LokiB píše:
Jak v čem. Viz přetrvávající rozvržení klávesnice, kde se ergonomické pokusy za posledních 35 let stále neuchytily ... a že pokusy a snahy byly. A to máme 21. století.
A takových příkladů máš víc. Třeba auto.
Hm. Není mi jasné, co tím chceš říct. Jestli se chceš vymezit proti tomu, že by ergonomie měla být jediným cílem, tak to samozřejmě neříkám.
Jen říkám, že dnes už jedním z cílů je a ledascos vysvětlí, zatímco používat ji jako argument pro design věcí v druhé světové je anachronismus.
Navíc ty tvé příklady jsou takové matoucí.
Rozvržení klávesnice je hodně nešťastný příklad, protože je atypický dobou i způsobem vzniku.
Querty/quertz byla designovaná na základě četností používání písmen v psaném jazyce. Což už by se teda dalo označit za nějakou proto-ergonomii, kdyby ta úvaha za vznikem byla přizpůsobit stroj vlastnostem uživatele - jenže ona nebyla. Ona byla přizpůsobit stroj vlastnostem jazyka, který uživatel používá.
S tehdejšími znalostmi to vlastně byla fakt spíš náhoda, nebo šťastná úvaha, ale tahle úvaha se trefila relativně blízko ergonomickému optimu z hlediska psaní samotného (ne už tak moc z hlediska zdravého postavení rukou) a v kombinaci s nějakou kulturní setrvačností několika generací písařek na stroji se není co divit, že se tenhle kolos nepodařilo nikomu zvrátit.
Poznámku s autem nechápu vůbec. Auto je úplně typická ukázka toho, jak si prvotní design vzal z kočárů, následně se přizpůsobil masové produkci, následně se začala řešit nějaká spolehlivost a údržba a v posledních pár desetiletích i bezpečnost a ergonomie.
A každý z těchto přístupů si ztěžka musel prokousat cestu historického biasu a zpětné kompatibility, ale zároveň si jí nakonec víceméně prokousal.
Samozřejmě i tam se dodnes najdou pitomci, co jsou si dnes schopní dát do auta červené budíky na přístrojovou desku, protože je to jako "agresivně sportovní" nebo nějaký jiný marketingový důvod, a pak se diví, že jim řidiči dřív usínají za volantem nebo si nevšimnou varování na teplotu oleje. Ale to je holt důsledek toho, že ergonomie není jediným kritériem, podle kterého se montují auta.
LokiB píše:
V nemálo případech snahy o ergonomické řešení byly přijaty s nadšením, ale neuchytily se z jiných důvodů (tradice, finance, ...)
Což je ale jen rozvinutí toho, co říkám Jersonovi, do současnosti - a v podstatě důvod, proč by měl být opatrný s posuzováním uvěřitelnosti podle ergonomických kritérií opatrný i v současném settingu.
Tyhle kulturní a ekonomické důvody jsou hrozně silná mašinerie a dokáží protlačit hodně, hodně nesmyslná řešení ve všech možných oborech.
Sirien píše:
To je taky zavádějící. Jak poznamenal Jerson jinde, před nástupem smartphonů bylo bráno za lékařský fakt, že palec je nejneobratnější prst nad nímž máme nejmenší jemnou motorickou kontrolu. Bylo to i v lékařských skriptech a tak.
Opět moc nevidím rozdíl proti těm profi muzikantům.
Palec pořád může být predispozičné fyziologicky nejneobratněší prst, s tím, že když věnuješ několik let intenzivně několik hodin denně cvičení v podobě matlání palcem po displayi smartphonu, tak prostě tuhle fyziologickou bariéru překonáš. Že na rozdíl od toho muzikanta tohle cvičení děláš podvědomě na tom nic nemění.
Nemám problém s tím, že lidské tělo se vyvinulo tak, že tréninkem je možné jej adaptovat. Jen je potřeba odlišit vlastnosti, které jsou vrozené a vlastnosti, které jsou získané.
Až nám do běžných životů pronikne nějaký prvek, co nás bude nutit pravidelně cvičit prostředníčkem (a nebude to jen extenzivní používání jednoho populárního gesta), tak pevné věřím, že Yorkova úvaha začne dávat smysl.
Ale v tuto chvíli tomu tak AFIAK není.