Elven Exiles I.: Sanctuary

Přiznávám, že knihy autorského dua Paul B. Thompson a Tonya C. Cook patří zatím k mým oblíbenějším z Dragonlance. Autoři, kteří za sebou mají především dvě knihy skvělé trilogie Elven Nations (Firstborn, kniha první a The Qualinesti, kniha třetí), mě ale nyní zklamali. Na knihu jsem četl několik rozporuplných recenzí, někteří ji vychvalovali, jiní ji zatracovali. A protože se jedná o pokračování osudů elfích národů, rozhodl jsem se jí koupit na úkor druhé knihy solamnijské trilogie. Kniha pokračuje v příbězích o elfích královstvích na Krynnu a přímo navazuje na příběhy Gilthase Kanana a Kerianseray, jak je známe z předchozích děl. Začíná krátkým příběhem Gilthase Kanan v knize Second Generation, přes jeho seznámení s kaganestskou otrokyní Kerianseray v době, kdy je loutkou v rukou elfích senátorů, kteří ho unesli z rodné hroudy (The Puppet King). Jejich příběhy pokračují. Gilthas vystrčí růžky, aby zjistil, že sice dokáže senátory přemoci, ale Rytíře Takhisis a jednu z dračích vládkyň Beryll už ne. Přesto je přes den loutkou a v noci politickým vůdcem odboje, jehož vojenskou velitelkou se stává jeho lvice Kerian (The Lioness) a oba civilizované elfí národy jsou donuceny odejít do exilu a opustí své země (War of Souls Trilogy).Ani jeden z předchozích dílů tito autoři nenapsali, a to je na škodu (vlastně možná k dobru). Navázali na práci jiných, což se jim tak moc nepovedlo. Vztah Gilthase a Kerian noví autoři úplně jiným přístupem nenarušili, samotná povaha Lvice ovšem prošla obrovským posunem a musím říct, že k horšímu. Odpovědná válečnice a vojevůdkyně, věrná svému vládci a manželu, je zde vykreslena jako zabedněný, tvrdohlavý vzteklounek. A taková Kerian, alespoň podle předchozích knih, nebyla. A autoři si také zahrávají. Jak jsem řekl, elfové opustili svá království a přešli přes půl pouště (už podruhé), aby se usadili v okolí města Khuru, kde založili stanové městečko Khurinost. Elfové, vedeni Mluvčím sluncí a hvězd Gilthasem, platí za ochranu vládci khurských chanátů tvrdou měnou. Gilthas ví, že situace je neudržitelná a snaží se najít nové útočiště pro více jak 100 000 elfů žijících ve stanech!!! Ve starých archivech náhodou zjistí, že do údolí v nedalekých horách, kam by své národy mohl přesunout, byl možná vyhoštěn jeden temný elf. Do údolí, kde po své proměně možná kdysi pobýval elfí bojevůdce Balif. Tedy do údolí patřící elfům. A tak Gilthas vyšle svoji manželku, která se právě vrátila z neúspěšného nájezdu na Silvanest. Ta ale s tímto plánem nesouhlasí. Proti elfímu národu samozřejmě intrikují všichni a to tak dovedně, že autor, ve stylu Alnagově, musí většinu intrikánů před koncem první knihy zabít.Tato knížka trpí mnoha logickými i příběhovými nedostatky. Za prvé se odehrává 5 let od Války duší, kde ve stanovém městě žije 100 000 elfů, a to prosím na okraji pouště u města, které má studny uvnitř. Město, u kterého herní příručka Age of Mortals uvádí 25 000 obyvatel. Buď je chyba v číslech a editorovi ujela ruka, nebo je to celé pochybné. Vzhledem k tomu, že v Silvanestu žije podle knihy dalších 100 000 elfích otroků, elfů by muselo být na Krynnu přes 300 000 a to se mi vzhledem k hustotě obyvatelstva zdá jako nemožné. V případě Silvanestu, hlavního města, mluvíme asi o 20 000 obyvatelích. Silvanest nemá žádné další tak veliké město a není ani nijak hustě osídlen, takže trošku zvláštní, že? Během jedné z důležitých částí knihy jsou elfové obžalováni ze zločinu, který nespáchali. Obžalovali je pouštní nomádi, kteří nebyli ze zničené vesnice s to vyčíst ze stop, že to elfové neudělali (bylo to těžké masivní zvíře, něco jako Bulette), ale za to objevili nedaleko v písku stopy třech elfích koní. To je teda logika věci!
Ovšem nejzávažnějším problémem, tedy kromě určitého rozporu s “realitou” Krynnu, je naprosto nelogické chování postav. A to tak, že někdy pochybujete, jestli to autoři myslí vážně, nebo z legrace.
Kdyby se nejednalo o Dragonlance a pokračování elfích příběhů, tu knihu bych si nikdy nekoupil. A možná ani to, že se jedná o Dragonlance, by jí tentokrát nepomohlo. Kniha bohužel postrádá logiku a nepokračuje v ničem, co bylo na předchozích elfích knihách to skvělé – politika, intriky i silný příběh. Každopádně si další dva díly samozřejmě koupím. Zajímá mě totiž, jak to dopadne.