na místní radnici získal). Celé to bylo třeba na 20 minut hry, v mezičase si další hráč popsal, jak tvoří fůzní reaktor (to byl ten druhý typ snahy - prostě to popsal a jednorázově se vyhodnotilo, jak to dopadlo) a třetí hráč co neměl nic na práci využil příležitost a svůj čas věnoval pár scénám kdy popsal "everyday business as usual" v naší konspirační buňce (tj. co vlastně my a naši agenti děláme, kdy se zrovna nic kritického neděje).

sirien: ad příkald z technokracií ... podobnou situaci jsem řešil ve své skupině, kde se sicco rozhodl "rozjet business ve městě" ... nějaké ty úplatky, nějaké vydírání, nějaký ten nátlak.
Bohužel jsme trochu pohořeli na tom, že jsme měli poměrně odlišné představy, jak rychle a čeho je schopný "mafián" (a jak schopný mafián to je) vlastně dosáhnout.
to je tak situace, kdy pravidla pomáhají v tom, najít základ pro dohody. Dokáže během půl roku ovládnout veškerý obchod ve městě? stát se dležitým hráčem? aspoň se vetřít do businessu?
dokáže rozjet svoje kšefty tak, aby "generovaly zisk" a ne jen "fungovaly jako dobrá zástěrka"? a jak budou fungovat, když pak měsíc či půl roku ve městě nebude?
bylo z toho dost dohadování a ne úplně utěšený výsledek ...
jak to děláte vy, abys GM neválcoval svoji představou, resp. neprskal nad tím, co ti nabízí za výsledky?

Pastýř: protože jsem DM, který má nějakou koncepci a vedl hru nějakým způsobem drahně let :). Nikdy jsem downtime neřešil, protože u mě skutečně postavy šly z "průseru" pardon questu do questu..od chvíle kdy nastoupily do vlaku maximálně tak přesedly do jiného...
chápu, že i Rambo si šel na pár let oddechnout do vesničky v džungli...nicméně nejsme zvyklý přerušit běh událostí a "násilně" navázat, až si postavy vyřeší co chtějí.
Stejně tak se mi příčí představa: já (moje postava) chce dál plenit kobky a pracovat pro Harfeníky..., moje postava chce vařit pivo, ....moje chce bádat...holt se zmrazí všechny výzvy, dobrodružství a sejdeme se za cca rok a den na tomhle místě a půjdeme pátrat, jestli by pro nás něco nebylo...proč?

Merlin: Nikterak nesnižuji tvé DM schopnosti a zkušenosti, spíš by mě zajímalo, jak si to představují tvoji hráči. Možná bys od nich, nebo díky nim, získal řešení, které by vyhovovalo celé tvé skupině.

Loki: tak to je hodně o tom ujasnit si, o co hráč usiluje a pobavit se o tom v jakém rozsahu to v daném čase dokáže zvládnout v rámci downtime. Kdybych chtěl v Technokracii ovládnout radnici San Francisca, tak to asi fakt nebudeme řešit v downtime, ale já si tam chtěl jen vytvořit nějaké informační háčky s možností sem tam někoho uplatit kvůli nesmyslům (kdybych třeba potřeboval někde zavřít plyn nebo vodu, vypnout elektřinu, zařídit, aby někde víc patrolovala policie nebo aspoň měšťáci, dostat echo kdyby se mi na firmu řítil nějakej podezřelej audit nebo tak něco).

Se ST sme si zhruba tak ujasnili, co to obnáší (musim se znát s pár lidma na cca takové a takové úrovni hiearchie a musim u nich vypadat jako "ten týpek se kterym se dá bavit"), bude mě to nejspíš stát nějakej cash (toho sem měl mrtě - pětkový Resources dělaj hodně - efektivně to znamenalo, že sem vyluxoval svůj systémem garantovaný měsíční příděl, takže kdyby se něco ten měsíc sesypalo tak bych to nemoh prostě jen zaplácnout penězma) a reálně to znamenalo že moje postava stráví hromadu času na nudnejch večírcích a uzavře pár ne-úplně-výhodnejch kontraktů s nějakou městskou firmou k čemuž si náhodou najme správnou konzultantskou firmu, ehm ehm... myslim že sem si do začátku další session škrtnul jeden nebo dva willpowery za nevyspalost a fakt že moje postava osvíceného (=mágského) void inženýra, technologa a podnikatele strávila většinu svého času mezi bezpáteřníma debi... politikama a úředníkama.

Pak sme vytipovali scény, které se zdály že by mohly postihnout danou snahu (prolomení tlaku konkurenta na radnici, to byl v podstatě social konflikt v zastrašování a uplácení proti nějakýmu úředníkovi, pak si pamatuju jeden můj vytipovanej politik ode mě dával ruce pryč kvůli malému průseru co sem měl v médiích tak sem si callnul scénu na squashi kde sem si zjistil kdy tam on bude a úplně náhodou sem si tam zfalšoval pořadí her v místním turnaji tak, abych tam hodinu před nim měl hru s někym politicky hodně významnym a když sme se míjeli v šatně tak sem si s "protihráčem", vyměnil kousek konverzace kterej sem řekl tak aby to slyšel i ten politik co mě zajímal a kterej sem měl připravenej aby byl dvousečnej - tomu protihráči (tuším nějakej korporátní big boss) zněl normálně, tomu politikovi to ale vyznělo jakobysme dohadovali nějakej hroznej deal, takže sem se mu tim "prodal" jakože sem důležitej i bez něj aby měl o vztahy se mnou zas zájem - hodil sem si nějaký stealth a performance nebo tak něco... ty další scény si už nepamatuju).

Většina těch scén dopadla v můj prospěch nebo aspoň "neutrálně", tak sme zhodnotili že to jako nemám úplně na 100%, takže když se k tomu v blízké budoucnosti nevrátim (nenajdu si na to znovu čas, tj. netrhnu se z krizí do downtimu a nespotřebuju ho na tohle, místo toho abych ho věnoval třeba vývoji mého null-field-generator pole nebo výstavbě skryté sledovací sítě napříč San Franciscem) tak ten vliv zas ztratim.


Podle mě to jako všechno ostatní je o tom ujasnit si představy o věci. Samozřejmě, pokud máš jako GM jiné představy o síle a možnostech postavy obecně než jaké má hráč, tak to je pak trochu problém, ale myslim že trochu někde jinde než v samotném řešení downtime - tam se jen projeví.



Merlin: holt musíš stavět příběhy tak, aby se do nich ty downtime vešly. I záporáci se občas potřebují věnovat všedním věcem a nemají furt čas snažit se ovládnout svět - sem tam potřebují dohlédnout na výstavbu své nové pevnosti, došlápnout si na nesrovnalosti v účetnictví ve výplatách svých minionů, věnovat chvíli svému démonickému výzkumu...

Merlin píše:
Stejně tak se mi příčí představa: já (moje postava) chce dál plenit kobky a pracovat pro Harfeníky..., moje postava chce vařit pivo, ....moje chce bádat...
Merline, já ty tvé hráče úplně chápu. Docela si dokážu představit, že moje postava, která se delší dobu proplétá dobrodružstvím, bude vyžadovat oddych. Stejně jako já si v životě chci občas oddechnout a prostě se jenom "flákat." Nevim, jak jsou Tvé příběhy akční, ale pokud postavám lítají neustále životy nahoru a dolu, pohybují se v nevlídném terénu a dělají věci, které zasahují do jejich myslí, je důvod k odpočinku ještě větší. Sice si někdo řekne třeba - OK, mám kouzlo a během chvilky se zase vyléčim, ale ten opravdový pocit, že jsem pořád zraněnej a zase vyléčenej, by mě po nějaké době začal pěkně prudit a chtěl bych si od mečů, nestvůr, politických intrik a všeho dalšího prostě odpočinout.
A pokud mají Tvoje postavy nějaké sny, které si mohou dopřát - stavba vlastního pivovaru, hostince, hradu, založení rodiny apod... to všechno pak nádherně vykreslí jejich svět, nehledě na to, že se z toho dá potom navázat i další dobrodružství - vaření piva někdo sabotuje a chuť úmyslně kazí, při vědeckém bádání jsi narazil na tu a tu divnou informaci, stavba hradu je ohrožena, protože lom na kámen si nárokuje nějaký nepřátelský panovník atd...

Pokud je otázka oddychu pár týdnů, nijak bych se toho nebál. Pokud je to otázka několika let, musí si i sami hráči říct, jak to chtějí vlastně pojmout, protože se pak opravdu může stát, že se naskytne dobrodružství, kterého se prostě nebudou moci účastnit - dočasné vyloučení postavy apod.

Je to celé o komunikaci mezi družinou a GM...

Tarfill: ono to souvisí s tím, nakolik hráč prožívá postavu, nebo to bere jen jako zdroj zábavy na dobu dané hrací seance. Přeci jen, u člověče nezlob se taky nepřemýšlíš nad tím ,jestli je figurka unavená od minula :)
Postupem času, jak se prodlevy mezi jednotlivými hracími seancemi prodlužovaly a bylo těžší a těžší vůbec sehnat lidi na hraní, jsme více a více přecházeli na model "nějak se dohodneme".
Odbourali jsme přidělování XP, postavy levelují společně "když už toho od posledního levelu dost prožili", takže odpadá i související problém "hráč X minule nemohl, jeho postava má míň zkušeností"

nakolik hráče pálí představa, že jeho postava "nic zajímavého nedělá", zatímco ostatní si staví pivovat ... u nás už to není podstatná otázka. bral bych v tomhle sirienovu variantu "tvoje postava dobrodruží, protože ji to baví, ale pro další hru to nemá žádný podstatný výsledek" ... resp. když bude GM chtít, tak může takto postavám dopřát zdroj nějaké informace či situace k příběhu.

Tarfill píše:
Pokud je otázka oddychu pár týdnů, nijak bych se toho nebál. Pokud je to otázka několika let, musí si i sami hráči říct, jak to chtějí vlastně pojmout, protože se pak opravdu může stát, že se naskytne dobrodružství, kterého se prostě nebudou moci účastnit - dočasné vyloučení postavy apod.

To je ale ono...pár týdnů, nějaký ten měsíc, to není problém. Ale ve chvíli, kdy jsou požadavky na léta a to ještě u každého jinak. Navíc, pokud se objeví hráč, který s postavou chce vést dobrodružství a nemá potřebu 5 let studovat.

A rozhodně z toho nechci 4 rozdílné příběhy, které budu muset pro každého hráče řešit :)

Poslední dvě kampaně jsem hrál oběma způsoby - Druhá válka o svět byly dvě navazující kampaně, kde byly postavy prakticky v neustálém zápřahu, protože šlo o záchranu nebo zničení světa. A taky protože postavy byly entity vytvořené mimozemšťany a vpravené do lidských těl, takže v případě smrti byly znovu reinkarovány do dalších vhodných lidí, aby mohly pokračovat ve svém úkolu.
Vtipné bylo, když během kampaně jeden z nich rozhodl, že pojede navštívit rodiče - aby následně zjistil, že jeho rodiče neexistují, ani jeho rodný dům neexistuje, že má prostě falešné vzpomínky na minulost, aby si připadal jako člověk. Taky to byl moment, kdy si všichni začali uvědomovat, že asi nebudou úplně obyčejní lidé.
Na konci kampaně všichni zemřeli spolu s celým lidstvem, a následně byli (až na toho jednoho) znovu vytvořeni. Teoreticky to sice vypadalo, že není žádný prostor na dělání věcí mimo dobrodruhování, ale i tak si jedna z holek našla čas, aby její postava alespoň občas rozvíjela vztah se svým milencem, až ji před velkým finále a odletem na Měsíc požádal o ruku. Prý to pro ni byla jedna z nejlepších scén, pro celkovou zápletky sice nepodstatná, ale pro odhodlání a motivaci postavy dost důležitá.

Současná kampaň je postavená na tom, že se náhodně sebraná parta lidí jednou za čas vydává řešit nějaký zadaný úkol, který trvá jen pár dní. Na pozadí se sice odvíjí větší příběh, ale relativně pomalu, navíc postavy hráčů mají jen menší možnosti, jak ho ovlivnit - tedy ovlivnit ho můžou, zastavit nikoliv. V mezičase mezi misemi se postavy zabývají svými záležitostmi - pro někoho je to práce v tajné službě, takže prakticky to samé, někdo zkoumá získané artefakty na základě Omegy, někdo žije svým běžným civilním životem a chodí do běžné civilní práce. Ani jeho z toho nijak zvlášť neřešíme, při nízké frekvenci hraní na to ani není čas, nicméně i v rámci hry jsme už řešili i věci, které se staly mimo oficiální mise.

LokiB:
samozřejmě, záleží na vztahu mezi hráči a GMem a jejich nastavení hry jako takové, ale to je zase o té společné komunikaci Merlinově družinky...

Merlin:
A jak myslíš, že by Tví hráči snesli situaci, ve které bys řekl - OK - tenhle a tenhle hrát bude a do té doby jsou ostatní "odpočívající" mimo. Vymyslel bys třeba jedno kratší uzavřené dobrodružství třeba jen na dvě sezení, během kterého by někteří hráči chyběli a pak by jim třeba samotným došlo, že se nechtějí válet doma, ale že chtějí dobrodružstí - kvůli čemu koneckonců celou hru hrají. Prostě vyvolat pocit v samotném hráči, že něco zmešká. Protože hra je i o tom, že chtějí hrát. Když se pak vymýšlí způsob jak dlouhodobě nehrát, hold daná postava hrát nemusí no.

Avšak pokud by nechtěl meškat hráč, je to ideální příležitost k tomu, aby se do hry zapojily jiné postavy (jak navrhnul Sirien), které dočasně nahradí ty odpočívající, přičemž dobrodružná linie zůstane zachována.

Hrát 25 let v tom samém světě za ty samé postavy, tak bych to taky vyžadoval. :D

Každopádně, zažil jsem oba přístupy. A opět, není to buď A nebo B, je to spíš škála, do jaké míry takové věci řešit lze, aby to dávalo pro děj smysl a do jaké hloubky je snaha je řešit.

Když jsme hráli kampaň v našem "postapo catholic dieselpunku", tak to byla vpodstatě roadmovie a na downtime nebyl čas. Jedna nepřerušovaná kampaň, den po dni, z průseru do průseru, z akce do akce. Čert nikdy nespí a kam nemůže, nastrčí ženskou. Takže nebyl čas na "civilní aktivity".

Naopak, ve většině her ve World of Darknes downtime máme. Obvykle se děj odehrává v jednom městě resp. oblasti(naposledy Lovci v Detroitu, já jako vypravěč, ale s upíry v LA nebo SF, vlkodlaky v carském rusku apod., kde vyprávěla přítelkyně to bylo podobné.). Postavy tam mají zázemí, sociální vazby, rodiny, přátele atp. Zkrátka věci a lidi, na kterých jim záleží. Každé sezení byla obvykle samostatná "mise", ale mezi nimi ubíhalo různě času. Někdy pár dní, někdy pár týdnů, občas měsíc. Výjmečně pár hodin. A vždycky mezi sezeními nebo na začátku sezení jsem krátce s hráči pořešil "Tak co Joe dělal od minula?", někdy to bylo na pár minut, někdy to vyústilo v přehrání pár scének, kde si třeba i ostatní střihli NPCčka, občas se na něco i hodilo a mělo to mechanický dopad. A samozřejmě, podle nátury postav se lišilo, co kdo dělal, fanatický avenger sledoval aktivity supíků a mapoval jejich výskyt, napravený kriminálník defender se pokoušel poslepovat rozbité vztahy se svojí rodinou, policajtka judge se snažila držet si zaměstnání a zůstat "under the radar" před supíky infiltrovanými v policii i vládě...

A úplný extrém, na RPGf hraju pbp AW Nesmrtelné, kde ubíhají stovky let a vždycky se hraje jen "ten důležitý den, kdy je silný Vír" a pak třeba sto let nic. Takže "co dělal mezi sezeními" může být hodně důležitá otázka, protože za tu dobu se dá třeba založit město, nové náboženství nebo zapracovat na světovládě...

Ještě dodám: To, že se skupina domluví na downtime, ale ne všechny postavy si chtějí odpočinout od dobrodruhování je taky v pohodě. Tak holt, zatímco jeden trávil čas ve svém pivovaru a druhý bádáním, třetí cestoval a prolézal kobky.
Lze to vyhodnotit i mechanicky, má-li tvůj systém pravidla nebo si je sám vymyslíš, nebo to zkrátka odimprovizuješ. Hobit vařil pivo? Tak si možná vydělal x zlaťáků. Kouzelník zkoumal prastaré svitky? Tak se třeba naučil x nových kouzel a zvýšil si arcane knowledge. No a barbar nechtěl nechat dobrodruhování? Třeba získal nějaký magický předmět, y zlaťáků a bude mít hromadu zajímavých historek, až se příště dá skupina zase dohromady...

Cor píše:
Ještě dodám: To, že se skupina domluví na downtime, ale ne všechny postavy si chtějí odpočinout od dobrodruhování je taky v pohodě. Tak holt, zatímco jeden trávil čas ve svém pivovaru a druhý bádáním, třetí cestoval a prolézal kobky.
Lze to vyhodnotit i mechanicky, má-li tvůj systém pravidla nebo si je sám vymyslíš, nebo to zkrátka odimprovizuješ. Hobit vařil pivo? Tak si možná vydělal x zlaťáků. Kouzelník zkoumal prastaré svitky? Tak se třeba naučil x nových kouzel a zvýšil si arcane knowledge. No a barbar nechtěl nechat dobrodruhování? Třeba získal nějaký magický předmět, y zlaťáků a bude mít hromadu zajímavých historek, až se příště dá skupina zase dohromady...

25 let samozřejmě je celková doba ve spoustě světů, systémů a postav :D

Nicméně..řekněme, že DnD 5e má mechaniku na mezidobí, kdy se někdo třeba věnuje kovařině, nicméně tady se to krapet bije s tím "já chci chodit po kobkách"..technicky by taková postava oproti těm, které se věnují "civilní" činnosti, měla postupovat v levelech, získávat xp a další věci... a to samozřejmě nechci.
Stejně tak se mi úplně nelíbí myšlenka, že by si hráči střídali postavy (jsme rád, že mají už mezi sebou nějaké vazby..další nové by to jen zesložitily).

proč to vůbec řeším? protože je to asi první věc, ve které hráči chtějí asi něco jiného než DM, respektive, nejsem o tom úplně přesvědčen (i když hráče chápu)

LokiB píše:
Přeci jen, u člověče nezlob se taky nepřemýšlíš nad tím ,jestli je figurka unavená od minula :)
Ou yeah, to zní jako dobrej nápad, to někdy zkusím.

Jinak, pokusím se vypíchnout asi nejdůležitější vyjádření, které tady padlo (ve vztahu k Merlinově problému) a u kterého mám pocit, že bylo trochu přehlédnuto:
sirien píše:
Merlin: holt musíš stavět příběhy tak, aby se do nich ty downtime vešly. I záporáci se občas potřebují věnovat všedním věcem a nemají furt čas snažit se ovládnout svět - sem tam potřebují dohlédnout na výstavbu své nové pevnosti, došlápnout si na nesrovnalosti v účetnictví ve výplatách svých minionů, věnovat chvíli svému démonickému výzkumu...

Tzn. pokud downtime, tak by neměl být ve stylu "tak teď veškeré zápletky zastavíme, poskočíme o pět let a pak ty zápletky rozjedeme od začátku". V tomhle viz seriál Arrow (bez ohledu na ostatní nekvality toho seriálu) - každá série je cca jeden rok, v každé sérii je zápletka, kdy se záporák snaží zničit město/svět, ale nová série nezačíná těsně po konci předchozí, ale s nějakým downtimem (pár měsíců).

Merlin: a budete nějak ten downtime řešit intenzivně, že vám zabere hráčský čas? nebo je to jen na 10 minut, každý řekne co chtěl dělat a ty mu řekneš, jak mu to šlo?

jestli to druhé ... no tak pak je downtime jen "label", popisek, který nemá pro hru žádný velký význam. Někdo bude mít v té kolonce napsáno "kovářina" a někdo "dobrodružení" ... herní dopad to nebude mít velký.
jo, kdyby část hráčů nechtěla hrát vůbec, nebo měla mít času a jeden z hráčů by se s tebou chtěl slejzat každý den a hrát a hrát ... pak je to složitější. to z mé zkušenosti zanáší do družiny spíše nežádoucí jevy.

a 25 let se dá klidně hrát i jedna a ta samá kampaň :)

LokiB píše:
Někdo bude mít v té kolonce napsáno "kovářina" a někdo "dobrodružení" ... herní dopad to nebude mít velký

ale tohle má zásadní dopad...čistě technický..postava, která se věnuje "dobrodružení" za toto získává XP a postupuje v levelech :)..takže čistě hypoteticky se postavy setkají za dva roky a i když se rozešly na 5 levelu, tak ta co rabuje kobky je na 10 lvl a ta co vařila pivo je stále na 5 lvl :)

Merlin: Takže hráč chce (a považuje za "spravedlivé"), aby postava levelila i když je v downtimu a volbu "v mezidobí budu dál dobrodruhovat" udělal právě proto?

Downtime" slouží k tomu, aby postavy měly čas na to ostatní - vztahy, zázemí, podnikání. Aktivní boostění a levelení postavy je (u vás) zřejmě součástí aktivní hry, tak proč to tahat do "pasivního" mezidobí...

Zřejmě si potřebujete pro downtime stanovit nějaká pravidla a držet se jich.

Můžete to pojmout hodně stylem "žádný mechanický dopad na hru, jen fluff" a stanovit si, že za downtime postavy nemohou získat žádné zkušenosti, peníze, předměty apod. a tedy z downtimu mají jen kontakty, vztahy apod. A samozřejmě ten "fluff", takže postavy něco dělaly a opravdu se to stalo, mohou o tom vyprávět, někdo na to může odkazovat apod.

Můžete si stanovit, že "Vypravěč rozhoduje, co ještě jo a co ještě ne" a dovolit tak postavě, aby si pořídila hospodu, ale už ne hrad.

Nebo si můžete udělat komplikovanou tabulku s různými životními styly (kdy jeden z nich bude "prolézám kobky dál"), kde pomocí různých hodů kostkou vygenerujete kolik postava v downtime dostane zkušeností, peněz, kontaktů, předmětů...

(přičemž "prolézám kobky dál" bude nejspíš generovat obvykle víc zkušeností, trochu míň peněz - náklady na léčení, zásoby etc. - a slušno ušanci na předměty, zatímco "žiju klidným životem a podnikám" bude generovat víc peněz, víc kontaktů, ale dejme tomu míň zkušeností)

Merlin: ne ... právě že ne ... to dobrodružení se stejně nehraje, jen se "potvrdí razítkem", takže za co XP? žádné nedávat.
jo, je tam aspekt meta-gamingu, ale jinak to prostě vede k rozpadu družiny a neshodám.

nebo jde hráči, který chce dobrodružit, právě o to, aby měl víc XP než ostatní?

Tak prostě downtimové dobrodruhování nebude tak zajímavé, aby za to postava mohla dostávat expy. Když se podívám třeba na DnD 5e a zázemí, tak to je hezký příklad toho, co myslím. Postava může být rytíř, co poprvé vyrazil pryč ze svého hradu, nebo pirát, co už má za sebou X pirátských zážitků, ale obě postavy mají mechanicky stejné zkušenosti (0), protože ty zážitky z pirátského života prostě nebyli dostatečně silné. Takže chce-li někdo dobrodruhovat, budiž - s nějakou random bandou pobil nějaký bandity, pak se ho pokusili zabít tak musel zdrhnout bez svého podílu kořisti, prošel si pár dungeonů, většinu výdělku prochlastal v hospodě, magickou kořist během chlastání prohrál v gamblingu... a nic z toho, co prožil, nebylo dostatečně "drsné", aby z toho mohl nabírat zkušenosti.