Protossové podle Jersona

Obsah článku:
Kde začít, když herní svět zahrnuje reálný svět a celou jeho historii? Podívejme se spolu o několik tisíc let zpět do minulosti a pár tisíc světelných let jinam.

Svět Protossů, několik tisíc let v minulosti

Na několika planetách tam žijí tvorové, které budu nazývat Protossové. Vysocí, štíhlí, houževnatí, dlouhé nohy uzpůsobené k rychlému běhu, obratné ruce umožňující výrobu rozličných předmětů. Dobrý zrak, ne až tak dobrý sluch, slabší hmat, a hlavně rozvinuté psionické schopnosti.

Na tomto místě je třeba říct něco o psionické energii. Tato energie latentně přítomna v každém kousku hmoty. Jak se zvyšuje organizace a uspořádání hmoty, zvyšuje se i koncentrace této energie, i když u neživé hmoty je velmi nízká, běžným způsobem nevyužitelná. Teprve živé organismy ji dokážou využít - z určitého pohledu by se dalo říct, že tato energie vlastně život umožňuje.
Opět rostoucí komplexnost organismů znamená lepší organizaci hmoty a více energie k dispozici, až u tvorů vědomě využívajících mozkový potenciál existuje možnost přímého využití této energie. Lidé tuto energii využívají nevědomě v různých podobách, ale vzhledem ke svému omezenému duševnímu potenciálu ji nejsou schopni nijak zvlášť ovládat, ba ani odhalit, vědomosti o ní se pohybují na úrovni tušení a domněnek. Lidé jsou vlastně tvorové s nejnižším možným duševním potenciálem, který může psionickou energii využívat.

Protossové jsou na tom mnohem lépe - ostatně jsou také mnohem starší rasou. Jsou schopni využívat psionickou energii přímo a využívat ji ve svém organismu i s její pomocí komunikovat - lidé by řekli "telepaticky". Stejně tak psi energie umožňuje orientaci v prostoru a detekci zejména živých tvorů.

Protossové ke svému životu potřebovali více energie, než jejich organismus dokázal vyrobit, proto se naučili získávat ji z jiných tvorů - začali je lovit a "vysávat". Přírodním a posléze řízeným vývojem rozvinuli využívání této energie ve všech částech svého organismu a úplně odstranili potřebu jiného typu energie, zejména z potravy. Tu potřebují jen ve fázi vývinu, než dosáhnou dospělosti, a za tímto účelem se vyvinul symbiotický organismus obalující kůži šediváckých dětí, který v dospělosti odumírá. Od té chvíle protoss fyzicky funguje jako samostatná jednotka oddělená od okolí, veškeré látky potřebné k životu uchovává v sobě a recykluje, takže jediné co potřebuje je přijímat psionickou energii.

Protossové mohou žít v mnoha prostředích včetně vzduchoprázdna nebo pod vodou. Jejich kůže je značně chemicky odolná a vnitřní orgány využívají psi energii, takže síla svalů není určena ani tak průřezem, jako množstvím energie, které skrz ně může proudit. Protossové jsou mnohem silnější a rychlejší, než by byl jiný tvor podobné konstituce.

Když dostatečně rozvinuli technologii, naučili se Protossové získávat energii z neživé hmoty přímo pomocí anihilace. Naučili se ji směrovat pomocí speciálních vodičů a vysílačů, využívají ji ve svých kybernetických strojích, vše ve světě Protossů funguje na psi energii. Jedinou nevýhodou anihilačních psi generátorů je jejich velikost - jsou příliš velké, než aby mohly být mobilní, ani ne tak kvůli výkonu, jako z bezpečnostních důvodů.

Vraťme se k jejich telepatických schopnostem a společnosti. Tak jak jsou jednotliví Protossové nezávislí fyzicky, jsou propojeni psychicky. Pomocí úponků vyrůstajících z hlavy vysílají pomocí psi energie své myšlenky a tak mohou komunikovat s ostatními členy velmi rychle a efektivně. Něco jako duševní soukromí prakticky neexistuje.

Po delší době se jedna část Protossů rozhodla pro větší myšlenkovou izolaci a začala si odstraňovat úponky. Tím omezili možnost předávat své myšlenky na mnohem menší vzdálenost, ale zároveň získali větší kontrolu nad tím, co vysílají do okolí. Po několik desítek tisíc let se obě skupiny odcizovaly.

Díky fungování organismu a výrobě psionické energie nepodléhají Protossové prakticky žádným fyzickým změnám. Téměř nestárnou a není neobvyklé, když se jedinec dožije několika tisíc let, než zemře. Díky tomu jsou neuvěřitelně nepřizpůsobiví a tradicionalističtí - je pro ně mnohem jednodušší přizpůsobit okolní svět sobě než sami sebe přizpůsobovat okolí. Jsou schopni rychle myslet, ale změnit jejich smyšlení je po delší době nemožné. Jejich technologie a duchovno je po tisíce let prakticky neměnné. Jakákoliv tradiční lidská kultura je vedle té jejich řetězcem neustálých změn.

Ve svém zkoumání vesmíru dokázali mnohé. Vyvinuli rychlé (leč stále podsvětelné) kosmické lodě, kolonizovali několik planet přilehlých hvězdných systémů, prozkoumali uspořádání světa až na hranici jejich možností. Podobně jako lidé se pokoušeli pochopit a uspořádat vše do jednoho komplexního systému myšlenek, jedné Teorie Všeho. Těžko říct, jestli by jim poslední pokus přinesl konečnou odpověď nebo jen další otázky, faktem zůstává, že se nepovedl.

O co vlastně šlo? Protossové vymysleli postup, jakým by šlo změnit základní zákony vesmíru, čistě proto, aby mohli zjistit, jak moc se vesmír může změnit, aniž by přestal fungovat. Teorie také počítala s tím, že změny budou omezeny na malou část prostoru a po ukončení pokusu tento prostor přestane existovat. Účastníci pokusu si byli vědomi možných rizik, ale jejich pravděpodobnost byla velmi malá. Kritické hlasy se ozvaly jen od Protossů bez hlavových úponků (nadále je budeme označovat jako "temní", čistě pro jednoduchost), z nichž většina neschvalovala "rozbíjení vesmíru jen abychom zjistili, jak vlastně funguje". Nutno podotknout, že námitky vznášeli i běžní Protossové (nadále označovaní jako "světlí"), ale ne tak razantně.
Bylo vytvořeno a uskladněno mnoho psionické energie potřebné k tomuto pokusu. Když začal, fungoval nad očekávání dobře. Naneštěstí se ukázalo, že vesmír je mnohem složitější než jakákoliv teorie.
Sféra s jinými zákony, která vznikla, se dala ovládat jen z části. Přesněji některé parametry mohly být změněny, jiné nikoliv, a ostatní nebyly pod kontrolou vůbec. Dostupná energie byla rychle spotřebovávána a zdálo se, že konec vesmíru tak jak existoval je nevyhnutelný.

Temní Protossové proto realizovali svůj záložní plán. Největší množství psionické energie obsahovala energetická centra, jejichž energie už byla přesměrována pro zastavení pokusu.
Druhým největším potenciálním zdrojem pak byli samotní Protossové, kterých žilo nejvíce na domovském světě. Ze dne na den proto Temní Protossové rozpoutali bratrovražednou válku, čistě za účelem uvolnění energie. Světlí Protossové se začali bránit a začala největší válka v historii.

Nikdo nevyhrál. Během několika dnů zemřelo skoro sto milionů Protossů. Mobilní kolektory psi energie, které temní používali už dříve teď dopravovaly energii ke středisku výzkumného centra. Světlí Protossové řídící pokus se napřed bránili, ale potom pochopili, že jiná možnost není. Použitím většiny dostupné energie se jim podařilo sféru změněné reality stlačit do malého prostoru a uzavřít v energetickém poli. Přes veškeré úsilí ji nedokázali zničit.

Proto se Temní rozhodli tuto sféru odvézt úplně pryč, aby ji zničili. Světlí Protossové jim v tom nedokázali zabránit.

Skupina Temných se domnívala, že by sféru mohla zničit v černé díře, ale nedokázali doletět ani k té nejbližší. Sféra vyžadovala pro uzavření v poli sice malý, ale přesto trvalý přísun energie. Na lodi proto sestrojili malou schránku a kolektor, který čerpal energii z okolí a udržoval sféru v minimální velikosti.

Většina nepočetné posádky se uložila ke spánku, aby ušetřili co nejvíce energie, a loď setrvačností plula dál vesmírem.

Země, 3000 let v minulosti

Po několika tisíci letech už loď vyčerpala téměř všechnu psi energii ze záložních systémů i většiny členů posádky, kteří leželi ve svých kójích ve stavu blízkém smrti. Když přístroje rozeznali psionickou emisi na planetě blízkého slunečního systému, zamířila loď k ní. Samotná schránka se sférou byla vypuštěna v záchranném modulu, aby se snížilo riziko jejího poškození.

Zbytek energie byl použit na zpomalení a loď dopadla do moře. To se nad ní zavřelo na dalších tisíc let.

Schránka se sférou měla mnohem zajímavější osud. Na vrcholku hory ji našel jeden inteligentní muž. Poznal, že má před sebou věc vytvořenou mnohem mocnější entitou. Ačkoliv neodhalil její pravý účel, všiml si, že se svět v blízkém okolí řídí určitými pravidly, které mu předtím unikly, jakoby podle jeho vůle. Usoudil proto, že má před sebou artefakt, který určuje zákony světa.

Když později nechal zhotovit schránku na tento artefakt, musel také vysvětlit, co obsahuje. Do knih té doby bylo zapsáno Boží zákony světa. Od té doby je sféra známa lidem jako Archa Úmluvy.

Planeta Protossů, po Válce o svět

Světlí Protossové se nehodlali smířit s takovým závěrem svého experimentu. Ne snad proto, že by ho chtěli dokončit, ti co přežili se hromadně shodli, že v pokusu se sférou nelze pokračovat. Mnohem závažnější byla skutečnost, že sféra nebyla zničena, a bylo jen otázkou času, kdy ochranému poli dojde energie, sféra se opět začne rozpínat, až rychlostí světla začně ničit vesmír. Ačkoliv v kosmických vzdálenostech jde o velmi malou rychlost, díky pomalosti Protosských lodí bylo velmi pravděpodobné, že by se současní Protossové nebo jejich potomci mohli konce vesmíru dožít, což nikdo z nich nechtěl. Navíc pokud by existoval život na jiné planetě v galaxii, byl dříve či později zničen také, a so Světlí Protossové nechtěli dopustit.
Vrátili se proto o krok zpět a začali zkoumat možnosti ovládání aspektů sféry. Po něklika staletích se jim podařilo sestrojit ovladač, který mohl - alespoň teoreticky - ovládat některé části sféry natolik, aby ji bylo možno otevřít, pozměnit realitu tak aby umožňovala zničení sféry a poté ji uzavřít. Byl to jakýsi klíč.
Odhadované šance na úspěch byly 50%, buď to vyjde, nebo ne. Nebylo možné provést žádný prokazatelný pokus.

Klíč byl naložen na rychlou loď s malou posádkou, která měla k dispozici dostatečné množství psi energie v kondenzátorech a také nejmenší použitelný anihilační generátor, který měl být sloužit jedině k dodání dostatečného množství enegie pro uzavření Sféry.

Loď se vydala na svou pouť ve stopách lodi Temných. Protože spojení na takovou vzdálenost bylo velmi obtížně a psionická emise první lodi se stíle snižovala, nebylo sledování jednoduchou záležitostí. Trvalo skoro tři tisíce let, než loď Světlých doletěla k Zemi.

30. čevna 1908, Země

Stejně jako před třemi tisícovkami let byla energie potřebná na zastavení spotřebována už dříve a posádka musela spustit anihilační reaktor, aby se dostala na oběžnou dráhu. Generátor zpomaloval loď do chvíle, než došlo k narušení jeho slabé ochrany a přetížení. Loď byla navedena na nízkou dráhu a Protossové v hibernačních kójích včetně Nositele Klíče byly vypuštěni k zemi. Velitel a několik dalších členů posádky zahynulo 10 km nad povrchem v obrovském výbuchu, který zničil 2000 km čtverečních lesa v oblasti Tunguzky na Sibiři. Kapsle Nositele Klíče dopadla téměř do středu zasažené oblasti a stejně jako ve většina ostatních případů byla veškerá energie ze zásobníků i Protossa samotného spotřebována na zmírnění dopadu. Pouze jeden z protossů - Mystik - měl dostatek psi energie, aby po dopadu byl schopen sám se probudit.

Země nebyla Protossům příznivě nakloněna.
< Historie Protossů >
Biologie Protossů
Napsal Jerson 05.03.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 201 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10941791534424 secREMOTE_IP: 44.193.11.123