ShadoWWWe, odpovím nejdřív tobě, protože to hezky ilustruje rozdílnost našeho uvažování. Já četl Ježka v kleci taky jako kluk, a jedna z prvních věcí, která je napadla, bylo proč ten M prostě nepoužil na ježka násilí. Proč by vůbec někdo ukrýval plány na létající kolo do hlavolamu - já bych tam dal plán se zásadní konstrukční chybou a pravý plán bych schoval někam jinam s poznámkou "Tohle nefunguje".
Když jsme se později jako o něco málo starší kluci k ježkovi dostali, tak první co spolužák zkusil bylo použít trochu větší sílu, aby ho dostal ven. To se mu podařilo, jen u toho zlomil jeden osten. Měl jsem radost, že můj dřívější odhad pro čtení knížky byl správný - ježek by neochránil nic. I kdyby se do něj plány vešly, což jsem neměl možnost ověřit.
Kromě jiného jsem taky na mapě hledal místo, kde by mohla být Bobří zátoka, nebo jak se jmenovalo to místo v Hoších od Bobří řeky, kam a kudy by se dalo dostat za dva dny pěšího pochodu z Prahy tak, aby člověk neprošel přes obdělávanou krajinu. To se mi nepodařilo, ale neměl jsem dobové mapy. Ve Strachu nad Bobří řekou jsem si dovodily že to bylo za protektorátu, a zpětně mi vyšlo, že Hoši od Bobří řeky se museli odehrávat v roce 1938, což dalo příběhu uvěřitelnost.
Sice jsem byl zklamaný, že u Ježka je celý příběh založený na nesmyslu, ale zase to bylo první zjištění, že základ některých příběhů je podivný, ale když ho přijmu, tak zbytek tak nějak funguje. Ale i tak bylo pro mě strašné zklamání, když jsem po letech zjistil, že běžné kolo létat nemůže bez ohledu na dokonalost plánů a že ho ve filmu zfejkovali. Jiné Fogralrovo příběhy u mě fungovaly lépe.
efram píše:
V tom případě si projdi několik domů ze staré zástavby a zjistíš, že lidé často lepili bydlení jak to šlo a někdy i dost nelogicky.
Prošel jsem jich relativně málo, ale nákresy, fotky a články o nich čtu, kdykoliv můžu. A nejen domy, ale i hrady, různá podzemí, doly, a tak. Ale nikdy jsem neviděl takhle fungující dům bez řady dalších prvků - nikdy jsem neviděl velkou místnost (v patře) uprostřed domu, bez okna (i zazděného).
Takže pokud mi chceš ukázat, že mé uvažování je špatné a takový dům může existovat, tak mi to prosím najdi. Já si totiž myslím, že neexistuje, a hledat něco neexistujícího dost dobře nejde.
efram píše:
Pokud si zároveň položíš otázku, co by pro danou scénu přineslo odstranění tebou uvedených námitek, dojdeš, možná, k závěru, že tímto způsobem lze rozebrat cokoliv. Nemá to ovšem valného smyslu pokud to nepřináší profit rovnající se úsilí. Například myslet na to zda tam mám nosné zdi.......
Na to nemusíš myslet, pokud děláš rozumně uspořádaný dům. Ani nemusíš vědět, že jsou nosné. Ale stěny v patře ti budou navazovat na stěny v přízemí.
efram píše:
posraný záchodový prkýnko
Víš, třeba absence záchodu je dost dobrý důvod k domněnce, že všichni lidé v domě jsou ghůlové nebo jiní nemrtví, a už dost dlouho - zejména když by mi GM ukázal obrázek barona a jeho manželky. A až budeš hrát se stavařem, který bude hledat větrací okénko do sklepa, které každý kamenný dům musí mít, pokud nemá být úplně plesnivý, a ty mu budeš tvrdit, že tam žádné není a nemusí být ... já už takovou diskusi vedl. Až hráči řeknou "tak jim nalejeme do vody projímadlo" - a ty budeš zjišťovat, kde v domě mají vodu a jak ji roznáší, protože protože postavy prošly celý dům a nenašly ji ...
S hráči, kteří nepřemýšlí mimo pravidla průzkumu a boje je to mnohem jednodušší, ale s takovými já moc často nehrál. Nebo když hráči začnou plánovat akci založenou na využití krbů, kamen, topného dřeva.
sirien píše:
Problém s touhle logikou je, že nepřípustně slučuje možnost (byť minimální) existence nějakého jevu a reálnou existenci nějakého jevu.
Teoreticky šance, že by nějaká irská cikánka (co umí vrhat nože) pracovala ve '30s pro FBI může být asi tak stejná, jako že někdo bude při vylodění v Normandii bojovat lukem a mečem (a nejenže přežije, ale ještě bude bojově efektivní), jen prostě náhodou skutečně nějaký týpek šel a při tom vylodění tohle udělal zatímco žádná irská cikánka o práci v FBI zájem neměla, takže ten případ nenastal.
Siriene, jenže za oběma případy se schovává celá série souvislostí. Třeba to, že ve WW2 se meče (šavle) a luky používaly ne až tak výjimečně, a že mezi vojáky byli tací magoři, kteří do boje nosili ledacos, včetně nestandardních zbraní.
Šílený Jack byl neobvyklý, ale nikoliv jediný takový.
Naproti tomu máme skutečnost, že by FBI v roce 1938 měla jako agenta zaměstnat ženu - jde o federální vyšetřovací službu, nikoliv rozvědku - navíc mladou, cizinku, cikánku. Navíc cikánku, která se po odjezdu do USA stala kovbojkou - a
kvůli tomu je měla FBI zaměstnat. V settingu Omegy sice mám větší uplatnění žen, ale všechny ostatní aspekty téhle postavy by byly obrovskou výjimkou - a ještě k tomu zbytečné. Během té
mise se totiž vůbec nijak neprojevilo, že ona
holka je cikánka, která umí jezdit na koni, vrhat nože a agent FBI ji kontaktoval a nabídl spolupráci. Kdyby to byla američanka z farmy, čemu by to vadilo?
Neuvěřitelné, a ještě zbytečné prvky - to je na mě fakt moc.
Nejvtipnější na tom je, že za nepovolení téhle postavy (i když místo agenty FBI to byla holka, kterou FBI zaúkolovala) mě tu pérují ti samí lidé, kterým přišlo neuvěřitelné, že v organizaci nabírající kdekoho s okultními schopnostmi a zkušeností s paranormálnem funguje učitelka hudby.
To jen tak na okraj.