Bratři a Mágus

Povídka o bratrech a jejich cestě za štěstím...
Napsal Magus
Ryan stál před katedrálou a čekal na bratra. Neměl to rád, protože před katedrálou bylo náměstí, po kterém se procházelo až moc lidí.
Ryan, 18 letý kuchař, případný zloděj a bratr "malého" Phynna. Phynn byl klerikem a na přání strýčka Karrudana i učedníkem magie. Karrudan, nevlastní strýc Ryana a Phynna, se chlapců ujal, když jim bylo 10 let. Jejich rodiče zabili stráže na rozkaz krále Durgana, kvůli jejich rase. Byli elfové a lidé ze Silverrocku elfy nesnášeli, protože si mysleli, že elfové jsou poddruhem lidí a že jenom špiní Svět. Ale chlapců se tehdá ujal Karrudan, který byl zásadně proti tomuhle mordování protože, má jak elfskou tak lidskou krev. A protože byl a je uznávaným mágem, nechali na jeho žádost chlapce jemu.
Tak chlapci pod jeho křídly žili 8 let a král využíval každé příležitosti, aby se pokusil chlapců zbavit. Marně.

Když už to chtěl Ryan vzdát, konečně už Phynn přicupital ve svém dlouhém bílém plášti a tvářil se naštvaně.
"Co se stalo, Phynne?"
"Nic!"
"Znám tě už moc dlouho na to, abych poznal, kdy seš a kdy nejseš naštvaný!" Řekl Ryan.
"Víš o tom červeném křišťálu? Tak právě teď mi v Síni mágu řekli, že je to jenom obyčejný padělek a ani nemá magickou moc!"
"Vím, jak dlouho jsi na tom pracoval a vím, jak tě to musí mrzet, ale pravda je taková. Takže se s tím nedá nic dělat. Pojď domů, uvařím něco dobrého. " Řekl Ryan pobízivě.

Když přišli domů, zavolali na strýčka, že už jsou doma. Nikdo neodpověděl.
"Strýčku?" Zavolal ustrašeně Ryan.
"Asi spí ve své pracovně," řekl Phynn. Vyběhli nahoru do pracovny. Strýček ležel hlavu měl na knize, ale nespal... Zpod hlavy šla vidět červená skvrna.
"Strýčku ne, Ne, NE to ne, strýčku..."
"Ale copak, přece jste si nemysleli, že necháme toho starýho blázna naživu, abyste mohli dál špinit tuhle zemi! Ne pujdete zhoret , aby jste byli všem špinavím príkladem." Zasmál se cizí hlas.
Chlapci se otočili a zahlédli 5 ozbrojených mužů s meči.
"To ne! Ty parchante, zabiju tě, zabiju tě!" Zařval Ryan a rozběhl se s dýkou v ruce na jednoho vojáka. Propíchl ho, ale druhý voják svým mečem na plocho trefil Ryana do hlavy a on odletěl zpátky za bratrem. "Bohové prosím, ať jsme někde jinde. Ath mular ust avai," pomodlil se v duchu Phynn.
Zničeho nic se rozsvítilo červené světlo z Phynnovy kapsy. A Phynnovi se zdálo, jako kdyby měl omdlít, ale zničeho nic všechno skončilo. Phynn zavřel oči a myslel si, že to bylo kouzlo, ale nic se nestalo. Pomalu otevřel oči a rozhlédl se. Byl v lese. Bratr mu ležel u nohou a začínal se budit. Phynn šáhl do kapsy a vytáhl onen červený krystal.
"Bohové, to musí být kámen poslední naděje, ale tyhle kameny jsou 2, oba jsou ve Tvrzích nejvyšších Mágu... Tenhle musí být jiný... Ale tyhle kameny můžou vytvořit jen nejvyšší Mágové a ti jsou 2, Garnelf a Utiul a jeden mág může vytvořit pouze jeden kámen. Každý s tak velkou mocí by šel do Tvrze nejvyšších Mágů předvést svoji moc, snad jen ZlÝ mág ne. Ale další věc je: našel jsem ten kámen v Chrámu padlé hvězdy, takže ho tam mohl nechat jenom Dobrý čaroděj. Zlý totiž v bohy nevěří..."
Bratr se probudil. "Phynne, PHYNNE!"
"Bratře, koukej na to, tenhle kámen JE kouzelný, je to kámen poslední naděje! Víš, ale nechápu, jak to, že to nikdo nepoznal, nebo to nepoznali naschvál, abych byl za pitomce, ale..."
"Phynne!? Ano, tenhle kámen nás zachránil, ale strýčka NE! A navíc jsme teď někde v lese daleko od domova!" Nadával nechápavě a rozzlobeně Ryan.
"Promiň Ryane, nevěděl jsem, že si to vezmeš takhle. Ano, máš pravdu, měli bychom zjistit víc o tom, kde jsme a proč tu jsme."
"Ale nejdřív se musíme najíst a u jídla to proberem."
Tak jedli to, co zbylo Ryanovi v batohu, i když jídlo bylo rozdrcené od pádu.
"Takže TY se pořád hrabeš ve starých mapách. Myslíš, že bys věděl, kde jsme?" zeptal se Ryan.
"Myslíš, že by nám to pomohlo?"
"No jasně, šli by jsme zpátky do Silverrocku," řekl nadšeně Ryan.
"Jak si naivní bratře, Karrudan je mrtev a my už bysme nebyli pod jeho ochranou. Raději ti vysvětlím, jak tenhle kámen funguje. Když se pomodlíš ve správnou dobu na správném místě a máš právo mít to, co chceš, tak ti pomůže - ale přenese tě pokaždé do blízkosti jeho PRAVÉHO majitele. Což bývá často jeho stvořitel."
"Co radíš bratře? Máme jít za jeho stvořitelem nebo najít na mapě nějakou elfskou vesnici a vydat se ji hledat?" Zeptal se ho Ryan
"Já bych šel hledat toho velkého mága a nechal se učit od něj! Náš strýc je mrtev a mne nemá kdo učit."
"To si děláš legraci Phynne! Smrt strýce ti vadí jenom kvůli tomu, že už nebudeš dobrý mág!? Byl jako náš otec! A navíc, proč by tě měl ten mág učit, vždyť je zlý!"
"Nechápu. Ale ten mág nemůže být zlý, ale ani dobrý. Ale proč by mne zachraňoval?"
"TEBE? Jak víš, že zachránil tebe a ne mne?"
"Cha, tebe? Co jsi ty, ty jsi jenom kuchař a zloděj! Jsi nic..."
"Phynne to nemyslíš vážně! Neznamená, že když jsi mág a učenec, že máš větší hodnotu než já." Zařval nazlobeně Ryan.
"Já vím, promiň, jsem vyčerpaný, lehnu si a vyspíme se."

V noci se Ryanovi zdálo, že je Phynn velký mág a že ho zabil proto, aby měl větší moc. Ryan to nechápal.
Phynnovi se nezdálo nic.
Ráno si vybalili mapu a všimli si, že jsou nejspíš někde v Tarshilnelském lese a že Severně od nich je ovál, kde je neprozkoumané okolí. Mysleli si, že by to bylo bezvadné místo na ukrytí se před světem. Tak se vydali tam a přemýšleli o tom, co se v posledních pár hodinách stalo. A co se stane...
Čím víc se blížili k pomyslnému mágovu domu, tím víc se jich držel strach. Strach z moci.
Konečně došli k místu, kde by měla být mágova tvrz. Ale byla tam pouze louka, moc velká louka, ale to je všechno.
"Já to věděl Phynne, ztráta času. Jenom ztráta času."
"Mýlíš se, zase můžeme využít moc kamenu... ať je tady to, co hledáme - Uth ist heir ith vat finder."
Světlo z kamene zazářilo a náhle stáli před velkou bránou z černého mramoru s nápisem - anterst unth daier - vstup a zemři...
"Bratře řekni mi, že nechceš jít dál?" Řekl ustrašeně Ryan.
"Cha, tenhle nápis slouží k vystrašení hlupáků jako jsi ty!" Řekl hořce Phynn.
"Nejsem hlupák, to ty jsi! Chceš se nechat zabít?" Zničeho nic se brána otevřela... V ní stál muž v černém rouchu a staženou kápí. Ale přesto se zdálo, že se usmívá.
"Vítejte, jsem Mágus jménem Tezla."
"Díky, vím co ti napíšu na náhrobek!" S těmi slovy se Ryan vrhl na mága. Zřejmě ho to nepřekvapilo, zvedl ruku a z ní vypadly střepy skla a odlétly velkou rychlostí na Ryana. Ten se zapotácel a padl na kolena. "Takhle se mnou nebudeš mluvit," řekl Mágus.
"Ano, za chvíli nebudu mít s kým!" Zvolal Ryan a vrhl se na Tezlu znovu, ale Mágus luskl prstem a Ryan zmizel.
"O...omlouvám se."
"Ty se neomlouvej, on je nula, je nic, ale ty bys mohl mít sílu, kdyby si se ho zbavil!"
"Ale proč, přece jste mne sem nevolal, abyste mi řekl, ať ho zabiji."
"Zní to zvláštně, ale žiji tu sám a mohl bych tě učit a řekněme, že tohle je tvá zkouška!" Řekl Mágus.
"Dobrá..."

Ryan stál v cele a přemýšlel, jestli potkal stejný osud i jeho bratra. V tom se otevřeli dveře a vstoupil Phynn. "Phynne, bál jsem se o tebe!"
"Promiň!" Zvolal Phynn a začal zaklínat- ath salamar est is ur fair- kolem Phynna začaly lítat malé ohnivé koule. Ryan to kouzlo, stačilo mávnutí.....Ryan se rozbehl a dýkou bodl bratra do hrudi.
"Ne, to ne, bratře, proč si to udělal," vzlykal Ryan na jeho hrudi. "Musel jsi ho zabít!" Řekl Mágus.
"A ZABIJI TAKY TEBE!" Ryan se rozběhl na mága a zabodl dýku na místo, kde by měl mít srdce.

Ryan stál a koukal, co způsobil...
Zajímá Vás, jak to, že se PHYNN u Máguse choval Zle? Protože s každým použitím KAMENE se jeho mysl spojovala s myslí Máguse...
Napsal Magus 11.06.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 91 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10354495048523 secREMOTE_IP: 3.235.199.19