[Osobnost] Robin D. Laws: Netradiční inovátor

Lawsova hráčská typologie

Tento text je z knihy Robin's Laws of Good Game Mastering, str. 4-5.Silový hráč (the Power Gamer) chce, aby jeho postava byla větší, drsnější a bohatší. Neboť úspěch je definován pravidly užívaného herního systému, tento hráč z něj chce dostat víc. Má tendenci vidět svou postavu jako abstraktní soubor supersil sloužících k získání dalších supersil. Bere velmi vážně pravidla a obzvláště v nich hledá zvláštnosti a slabiny, které může využít k získání větších výhod s menšími náklady. Chce po vás, abyste mu ve hře dali možnost dodat své postavě nové úžasné schopnosti.Nakopávač zadků (the Butt-Kicker) chce uvolnit napětí trochou staromódního zprostředkovaného chaosu. Volí si prostou, bojově orientovanou postavu, ať už to je či není nejlepší cesta k dosažení moci a úspěchu v herním systému. Po dlouhém dni v práci či ve škole chce, aby jeho postava mlátila protivníky a zas a znovu prokázala svou převahu nad všemi, kdož se jí opovážili vyzvat. O pravidla se může zajímat do té míry, aby ze své postavy udělal optimální nástroj ničení, nebo mu mohou být ukradené, dokud se mu daří ničit, zabíjet a mrzačit. Očekává od vás, že mu poskytnete šanci na již zmíněné masakrování a pocit převahy.Taktik (the Tactician) je zřejmě fanoušek vojenství, který chce dostat šanci promýšlet komplexní realistické problémy, obvykle ty na bojišti. Chce, aby se pravidla a vaše interpretace pravidel shodovaly s realitou tak, jak ji zná, nebo přinejmenším ztvárňovaly vnitřně konzistentní, logický svět, v němž kvalita voleb je největším rozhodujícím faktorem úspěchu či selhání. Otázky popisu a prožívání postavy pojímá jako rozptylování pozornosti. Naštve se, když ostatní hráči dělají věci, které odpovídají osobnostem jejich postav, ale jsou takticky nevhodné. K jeho uspokojení musíte poskytnout náročné, leč logické překážky, které jeho postava překoná.Specialista (the Specialist) dává přednost konkrétnímu typu postavy, který hraje v každém tažení a každém prostředí. Nejběžnějším poddruhem specialisty je hráč, který chce vždy hrát ninju. Další specialisté mohou upřednostňovat rytíře, kočičí lid, rošťáky, létající postavy či melancholické druidské panny, které tráví celičký čas potloukáním se po lesních paloucích v doprovodu víl a jednorožců. Specialista chce pravidla, která podporují jeho oblíbený typ postavy, ale jinak mu na nich příliš nesejde. Abyste specialistu obšťastnili, musíte vytvořit scény, v nichž jeho postava může dělat věci, pro něž je jeho postava známa.Metodický Herec (the Method Actor) věří, že hraní rolí je médium sebevyjádření a silně se identifikuje s hranou postavou. Může být přesvědčen, že je kreativně důležité si vždy vytvořit radikálně odlišnou postavu. Metodický herec zakládá svá přesvědčení na porozumění psychickému prožívání postavy a může dělat problémy, když od něj ostatní členové skupiny očekávají, že bude jednat v rozporu s tím z důvodu pravidel či při sledování širšího cíle. Může vnímat pravidla, při nejlepším, jako nutné zlo; preferuje ta herní sezení, kdy kostky ani nejsou vytaženy z váčků. Situace, které testují či prohlubují rysy jeho osobnosti, jsou klíčovými k zabavení metodického herce.Vypravěč příběhů (the Storyteller) podobně jako metodický herec inklinuje ke straně rovnice zaměřené na hraní rolí a méně se zajímá o čísla a body zkušeností. Na druhou stranu se více zajímá o účast v zábavném vyprávění, která dodává zdání knihy či filmu, než v přímé identifikaci s postavou. Rychle řeší kompromisy, když jde o to pohnout příběh kupředu a může se nudit, když je hra bržděna dlouhým plánováním. Můžete ho uspokojit zavedením a rozvíjením zápletek a udržováním akčního pohybu, stejně jako by to učinil romanopisec či režisér filmu.Příležitostný hráč (the Casual Gamer) je často opomíjen v děleních podobných tomuto, ale takřka každá skupina jednoho má. Příležitostní hráči bývají tiší lidé, kteří jsou neradi ve středu pozornosti, i když jde o malou skupinku. Často se potloukají se skupinou a účastní hry jednoduše proto, že to je aktivita, kterou si zvolili všichni ostatní. Byť jsou to těžko postižitelní tvorové, příležitostní hráči mohou být pro přežití skupiny životně důležití. Doplňují řady, což je zvláště důležité ve hrách, které rozhodí životně důležité schopnosti postav mezi široké spektrum typů postav či povolání. Zejména pokud se účastní ze sociálních důvodů, mohou plnit důležitou roli v interpersonální dynamice skupiny. Mnohdy jsou to mírní, rozumní lidé, kteří zabrání tomu, aby si průbojnější osobnosti šly vzájemně po krku - a to v rámci role či mimo ni. Zmiňuji příležitostného hráče, protože věc, kterou vroucně chce, je zůstat v pozadí. Nechce se učit pravidla či vymýšlet zápletku pro svou postavu či se účastnit detailního plánování. Můžete si myslet, že je to špatné, že tam většinu sezení jen sedí a listuje si posledním výtiskem komixu; ale proč ne, když to je to, co chce. Poslední věcí, kterou máte zapotřebí, je nutit někoho silou, aby se hry účastnil víc, než je mu příjemné. (Pochopitelně, že když si všichni ve skupině listují vašimi komixy, máte každopádně problém...)