Popravdě,
předchozí díly jsem neviděl, ale finále mi přišlo taky lákavé, takže jsem poslední dva díly sledoval trochu víc aktivně (tzn ne každou minutu, ale důležité scénky ano).
Nemohu hodnotit výkon Sayuri v rámci celé kampaně, ale pokud byla ve své roli jako úplný začátečník, tak to zas tak hrozné nebylo... ;-)
Krásnej byl třeba epickej příchod Abaddona ke drakovi a snaha s drakem vyjednávat - to se mi fakt líbilo.
Pak jsou tam nečekané situace, které uprostřed živého finálového boje jako DM ani hráč ani jako divák fakt nechceš, ale prostě když ti mimčo křičí, tak prostě křičí a s tím nikdo nic neudělá ;-). V tomhle tomu jako rodič malého dítěte ale naprosto rozumím.
Při boji s drakem mi přišlo trochu škoda, že se Sayuri drží zpátky a "nechce postavy zabít." Jako vyloženě neříkám, že je třeba postavy zabít, ale pokud už někdo jde do finálového boje, tak hold u toho i nějaká ta smrt prostě může být. Když pak tedy drak využije pouze jeden útok ze tří, tak to trochu bije do očí...
Co se týče chybného použití pravidel - nejsem si teď jistý, jestli měla Hilda nějakou ochranu navíc, ale po dechu draka si podle mě odečítala moc HP. V rámci barbarské zuřivosti je odolná proti klasickým bodným / drtivým / sečným, ale myslím, že si odečítala i půlku z dechu draka (nejen za úspěch po odolání). Což?
A hráčka Hildy mě ještě krásně překvapila takovou zajímavě chladnou reakcí, když jste toho draka dostali. Na všech tvářích bylo vidět, jak si oddechli, nebo jak jsou potěšeni, jen hráčka Hildy se úplně chladně a v pohodě zeptala něco jako "jak je ten drak moc očouzenej?" :-) to mě dostalo...