[Historie] Vývoj D&D

James Dallas Egbert III byl utrápený mladík. Génius s IQ 180 trpěl vlivem panovačných rodičů, kteří jej dotlačili na vysokou školu, byť mu bylo teprve patnáct...Navíc byl stíhán záchvaty chronické deprese, vyráběl si vlastní léky, aby se s tím vyrovnal, a byl neléčený epileptik. Mnohé z jeho problémů plynulo z nedostatku tolerance a sociální izolace, kterou byl sužován jako homosexuál v méně osvíceném období. Ať už bylo příčinou Egbertových problémů cokoli, jeden fakt vyvstal těm, kteří po něm po jeho zmizení 15. dubna 1979 pátrali, najevo jasně a zřetelně.Egbert hrál Dungeons & Dragons.Egbert se vydal do parovodních potrubí pod kampusem Michiganské státní univerzity v East Lansingu ve státě Michigan ne proto, jak se později předpokládalo, aby si odehrál svoje Dungeons & Dragons fantazie. Ve skutečnosti se tam šel zabít. Vyzbrojen lahvičkou prášků na spaní si vzal dávku, o níž byl přesvědčen, že nepochybně ukončí jeho život, posadil se v parovodu a usnul. Prášky ho však nezabily. Probudil se o den později, jen aby zjistil, že kampus je vzhůru nohama a probíhá rozsáhlé hledání. V obavách z důsledků svých činů a zoufale se snažící vyhnout mediálnímu šílenství, šel do přítelova domu a zůstal "ztracený" celý měsíc, dokud se znovu nevynořil k velké úlevě rodičů i celé místní komunity.To by mohl být konce celého příběhu, nebýt Williama Deara. Dear byl soukromý vyšetřovatel z Texasu, najatý Egbertovými rodiči, aby jej našel. Dear nevěděl zhola nic o Dungeons & Dragons a stejně tak nic nevěděl žádný ze studentů, s nimiž o zmizení mluvil. Bez jasného pochopení toho, co to vlastně je, se Dear domníval, že Egbert mohl hrát hru v parovodech a ztratit se. Této představy se rychle chytil bulvární tisk a začala tak dlouho tradovaná legenda.Vzhledem k tehdejším náladám ve společnosti se dá upřímně pochybovat o tom, že by někoho zajímal skutečný příběh Egbertova zmizení. Místo toho se z Dungeons & Dragons stal skandál, protože špatné zprávy prodávají vždycky lépe. A navíc i šance věci vyjasnit byla Egbertem a Dearem zlikvidována. Poté, co se Egbert vzdal skrývání, požádal soukromého detektiva, který jej objevil, aby si nechal okolnosti jeho zmizení a homosexuality pro sebe, v obavách z odhalení před rodiči a tiskem. Dear souhlasil a příběh "Student zmizel při hraní Dungeons & Dragons" přetrval v očích veřejnosti jako pravdivý.Egbertův případ však byl jenom začátek. Dungeons & Dragons se staly předmětem daleko rozsáhlejší hysterie, v níž skupiny upřímně znepokojených rodičů, křesťanských fundamentalistů a publicitu hledajících oportunistů rozvíjely konspirační teorie o satanských kultech unášejících děti z pečovatelských center a dětských táborů a vraždících je. Byl to hon na čarodějnice, ve kterém lovci užívali rétoriku nápadně podobnou té, s níž dnes démonizují počítačové hry a romány o Harry Potterovi. Nepomohlo ani to, že Egbert, jenž už dávno zanechal hraní RPG, ale stále zápasící se skutečnými problémy, spáchal 11. srpna 1980 úspěšně sebevraždu. V roce 1981 se vynořila kniha zvaná Mazes & Monsters (labyrinty a netvůry). Hra založená evidentně na populární mytologii a mediálním informacích o Egbertově kauze, představuje chytrého, ale nevyrovnaného mladíka jménem Robbie Wheeling, kterému opravdu rupne v bedně, když hraje hru Mazes & Monsters v parovodech Velké Univerzity. Kniha byla o mnoho let později zfilmována v mizerném filmu s mladým Tomem Hanksem a dodnes je snadným cílem výsměchu pro kohokoliv, kdo ví, co to RPG ve skutečnosti je. (Mimochodem, trefuje se do ní i Neal Stephenson ve své knížce Velké U.) V té době však takové znalosti nebyly nikterak běžné a pro anti-RPG křižáky nebyla Mazes & Monsters beletrie, ale dokument o této nové nebezpečné aktivitě, která ohrožovala mládež.V následujících letech se objevila celá plejáda doposud neznámých lovců čarodějnic, kteří se najednou objevili se svými názory na veřejnosti, rozhodnuti Dungeons & Dragons zlikvidovat. Někteří byli směšní, jako například nenávistný štváč a antikatolický komixový kreslíř Jack Chick, jehož nechvalně proslulý komix Dark Dungeons zůstává klasikou anti-D&D hnutí. Jiné však nebylo tak snadné zavrhnout, když s pomocí rádoby racionálních a psychologických žvástů obtěžovali policejní oddělení i pedagogy po celé zemi.Mezi nimi zvláště vynikla žena jménem Pat Pullingová, zakladatelka skupiny "Bother About Dungeons & Dragons (B.A.D.D.)", která se stala jednou z nejvýraznějších. Pullingová, jejíž syn spáchal sebevraždu pár let po Egbertově zmizení, tvrdila, že tak učinil kvůli "kletbě", kterou na jeho postavu uvalili během hry D&D, kterou hrál s kamarády na střední škole. Poté, co byl její případ zabití, vedený proti škole, smeten soudem ze stolu, udělala si Pullingová z křízové výpravy proti D&D práci na celý úvazek, vytvářejíc pro policii návody jak uplatňovat zákon vůči "zločinům kultů" a navštěvujíc televizní talk show, aby tam hanobila nevhodné šíření RPG. Desetiletí její práce bylo zbaveno falešného pozlátka dlouhou investigativní zprávou sestavenou SF autorem, herním designérem a na slovo vzatým "RPG obráncem" Mikem Stackpolem. Podle tzv. The Pulling Report Pullingová překroutila svoji akreditaci a založila svůj případ proti RPG na falešné vědě, náboženské histerii a dezinformaci. Pullingová opustila organizaci krátce poté, co byla zpráva publikována roku 1990 a o pár let později zemřela na rakovinu.Když je dotazován na ty časy, říká Stackpole o Pat Pullingové: "Pat byla hnací silou a pilířem celého anti-herního hnutí. V dobách, kdy jsem psal The Pulling Report, podporovala návrh zákona v legislativě Virginie, který by zavedl financování vyšetřovací organizace, která by prošetřovala případy satanistického zneužití, a hraní by do toho pytle spadlo také. Moje zpráva kritizovala její vyšetřovací schopnosti vzhledem k hraní a byla doprovázena dokumenty FBI a policie kritických k tomu, co učila policisty na seminářích. Klíčovou věcí bylo, že Pat publikovala noviny, které ostatní vzali a znovu publikovali její materiály. No a ona pak vzala jejich noviny a znovu publikovala zase tyto kauzy, jako by byly nové, takže se každý případ zmnožoval. Bylo to tak nesmírně fušerské a zraňující, že prostě bylo třeba ji zastavit.