Páni sedmi moří

Již rok se pohybuji na Kostce a neustále píši o své partě, o tom v jakém světe se odehrávají dobrodružství, ve kterých funguji jako Vypravěč. Ale ani jednou jsem vám nedodal něco, co by se dalo nazvat popisem světa, souhrnem všeho, co se stalo, co se odehrálo a jak vlastně náš svět vznikl. Nebo spíše vzniká, protože je stále ještě spousta prázdných a nepopsaných míst, která čekají na to, až o ně hráči projeví zájem, aby se o nich začalo mluvit a ona tím dostala svoje popisy, svoji historii a další serepetičky.

Základní myšlenkou světa je jeho jednoduchost a neexistence popisu místa před příchodem postav či jejich zájmem o dané místo. Další hlavní zásadou při tvorbě je, že pokud hráč chce, aby něco existovalo, tak by to existovat mělo. Celý svět je vytvořen pro potřebu jedné specifické skupiny hrající ve specifické kampani. První postavy, které do tohoto světa vstoupily jsou Vyvolení, budoucí ochránci světa, či jeho ničitelé. Postupně byly přiřazovány další postavy, hlavně z důvodu hraní různých krátkých věcí, které jsme odehráli v menším počtu nebo v jiném složení, než jaké je v základní skupině.

Základní kampaň se jmenuje Páni sedmi moří, měla by se odehrávat od prvního do třicátého levelu, původně v ní hrálo pět hráčů, bohužel jeden nás před rokem opustil z důvodu vyššího studijního nasazení v Olomouci a proto po domluvě s námi svou postavu odstavil z hlavní kampaně a udělal z ní NPC. Ale to neznamená, že by úplně zmizel, jeho postava má dopad na svět přibližně stejně velký jako zbývající členové party.

Mapa světa

S rozhodnutím udělat svět co nejjednoduším způsobem jsem zvolil jako základ mapu Evropy. Samozřejmě pouze geograficky a už od začátku jsem byl donucen udělat jisté změny, aby mapa nějakým logickým způsobem splňovala přání hráčů. Tou základní a na mapě nejviditelnější změnou je odkrojení Asie od Evropy na úrovni Uralu. Ural se tímto stal příbřežním pohořím, které je také něčím, co se dá nazvat „konec světa“. Další změna pokračovala v pokusu vyplnit hráčské přání a tím bylo přidání Rokuganu (viz v dalších příspěvcích později) jako ostrova přibližně v místech, kde je ve skutečné Evropě Krym. Díky těmto dvěma změnám jsem dosáhl toho, že dvě postavy mohou být cizinci z Dalného Východu, aniž by jim cesta do Evropy zabrala několik měsíců až let bez užití magie vysoké úrovně.
Další geografickou změnou je zmenšení Afriky pouze na Saharu po obratník Raka, Afrika vlastně plní pouze roli pouštní země na jih od Evropy, která je absolutně neobyvatelná lidmi. Zajímavé pro smrtelníky je pouze její severní pobřeží. Po stejné úvaze byl osekán i Blízký Východ, který končí přibližně u Iráku a východních hranic Turecka. K tomuto stavu jsme došli přibližně za první půl rok hraní, kdy se postavy začali více zajímat o svět, kdy začaly zjišťovat, jak vypadají země, které jsou dál než za nejbližším kopcem. Nebo spíš, co je za nejbližším mořem. Pro paragonskou úroveň hry jsem zatím jenom rozdrtil Sicílii sopečným výbuchem, kterému pomohla magie. Viz obrázek.

Páni sedmi moří

Základní kampaň jsme rozjel na principu postav – Vyvolených, které změní svět. Podle libosti a potřeby jsem použil principy, které jsou popsané v Dungeon Master Guide pro základní svět DnD4ed. Jednou z nich je pád posledního impéria, které sjednotilo svět pod vládou jednoho lidského císaře. Díky tomu, že jsem použil mapu Evropy, tak volba centra Nerathu byla jasná a pro hráče dokonce i logická. Hlavní město Nerathu byl Řím, centrum civilizace byla Itálie. S pádem říše Nerath byl spojen i hnací motor za kampaní.
Kdysi dávno, za rozkvětu říše, která se v té době rozpínala od jižní Francie až po jižní Dánsko, žilo sedm mocných hrdinů, kteří se shromáždili ze všech koutů světa, aby pomohli světlu civilizace, roznášeli jeho plamen a rozdávali jeho teplo všem, kteří dosud bloudí v temnotách.
Postupně se dávali dohoromady a vyráželi na výpravy společně. Když jeden z nich nalezl prastarý záznam Války Úsvitu (Dawn War) vytesaný v kameni v hlubinách Elementálního chaosu, kde se dočetl, že ne všichni primordiálové se změnili na démony, padli nebo byli uvězněni bohy, ale že minimálně jeden z nich se válce vyhnul a je stále na živu ve svém paláci, se ho celá družina vydala hledat. Všech sedm prošlo portálem vytvořeným na lodi daleko od pobřeží kdesi v Atlantickém oceánu. Loď i s hrdiny se objevila uprostřed krutého moře kdesi v Elementálním chaosu. Poté co se probojovali bouřemi, které zuří už od počátku věků, překonali oceán ledu a ohně a pozabíjeli tisíce neskutečných stvůr, které oko smrtelníkovo nikdy nespatřilo, dopluli do paláce primordiála Kalase. V chodbách a halách stavby, která čelí již po tisíce let všem živlům, se odehrály bitvy, o nichž by bardi pěli po mnoho stovek let, kdyby se o nich jen doslechli.
Když hrdinové vstoupili do trůního sálu, nečekalo na ně žádné monstrum, ale upravený modrovlasý člověku podobný tvor. Oslovil je a vysvětlil jim, že jejich cesta byla zkouškou, díky které získali právo říkat si Páni sedmi moří. Slíbil jim nesmrtelnost a velkou moc, přislíbil jim splnění jejich snu – věčnost říše Nerath, dokud jej budou hlídat, žádná hrozba zvenčí nemůže tuto civilizaci zničit. Hrdinové přijali a stali se prvními Pány sedmi moří. Ztratili se z očí smrtelníků a usídlili se ve svých mořích a po dalších několik stovek let nepřestali bránit říši Nerath před útoky z okolních světů, Abyssu i Far Realmu.
Nerath ale nepadl po útoku zvenčí, ale rozpadl se díky prohnilosti obrovské říše. A tak sto let po pádu Nerathu se primordiál Kalas vypravil posbírat artefakty, které dávají Pánům moří jejich moc. Jenom dva z dávných hrdinů mu své artefakty odevzdali, zbývajících pět je ztracených, ukradených, případně se jejich majitelé skrývají. A v tu chvíli nastupují postavy, které ještě nevědí, že jim osud přivál takovou příležitost.
Už to že hned ze začátku se dostanou postavy do takového příběhu, zatím bez svého vědomí, předznamenává, že kampaň nebude přízemní a že postavy budou ovlivňovat svět. Jakým způsobem to udělají, už bude záležet na hráčích, jedinou „podmínkou“ bylo, že budou brát, že jsou nějaké artefakty, které je třeba v průběhu levelů získat a obléknout. Tomu říkáme „hlavní dějová linie“. Během hry samozřejmě převládají „vedlejší“ dějové linie, které jsou inciované ze strany hráčů.