Marky, nevím jaká měřítka používáš ty, ale pro mě dvě postavené vzducholodi používané celkem 4 roky a zničené při havárii neodpovídají definici
neúspěšného projektu. Naproti tomu jediný funkční prototyp, který jednu z nezbytných činností zvládl na méně než 50% a ve své hlavní roli byl zcela nepoužitelný (pro mě) této definici odpovídá.
Samozřejmě můžeš na to mít vlastní pohled, ale pokud mezi těmito dvěma případy nevidíš rozdíl, pak je zřejmé, že se neshodneme.
Ptal jsem se nejen na sestrojení, ale i na použití. Tedy včetně toho, že se vysazená stíhačka dokáže zachytit alespoň v 95% případů.
Dále mi přijde, že tvé AFAIK postrádá důležitou část -
letadla na Akronu a Maconu byla primárně určená pro průzkum. Jejich nasazení bylo projektováno tak, že dvě vysazená letadla poletí v úhlu 45° od směru pohybu vzducholodě, na hranici dohledu zatočí a poletí ve směru 45° k vzducholodi, a tak dál, čímž efektivně ztrojnásobí šířku hlídaného pásma. A takto byly i používány. Ostatně v polovině 30. let nad mořem nemělo vzducholoď moc co ohrozit, pokud se sama tomu ohrožení nevystavila přílišným přiblížením k ozbrojené lodi. Stejně tak vysazená letadla celkem v pohodě stačila na průzkumné stroje potenciálního nepřítele, a i v případě když by nasadil stíhačky by zřejmě šlo o souboj parazitních stíhaček bez podvozku s plovákovými letouny, a tedy teoretická výhoda by byla na straně obranných stíhaček. To že byl tento koncept na konci 30. let už zastaralý je druhá věc.
Třetí věc je, že neztužené hlídkové vzducholodě používalo Americké námořnictvo až do roku 1962 (přičemž je používalo i po celou 2. světovou válku, byť jen v desítkách kusů), a to šlo o vzducholodě bez jakýchkoliv obranných letadel - takže netuším, kde jsi vzal informaci o tom, že by se vzducholoď třídy Akron musela držet mimo nebezpečnou oblast.
Zda byl Goblin technicky proveditelný koncept (včetně fungujícího vysazování a zatahování) není jak ověřit, protože do takové fáze za dva roky testování ani nedošel. Na rozdíl od Akronu a Maconu, které dva roky sloužily - a to byla druhá vzducholoď postavena až po havárii vzducholodi první (i když stavba začala dříve). Pokud si americké námořnictvo uvědomilo svůj omyl při nasazení Akronu, který byl
naprosto nepoužitelný, a o rok a půl později si objednalo druhou takovou vzducholoď, soudím, že se jejich hodnocení užitečnosti přibližovalo spíše mému pohledu, než tvému. Ostatně taková
vzducholoď Los Angeles s hangárem pro jedno letadlo sloužila od roku 1924 do roku 1939 jako cvičná vzducholoď Amerického námořnictva, takže důvěra v tento typ průzkumných prostředků zřejmě nebyla narušena ani haváriemi v letech 1933 (Akron) a 1935 (Macon).
Tedy protože dva (nebo tři) exempláře jednoho typu někdo postavil a čtyři (nebo šestnáct) let provozoval, zatímco druhý typ byl postaven v jednom exempláři, který byl po dvou letech testování opuštěn - přičemž v prvním případě šlo o
kompletní vzducholodě s parazitními letouny, zatímco v druhém případě šlo
pouze o parazitní letoun s improvizovaným nosičem, na kterém se ověřovalo pouze přistávání -
posuzuju je stejně přísně, a z tohoto posouzení mi
vychází naprosto rozdílně.
Zato se nemůžu zbavit dojmu, že ses prostě rozhodl do mého hodnocení realističnosti / uvěřitelnosti / použitelnosti vrtat (z nějakého důvodu), přičemž nejsem sám, kdo si toho všiml. Jak dobře mé hodnocení obstojí nechám na posouzení jiným čtenářům, pokud to vůbec ještě někoho baví číst, protože jsme se od RPG dost podstatně vzdálili.