Bleak House: The Death of Rudolph van Richten

Celkem rozsáhlá recenze k jednomu z vychvalovaných dobrodružství pro Ravenloft.
Napsal Vannax

Bleak House - The Death of Rudolph van Richten
(Opuštěný dům – Smrt Rudolfa van Richtena)

Autoři: William W. Connors a Steve Miller
Formát: Sada v krabici: 3 sešity plus mapa
Vydáno: 1996
Úroveň: 5-12
Země: Dominie, Darkon

Souhrn obsahu:
Kniha první: Sea of madness (Moře šílenství)
Kniha druhá: Homecoming (Návrat domů)
Kniha třetí: Heroes, Monsters and settings (Hrdinové, Nestvůry a prostředí) – údaje o hrdinech, NPC, Dominii a zátoce Martyra)
Barevné mapy: Opuštěný dům a přilehlá oblast
Nové nestvůry: mozkoví upíři




Autor recenze: David "Jester" Gibson
Tahle sada s sebou přinesla konec jedné éry pro Ravenloft. Předně je to jedna z posledních krabicových sad k této řadě Ravenloftu, protože po ní následovala jen krabicová sada Requiem: the Grim Harvest; ale mnohem podstatnější je, že toto megadobrodružství zobrazuje smrt ikonického Rudolfa van Richtena. Po sedmdesáti devíti letech života, osmi vydaných knihách a poté co se mnohokrát uspěšně popasoval se svými protivníky, dobrý doktor nakonec svedl bitvu, kterou nemohl vyhrát. Je smutné vidět tak zajímavou postavu umírat, zvláště postavu tak odlišnou od typických šampiónů Dungeons & Dragons. Používal svou hlavu a taktiky namísto svalů a brutální síly a ani to nebylo atraktivní mladé individuum, ale spíše plešatějící stárnoucí muž.

Pro ty, kdo čekají úžasnou pouť říšemi děsu nebo epické válečné tažení proti temnotě, může být tahle sada zklamáním. Dobrý doktor se nevydává vstříc nesmírným strastem v bitvě, která si vyžádá životy mnoha temných vládců a vyvolá v Polosféře dalekosáhlé změny. Nedojde ke zničení žádných měst, nepřejmenují se země a ani nebudou v sázce tucty životů. Namísto toho je v sázce jen doktorovo duševní zdraví a jeho vlastní duše a jediné životy o které jde jsou doktorův a životy hráčských postav. Sada van Richtena nezobrazuje ani jako mocnost přírody ani jako hrdinského učence, jak ho mnozí znají. Ironií osudu stráví bylinář většinu dobrodružství v pomatení smyslů, takže většina lidí kolem jej za blázna považovat bude. Je to smutné a do určité míry je i zklamáním vidět van Richtena v takovém stavu, ale je to proto, aby to příběhu dodalo na dramatičnosti a přidalo důraz na mnohé události v závěrečné části. Také je potřeba k tomu, aby se předešlo tomu, že zkušené a inteligentní postavy budou hrát dominující roli v příběhu a že budou hráčům diktovat co mají dělat.

Sada je rozdělena do tří knih a doplňuje jí plakátová mapa s nákresem titulního Opuštěného domu a jeho okolí.
První kniha, Moře šílenství, obsahuje již na úplném začátku varování, které říká dějmistrovi, jak výzvu přestavuje vedení tohoto dobrodružství a z celého srdce s tím prohlášením souhlasím. Toto dobrodružství se bez zapojení dobré, dospělé skupiny hráčů, kteří umí hrát role (a také bez dávky štěstí), stane noční můrou. Má v sobě mnoho elementů, které mohou hráče přivést k silné frustraci, jako je uvěznění, mučení, opakovaná selhání, nepřátelé, kteří – jak se zdá – jsou o krok napřed (až do chvíle, kdy začnou Dějmistra podezřívat z podvádění) a šílenství. Kniha sice připomíná, že ověření strachu a děsu se má provádět jen při těch příležitostech, kdy hráči neodehrávají emoce postav, ale ověření šílenství na druhou stranu nemá žádné takové omezení. Duševní vyšinutí v podstatě odtrhne část hráčů od hry (od jejich postav) a mělo by se k němu přistupovat jen zřídka a velice uváženě. V průběhu celého dobrodružství se kupí ověřování šílenství a šance na zbláznění, jako kdyby šlo o aprílový žertík. Navíc neustále nutí hráče, aby vyhledali sanatorium a v něm na ně čekají další hrůzná zvěrstva.

Dobrodružství je docela omezené a namísto toho je rozdělené do dvou částí. První se odehrává na ostrově Dominie, ačkoli kompletní popis událostí zde je poměrně vágní. Úvod a a nástin zároveň i nabízí mnoho námětů a případné zápletky, ale potom dějmistr musí buď pokračovat s vlastními nápady anebo nechat hráče, aby striktně následovali sled událostí. Je to zároveň klad i zápor celé věci, protože to vyžaduje značnou přípravu na straně dějmistra. Umožňuje vám to ovšem i přizpůsobit obtíže tak, aby hráčům dovolily i opakované pokusy v případě jejich nezdaru, hraní rolí, mučení apod. pokud to hráči zvládnou nebo to dovolí vše rychle ukončit, pokud by to nezvládli. Ze strany autorů to je dobře rozplánované. V této části dobrodružství jsou některé drsné momenty. Pokud hráči potkají dobrého doktora van Richtena sami od sebe, shledají, že je dost podezřívavý až na hranici paranoika a van Richter bude podezřívavý i vůči hrdinům. Ovšem v přímé konfrontaci (když se mu nějak podaří uniknout z jeho cely) jim pomůže při útěku i přesto, že jsou pro něj patrně cizí a nemají žádný důvod jeden druhému věřit. V tento moment je Rudolf prostě jen dějová linie, která má zachránit uvězněné postavy hráčů a zároveň i tím i, tentokrát již určitě, dojde ke jejich setkání. Podle mapy je zřejmé, že v sanatoriu je spousta magie, mnoho křišťálových koulí, téměř každé dveře jsou magicky uzavřené a kromě toho budova oplývá ještě celou řadou dalších kouzel a magických efektů. Ze čtení popisů se téměř zdá, že celá budova je skrz na skrz očarovaná a tajemná, ale téměř nikdo se do těchto očarovaných částí budovy nedostane, což vše trochu vyvažuje. I přes toto mohutné očarování tato stavba působí víc dojmem, že pochází spíš odněkud z Greyhawku nebo Forgotten Realms. Považujte to raději za „dar Temných sil“, jinak budou příznivci low magic nadskakovat ze židlí.

Druhá polovina první knihy je věnována Zátoce Martyra v Darkonu a vyšetřování partnera (partnerů) jejich věznitele z Dominie. Je to daleko jednodušší dobrodružství, které se dá i považovat za krátký „průzkum dungeonu“, kdy jsou hráči jasně směřováni a prozkoumávají věž jejich protivníka a pak se s ním i střetnou. První část o sekce o Zátoce Martyra je více otevřená a nabízí více možností a scénářů, které vyplývají z akcí postav.

Tato kniha, spolu se souvisejícími informacemi v Knize Tři, poskytuje výbornou pouť doménou Dominie. Ke stavbám a okolí je dost a dost podrobností a kompletní mapa sanatoria i s legendou. Zmíněno je i množství léčebných procedur a experimentů a velký důraz je kladen na atmosféru a pocit z celé země. Je to skutečně hrůzu nahánějící a strašidelná země. Tuto knihu by měl vyhledat každý, kdo chce Dominii pro svou hru použít. Je to prostě nejlepší dostupný zdroj materiálů o této zemi. Dokonce i pochybuji o tom, že se Gazetteery touto zemí a léčbami tak uceleně zabývají. Podobně i v případě extra informací o Zátoce Martira, včetně několika bonusových námětů na dobrodružství a vedlejších questů. Není o ní sice tolik informací jako o Dominii, ale městu je věnována celá mapa a malý popis městských částí.

Kniha Dvě se odpoutává od šílenství a první poloviny megadobrodružství, která je hnaná touhou po úniku. Kniha dvě: Návrat domů je vlastně samostatné dobrodružství. Snadno by bylo možné jej odehrát odděleně od úvodní části v Knize jedna. Je zde i pár krátkých rad, jak dobrodružství přizpůsobit pro MotRD, ale jedná se jen o pár odstavců. Větší část této knihy se věnuje popisům malého Ostrova hrůzy známého jako Opuštěný dům, ale známého také jako Richten Haus, dědičné sídlo Rudolfa van Richtena. Hlavní část je věnována detailnímu popisu plakátové mapy. Ve zbytku jsou popsány hlavní NPC a události každé noci až do velké vrcholné konfrontace.

Zajímavou myšlenkou je, že dobrodružství, které se zakládá na jednou námětu z původního dobrodružství Ravenloft, používá karty jako prvek náhody, který mění události v příběhu. Dají se použít normální hrací karty, ale primárně je to stavěné na karty Tarokka. Existuje tu i čtení k jednotlivým kartám a popisy pro hráče. Karty, ať již jejich číslo nebo symbol, také určuje kdo a co se odehraje v každé místnosti domu. Tím pádem vzniká i omezená možnost opakovaného přehrávání situací, ale pro dějmistra to není příliš práce navíc. Vnitřek obálky naštěstí obsahuje rozpis, takže je možné sledovat co se v každé místnosti odehrálo. Největší efekt mají karty na to, že určují který předmět/artefakt může družina najít a místo závěrečného souboje. Každý artefakt má navíc odlišný a důležitý efekt (rozuměj schopnost) dobrého doktora, každý i ovlivňuje výsledek příběhu. Každé zakončení je jiné a podobnost v nich jsem neobjevil, ale všechny končí úmrtím van Richtena nebo jeho uvězněním v Opuštěném domě. Ať tak nebo tak, jeho příběh končí v této budově.

V příběhu mi chybí data, podle kterých by bylo možné porovnávat. Víme, že tragické události, které postihly osazenstvo Richter Hausu se staly, když byla rodina na výletě a že se odehrály, když byl Rudolf daleko mladší (a dost možná ještě dítě!). Není však řečeno, ve kterém roce k tomu došlo ani kolik let v té době Rudolfovi bylo. Je to škoda a mohlo to být uvedeno. Také není jasné kolik času uplynulo od té tragické noci a i když víme, že po Josefovi zde bylo ještě mnoho majordomů, jejich jména nejsou nikde uvedena. Není uvedena ani van Richtenova reakce na služebnictvo ani co o událostech věděl. Van Richtenovo mlčení je tak nějak vysvětleno jako výsledek přestálého mučení.

Kniha dvě je také velkým dluhem pisatelů různých Van Richterových průvodců (kterým je v tiráži děkováno), protože je v ní uvedeno mnoho společníků dobrého doktora. Je zajímavé sledovat jak jsou všechny tyto postavy shromážděné dohromady a krásně zapadají do zápletky dobrodružství a událostí zmíněných v Průvodci k Vistaniům. Zároveň se tématicky váže k dobrodružství, uzavírá doktorovy záležitosti a přidává krásný pocit kontinuity a uzavřenosti. Věci bývalé byly splaceny a odpuštění uděleno.

Je to smíšené dobrodružství, které je fascinující a děsivé zároveň, ale je i složité a někdy i obtížné na hraní. Je to však hodnotné ukončení kariéry Rudolfa van Richtena s pár výbornými odkazy na starší produkty a mnoha zajímavými momenty. Mapy i jiné pomůcky jsou dobře provedené, mají dobrou úpravu i popisy. Mapa a podrobnosti k samotnému panství mohou posloužit v mnoha hrách a podrobnosti o Dominii jsou jedinečné. Díky omezenému počtu nestvůr a kouzel je to také dobře uzpůsobitelné, ačkoli většinu NPC by takovém případě bylo třeba přepracovat. Toto a mozkoví upíři dosud nebylo předěláno pro třetí edici pravidel.

Hodnocení: Tři a půl z pěti bez ohledu na edici. Celkově je to dobré, solidní dobrodružství, třebaže vyžaduje spoustu příprav a práce navíc. Doporučuji pro každého dějmistra, kterého taková výzva osloví.


Postřehy Charlese Phipse
Shrnutí: Postavy hráčů jsou uvězněny mozkovými upíry na lodi, která cestuje do Dominie a stanou se pacienty duševně vyšinutého doktora Dominianiho, samotného temného vládce jmenované země. Tam najdou doktora Rudolfa van Richtena, který je ve stavu nepříčetnosti. Na cestě zpět do civilizace spolu s Richtenem odhaluje se jim dalekosáhlá zápletka, v níž figuruje vzkříšený baron Metus a šílený duch Vistani, a která kulminuje v Richtenově rodném domě.

Skoro bych řekl, že Opuštěný dům: smrt Rudolfa van Richtena se lépe čte než hraje. Je to druhé nejlepší dobrodružství v sérii Ravenloft a použil jsem jej již několikrát při různých příležitostech. Dokonce se i vypořádává s problémem „Co mám dělat s NPC, která je zároveň dynamickým vůdce a zároveň hrdinou?“ tím, že chudák doktor van Richten je nepříčetný. Upřímně řečeno, jelikož byl NPC hrdina pro většinu z mých her, bylo pro hráče poněkud tragické objevit ho v takovém stavu (název dobrodružství jsem před hraním zakryl, jakož i další materiály).

Přiznám se, že jsem se nijak zvlášť nestaral o smrt Rudolfa v tomhle konkrétním dění, protože to nebylo třeba. Rudolfův „odchod na odpočinek“ mi nikdy moc neseděl, ani v Průvodci k Vistaniům, a věřím, že může pokračovat ve svém boji až do hořkého konce. Doba Nepřekonatelné temnoty pro mně byla také velice mrzutá, protože se dost vzdaluje daleko pravděpodobnějšímu vývoji dění. Dal bych přednost tomu, aby Gennifer a Laure (Richterovy neteře) převzaly strýcovy otěže daleko přímočařejším způsobem.

Část 1: Ostrov Dominie poskytuje dobré zázemí pro hru a musím říci, že je to asi nejlepší dílo svého druhu, které jsem kdy použil, protože je horor nejenže je dán popisem podivností nepřátel, ale vytvořen i v gotickém duchu. Použil jsem toto sanatorium i v Eberronu, Cthulhu a na několika dalších místech. Na doktorovi, který vás neléčí z choromyslnosti, ale vaše šílenství ještě prohlubuje, je cosi úžasného. Myslím si však, že by bylo lepší zmínit, že doktor je geniální vědec (tak zkažený jak jen může být), než prostě prohlásit, že je to dar Temných sil.

Část 2: Celkem přímočarý hon na upíra. Baron Metus je postava, která je v mnoha ohledech fascinující, protože v základu je to „pouze“ dospělý upír, ale tím, že si zahrává s psionikou, má velikou moc ve svém sídle a dokonce i něco jako zastavení času, tím je z něj mnohem mocnější protivník, než mohou hráči očekávat. Bylo krásné sledovat, že „první vražda“, kterou doktor Richter spáchal, nebylo zabití žádného mocného poloboha, jako je postava hraběte Strahda, ale naprosto typický upír. Trochu mám výhrady vůči amputaci, která dává příšerné psionické schopnosti, ale přešel jsem to odpovědí, že Doktor D sestrojil zařízení na umocnění svých schopností (skutečně toho byl schopen).

Část 3: Samotný Opuštěný dům je asi nejgotičtější horor, který byl kdy pro Ravenloft sepsán i s jeho „vysoce duchovním“ aspektem opakovaných akcí ze dne, kdy zemřou, který je výjimečně dobře vystavěn, plus postupné chátrání prostředí kolem hráčských postav. Vskutku symbolické je, že doktor van Richter, pokud zemřel, tak zemřel zároveň se zabitím temného vládce Ravenloftu (jak k tomu navádí jeden z ostrovů hrůzy).

Pár obecných výhrad. Claudie a trpaslík (jehož jméno jsem už bohužel zapomněl) se mnohokrát objevují ve van Richterových spisech, až tolik, že jejich background ne úplně pasuje. Claudie se vlastně jako NPC tak často vyskytuje a opakuje, že se v hráčích objevila nenávist vůči upírce Merilee za to, že její zabití.

Pokud bych měl mít jen jednu zásadnější výhradu vůči tomuto modulu, pravděpodobně by to bylo to, že madam temná vládkyně není nijak tragickou osobností a jako temná vládkyně není právě vhodná. Navíc dost posiluje obecné povědomí, že Vistani JSOU ulhaná, zabijácká spodina.

Nicméně taková věc nemůže snížit hodnocení 5 z pěti, které tomuto dobrodružství dávám.
Napsal Vannax 29.09.2007
Zaslat reakci na článek
Velikost okna: [1] [2] [3]
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.1221649646759 secREMOTE_IP: 35.168.113.248