Jerson:
Ten dvojí metr, na který upozorňuji je v tom, že porovnáváš dva neúspěšné projekty, které fatálně selhaly v roli, kterou měly plnit, ale jednomu to odpouštíš, zatímco druhému ne.
Ptáš se, jestli si myslím, že je B747 vezoucí stíhače pro ochranu svazu pitomost.
Dám ti odpověď na dvakrát:
1) Ptáš-li se, zda je to konstrukčně pitomost, tzn. zda to vůbec nejde sestrojit, tak odpovídám, že není. Je naprosto uvěřitelné, že takovou věc lze sestrojit, stejně tak, jako lze sestrojit vzducholoď, na kterou přistávají dvoplošníky.
2) Ptáš-li se, zda je to vojensky pitomost, tzn. zda v kontextu sedmdesátých/osmdesátých let dává smysl designovat takovou věc, pak souhlasím, že ano, je to pitomost (tankery zastanou stejnou roli lépe), ale zároveň obratem musím dodat, že úplně stejná pitomost byla myšlenka, že vzducholoď ve třicátých letech bude dělat průzkum a budou ji u toho chránit palubní stíhače.
Ostatně AFAIK tak ona třída Akron taky v téhle funkci naprosto selhala a teprve na základě zkušeností s provozem se doktrína nasazení úplně otočila - vzducholoď se držela v bezpečí mimo zkoumanou oblast jako letící základna a průzkum nakonec měla provádět ta letadla, původně určená na ochranu. A ani to nakonec nebyl žádný zázrak a létající čluny si vedly mnohem lépe.
Jinými slovy - jediný rozdíl mezi třídou Akron a hypotetickým B747-nosičem je v tom, že ve třicátých letech ještě lidé neměli s létáním dost velké zkušenosti na to, aby tenhle omyl včas stopli, dokud byl ještě na papíře, takže došlo k jeho realizaci právě ve dvou kusech, a to, jak velký omyl to je, si uvědomili až při pokusech o jeho cvičná nasazení.
A tady vidím ten dvojí metr. Vidíš vedle sebe 1) dva technicky proveditelné, ale zároveň 2) nepraktické koncepty.
Ale protože jeden exemplář někdo postavil a jeho nepraktičnost se ukázala až ex-post, zatímco druhý exemplář nikdo nepostavil, protože jeho nepraktičnost odmávl už když to viděl na papíře, tak je posuzuješ různě přísně.