Volná diskuze

Daaron
3.5.2016 01:57
Dotazník
Rád bych Vás požádal o vyplnění velice krátkého dotazníku na téma "Hry na hrdiny" a "Hraní her na hrdiny online".

Dotazník je zcela anonymní a výsledky statistik budou k dispozici.

Předem Vám děkuji za vaše odpovědi a prosím o sdílení mezi Vašemi přáteli a na sociálních sítích :) Pokud máte nějaké nápady a připomínky k dotazníku, určitě mi napište ;)

Dotazník najdete zde:
Dotazník

Zaznamenané odpovědi jsou vidět zde:
Odpovědi
Autorská citace #64
19.5.2016 21:04 - Jerson
Sparkle píše:
Ale taky ustoupit nemusí. Že ustoupí je jen tvoje domněnka. Explicitní mechanika napsaná stylem "jakmile se dva hráči na něčem neshodnou, hra se přepne do debatního módu, ve kterém každý na střídačku přednáší jeden argument a bez ohledu na to, jak moc jsou argumenty druhou stranou akceptovány, ten, který už nedokáže přijít na nové tvrzení, musí ustoupit" tam není.

Ano, to máš pravdu. Reálně je to situace podobná jako v nějakém CR systému, kdy mají obě strany konfliktu (tedy dva hráči) navrhnout vlastní vyústění, mezi kterými rozhodne hod. Jenže pravidla neřeší, co dělat, když obě strany navrhnou vyústění, které je pro druhou stranu nepřijatelné a trvají na něm, takže k hodu vůbec nedojde. Nebo když se GM a hráč dostanou do sporu, zda lze přesvědčováním někoho donutit, aby zabil někoho blízkého, s ohledem na číselné přesvědčovací schopnosti. I klasická pravidla RPG počítají s tím, že se hráči nějak dohodnou, nebo že tam bude GM, který rozhodne (jako účastník sporu nejspíše ve svůj prospěch). Ve hře dvou hráčů podle pravidel vznikne stejně snadno patová situace jako ve hře bez pravidel.
Reálně to totiž funguje tak, že se se spoluhráčem na pokračování celkem snadno dohodnou, a pokud oba zarytě trvají na svém, tak se hra zasekne tak jako tak. Fungují tam nevyslovená pravidla jako "minule jsem ustoupil já, tak teď ustup ty".

York píše:
Kdybys byl na většině mých her, tak bys nepoznal, že to není prostě jen "Vypravěčem moderované společné vyprávění",

No, a co to znamená s ohledem na tuto diskusi? Pokud nepoznáš rozdíl, má smysl ten rozdíl hledat? Vedou i ostatní Vypravěči podle tvých pravidel hru stejně jako ty?

sirien píše:
Pořád mi popisuješ formu lierárního spoluautorství, nemůžu si pomoct.

já si zase nemůžu pomoct, ale přijde mi, že jsi nikdy nehrál ani takovou hru (nebo tedy ne hru, ale "společné vyprávění"), ani jsi nikdy literárně nespolupracoval na vytváření příběhu, abys mezi tím rozlišil, takže na mé argumenty odpovídáš stylem "argumenty nemám ale tvůj názor se mi nelíbí."

Abych pravdu řekl, je úplně jedno, co si o tom myslím já, ty, nebo kdokoliv jiný na tomhle fóru, když tisíce těchto "literárních spolutvůrců" o sobě uvažují a mluví jako o hráčích, svou zábavu považují za hru a říkají ji RPG, stejně jako statisíce hráčů Diabla o své hře mluví jako o RPG.
Rozhodně nehodlám strávit několik hodin přesvědčováním kohokoliv z vás, že tahle forma je opravdu RPG - váš názor je mi zřejmý a nemám potřebu ho měnit, jen nevím, proč vám tak moc záleží na názvosloví. Hodláte nějaké hráče FB RPG přesvědčovat o tom, že jejich RPG není pravé RPG? A záleží na tom?
Autorská citace #65
19.5.2016 21:09 - Quentin
Píše:
I klasická pravidla RPG počítají s tím, že se hráči nějak dohodnou, nebo že tam bude GM, který rozhodne (jako účastník sporu nejspíše ve svůj prospěch).

Wut? DM má být nestranný, od toho tam je.
Autorská citace #66
19.5.2016 21:40 - York
Jerson píše:
No, a co to znamená s ohledem na tuto diskusi?


Že s tebou souhlasím.


Jerson píše:
Vedou i ostatní Vypravěči podle tvých pravidel hru stejně jako ty?


Karotka ano, nikdo jiný to zatím nezkoušel. Prakticky stejně jsme ale hráli už před tím podle různých upravených dračáků. Sice tam nebylo tak jednoznačně vyjádřeno, co postava umí i bez hodu, ale hráči samozřejmě nějakou představu mají, i když není podepřena mechanicky, a hrají podle ní.

Mimochodem zkoušeli jsme hrát úplně bez pravidel "něco jako Dračák", ale nebylo to ono právě v soubojích. Nebyl sice problém je popisovat, ale mělo to takovou plytkou příchuť ("Tak jste je pobili..."), případně to bylo na hraně zkousnutelnosti ("Useknul ti ruku." "Uh..."). Nevadilo by to, když bys to bral fakt jako vyprávění a posunul se prakticky úplně do author stance (director, whatever). Vadí to ale, když se chceš vžít do postavy natolik, že ti záleží na tom, co se jí stane.
Autorská citace #67
19.5.2016 21:40 - Jerson
Možná má být, ale dost často nestranný není, zvlášť když ho pravidla na jednu stranu sporu postaví.

Pokud jde o boj - v těchto hrách jsem zatím zažil jen jeden skutečný a jeden, kdy jsem musel vyvést vlkodlaka z bytu, nic víc. Boje se nijak neliší od jiných scén, prostě si je člověk popíše tak jak chce.
Autorská citace #68
19.5.2016 23:10 - IRČ
TL;DR: IMHO je "problém"* ten, že tabletop-RPG se vyvinul z Wargamingu - a jeho hráči tam prostě tu gamistickou složku chtěj.



Nejde nám "jen" o vyprávění příběhů, ale je tam určitej prvek výzvy a překonávání překážek. Ty kostky a GM jako "neutrální arbitr" tak dávaj určitou legitimitu těm úspěchům. To vyprávění si s kamarády neumí.

Zmiňovaný Diablo (nebo PC RPG obecně) jsou imho v tomhle dost pěknej příklad toho, kde to funguje stejně. Hráči tam CHTĚJ tu metaherní, soubojovou rovinu. A to přestože Diabla maj poměrně slušnou atmosféru.

Dalším příhladem jsou hry od Bethesdy (The Elder Scrolls, Fallouty 3&4) - ty naopak stavěj na objevování. To je zase něco, co v tabletop-RP vyžaduje Vypravěče - protože objevovat něco, na čem mám podíl není zdaleka tak zajímavý. (IMHO)

Když na Steamu pročítám hodnocení různejch vizuálních novel, nebo příběhovejch (non-gamistickejch) adventur typu Life is Strange nebo her od TellTale, obvykle se tam najde pár lidí, co budou hodnotit záporně, protože tam je minimmum hraní a většinou člověk jen proklikává dialogy.**

Přitom, drtivá většina soubojů jsou z hlediska příběhu takřka vždycky poměrně nezajímavý. (Nebo těžko tak zajímavý, aby trvali tak dlouho a bylo jich tolik.) (Tolkien AFAIK odbejval velký klíčový bitvy pár větama.)

Kostičkový souboje jsou jako minihry na odemykání zámků v PC RPG, nebo jako v DrD hráče alchymistů baví shánět a syslit suroviny a kombinovat démony a magický předměty. Nikoho jinýho u stolu to nezajímá, PJ s tím má víc starostí než co jinýho, ale je to taková hra ve hře. Hra samotná není o jen o tom, ale existuje typ lidí co hraje alchymisty právě pro tohle kombení a syslení.
(A pro spoustu nás asociálů je moc sypatický, že souboje jsou většinou sympaticky číselně popsaný, narozdíl od těch chaotickejch, nepopsatelnejch sociálních interakcí. Brr.)


Kdysi jsem hrál na Annun.sk jedno vyprávěcí bezpravidlový dobrodružství a vypadalo to dost zajímavě, ale pak se přidávalo víc lidí a rozplizlo se to.


___
*On to samozřejmě problém není, ale je fajn si to přiznat aby nedošlo k nějaký mejlce.
**Uznávám, že zas většinou "trpěj" tím, že má člověk jen minimum možností uzposobit si postavu (a to nejen mechanicky, ale hlavně příběhově). Osobně si myslím, že vyměnit šíři možností za lépe vyprávěnej příběh je dobrej deal, ale spousta lidí si myslí opak.
Autorská citace #69
20.5.2016 01:24 - sirien
Jerson píše:
já si zase nemůžu pomoct, ale přijde mi, že jsi nikdy nehrál ani takovou hru (nebo tedy ne hru, ale "společné vyprávění"), ani jsi nikdy literárně nespolupracoval na vytváření příběhu, abys mezi tím rozlišil, takže na mé argumenty odpovídáš stylem "argumenty nemám ale tvůj názor se mi nelíbí."

No tak to se šeredně pleteš v každém jednom bodě, ale narozdíl od Tebe v osobní zkušenosti nespatřuju tak silný argument a nechci to tu stahovat do diskuse o tom jak sme při hře každej něco vnímali jinak. Ale pokud chceš:

Volný storytelling-by-post sem zkoušel, ale docela brzo mě omrzel, oproti RPG PbP to pro mě něco hrozně postrádalo a spíš mi to připadalo jako společná egomasturbace. Chápu, že to holčičkám na FB sedí, protože to je v podstatě jako d-grade fanfikce s jistým publikem kde každá může mít svou Mary Sue a jako bonus tam neni tak hrozně vidět že neuměj psát.

Společnou literární tvorbu sem zkoušel na pár povídkách a bylo to mnohem víc fun, protože to bylo psaní se všim všudy, jen s někym. Ale moje literární inklinace byly vždycky spíš omezené, takže sem do toho nikdy víc nezapad prostě protože sem nikdy víc nezapad do psaní... ostatně mé největší psací období skončilo už hodně let zpátky, od té doby sem nenapsal skoro nic a poslední co sem tu publikoval je v podstatě jen dokončení jedné věci z konce tohoto období (...konce, právě proto to skončilo nedopsané).

Kromě toho jsem zkoušel i takové vtípky jako seriálový roleplaying (což bylo hodně fun) a literární roleplaying (což bylo... zajímavě fun, ale krutopřísně čas žeroucí, v podstatě jsme tu hru utli sotva sme jí nakousli), což jsou dvě formy co taky obsahují velkou část společné příběhotvorby mimo semotnou hru.


Tohle všechno sem dělal už roky zpátky a mám tušení, že jsem tu snad i o všem už psal... o tom posledním myslím i nějaký ten článek. Gratuluju, že jsi objevil kouzla zmíněných věcí a intenzivně si je užíváš, ale prosím nepropadej dojmu, žes objevil Ameriku.


Na Tvojí polemiku o tom, že oni si říkají hráči RPG a že hráči Diabla taky jsem tuším už odpověděl asi tak 2 stránky zpátky a k dříve uvedenému stále nemám, co dalšího dodat.
Autorská citace #70
20.5.2016 01:42 - sirien
IRČ píše:
Nejde nám "jen" o vyprávění příběhů, ale je tam určitej prvek výzvy a překonávání překážek.

U některých her ano, u jiných ne.

Ten problém obecně je o něco abstraktnější - nejde o výzvy a překonávání, jde o strukturu toho příběhu jako takového. Ten element nejistoty (ať už v podobě náhody nebo nějaké jiným hráčem nevypočitatelně aktivované karmické mechaniky) vytváří dost specifický tvůrčí zážitek, protože to co je Tvým záměrem se nenaplní jen na základě úvahy, že by to bylo zajímavé. Ta nejistota pak zpětně ovlivňuje i to, jak ten příběh utváříš a jak tu postavu vedeš.

Ve společném vyprávění postavu navedeš do scény už s tím, že víš, kam jí pak povedeš dál, tzn. víš, jak například konflikt dopadne a co si z něj odneseš, ještě než konflikt vůbec začne. Pokud se něco stane jinak, než čekáš, je to buď nějký vklad jiného hráče co Tě až tak netrápí nebo to je vklad jiného hráče co to z Tvého pohledu zlepšuje. Protože tohle víš předem, tak postavu necháváš dělat rozhodnutí, u nichž už na metaúrovni předem znáš výsledek.

V RPG tohle neplatí - nejen konflikt, ale mnohdy i procedura se mohou vyvinout nečekaným směrem; kde nečekáš problém padne natural 1, kde to jinak vypadá na nutný fail vždycky může padnout natural 20 a v základním rámci není nic, co by to nějak změnilo. Tím vzniká metaúroveň na které musíš vždycky počítat s nejistotou a ten příběh Tě tak dokáže neustále překvapovat a dokáže nabírat dost nečekané směry.

Zároveň i interakce mezi hráčskými postavami může nabírat dost silné momenty, protože tím že existuje neutrální arbitr sporu si můžou hráči dovolit vyhrotit své záměry proti sobě do maxima a nemusí brát nutně ohledy na záměry druhého hráče (samozřejmě to má své limity, ale ty jsou proti společnému vyprávění hodně posunuté). To se týká očividně fyzických sporů, ale i hádek a např. sociálního nátlaku atp.


K tomuhle tématu bych Tě odkázal na rozhovor s R.D. Lawsem, kde právě popisuje přesně tenhle zrod RPG z wargamingu a postupnou snahu ovládnout přes pravidla i ony zbylé roviny vyprávění - za těch 6 let od doby toho rozhovoru jsme přitom v tomhle směru hodně pokročili (mimo jiné i díky právě R.D.Lawsovi a jeho přínosu RPGčkám).
Autorská citace #71
20.5.2016 08:22 - Jerson
sirien píše:
Na Tvojí polemiku o tom, že oni si říkají hráči RPG a že hráči Diabla taky jsem tuším už odpověděl asi tak 2 stránky zpátky a k dříve uvedenému stále nemám, co dalšího dodat.

Nevím co tušíš, ale tvou odpověď na tohle téma nemůžu najít, takže se neboj mi ji zopakovat.

A k tomuto:
sirien píše:
Volný storytelling-by-post sem zkoušel, ale docela brzo mě omrzel, oproti RPG PbP to pro mě něco hrozně postrádalo a spíš mi to připadalo jako společná egomasturbace. Chápu, že to holčičkám na FB sedí, protože to je v podstatě jako d-grade fanfikce s jistým publikem kde každá může mít svou Mary Sue a jako bonus tam neni tak hrozně vidět že neuměj psát.

Možná záleží na tom, s jakými hráči a s kolika z nich jsi to zkoušel. Kdybych měl hodnotit podle své první spoluhráčky, patnáctileté holky hrající hustou vlkodlačku, která je schopná nadhodit pokračování příběhu a pak ho utnout a odmítnou řešit, dojdu ke stejnému závěru jako ty. Po dalších třinácti spoluhráčkách ve věku 15 - 28 let už tak zjednodušený závěr říct nemůžu ani náhodou (Btw zkusím jednu takovou "holčičku" časem dostat na Dálavu, rád bych viděl, jak jí to řekneš do očí, včetně těch Mary Sue a d-grade fanfikce :-)

sirien píše:
Ve společném vyprávění postavu navedeš do scény už s tím, že víš, kam jí pak povedeš dál, tzn. víš, jak například konflikt dopadne a co si z něj odneseš, ještě než konflikt vůbec začne. Pokud se něco stane jinak, než čekáš, je to buď nějký vklad jiného hráče co Tě až tak netrápí nebo to je vklad jiného hráče co to z Tvého pohledu zlepšuje. Protože tohle víš předem, tak postavu necháváš dělat rozhodnutí, u nichž už na metaúrovni předem znáš výsledek.

No, zrovna tohle v našich hrách moc neplatí. Přesněji to neplatí vůbec v případě, kdy svou postavu navedu do konfrontační scény s CP, kterou vede jiný hráč - pak netuším nic stejně jako v klasické hře.
Možná by bylo dobré, kdybys pro účely této debaty přestal projektovat způsoby používané při společném volném vyprávění do těchto her, protože je to úplně stejné, jako kdybych tvrdil, že v deskovce další postup hrou určuje hod na kostce a když se háže v RPG, tak je vývoj příběhu určen právě kostkami (a ničím jiným).

Pokud jde o nečekaný směr, tak už jsem zažil velmi silný zvrat, se kterým jsem ani já, ani dotyčná spoluhráčka napočítali. A můžu ti říct, že to byl jeden z mých nejsilnějších zážitků v RPG vůbec, možná proto, že to na první i druhý pohled vypadalo jako totální zrada a podraz na mou postavu, ale na třetí mi došlo, že jsem to vlastně způsobil sám tím, že jsem se pokusil páchat dobro tam, kde o něj nikdo nestál.
Autorská citace #72
20.5.2016 08:47 - PetrH
Jersone, ty si nadsamec, clovece kde beres tolik casu na kdakani s nima, co na to rika manzelka? Neber to jako utok, jen me zajima, kde klidi berou tolik casu na takoveto zabavy...
Autorská citace #73
20.5.2016 12:17 - Jerson
To ti snadno řeknu - cestuju do práce, z práce, mám v práci porady, kde musím sedět dvě hodiny, ale moje téma se probírá deset minut, a do oněch her píšu tak dva tři příspěvky denně, když se hýbou - občas taky jen jeden za dva dny. Taky proto mi sesbírání nějakých dat trvá dost dlouho.
A nevím, co myslíš tím nadsamcem - když napíšu "kdo by si chtěl zahrát?" a ozve se mi dvanáct holek a ani jeden kluk (protože kluků je v dané společnosti 5%), tak to pak vypadá, že ty holky vyhledávám záměrně, ale tak to fakt není. Navíc když pak místo hraní jeden na jednoho vytvořím skupinu, ve které hraje šest holek a já, tak to z pohledu získávání informací taky dost šetří čas. Různé otázky mimo hru jsou fakt záležitost jedné dvou vět, která se dá napsat, když čekám než se mi uloží soubor.
Je to všechno roztahané a z pohledu hraní RPG nouzovka, ale prostě jsem se musel přizpůsobit svým časovým možnostem. Ostatní to hrajou jinak, často mají třeba odpoledne čtyři hodiny, tak hrajou čtyři hodiny v kuse.

Manželka se u té jedné patnáctileté slečny vyjádřila, že bych to jenom neměl přehánět.
Reálně na to není třeba mnoho času, protože je to (pro mě) spíše řada desetiminutových zapojení rozprostřená třeba na jeden měsíc, tedy asi jako jedna pětihodinová hra měsíčně.
Autorská citace #74
20.5.2016 12:50 - PetrH
To nadsamec byla odpoved toho, ze mas asi charizma, neb ne kazdy zaujme tolik pubertacek. Diky za osvetleni, protoze, kdyz nekde neco prezentujes vypada to pra ema jry o n desitkach hodin. Toto lceccos i vypovida o tom, ze tento typ her je spise jak rikas ty mouze a dpst lidi vezme v potaz i takoveto hrani/nehrani. Otazkou je, zda na to treba uz neni nejaka app do telefonu, neb sverovat toto faktbooku. Treba i toto zakulisi odhali jinym tve postoje
Autorská citace #75
20.5.2016 13:41 - Vojtěch
Za předpokladu, že se to po tobě někdo bude namáhat číst, možná i překládat a hlavě to zpracovávat. Já nevím, proč si pořád někdo myslí, že druhého zajímají nějaké soukromé konverzace.
Autorská citace #76
20.5.2016 13:48 - Jerson
PetrH píše:
ne kazdy zaujme tolik pubertacek.


Těch "puberťaček" až tak moc není a když jsem jim psal přímo, tak mi odpověděly jen dvě a ještě s obavami, co že to vlastně budu chtít. Většině těch holek je 18 a víc.
Ale musím tě opravit - nouze to je (tedy byla) jen pro mě, protože na hraní klasických RPG nemám momentálně čas a lidi. Asi žádná z těch holek (nejen z těch se kterými hraju) to jako nouzovku nebere, právě naopak - v nabídce je hromada herních světů, často mnohem větších, které mají vlastní stránky, na kterých se hraje, a počty účastníků se počítají na desítky (v jedné hře - třeba hrajou celé obsazení Twilightu. Nebo celé X-meny.) Do těch her jsem se ani nehlásil, protože je mimo mé možnosti je byť jen číst, natož tam psát tak často, abych tím nebrzdil každého, kdo se mnou začne interagovat. FB je jakou "nouzovka" braný asi tak polovinou hráček (to fakt jen odhaduju, nemám žádná rozumná čísla) a hrajou na něm hlavně ty, které preferují hru jeden na jednoho (tedy jedna na jednu). A taky jako seznamovací a náborová platforma - už se se mnou zkoušeli seznámit dva kluci, protože jsem byl přidán i do anime otaku seznamky, ale v anime se nevyznám, takže bych si s nimi neměl co říct.

Zkoušel jsem napsat i holkám, které vedly hry v období WW2 nebo hry o výzkumu na arktické základně, ale na to jsem nedostal odpověď, což přikládám handicapu svého věku, když jsem 1,5 až 3x starší než všichni ostatní. Až takový nadsamec nejsem - nemluvě o tom, že některé mě asi mají za pedofila :-)

Sbírat data pro nějaký ucelenější závěr by byla práce tak na rok a bakalářku - jednu jsem četl, týkala se hlavně hráčů (převážně hráček) na jednom z několika českých herních Hogwartsovských serverů, nicméně co jsem pochopil, tak ve všech těchto případech jde o RPG (nebo "společné vyprávění") bez Vypravěčů, i když některé postavy (třeba učitelé) mívají víc práv než ostatní, ale jsou to in-game práva vyplývající z jejich charakterů, třeba že zadávají úkoly.

Vojtěch píše:
Za předpokladu, že se to po tobě někdo bude namáhat číst, možná i překládat a hlavě to zpracovávat. Já nevím, proč si pořád někdo myslí, že druhého zajímají nějaké soukromé konverzace.

To je reakce na co?
Autorská citace #77
20.5.2016 14:06 - Vojtěch
Na PetrH: "Otazkou je, zda na to treba uz neni nejaka app do telefonu, neb sverovat toto faktbooku. Treba i toto zakulisi odhali jinym tve postoje."
Autorská citace #78
20.5.2016 15:02 - sirien
Jerson píše:
Možná záleží na tom, s jakými hráči a s kolika z nich jsi to zkoušel.

No a sme u toho referování o osobní zkušenosti, kterému sem se chtěl vyhnout, protože já Ti tu teď něco napíšu a Ty mi na to odpovíš jako "no ale možná kdybys s někym jinym..." nebo "ale to je třeba jen tvůj pohled..." (EDIT: nebo dokonce něco o tom, že si do té zkušenosti o které Ty nic nevíš já "něco projektuju", že... /EDIT)a dostaneme se do tradičního zacyklení které se k takovým věcem vždycky váže a bude to pak jen hromada textu o ničem.

Asi jako když zaskneš debatu o RPG systému v subjektivním kolečku "mět to ale ne/funguje" namísto toho abys řešil jeho věcnou rovinu.

Jerson píše:
Btw zkusím jednu takovou "holčičku" časem dostat na Dálavu, rád bych viděl, jak jí to řekneš do očí, včetně těch Mary Sue a d-grade fanfikce

Zaprvé vztahuješ moje populační tvrzení na jednotlivce, což je logická chyba.

Zadruhé mě překvapuje, že si zrovna Ty pořád ještě myslíš, že bych já měl nějaké zábrany někomu do očí zopakovat co sem napsal na internetu (nebo vůbec cokoliv, co si shodou okolností myslim).
Autorská citace #79
20.5.2016 15:14 - Sparkle
Dyť to je právě super na RPG, že si tam můžu za zavřenýma dveřma zahrát pořádnou Mary Sue, kterou by mi na veřejnosti strhali, a dát průchod nízkým erotickým / romantickým fantaziím :) To mi nesmíte sebrat!!!
Autorská citace #80
20.5.2016 15:35 - sirien
Autorská citace #81
22.5.2016 00:11 - sirien
Ebon: A protože jsem se poslední dny nedočet nic hezkého o DrDII ani Končině, tak ta perla co tak zaujala mou pozornost byla tohle, kdyby ses chtěl podívat :)

Myslim, že to je hodnotnější, než možná-i-vtipná replika o šachách.


Anyway, důvod, proč to tu zmiňuju je ten, že obsah toto článku se trochu ironicky částečně váže i k obsahu téhle diskuse. Nicméně poprosil bych, aby se její vztah k místní diskusi o Facebookových Mary Sue grupáčových fanfikcích řešil jen tady a ne v diskusi k tomu článku, díky předem.


EDIT: kčertu už s tim přecházenim mezi <> a [] závorkovánim v článcích a diskusích, fakt...
Autorská citace #82
22.5.2016 10:08 - Jerson
Nemyslím, že tahle diskuse bude pokračovat.
Autorská citace #83
22.5.2016 15:59 - Gurney
Jerson píše:
Já se nad tím zamýšlím a ony se ty mechaniky používají, jen nejsou ani zdaleka tak explicitní a jasně napsané, tak to občas vypadá, že ve hře žádné nejsou. Přitom může jít ale o "mechaniku", kdy v roli své postavy předkládáš spoluhráči protiargumenty, na které on reaguje svými argumenty - a kdo nemůže další argument přednést, ten ustoupí. Nebo se v určité fázi usoudí, že je pro něj lepší změnit názor. Nebo oba posunou názor k nějakému konsensu. Jen se to děje často in-game, a nebo debata probíhá na metagame úrovni, ale s podobnými "pravidly".

Co popisuješ je normální handlování/jednání, tj. zcela běžná sociální interakce. Tj pokud přistoupím na to že k hraní RPG stačí hrát roli, mít cíle a chovat se dle nějakých sociálních konvencí (které jsou pro tebe mechanikami), tak třeba smlouvání s prodavačem v Egyptě nebo Jaltská konference jsou naprosto typickými příklady hraní RPG. Nemluvě třeba o ponyplay, to je potom přeci taky RPG jak vyšité.

A fakt nehodlám do někoho hustit co je a co není RPG, jen považuju za velice praktické mít představu, jestli se ode mě očekává odepisování na FB nebo že zvednu zadek a vydám se někam s příručkami a kostkami. Že jednomu říkám (PnP) RPG a druhému PbP vyprávění je hlavně o tom, že to vidím jako velmi odlišnou zábavu, která nemá mnoho společného (a která, jak sám píšeš, ani nemá moc velký průnik hráčů). Můžeme obojímu říkat RPG (a evidentně už to spousta lidí dělá), ale jsem si jistý, že jakmile se to začne plést, zažije se nějaké slovní rozlišení.

Jerson píše:
Na Andoru se hrálo poměrně klasickým stylem, tedy s PJjem a obvykle - i když ne nutně - i s pravidly.

No vidíš, a já tam hrál bez pravidel a sice s PJem, který ale byl jeden na dvacet lidí a spíš rozhodoval hráčské spory, pokud se nějaké vyskytly. A jelo se tam PvP, které obvykle vyhrál ten, kdo upopisoval svého oponenta a přitom nevzbudil pozornost PJe (a nebo ho dokázal překecat skrz soukromé zprávy).

Jerson píše:
já si zase nemůžu pomoct, ale přijde mi, že jsi nikdy nehrál ani takovou hru (nebo tedy ne hru, ale "společné vyprávění"), ani jsi nikdy literárně nespolupracoval na vytváření příběhu, abys mezi tím rozlišil, takže na mé argumenty odpovídáš stylem "argumenty nemám ale tvůj názor se mi nelíbí."

Zatímco když ty se rozhodneš, že tvůj nový oblíbený způsob roleplayingu RPG prostě je, a nesouhlas odbýváš tím že "stejně tomu nemůžeš rozumět", tak je to ok. "Ale Diablo!" argument pořád nefunguje a myslím že už jsem tu i někde psal proč.

EDIT: Rozepsáno někdy od pátku, jestli to někomu bude stát za odpověď nebo ne nechávám na návštěvnících kostky.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.090102910995483 secREMOTE_IP: 44.213.75.78